PetrCepek PetrCepek přečtené 872

Pět hodin s Mariem / Podobenství o trosečníkovi / Blahoslavení chudí duchem

Pět hodin s Mariem / Podobenství o trosečníkovi / Blahoslavení chudí duchem 1986, Miguel Delibes
2 z 5

Ani jednu ze tří novel, které tato kniha obsahuje, jsem při prvním čtení před čtyřiceti lety nepochopil, a víceméně stejně to dopadlo rovněž letos. Té zcela záměrné - a často samoúčelné - podivnosti bylo v textu přespříliš. Mám rád "ulítlé" knihy od Borise Viana, Franze Kafky či Alfréda Jarryho, avšak toto je z mého pohledu už prostě úplně mimo. PS - Od ledna zkouším postupně přečíst - pěkně popořadě od Amise až po Zweiga - všech 46 knih ze skvělé odeonské edice Galerie moderních autorů. Taková čtenářská výzva, jen trošku početnější.... celý text


Mistr a Markétka

Mistr a Markétka 1980, Michail Bulgakov
5 z 5

Tři hvězdy za příběh plus jedna hvězda za pozoruhodný způsob vyprávění a ta pátá za Bulgakovu odvahu něco takového ve Stalinistickém Sovětském Svazu vytvořit. Mimochodem, viděl jsem už dvakrát aktuální nastudování Mistra a Markétky v Divadle v Dlouhé (režiséři Skútr, v roli Wolanda fascinující Vondráček) a mohu doporučit. PS - Od ledna zkouším postupně přečíst - pěkně popořadě od Amise až po Zweiga - všech 46 knih ze skvělé odeonské edice Galerie moderních autorů. Taková čtenářská výzva, jen trošku početnější.... celý text


Dlouhé bílé sucho

Dlouhé bílé sucho 1985, André Brink
4 z 5

Velmi zajímavá kniha, která čtenářům umožní udělat si alespoň rámcovou představu o rasové segregaci v Jihoafrické republice sedmdesátých let minulého století. Občas trocha cestopisu, pár historických vsuvek pro lepší pochopení souvislostí, několik pokusů o filosofii a zejména pozoruhodný styl vyprávění, spočívající v neustálém střídání er-formy s ich-formou. PS - Od ledna zkouším postupně přečíst - pěkně popořadě od Amise až po Zweiga - všech 46 knih ze skvělé odeonské edice Galerie moderních autorů. Taková čtenářská výzva, jen trošku početnější.... celý text


Most přes řeku Kwai / Planeta opic

Most přes řeku Kwai / Planeta opic 1983, Pierre Boulle
5 z 5

Při vzájemném porovnání nejznámějších filmových adaptací obou románů by zřejmě u mě zvítězila Planeta opic, ovšem v literárních předlohách vyhrává s přehledem Most přes řeku Kwai. Detailní popis mentality britských důstojníků z pera francouzského spisovatele je skutečně mimořádným zážitkem. PS - Od ledna zkouším postupně přečíst - pěkně popořadě od Amise až po Zweiga - všech 46 knih ze skvělé odeonské edice Galerie moderních autorů. Taková čtenářská výzva, jen trošku početnější.... celý text


Jakeův problém

Jakeův problém 1985, Kingsley Amis
4 z 5

Když jsem tuto knihu četl před čtyřiceti lety coby student poprvé, spoustu věcí jsem nechápal. Dnes už Jakeovým potížím rozumím, takže jsem při opětovné četbě netápal. Román hodnotím na 3 a půl hvězdy plus půlhvězda za chytrý doslov Michaela Žantovského. PS - Od ledna zkouším postupně přečíst - pěkně popořadě od Amise až po Zweiga - všech 46 knih ze skvělé odeonské edice Galerie moderních autorů. Taková čtenářská výzva, jen trošku početnější.... celý text


Mrtvá schránka

Mrtvá schránka 2022, Kristýna Sněgoňová
3 z 5

Kniha má moc hezkou obálku, ale netuším, zda to má být Amanda nebo Simona. Dále autorka opět dokázala, že je mistryní světa ve tvorbě sáhodlouhých souvětí na osm řádků, která je zapotřebí číst minimálně třikrát, aby čtenář pochopil, co je mu sdělováno. No, a zdá se mi to o fous lepší než Pán hor či Šprti a Frajeři, byť mne odfláknuté řešení Lloyda zklamalo. Každopádně se těším na osmý díl z pera souručenství nazvaném "František Kotleta".... celý text


Temné blues v New Orleans

Temné blues v New Orleans 2022, František Kotleta (p)
3 z 5

Pokud někdo ještě váhal, zda projekt "František Kotleta" je sólovka Leoše Kyši nebo party několika známých spisovatelů/lek, kteří pod pseudonymem mohou vydat to, pod co by se vlastním jménem nepodepsali, tak hned úvodní dvě povídky z Temného blues v New Orleans jsou jasným důkazem alternativy číslo dvě. Tu mizernou první prostě nemohl vytvořit stejný autor jako skvělou druhou. To evidentně psali dva zcela odlišní lidé. Celkově tento závěrečný díl Koskových příběhů považuji za nejslabší. Nikoliv proto, že by byl horší než předchozí, ale protože nepřišel s ničím novým a víceméně recykloval děje a postupy předchozích tří dílů. Zároveň však oceňuji kritiku drobných nešvarů mocných z Vatikánu či z emirátů.... celý text


Moudrost davů

Moudrost davů 2022, Joe Abercrombie
4 z 5

Prvních 150 stran jsem se nemohl začíst, ale pak se příběhy roztroušených protagonistů docela rozjely a nuda skončila. Vzhledem k otevřenému závěru mám pocit, že tato trilogie bude mít více dílů než tři. Podobně jako Stopařův průvodce po galaxii :-)... celý text


Tenčí než vlákno pavučiny

Tenčí než vlákno pavučiny 2019, Jiří Raichl
3 z 5

Nepříliš nápadité a jakoby nedovařené povídky, zakončené docela povedenou novelou. Asi nevětší slabinou je stále stejný způsob řeči protagonistů, ať je to instalatér, farář z minulosti, hochštapler z budoucnosti nebo rozvedená čtyřicátnice. Pokud termín "vrátit do oběhu" (ve smyslu rozejít se z partnerkou) použije primitivní chlap, pak budiž, ale když to sama o sobě prohlásí zapuzená žena, zní to velmi nevěrohodně.... celý text


Zlatý věk

Zlatý věk 2022, Joe Hill (p)
4 z 5

Zajímavý historický prequel ke stejnojmenné sérii ze současnosti, kde mne z pěti částí nejvíce zaujal posmutnělý příběh Do nitra Luny a samozřejmě sandmanovské Co peklo schvátí. Aniž bych chtěl spojlerovat, tak po přečtení této komiksové knihy přemýšlím o zachování příjmení Zámkových s pomocí dívčí linie. Ale on to pan Hill určitě nějak vymyslí.... celý text


Pohádky z jedné i druhé nádrže

Pohádky z jedné i druhé nádrže 2022, Petr Čepek
5 z 5

Stejně jako v případě předchozí dětské knihy Ať žijí auta! i tentokrát oceňuji hvězdičkami zejména odvahu nakladatelství Triton, s níž toto automobilové zpracování Čapkových "kapesních" povídek vypustilo na pulty knihkupectví, a to i s velkým záporákem Buburešem, který lže a krade chudákům čápům hnízda.... celý text


První osoba jednotného čísla

První osoba jednotného čísla 2022, Haruki Murakami
3 z 5

U povídkových knih s chutí samostatně hodnotím jednotlivé příběhy, neboť jejich kvalita většinou nebývá shodná. V případě povídek Haruki Murakamiho (a nejen těch publikovaných v této knize) se však žádná nevychyluje z tříhvězničkového rámce. Není to úplně zlé, jsou tam pěkné momenty, tradičně spousta originálních přirovnání, nicméně vinou převětvičkování samoúčelnými nezajímavými odbočkami a zejména předimenzování hudebními odkazy (z nichž by mi bohatě stačila tak desetina, kterou bych si třeba i pustil na you tube), zůstává kniha v mých očích v pouhém průměru. Romány jdou panu Murakamimu rozhodně mnohem lépe ...... celý text


Samarkand

Samarkand 2022, Miroslav Žamboch
4 z 5

Posledních šest let jsem si u románů mého oblíbeného autora připadal jako skalní fanoušek fotbalové Sparty, který nepřestává doufat, ačkoliv mu jeho milovaný tým přináší jedno hořké zklamání za druhým. Stále věří, že se to snad příště opět zlepší. Kratičká přímočará novela Samarkand by možná mohla být první vlaštovkou. Mnozí sice určitě namítnou, že hlavní hrdina je pouhý recyklát Baklyho, že si Žamboch hodně vypůjčil z vynikající Deváté sféry Martina Moudrého nebo že jde o přehnaný mišmaš, podobný dortu pejska s kočičkou. Nejspíš by všichni měli pravdu, ale pořád se Samarkand - na rozdíl od předchozích autorových knih nedávné minulosti - dá číst bez neustálého přeskakování balastových odstavců či stránek, zívání nudou a zoufalých povzdechů. PS - Jak znám Žambochův talent pro stoprocentní využití každého slušnějšího nápadu, tak nejpozději do roka očekávám prequel Sevastopol a sequel pojmenovaný třeba Dušanbe :-). A já si je jako správný Žambochův fanoušek poběžím hned koupit...... celý text


Krysí ostrov a jiné povídky

Krysí ostrov a jiné povídky 2022, Jo Nesbø
3 z 5

Po Žárlivosti druhá sbírka povídek jednoho z mých nejoblíbenějších autorů, a současně druhé rozpaky nad obrovskou nevyrovnaností kvality jednotlivých pěti příběhů. Od báječné svižné povídky Sérum (za 6* :-), přes jakž tak solidního Černého jezdce a Skartovačku (obě 4*) a k nepřečkání natahovaný Krysí ostrov (3*) až k osmdesátistránkovému nesmyslu jménem Cikády, okořeněném dohromady snad deseti stránkami v angličtině. Pokud bych toužil po četbě v jazyce Shakespearově, určitě sáhnu po něčem zajímavějším než nepovedené Cikády.... celý text


Černá krabice

Černá krabice 2007, Joe Hill (p)
4 z 5

Velmi dobrá prvotina, nadchne zejména prolínání klasické duchařiny s realitou. Prima dojem trochu pokazil nepovedený překlad a zbytečné překlepy (například opakované ť namísto f), nicméně jednu hvězdu ubírám zejména za závěrečné tři stránky, které mně k příběhu vůbec nepasovaly. Ale možná to autorovi někdo poradil ...... celý text