osalamon
přečtené 27
Nesnesitelná lehkost bytí
2006,
Milan Kundera
Překvapilo mne, jak "snadná" či "lehká" četba může Kunderův nejznámější román být. Před Nesnesitelnou lehkostí jsem totiž přečetl jeho jiné, poněkud intelektuálně náročnější, kusy. Zkrátka, "obyčejný" příběh o vztazích, který se "náhodou" odehrává v dosti ponuré historii tady tohoto našeho malého jazykového společenství:-) Ale kdo chce a ví, tak si mezi řádky spolehlivě najde spoustu "intelektuálna" k uvažování. Čili pro mne osobně Kundera splnil vše, co od něj očekávám, na jedničku. A jelikož nejsem pamětník, popisy reálií mi do paměti dodaly spoustu důležitého a zajímavého, o kterém bych se bez přečtení vůbec nedozvěděl. To znamená, že za jedna s hvězdičkou! :-)... celý text
Trainspotting
1997,
Irvine Welsh
Nadmíru zábavná kniha z neskutečně fascinujícího prostředí. Drive četby bych ale spíše přirovnal ke speedu (o kterém v knížce oproti filmu snad ani nebyla zmínka): žádná unylost a euforická oblblost jako na heráku:-D Stáří děje, v němž se všechny ty milé historky odehrávají, na kouzlu Trainspottingu vůbec neubraly - alespon pro mne. Těžko říct, zda je to dáno osobním biasem - tím, že jsem si svá divoká léta odžil v značné části devadesátek - anebo něčím uplně jiným. Například nestárnoucí kvalitou knihy... že by...? Velká škoda je jen to, že člověk se častěji k zfilmovaným "verzím" dobré literatury dostane dříve než k původním psaným podobám:-(... celý text
Létající Santini
2005,
Etgar Keret
Takový - řekl bych (ať už to znamená cokoliv) - "postmoderní" pelmel všeho možného. Namícháno z co možná nejmenších (rozuměj "téměř by se vlezlo do tweetu") a nejroztodivnějších (rozuměj "heterogenita, nebo smrt") ingrediencí (rozuměj "mikropovídek"). Opováží-li se mít text více než dvě normostrany, automaticky patří do koše... Je literárně možné napsat 20+ povídek, jejichž postavy, děj, doba, témata, myšlenky, etc, etc, nemají VŮBEC nic společného? Ano, je: E. Keret. Vždyť i to, že se snad všechny odehrávají někde na či poblíž území dnešního Izraele, je fakt zcela kontingentní. Stejně dobře by se vše mohlo odehrávat v Paříži nebo Melbourne. Jenže co z toho...? Ne že by to bylo vyloženě špatné. Ne že by se autorovi dalo upřít kreativní potenciál. Ne že byste ohodnotili každou jednotlivou povídku jak po formální, tak po obsahové stránce známkou nedostatečně... Jenže právě v tom tkví pro čtenáře s nároky, jako mám já, problém: toto je vesměs všechno, nic jiného ("hlubšího/s přesahem", "formálně propracovanějšího", "obsahově nápaditějšího", "intelektuálně obohacujícího", "žánrově šokujícího", [whatever], ...) z Kereta vydolovat nejde. A to je pro mě bohužel strašně málo.... celý text
