Pepa62
přečtené 405
Příslib krve
2016,
Brian McClellan
No možná, že by to nakonec bylo za ****1/2. Jestli mi něco vadilo, tak to bylo použití magie v některých momentech. Vyloženě mi vadil kuchtík, jak z pohádek Zdeňka Trošky, který například vloží do pece deset bochníků chleba a vytáhne jich sto. Někdy mi přišlo užívání kouzel trochu nelogické. To když se třeba všichni radují, že se jednomu z prachmistrů podařilo zastřelit velmi významného privilegovaného, který v minulosti smetl celou armádu - úplně sám. A tady se nechá zastřelit! Ale jinak opravdu velmi dobré!... celý text
Chtělo by to nový jména
2015,
NoViolet Bulawayo
Na knize mi vadilo hned několik věcí. Vše špatné, co vás v souvislosti s Afrikou a Amerikou napadne, se v knize objeví. Vzhledem k tomu, že kniha má pouze cca 200 stránek, to na mě někdy působilo až moc křečovitě. Jako by měla autorka strach, že snad na něco důležitého zapomene. A tak se například pár větami vypořádá se školní šikanou, přestože vede až k sebevraždě, nesmí pochopitelně zapomenout i na šíleného střelce s automatickými zbraněmi. Nic z toho pak už do děje nevstoupí, další život hrdinky to nijak neovlivní, nepoznamená. Prostě typické americké středoškolské události. Američané, tedy ti, kteří se v knize mihnou, se vesměs chovají jako idioti, jsou hloupí a povrchní, škola v Americe je tak jednoduchá „že by ji udělal i osel“, americké vojenské zahraniční mise atd. K Africe samozřejmě patří AIDS, znásilněná holčička, bezohlední kolonizátoři a podobně se chovající strany vzešlé ze „svobodných“ voleb, pochybné charitativní organizace, naivní voliči a naivní sny o lepším životě „tam“, především v Americe, buldozery rovnající domovy se zemí, čínský šunt, zahraniční investoři zneužívající levnou pracovní sílu atd. Hodně času je věnováno dětství a především kradení a konzumaci a následně vyměšování kvajávy. Vedle toho si děti i samozřejmě hrají a povídají a občas se objeví nějaké to: drž tlamu, ty jeden sráči, ty jeden vykotlanej zube... Až v Americe si hlavní hrdinka s nostalgií vzpomene, jak třeba jednou pastelkami s charity pomalovali celou zeď velkými penisy. Jednu chvíli si hlavní hrdinka přeje otcovu smrt, protože ho z mnoha důvodů nesnáší a těm důvodům se dá i rozumět, ale o dvě stránky dál, už to je táta, který půjde do nebe a hrdinka si přeje, aby byla silnější a mohla ho vzít do náruče a pochovat. Takže pro mě to není kniha ani velmi dobrá, natož výborná, ale jenom dobrá.... celý text
Pán věže
2015,
Anthony Ryan
„Chcípněte,vy odporní kacíři!“ zaječela nějaká mladá žena,načež zvedla nad hlavu obrovský kus zdiva a shodila ho na hlavy Volarů. Dopadl mezi štíty a zanechal v nich díru… Jasný, ve fantastice musí být člověk trochu nad věcí a asi nemá moc cenu přemýšlet nad tím, kolik kilogramů těžké kusy zdiva normálně mladé ženy zvedají nad hlavu, ale tady mi to vyloženě vadilo, podobně jako některé další situace vylíčené v knize.A nesedla mi vlastně, na rozdíl od prvního dílu trilogie, kniha celá.Rozhodně celkovému dojmu asi nepomohlo, že jsem knihu četl s větším časovým odstupem od dílu prvního, takže mi některé souvislosti trochu unikaly, poměrně často jsem se vracel v knize zpátky, abych se podíval,jak vlastně skončila daná dějová linie, pomáhal jsem si seznamem postav, abych si ujasnil, kdo je kdo (není mi moc jasné, jak budu v tomto smyslu „bojovat“ s Eriksonem a jeho MKP, která mě čeká).Vše se odvíjelo tak nějak předvídatelně, je vám jasné, že hrdina dorazí za pět minut dvanáct a zachrání jiné hrdiny. Prostě další trilogie, kterou nedočtu. Mám vůbec zkoušet Císařovy čepele?... celý text
