OxxyOyxxO
přečtené 159
iPohádka
2019,
Karel Kovy Kovář (p)
Skoro mě bolela jaký průměr tahle kniha byla. Styl psaní, příběh i reference - všechno to byl jeden velký ubíjející průměr. Sloh jednodchý a prvoplánový jako od žáka ze základky, předvídatelná zápletka (opravdu musíme ten holocaust cpát všude? Nevím, jestli to víte, ale děly se i jiný genocidy) a pár slovních hříček a odkazů na online svět, které vás baví tak prvních pět minut, než vám začnou lézt ušima. Na tomhle se prostě kniha utáhnout nedá. Ve výsledku kniha nikoho neurazí ani nenadchne - prostě jí za večer přečtete, zavřete a už nikdy si na ní nevzpomenete.... celý text
Kde zní zpěv krkavců
2019,
Klára Kubíčková
Úžasná knížka plná nádherných, podmanivých myšlenek, mezi kterými září jedna - člověk se nikdy nesmí vzdát svých snů a touhy, nehledě na to, kolikrát mu byly jeho představy vymlouvány, nebo kolik lidí je odsuzuje. V tomhle se prostě musí najít každý, kdo si alespoň jednou v životě řekl, že sem prostě nepatří. Do tohohle světa, doby společnosti. Příběh neskutečně předčil všechna moje očekavání a já na tomhle místě nemůžu víc, než vám ho všemi deseti doporučit. "Když člověk hledá v životě něco důležitého, nesmí to vzdát, dokud to nezíská nebo si neuvědomí, že už to dávno má."... celý text
Království popela
2019,
Sarah J. Maas
Páni. Tohle... Tohle teda bylo něco. Abych pravdu řekla, tak nějak jsem nevěřila, že by se autorce podařilo na těch skoro tisíci stránkách uzavřít tu asi tunu dějových linek patřící asi dvou tunám postav, které si tam vytvořila, ale ano, vážně se to povedlo. (A stejně tak bych nevěřila, že by se mi mohlo podařit tu neskutečně tlustou bichli přečíst za necelé tři dny, ale stalo se.) Linka s Manon a Crochankami byla skvělá, dokonce ani ten Dorian mi tam nevadil - i přes to, že jsem čekala, že se jim tam bude tak trochu plést pod nohy, což se díky bohu nestalo. Chaol mi lezl krkem nachlup stejně jako v minulých knihách, (stejně jako jeho a Yrenina linka, než se do ní přidaly ostatní postavy) ale to jsem tak nějak čekala. Ale jak moc mi vadí Chaol, tak moc žeru vztah Lysandry a Aedona. No a k lince s Aelin se vzhledem ke spoilerům vyjadřovat nějak do podrobna nebudu a jediné, co řeknu je, že i ta byla vážně vydařená. Co se týče bitev a akčních částí... No, některé byly slabší, jiné silnější, u některých jsem přeskakovala odstavce, od jiných jsem nedokázala odlepit oči, ale všechny plus, mínus splnily účel - navodily úžasnou atmosféru, jak zoufalství, tak naděje, a donutily mě se o postavy skutečně bát. Takže si vlastně nemám na co stěžovat. Tahle kniha se každopádně povedla, i přes tu délku mě skoro celá, krom těch několika málo bojových částí bavila a já beru jako víc než podařené ukončení jedné z mých nejoblíbenějších sérií. PS.: koho z vás, když jste četli tu první hezky napsanou a čtivou knihu o osmnáctilené nájemné vražedkyni, zlém králi a rýsujícím se milostném trojúhelníku napadlo, že se z toho jednou stane něco takhle velkýho? PPS.: doufám, že ta předchozí věta dává smysl... celý text
