poiu přečtené 263
Stráž času (9 povídek)
1997,
Poul Anderson
Moc příjemně se mi tato kniha četla, dobrodružství nezávislého agenta Stráže času Manse Everarda mě bavily. :-) Byl to takový zajímavý výlet do historie, poučný, čtivý... Trochu mi tam ale chyběly třeba nějaké příběhy z bližší minulosti (divoký západ, 1WW... apod.) Čtyři hvězdičky dávám kvůli povídce Smutek Góta Odina, který mě štval tím, jak se tam ten "Poutník" neustále vracel, nedokázal se odtrhnout od té "svojí" rodiny a jak neustále zasahoval do minulé časové linie :-/ .... Ani mi ho na konci povídky nebylo líto. Jinak by to bylo za 5 * :-)... celý text
Přirozené příčiny
2013,
James Oswald
Kniha samotná se četla dobře... Příběh zajímavý.... Ale... ------------------ SPOILER -------------------------------------------------- Čekala jsem asi trochu rozvinutější a propracovanější motiv ďábla (pokud tam musel být, pokud ne, stačilo by vykreslit nějaké spojení mezi všemi náhodnými sebevraždednými oběťmi - třeba že by všichni měli rakovinou napadené orgány apod.) Taky ta závěrečná rozmluva s ďáblem v té nemocnici mohla být MNOHEM důkladnější, hlubší, mysterióznější.... Škoda. P.S. Taky by si měl autor (nebo překladatel?) ujasnit, jestli se jeden ze sebevrahů jmenuje Andrew Peters nebo Peter Andrews.... celý text
Obyčejný život
1937,
Karel Čapek
Čapkův Obyčejný život je příběhem jednoho "obyčejného" života "obyčejného" člověka. Je to osamocené bilancování na hraně života a smrti; poslední vyprávění umírajícího, který už to své žití nemá komu povyprávět a předat. Postupné odvíjení nitky života se všemi jeho zápletkami, postavami, sny a trápeními. Snaha obhájit své celoživotní jednání před ......... sebou samým, před svým svědomím, před Bohem? - To já ne, to ti druzí... A ano, tohle jsem byl já a to jsem udělal. Kolik umírajících asi před smrtí takto bilancuje a kolik lidí asi umírá v trýznivé samotě? Kolik lidí ze svého okolí vlastně vůbec neznáme? ...... Z toho až mrazí.... :-( ...." Tak tady ho máme, a teď už jsme doma. A honem se schovat před lidmi, abych se vyrovnal s tím, že jsem vlastně šťastný a jednoduchý člověk." ......."To jsou nahodilosti, které nic neříkají. Nezapadají prostě do celku a nemají žádnou souvislost. To je to slovo: souvislost. Život člověka přece musí mít nějakou souvislost. A proto se z něho musí ledacos vyhodit, že? To je, jako když se vyhodí moucha ze sklenice vody. Copak jsem si mohl poručit, aby mi přinesli na tácu nový život? Něco do něho spadne, co tam nepatří; nu bože, tak se to vyndá, a je to. Nebo se o tom aspoň nemluví. Ano, nebo se o tom nemluví." ......."To bylo poprvé - Co? To bylo poprvé, co jsi okusil požitku zla." "Člověk musí život jaksi zahodit, aby poznal jeho cenu."... celý text
Nadsamec / Messalina
1990,
Alfred Jarry
No..... Nadsamec -- taková trochu fantaskní povídka odehrávající se v roce 1920, kdy se vybraná společnost kolem Ondřeje Merceuila snaží vědecky dokázat možnost existence člověka, který by zvládl překonat starověké sexuální rekordy. :-) Ondřej je skutečným nadsamcem, neboť pod maskou Indiána tyto rekordy opravdu během 24 hodin překoná - načež ho společnost prohlásí za stroj a pokusí se elektrodami jeho nesmírnou energii překonat... A vzbudit v něm "nějaké" city k dceři pana Elsona, které ale Ondřej už dávno cítí.... Pokus "přetvořit stroj na člověka s city" bohužel ale končí tragicky.... ......."Vypadal, jako by měl pocity spíše příjemné. Všichni tři pozorující učenci si řekli, že Marceuil jasně chápe, co od něho stroj chce, neboť právě v té chvíli ze sna řekl: - Zbožňuji ji...... " Další povídka Messalina se odehrává ve starověkém Římě. Musím říct, že se mi četla velmi těžce, vůbec nechápu, o čem byl děj (byl-li jaký?) a co se odehrávalo v nějakých fantaziích (a co to mělo znamenat) a co měl být reálný příběh...... Fakt nevím. Zde malá ukázka textu: ......"Claudius zprvu neodpověděl, napínaje sluch k skřípění křišťálových oken: břichaté, opletené láhve vína tak stoletého, že v krunýři korálů vypadaly jako vykuchané, plazily se po tlapkách krabů nebo po tuctech břišních výrustků - vzbouzejících závratný hnus - korýšů, jejichž tuhé hřbety, napojené voskem, ucpávaly jejich hrdla.Potom se od skla odrazilo burácení taprobanského bubnu a nahý potápeč s kamenem mezi stehny spustil se sbírat burdigalské ústřice a hrající čaroděj ho po celou dobu, po kterou zatajoval dech, chránil před bdělostí žraloka hlídajícího kruhovitou sádku." Připadá mi to, jako by to bylo napsané v nějakém cizím, divném jazyce, kterému fakt nerozumím.... :-( NADSAMEC: * * * * MESSALINA: *... celý text
Svorní Gambusíni a jiné příběhy
1999,
Jaroslav Foglar
Patapuf: Taky se mi líbí ztvárnění Káji Saudka :-)
Rychlé šípy
2007,
Jaroslav Foglar
Jooo...... Šípáci a Svorní gambusíni...... Komiksy mého dětství.... :-) - Pro nás skauty to byla prakticky povinná četba. :-)
Solaris
1994,
Stanisław Lem
Neobydlená planeta plná "živé" hmoty, která dokáže zhmotnit vaše nejtajnější touhy a sny, což vás zákonitě musí přivést na pokraj šílenství..... Drsná myšlenka. :-) ......."Cítil jsem, že jsem chycen do nepředstavitelné pasti, a hledal jsem východisko. V hlavě se mi přitom rojily způsoby čím dál bezohlednější. Kdyby se mne byl někdo zeptal, co se to se mnou děje a co to všechno znamená, nedovedl bych vykoktat ani slovo; zato mi však začalo svítat, že to, co se děje na stanici s námi všemi, tvoří nedílný celek, stejně hrůzný jako nepochopitelný."... celý text
Celestinské proroctví
1995,
James Redfield
Tak tohle bylo opravdu velké šlápnutí vedle. Asi se opět potvrdilo, že duchovní literatura a mysltická vidění a přenosy energií opravdu nejsou (a nebudou) nic pro mě. Jsem na to asi moc velký barbar. :-) Příběh nula, myšlenka nula. Pokud to někomu přináší nějaké poselství - fajn, nemám nic proti, ale pro mě tohle opravdu není. .....„Když mi otec Sanchez řekl, co se s tebou dělo od tvého příchodu do Peru,“ řekl, „byl jsem udivený sérií shod okolností, které tě seznámily s různými vhledy Rukopisu právě tehdy, když jsi je potřeboval.“ „Co si myslíš, že to znamená?“ zeptal jsem se. Zastavil se a podíval se na mě. „To znamená, že jsi připravený. Jsi jako my ostatní. Dospěl jsi k bodu, kde jsi potřeboval Rukopis, abys mohl pokračovat v evoluci svého života. .....„Podívejte,“ řekl jsem, „já nevím, co mám dělat. Vy dva mi musíte pomoct. Je tady ještě někdo, kdo by mě mohl schovat?“ Podívali se jeden na druhého. „Myslím, že ne,“ řekl otec Carl. Zíral jsem na ně a žaludek se mi svíral strachem. Otec Carl se na mě usmál a řekl: „Zůstaň soustředěný. Rozpomeň se, kdo jsi.“... celý text
Třináct měsíců
2007,
David Mitchell
Opět skvělý a parádní David Mitchell - mistr příběhů a popisu.....a jeho třináctiletý "obyčejný" puberťák Jason Taylor alias tajemný básník Eliot Bolívar alias třídní práskač alias Červ... A hlavně: třináct neuvěřitelných Jasonových příběhů, které jen tak někde začnou, chvilku se nenápadně vznášejí kolem - člověk ani neví, která část je pravdivá a která snivá a pak zase zničehonic skončí, jako by se vůbec nestaly..... Skvělé čtení, skvělý Jasonův pohled na okolní svět....... Tohle bych asi mohla číst pořád dokola.... Tak skvělé to je... (použila jsem 3x slovo "skvělé" ve 3 větách, takže to fakt je SKVĚLÉ! :-) ) A Eva Crommenlycková jakožto dcera skladatele Vyvyana Ayrse z Atlasu mraků -- to už je prostě jen třešnička na dortě. :-) ".....Já, já bych si přál kopat tenhle zatracenej blbej svět do zubů dokola a dokola a dokola, dokud zatraceně nepochopí, že neubližovat lidem je sakra desetitisíckrát důležitější než mít pravdu." ".......Cikáni se otočí ke mně, jako by byl Jason Taylor velvyslancem země cihlových domů, drátěných plotů a realitních agentů. "Oni se vás bojí. Nic o vás nevědí, to máte pravdu. Kdyby jen mohli.... Nebo.... Stačilo by, kdyby se pro začátek mohli posadit tady. Ohřát se u vašeho ohně a jenom vás poslouchat. Tím by se dalo začít." Oheň prská jiskry vysoko k borovicím na okraji lomu, vysoko k měsíci. - "Víš, co je oheň?" Kašel brusiče nožů je kašlem umírajícího muže. "Oheň je slunce, který se rozlívá ven z lesa."... celý text
Krev na sněhu
2015,
Jo Nesbø
Skvěle napsaná, živá, zajímavá krimi.... :-) Hlavním hrdinou je nájemný vrah Olav, kterého si nejde nezamilovat.... Škoda, že byla kniha tak MOC krátká..... A ten závěr!!!! Ach... Nemůžu se dočkat druhého dílu...... celý text
HALÓ, HALÓ! Kompletní válečné deníky Reného Artoise
1997,
John Haselden
Skvělá odpočinková humoristická kniha z prostředí Francie za druhé světové války plná skvělého anglického humoru, šílených gestapáků i francouzských partyzánů..... :-) "....Už delší dobu jsem tušil, že s Herr Flickem se to ještě pořádně zamotá. A tušení mě nezklamalo. Navíc jsem byl natolik pošetilý, že jsem věnoval zamyšlený pohled Helze, když odpoledne seděla u kašny. Nějak si pořád nemůžu zvyknout na to, jak nedostatečně oblečená teď chodí. ""Věnujte mi chvilku,""vybídla mě a ukázala vedle sebe. ""Nezlobte se, ale nemůžu si dovolit bratříčkovat se na veřejnosti s nepřítelem."" ""A ležet tu s kulkou mezi očima, to byste si mohl dovolit?"" zeptala se roztomile. Pokrčil jsem rameny. Je to zvláštní, ale děvčata mě vždycky umluví. ""Dobrá, budu se bratříčkovat."" ....."... celý text
Na paměť mým smutným courám
2005,
Gabriel García Márquez
Příběh devadesátilétého novináře, který si ke svým 90. narozeninám nadělí vskutku netradiční dárek - noc s mladou a nevinnou pannou... Každou noc k ní příchází a dívka, kterou si pojmenoval Delgadina podle nějaké písničky, kterou jí zpíval, vždycky spí.... Celý příběh je o svým způsobem čisté a nezištné lásce k Delgadině..... Stařík jí čte Malého prince, nechává vzkazy na zrcadle, koupí kolo..... Všechno je ale takové čisté a nevinné, protože "Sex slouží člověku pro útěchu, když v sobě nemá dost lásky." :-) A kdyby nic jiného, člověk si aspoň poslechne 6 svit Johanna Sebastiana Bacha pro sólové čelo v podání Pabla Cabarcase. :-) ....."Když jsem cítil, že jsme se dotkli dna, zhasl jsem světlo, objal ji a spal až do kuropění. Ze samého štěstí jsem ji zlehýnka líbal na víčka a jedné noci se to zčistajasna stalo, jako by svitlo na nebi: poprvé se usmála."... celý text
Digitální pevnost
2005,
Dan Brown
Opět typicky pro pana Browna.... Příběh se zaplétá a zamotává, aby se nakonec ukázalo, že je všechno vlastně úplně jinak..... :-) Finální rozuzlení příběhu je na posledních asi 10 stranách a musím se přiznat, že mě řešení tajného kódu napadlo trochu dřív než hlavní hrdiny :-D (a mám z toho radost...). Na druhou stranu mi tam trochu chyběl u jiných Brownových knih tak skvělý historický kontext........ celý text
Saturnin
2008,
Zdeněk Jirotka
Skvělá humoristická kniha s příjemným a sarkastickým humorem.... :-) Dá se říst pořád dokola a nikdy neomrzí.... "......Posvátnost chvíle byla přerušena příchodem tety Kateřiny. A bylo by možno říci zbrklým příchodem, protože tak, jak ona vešla, normální lidé do pokoje nevcházejí. Dveře se rozlétly, jako by za nimi vybuchl granát a teta vpadla dovnitř. Zvolala něco naprosto nesrozumitelného a vrhla se do křesla. Saturnin si dovolil poznamenat, že to snad není možné. Teta pravila, že je tomu, bohužel, tak. Saturnin mínil, že se jistě všechno vysvětlí. Teta řekla, že měla zlý té noci sen. Saturnin se tázal, zda šla dceruška k vodě ven. Teta se naň nechápavě podívala, a ptala se, jaká dceruška. Místo odpovědi se Saturnin tázal, jestli tedy pana Milouše k jezeru cos nutí, nic doma, nic mu po chuti. Teta chtěla vědět, jestli Milouš něco takového říkal, a kde je to jezero. " :-D :-D :-D :-D :-D :-D Prostě boží........ celý text
Sestřenice Běta
1974,
Honoré de Balzac
Balzacův mistrný rozbor povah lidí z jeho doby - první poloviny 19. století ..... Máme tu počestnou a ctnostnou Adelinu, která je schopná (a víceméně i ochotná) obětovat pro blaho a soudržnost své rodiny všechny peníze i svou čest, dále jejího manžela - záletníka Hectora, který pro své světské požitky a radovánky s metresami (= děvami velmi lehkých mravů... :o) neváhá hluboce zadlužit sebe i své děti, dále se objevuje obchodník Crevel, který má pocit, že za peníze si koupí všechno na světě..... Krásná a vypočítavá mrcha paní Marneffová, která nemá problém šukat se 4 nebo 5 pány z vyšší společnosti, kteří jí za tuto drobnou laskavost kupují domy, kočáry, šperky a všechno, na co si ukáže a nemá problém říci všem, že s nimi čeká dítě a poté se nechá bohatě vydržovat..... A taky sestřenici Bětu, která je ukázkou nejhoršího a nejšpinavějšího idského charakteru, který vůbec na světě existuje -- a sice člověka, který se tváří jako váš nejlepší kamarád, ale za prvním rohem vám vrazí kudlu do zad a ještě se vyčurá na vaši mrtvolu. ''''''' Spoiler ''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''' Musím říct, že jsem sestřenici Bětu ze srdce nenáviděla a byla jsem opravdu šťastná, když na konci knihy umřela s pocitem, že její nenáviděná sestřenice Adelina žije skvělým a šťastným životem. :-) Chááááá. :-) ..... Paní Marneffová pohlédla na Václava, zatvářila se zmateně a prudce se zvedla. Žádný muž neodolá mladé a hezké ženě, která v něm vzbudí domněnku, že ji dobyl na jeden ráz. Toto chování ctnostné ženy, jež potlačovala vášeň ukrytou v hloubi srdce, bylo tisíckrát výmluvnější, než nejhoroucnější vyznání. Václavova touha byla tak mocně podnícena, že zdvojnásobil svou pozornost k Valérii. (...) "Nedivím se již pošetilým kouskům tchánovým, řekl Václav Lisbětě.... celý text