Petrasuvicka
přečtené 417
"Thriller temný a děsivý..." jako...a kde? Tohle se vážně nijak výrazně nepovedlo. Atypická detektivka, ve které se případ vlastně vůbec nevyšetřuje, jen se utrušuje jaksi na pozadí a do popředí se cpe depresivní nitro hlavního "hrdiny", na kterým mi absolutně nezáleží. Nikdo výjimečný, komu bych chtěla fandit a soucítila s jeho problémy. Hlavně, že pořád vzpomíná na to, co se nedalo změnit. Čtyřiceti stránkové utrpení v hromadě ptačího trusu si fakt mohl autor odpustit a přejít k věci. Zbytečně se zaobírá barvami oblohy, rašelinou, plážemi a mořem. Za A je to pro děj naprosto nepodstatné, víme moc dobře, že jsme ve Skotsku, proč to ještě milionkrát zdůrazňovat? Za B rozhodně to nepomůže vyřešit vraždu a za C mi z toho byla leda zima. Rozhodně nedobře vybraná kniha. Jedna mi od Maye stačila, další nemusím. Sice se to dobře čte, ale nečekejte nijak závratný a úžasně strhující, dokonce snad mrazivě děsivý děj. Ten totiž neexistuje.... celý text
Šepoty v písku
2006,
Barbara Erskine
Hezké, napínavé, tak egyptské a mýtické, a na konci to posledními dvěma stránkami naprosto zazdí
Krutost
2009,
Martina Cole
Naprostá kopie Smyčky. Do půlky čtivé, ale pak se to zasekne a drhne, protože je to prostě pořád dokola. Omílá totéž do zblbnutí na 400 stránkách. Brutální a chladnokrevný Freddie Jackson dostal jiné jméno, jeho ohleduplnější a zejména bystřejší parťák, kterého zajímají důsledky i čísla, se samozřejmě nejmenuje Jimmy ale též byl nově pokřtěný. Stejně jako nemožná Jackie a její tři dcery a uvědomělá sestra Maggie... tytéž tváře, které dostaly jiná jména, jiné bydliště, ale jejich osudy byly téměř identické.... celý text
Stallo
2013,
Stefan Spjut
Že by to byl tak děsivý thriller nahánějící hrůzu a husí kůži, to fakt ne. Po prvních třiceti stránkách plných jehličnanů, stromů, mechu a kapradí, který se táhly jako nudle z nosu, začalo sněžit v současnosti o nějakých 30 let později. Děj ubíhá dál, zjišťujeme, že všechny postavy v knize jsou totálně vyšinuté a nepopiratelně divné, až se člověk musí pozastavit nad tím, jestli ve Švédsku žijou i normální lidi, a...sněží. Cestou narážíme na spoustu králíků, zajíců, veverek a jiné lesní havěti, která se chová nepřirozeně, nicméně se to člověku jeví roztomile. Stále ještě sněží. Postupuji ke konci knihy, pořád čekám, co z toho jako vyleze a sněžit ještě nepřestalo. Konec najednou přišel záhy, z ničeho nic, je podivně nijaký, za to SNĚŽENÍ neustalo! Tam určitě sněží do teď a celý to jejich město plný podivínů je nejspíš zapadaný až po komíny. Ovšem jedno se tomu vytknout nedá. Vážně je to napsané tak, jako by to vycházelo ze skutečných případů. Nicméně záchodové zvyky, historky a vyprazdňovací návyky postav i králíků by si mohl autor fakt odpustit.... celý text
