podko_lenka podko_lenka přečtené 149

...a je čas zabíjet

...a je čas zabíjet 2005, John Grisham
2 z 5

Tohle byla moje třetí kniha od Grishama. Silný začátek, uf… Kniha byla čtivá, nepřišla mi zdlouhavá. Ale jako, těch nesmyslných situací… zadržený si z věznice navštěvuje rodinu a známé, jak je libo, s doprovodem se pohybuje po městě, pohodička. Z Jacka abstinenta se lusknutím prstů stane alkáč, co v době procesu každý den lije, místo aby stání zvládnul s čistým vědomím a svědomím. Atakdále atakdále… Jako vážně? Kniha plná paradoxů. Ok, byla to Grishamova prvotina. Tak doufám, ze všechny další knihy už jsou uvěřitelnější.... celý text


Příliš hlučná samota

Příliš hlučná samota 1989, Bohumil Hrabal
1 z 5

Eee… Očividně jsem konzumní čtenář. Děj stál, přes to bych se i dostala, co mě ale trápilo, byl styl, jak to bylo napsáno. Splněno v rámci výzvy, pryč od Hrabala a zpět k mému braku.... celý text


Poslední věta

Poslední věta 2021, Lisa Genova
ekniha 3 z 5

Tuto knihu jsem četla vlastně omylem. Našla jsem ji v seznamu mezi válečnými tematy (haha ) Jakmile jsem začala číst, překvapil mě děj v přítomnosti a konečně si přečetla anotaci. Musím se přiznat, měla jsem chuť knihu odložit, ačkoliv to nedělám. Bylo to taaak nezáživné… Knihu jsem měla půjčenou jako e-knihu z knihovny a myslela jsem, že ji ani nestihnu přečíst. Že ji vlastně ani nechci dočíst. Po třetině se to naprosto zlomilo. Začal se rozkrývat příběh. Plný promarněného času, ztracené lásky, uvědomění priorit, důležitosti rodiny a vztahů. Sebereflexe… Kdy necháme ostatní, aby tvořili náš osud? A kdy si ho tvořime sami?... celý text


Bílá puma

Bílá puma 1990, Ronald Douglas Lawrence
3 z 5

Taková hezká kniha, ale ten konec to úplně zkazil. Jako když jsem psala loutkovou hru do školy, ale pak přišla kamarádka, že jdeme ven, tak jsem konec usekla bez pointy a příběhu.... celý text


Chalupa

Chalupa 2023, Pavlína Křivánková
2 z 5

Velké očekávání následované zklamáním. Četla jsem v rámci výzvy na téma z prostředí mé poslední dovolené a nakonec chalupa byla jen malá část z knihy. Trvalo mi 4 kapitoly, než jsem pochopila, že příběh vypráví dvě osoby, myslela jsem, že to je prolínání minulosti s přítomností. No, moje chyba… Ale autorka mohla zvolit jinak znělá jména, přece jen Tereza a Helena jsou co se týká slabik a hlásek dost podobná… Postava mi nebyla sympatická ani jedna. Jako matka jsem občas kroutila hlavou nad různými popisy a situacemi… No, už to ani dál rozvádět nebudu. Autorku mezi oblíbené nezařazuji.... celý text