paulhunter
přečtené 481
Gantz 1
2013,
Hiroja Oku
Někdy uděláte věci, které byste od sebe ani nečekali. Manga nikdy nepřitahovala mou pozornost. Když jsem pak jednoho večera čistě náhodně / ze zvědavosti najel na článek o Gantz a ve tři ráno nemyslel na nic jiného, něco se změnilo. Druhý den jsem běžel do knihkupectví a jedničku pořídil. Nemůžu jí upřít jistou dávku originality, skvělou kresbu (laserový "rozsekávací" paprsek je geniální) a nezvyklý panenský zážitek při čtení japonského komiksu zprava doleva. Postavy jsou zajímavé, i když pro naši kulturu není lehké se s nimi ztotožnit, stejně tak se stylem vykreslování jejich pocitů. Neustálé vzdychání a pocení čel k tomu prostě patří, ale spoustu čtenářů to může odradit. Hiroya Oku se soustředí v Gantz primárně na bizarní bytosti a na jejich likvidaci. Kde by v evropském či americkém komiksu zabrala zběsilá akce dvě tři strany, zde jich najdete klidně několik desítek. Sice se sem tam dozvíte pár informací z místního světa, ale scénářově založené jedince to nezasytí. Osobně jsem měl s tím také problém a s dalšími "volumky" (ha, to jsem také pochytil od čtenářů mangy) se mi jen prohlubuje názor, že Gantz je repetativní záležitostí jen pro opravdové fandy. Na své si zde také hodně přijdou milovníci obnažených prsou, která zde neplní žádný hlubší smysl ani neznačí plodnost, ale mají jen samoúčelně potěšit oči. Za mě tedy zajímavá zkušenost, která mě obohatila netradičním a novým zážitkem, ale šest dílů prozatím stačilo.... celý text
Želvy Ninja: Menu číslo 1: Jedinečný originál
2015,
Kevin Eastman
V dětství jsem narazil na komiksový želví plátek od Egmontu, který společně s dalšími komiksy pro děti ucelil později v dospělosti můj vztah ke grafickým románům. Menu číslo 1 mě nalákalo nostalgií a povedeným zpracováním, takže v knihkupectví bylo jasnou volbou. Příběh se od toho egmonťáckého liší scénami s násilím a sprostými slovy, ale jinak bych sem asi nálepku 18+ / pro dospělé nedával. V prvním dílu se dozvíme něco o vzniku želvích bojovníků, Třískovi a jejich úhlavním nepříteli Trhačovi nebo jak město zahltí robotičtí chytači krys. Příběh je prostý, undegroundový - dnešní čtenáře už asi ničím nepřekvapí. Kresba mě na knize zaujala nejvíce, jinak jsem zjistil, že až tak "želvy nežeru". Ve výsledku dávám tři hvězdičky, komiks více ocení skalní fandové.... celý text
Poslední přání
2007,
Andrzej Sapkowski
Asi jsem měl od legendárního polského autora přehnaná očekávaní - zvlášt v poslední době, kdy je fenomén Zaklínače tak populární. Ale tak dlouho jsem chodil kolem Sapkowského, až jsem se nakonec spálil. U knihy Poslední přání. Vůbec mi nevadila povídková forma, nemohl jsem se ale přenést přes autorův styl vyprávění, který bych (mimo jiné) adresoval spíše mladším čtenářům, i když se sem tam objeví vulgarismy. Také nevím, nakolik knize ublížil překlad, ale nářečí trpaslíka "z Uherského Hradišťa" tomu všemu nasadilo korunu. Bohužel ani příběhy samotné mi nepřišly tak zajímavé, neliboval jsem si v námětu "převlečení" klasických pohádek, které dostaly hororovější nádech, do světa Andrzeje Sapkowského. Bohužel jsem po čtení zklamaný, což nezachrání jedna nebo dvě lepší povídky, a tak doufám, že mě další díly osloví více.... celý text
