poiu
přečtené 263
Půlnoční slunce
2015,
Jo Nesbø
Takové nenáročné milé počtení..... Opravdu spíš love story než nějaký krimi thriller....... Ale tak proč ne, nemusí všude byt "krve po kolena" ...... :o)
Ztracený symbol
2010,
Dan Brown
Musím říct, že se mi třetí díl Robertových dobrodružství četl velmi lehce a bavilo mě střídání pasáží o jednotlivých postavách...Přečetla jsem to za pár dní.... Ale: Z celé trilogie mi ale tento díl připadá nejslabší -- možná proto, že mi samotný příběh nic moc neříká a ani mě ta historická zápletka nebavila tolik jako Šifra nebo Andělé a Démoni. Prostě duchovní nauky a síly myšlenek a ezoterie nejsou můj šálek kakaa. :-)... celý text
My
1989,
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
"Nemusím snad říkat, že náhody a překvapení jsou při našich volbách - jako při všem - vyloučeny. Volby mají především význam symbolický: připomenout, že tvoříme jediný mohutný organismus o milionech buněk, že - mám-li mluvit slovy evangelia starověkých lidí - jsme jedinou církví. Poněvadž dějiny Jednotného státu neznají případ, že by si třeba jen jediný hlas troufal porušit vzácné unisono. Ve starověku se prý volby konaly nějak tajně, lidé se schovávali jako zloději; někteří naši historikové dokonce tvrdí, že chodili k volebním oslavám maskováni. (...) My však nemáme co skrývat ani zač se stydět, slavíme volby veřejně, poctivě, za bílého dne. Já vidím, jak všichni hlasují pro Dobroditele; všichni vidí, jak hlasuji pro Dobroditele já - a jak také jinak, když všichni i já jsme jedno jediné MY".... celý text
Už když jsem Syna četla, věděla jsem, že je to PECKA. :-) ...... Ale po přečtení komentáře, který napsal heavy66, mi došlo, že je to ještě mnohem lepší a větší pecka, která si fakt zaslouží 5 * :-)... celý text
Zelená kobyla
1968,
Marcel Aymé
No, nevím.... Moc mi nesedl styl vyprávění, vlastně se tam celou dobu nic nedělo... Spíše mě bavil ten obyčejný příběh Honoréa a jeho rodiny než to vyprávění zelené kobyly (ačkoli uznávám, že vypraveč jako obraz v domácnosti je výborný nápad...) Myslím, že tohle dílko znovu číst nebudu...... celý text
Papírové panoptikum
1934,
Vladimír Neff
Při čtení příběhu Ibrahima Skály skočí člověk po hlavě do kolotoče dobrodružství a příhod, které jsou zdánlivě nahodilé a vůbec spolu nesouvisí. Ta nesouvislost je opravdu jenom zdánlivá, jak se ukáže (jako ve správné detektivce :-)) až na konci příběhu v (před)poslední kapitole. Musím říct, že se mi kniha četla moc dobře a trochu mi svým stylem připomněla oblíbeného Saturnina. Líbí se mi i prvorepublikový jazyk autora. Jak sám autor ve velmi milém doslovu píše, není tohle detektivka v pravém smyslu slova: "Neboť ti, již rádi čtou detektivky, odhazovali jej řkouce: Co je to za detektivku, když v ní není ani jedna vražda? A ti, již nemají rádi detektivek a raději čtou kritiky knih s vážnými ambicemi, také jej odhazovali řkouce: Vždyť je to detektivka! (A tak, šel-li Ibrahim i za těchto okolností na odbyt, je to důkazem, že existuje ještě nějaká třetí kategorie čtenářů, již neznám a jíž žehnám z celého srdce.)" Doporučuji všem, koho bavil Saturnin, nebo těm, kdo mají rádi Crazy příběhy z první republiky a nebo se u knížky chtějí pousmát a odpočinout si. :-)... celý text
Staré pověsti české
2003,
Alois Jirásek
Můj první zápis ve čtenářském deníku byly právě Jiráskovy Staré pověsti české. :-) Nemyslím si, že by byly psány nějakým moc těžkým jazykem - po pár stranách si na to člověk zvykne a je to čtení takové..... Autentičtější. A o to přece u knihy jde...... celý text
Jooo, to mě bavilo. :-) Sice mě Harry Holy :-) občas štval tím svým trochu arogantním přístupem (někde se zpít do němoty a tři dny nepřijít do práce, říct šéfovi, ať drží hubu.... ale co, to se přece v pohodě přejde, hlavně, když nám vyřeší tu vraždu, že.... ) ........ Jinak zajímavá pointa, netypické postavy a ještě příběhy o původních obyvatelích Austrálie.... :-) Těším se na další díl série...... celý text
