PrincaListicka přečtené 205

Diablo - Legendy o barbarovi: Bul-Kathos 2023, John Arcudi

Jak to dopadne když se sejde spisovatel, kreslíř a herní vývojářský tým? V prvé řadě opět musím otevřít své okénko nostalgie. Nejeden den, nejednu noc jsem strávil při hraní Diabla na herní konzoli, kdy jsme společně se zlodějkou vraždili vše živé a neživé jen pro záchranu nebohého lidu. Jako by to bylo včera, kdy jsem pobíhal po pláních, kobkách i samotném pekle s nekromantem, druidem nebo vražedkyní. Nejednu myš jsem obětoval v boji se zlem. Na dlouho dobu jsem na Diablo zapomněl. Díky nakladatelství Crew jsem se mohl do Sanctuary vrátit a tentokrát jako divák sledovat boj dobra se zlem. Hlavní postavou komiksu je Nesmrtelný král, potomek prastarých, sjednotitel barbarských kmenů, samotný Bul-Kathos. Jenže komiks není zaměřen jen na něj, ale soustředí se také na jeho děti: Naarah, která neustále trénuje své bojové dovednosti v předtuše velké bitvy a Hirama, kterému byl kmen malý a chtěl poznat svět. Po letech se opět navrací s planoucím zrakem toužícím po ovládnutí prastaré moci. Po moci samotné Lilith, dcery Mephista. Jak asi tušíte, čeká nás potyčka nemající nouzi o utrhané končetiny a hlavy lidí i démonických stvoření Grafické zpracování komiksu je moderní a líbívé, byť ne každá postava je detailně provedena, stejně jako krajina, ovšem souboje a stříkající krev jsou vyvedeny na výbornou. Jednotlivé panely nejsou překombinované a je příjemné číst jejich příběh. Samotný děj není nikterak obsáhlý, defacto je věrně popsán anotací a není dále rozvíjen, což je jednoznačně škoda. Možná si říkáte, že nemá cenu takový komiks ani číst. Jenže kresba je kvalitní a jednoduchý příběh je přesně ten, který je osvěžením po četbě vážné literatury. Je trošku smutné, že se zde těží ze zavedené značky, ale ne každý je dnes stále hráčem. Komiks je určen hlavně těm z nás, kteří si rádi s kapkou nostalgie zavzpomínají na staré časy.... celý text

Tajomstvo havraních krídel 2023, Laura Ensi

Na návrat do světa Spoločenstva jsem se neskutečně těšila, protože jsem absolutně propadla světu a atmosféře příběhu, který autorka vytvořila. V předchozích příbězích hráli prim vlci, nyní se dostává prostoru společenství havranů, o kterém nám autorka v předchozích dvou knihách příliš neprozradila. Havrany zbožňuji stejně tak moc, jako vlky, takže jsem si tuto změnu opravdu užila. Ačkoliv se jedná o třetí díl série, na předchozí dva navazuje pouze volně. Děj se odehrává poměrně dlouho po událostech, ve kterých hrála hlavní roli vlčice Raine a její smečka. Navíc se tentokrát neocitáme v Americe, nýbrž ve Francii. Avšak fanoušci předchozích knih rozhodně nebudou zklamaní, protože tu na nás pár starých známých čeká. Tentokrát se nám dostává příběhu z pohledu dívky, která nemá o existenci lidí se schopností měnit se ve zvířata ani potuchy, proto společně s ní vše postupně objevujeme, skutečně se tedy nemusíte bát, že nepochopíte, co se v knížce děje. Maëlle je úžasná, velice sympatická mladá žena, která si toho hodně prožila. Zažila ztrátu, smutek, bezmoc i bolest. Přesto se svým osudem dokáže bojovat a své nejbližší zahrnovat láskou. I díky tomu mezi ní a Michaelem vznikne krásné pouto a můžeme být svědky zrodu jejich lásky. Oba jsem si velmi oblíbila, stejně jako všechny ostatní postavy. Nenapadá mě žádná, která by mi vysloveně vadila. Stejně tak bych rozhodně ráda vyzdvihla fakt, že autorka opět do příběhu hodně zapracovala zvířata a lásku k nim, což jako milovnice všeho živého velice oceňuji. Nesmírně se mi líbil i fakt, že hlavní zápletka se vydává úplně jiným, takřka neučebnicovým směrem, boří konvence. Pokud už tedy máte plné zuby hrdinek, které mávnutím kouzelného proutku zachrání celý svět a bez mrknutí oka dokáží obětovat cokoliv, pak je tahle knížka pro vás jako dělaná. Ačkoliv jsem myslela, že třetím dílem série skončí úplně, zjistila jsem, že Laura plánuje ještě čtvrtý, poslední díl. Důležité ovšem je, aby se tento třetí dostal k co nejvíce čtenářům. Jedině tak se budeme moci dozvědět, jak to s celým Spoločenstvem dopadne. Určitě tedy dejte této sérii šanci. Nezklame vás. Věřte mi.... celý text

Billy Summers 2022, Stephen King

*Posloucháno jako audiokniha od vydavatelství OneHotBook* Král hororu se opět vzdálil svému žánru, díky čemuž mohl vytvořit příběh skutečného světa bez příšer, bez hrůz číhajících ve stokách, bez červených balónků a psacího stroje. Přestože se odehrává v naší realitě, neodehrává se tak úplně v našem světě, ale onom světě, který si dovoluji nazývat polosvět. Ten způsobem lákavý, je něčím fascinující a vy jej chcete zažít alespoň formou popsaných stran, audiovizuálního potěšení, či jako v mém případě v audio podobě čtené knihy. Billy Summers je člen polosvěta. Je to nájemný vrah. Hlavní hrdina, Billy, je válečný veterán, přesněji řečeno odstřelovač trpící traumatem, nikoliv jen tím válečným, ale také z dětství. Není ani mlád, ani stár. Je však obdařen intelektem, který musel stvořit své hloupé já, aby mohl přežít. Billyho odevzdanost řemeslu a čest je právě důvod, proč si vás tento nájemný zabiják podmaní. Zdá se, že je kniha klišé již od samého začátku. Do jisté míry je tomu tak. Pojďme si tedy říci jaký příběh nám King naservíroval. Billy chce obrazně, vlastně spíše doslova, pověsit flintu na hřebík a užít si zaslouženou penzi. A tušíte správně, čeká nás poslední zakázka. Cíl je totiž velice špatný člověk. Krycí identity jsou připravené a neprůstřelné, přičemž hlavní z nich je spisovatel David. Bezpečná místa nepřitahují tu nejmenší pozornost. Billy obhlíží terén a skutečně píše své vlastní memoáry. Druží se sousedy tak, jako by žil skutečný život. Jak plyne čas, z Billyho se skutečně stává David. Žije krásný, klidný život, k čemuž mu dopomáhá i psaní, které se stane jistou formou terapie. Postupně se dostává z apatie, vyrovnává se s minulostí a doslova rozkvétá. Jenže pak nastane den D, zazní výstřel a zpětný ráz pušky dává jasně najevo, který je jeho pravý život. A právě výstřel je okamžik rozdělující knihu na dvě části. Na část před ním a po něm. Davida byste chtěli mít za souseda, ale Billy moc dobře ví co je třeba udělat. Tyto dvě roviny příběhu jsou příjemně vyrovnané a souzní v symbióze. Zatímco první část si poklidně plyne, ta druhá střídá napětí s chvilkou na zotavenou. King si libuje v popisech, ale říci něco takového je stejné jako bych vám řekl, že voda je mokrá. Někdy máte pocit, že nastává jistá repetitivnost prostředí, což je zapříčiněno zvolenou lokací, tedy nic, co by mělo být na obtíž. Zároveň jsou příjemné odkazy na další knihy z Kingova pera. Celkově máte pocit, jako byste se vrátili o několik let zpět, do časů, kdy byli noirové thrillery vyhledávaný artikl, obzvláště ten s tematikou staré školy. OneHotBook se ukazuje opět v tom nejlepším světle. Cit s jakým byl vybrán interpret, Jan Teplý, je obdivuhodný. Přiznám se, že kdyby byl Billy zfilmován, přál bych si, aby ho daboval právě Jan Teplý. Práce s hlasem vám umožní zcela bez pochyb rozpoznat postavu, byť B. S. nepřekypuje osazenstvem, její pocity, ba i intelekt. Interpret má v rukách, tedy hlase, svoji moc vtáhnout čtenáře do knihy. I mizerný příběh dokáže být skvěle odvyprávěn. Co by se stalo kdyby byla skvělá kniha, výborný interpret a skvělý režisér? Pak byste v rukou drželi právě Billyho Summerse v audio knižní podobě vydavatelství One Hot Book. Nesmím opomenout ani práci režiséra Hynka Pekárka, který zvládl svoji práci na jedničku. King, Teplý a Pekárek, trojice, která vám zaručí téměř 20 hodin vynikající zábavy.... celý text

Wika 2023, Thomas Day

Hlavní hrdinkou příběhu je Wika, mladičká víla, která jako malá přijde o rodiče. Musí uniknout před krveprolitím, jehož strůjcem je zhrzený princ Oberon, který nedokázal přenést přes srdce, že Titanie, Wičina matka, dala před ním přednost vévodovi Grimmovi. S každou další stránkou sledujeme, jak Wika dospívá, sílí, zjišťuje, kým vlastně je a získává spojence, které bude potřebovat k uskutečnění pomsty. Podaří se jí uspět a získat zpět svůj domov? Kniha obsahuje tři díly, které představují kompletní a uzavřenou sérii, nemusíte se tedy obávat otevřeného konce. Největší předností tohoto komiksu je bezpochyby kresba a grafické zpracování jako takové. Neuvěřitelná propracovanost každé jedné stránky je skutečně dechberoucí a nepochybně se nejednou přistihnete při tom, jak zkoumáte každý jeden detail, místo toho, abyste četli dál. Velmi se mi líbí také rozkládací dvojstrana, která je pomyslným vrcholem celé téhle nádhery. Pokud jde o příběh samotný, je plný zajímavých postav. Ne všechny z nich dostanou dostatek prostoru pro to, aby si k nim čtenáři mohli vytvořit bližší vztah, přesto tu narazíme na spoustu zajímavých charakterů. Mezi mé oblíbence rozhodně patří například Běs, Hamelin, Ness nebo Megg. Zároveň ale musím říct, že zápletka jako taková mi často připadala velmi předvídatelná a plná klišé. To sice nemusí nutně být na škodu, ale asi jsem od tak velkolepého díla čekala trochu víc. Bohužel pro mě nepřišel žádný moment překvapení a to mě trochu zklamalo. Přesto komiks rozhodně doporučuji všem milovníkům fantasy komiksů a detailních kreseb, na kterých budete moci oči nechat.... celý text

Paní jara 2023, Leandra Sold (p)

Od autorky již můžete znát velmi oblíbenou knížku Přání!, která taktéž vyšla u Cancu, a která se odehrává ve stejném universu jako Paní jara. Žádné známé tváře tu však nepotkáte. Svět lidí si prošel třetí světovou válkou, která na něm zanechala velké následky. Větší území Evropy nyní zabírá Spojená Evropská federace, ve které přestal fungovat běžný model rodiny - těsně po narození jsou děti svým rodičům odebrány a poslány do speciálního zařízení, kde je jim poskytnuta veškerá základní péče a vzdělání. To vše se ovšem týká pouze naprosto zdravých dětí. Ty si procházejí poměrně přísnou výchovou, která je připraví na život "tam venku", za zdmi, kam nemají přístup. Ti nejhloupější a nejméně talentovaní zařízení opouští již v brzkém věku, ti o něco úspěšnější pak mají šanci stát se například doktory či právníky. Pouze ti nejlepší z nejlepších však podstoupí nejvyšší stupeň výchovy a vzdělání, načež se z nich stanou dcery a synové bohatých rodin, kde následně uzavřou politicky významný a strategický sňatek. Naší hlavní hrdinkou je dívka jménem Star, kterou od počátku příběhu sledujeme na její cestě za lepším životem. Procházíme s ní jednotlivými výběry, změnami prostředí, zažíváme přátelství i nenávist. Jsme u toho, když se dozví finální verdikt a zjistí, jakým směrem se bude její život ubírat. Bude pracovat jako uklízečka? Zachraňovat životy jako doktorka? Nebo sloužit jako ozdoba některého ze zámožných politiků? Kromě této dějové linky se tu však objevuje ještě další. Setkáváme se v ní s Vesnou, paní jara, jejími sestrami Moranou a Živou, a také s mnoha dalšími postavami slovanské mytologie. Vyslechneme si proroctví o tom, že Paní jara musí zemřít, položit život za svůj lid, jen aby se znovu narodila. Ptáte se, jak tohle všechno souvisí se Star? Víc, než byste si mohli myslet. Musím říci, že když jsem poprvé uviděla obálku Paní jara, pomyslela jsem si, že mě čeká příjemný, romantický příběh. Nikdy by mě nenapadlo, že se bude jednat o postapokalyptický příběh, přesto tomu tak je. Ačkoliv jsem si Přání! nesmírně oblíbila, Paní jara ho ve všech směrech překonala. Autorčin styl psaní zde působí mnohem přirozeněji, celý příběh je promyšlenější a funguje opravdu dobře a logicky. Hlavní hrdinka se ne vždy bude chovat tak, jak budete předpokládat. Ne vždy s ní a jejím jednáním budete souhlasit. Přesto jsem si Star velmi oblíbila a přála jsem si pro ni jen to nejlepší. Děj utíká velmi rychle a já se v první polovině přistihla, jak si přeju, aby trochu zpomalil, vůbec by mi nevadilo, kdyby část odehrávající se za zdmi vzdělávacího ústavu měla o pár desítek stránek víc. Přiznám se, že v druhé polovině se děj vydal směrem, který jsem úplně nepředpokládala. Nedá se říct, že by mě to zklamalo, to určitě ne, jenom jsem prostě doufala, že bude mít Star trochu jiný osud. Některé scény a zvraty byly navíc poměrně drsné, což mě příjemně překvapilo. Netušila jsem, že příběh má mít více dílů, takže samozřejmě končí v tom nejlepším. Po jeho konci mi v hlavě zůstává spousta otázek, z nichž nejdůležitější zní - Kdy vyjde pokračování?... celý text

Jazz, kočky a potkani 2023, Jan Mašata

Hlavní postavou příběhu odehrávajícího se v Plzni je mladičká Deny, která je v životě tak trochu ztracená. Její máma pije, kamarád ji přivedl k drogám a pořád něco cítí ke svému bývalému, o dost staršímu Filipovi. Ten se ovšem seznamuje s Justýnou, vysoce postavenou ženou, a sám si svými city není tak docela jistý. Do těchto vcelku obyčejných událostí však vstupuje Plzeňské podsvětí. Ve městě se začínají dít divné věci, dokonce dojde k vraždě. Jenže kdo za tím stojí? Proč se do celé věci takřka bez vlastního přičinění zaplétají Deny a Filip? A komu vlastně patří ten zatracený pes? Jak už bývá u autora zvykem, veškeré dějové linky se vzájemně proplétají a nabalují na sebe další a další postavy a překvapivá odhalení. Kdo vyhraje tentokrát, policie, nebo podsvětí? To se dozvíte, když si Jazz, kočky a potkany přečtete. A možná při tom zjistíte, kdo že to ty kočky a potkani jsou. Řekla jsem to už několikrát a řeknu to zase - Honza se prostě s každou svou knihou posouvá. Není mnoho autorů, u kterých bych to mohla říci. Spousta z nich si svůj styl a laťku drží, případně naopak mívají opačnou tendenci. Pokud ovšem jde o Honzu Mašatu, mám pocit, že je každá jeho kniha lepší, minimálně co se vypravěčských schopností a ucelenosti příběhu týče. Na druhou stranu ale musím říct, že Jazz, kočky a potkani mě svým tématem asi nedostali tolik, jako autorovy předchozí knížky. Měla jsem tak trochu pocit, že podobných příběhů jsem četla/slyšela/viděla už spoustu, a proto mě hlavní zápletka až tak moc nepřekvapila, jelikož mi připadala hodně předvídatelná. Jak jsem četla dál a dál, bylo prostě jasné, že to bude buď a nebo. Autor mě však nezklamal a alespoň poslední dvojstranou, na které je odhaleno tajemství, které je nám, čtenářům, celou dobu na očích, můj dojem z knihy vylepšil. Mám pocit, že se jednalo o skvěle řemeslně provedený příběh, který ale působil tak trochu šablonovitě. Umím si představit, že pokud tohle bude vaše první kniha z podobného prostředí plného drog, alkoholu, cigaret a neřestí, pak z něj jistě budete nadšeni. Pokud už jste však pár takových příběhů četli, nejspíš vám tak úplně nenabídne nic nového. Velmi se mi ovšem líbilo propojení s jazzem. Ráda si ho sama někdy poslechnu a tato kniha je protkána jednotlivými jazzovými skladbami a jejich interprety. Možná by stálo za to někde vypsat jejich seznam a pustit si je ke čtení, jistě by to navodilo tu správnou atmosféru. Když to tedy vezmu kolem a kolem, jednalo se o dobrý příběh ve skvělém kabátku, první místo na mém pomyslném žebříčku autorových knih však neobsadí. Těším se, jaký další příběh si pro nás Honza vymyslí.... celý text

Říkejte mi PEHUDE 2023, Alena Arbterová

Hlavním hrdinou této sbírky ztřeštěných příběhů je osmiletý Jirka, který si ovšem, jak už název knihy napovídá, nechává říkat PEHUDE, neboli pekelně hustej detektiv. Společníka při lumpárnách mu pak dělá jeho kamarád Toník, alias Mandej. V jednom příběhu třeba sousedce pomáhají hledat Barušku, jenže se vůbec nejedná o její dceru, jak se kluci zprvu domnívají. Jindy zase kupují kapra na svátky, přičemž Mandej využije svůj osobitý způsob výběru vhodné ryby. Oslaví spolu Vánoce, postaví sněhový bunkr nebo vyrazí s maminkami na Beauty víkend. Na knížce se mi velmi líbí fakt, že i kdyby vyšla před dvaceti lety, moc by se toho na ní nezměnilo. Tím chci říct, že se v ní neobjevují téměř žádné zmínky o mobilech, počítačích a podobně. Naopak, když kluci vyrazí na výlet, maminky jim záměrně nechají mobily doma, což je skvělé. Stačí, že děti na obrazovky zírají skoro každý den, nemusí o nich ještě číst v knížkách. Kniha je cílená především na malé, prvostupňové kluky dobrodruhy, kteří se u ní budou nejspíš dobře bavit, protože zážitky kluků jsou často opravdu vtipné, páchají nejrůznější vylomeniny a často se svým vlastním přičiněním úplně zbytečně zapletou do problémů. Myslím si však, že by mohla bavit i děvčata. Věku čtenářů je taktéž logicky přizpůsobena velikost písma a délka celé knihy. Text pak doplňují vtipné, jednoduché ilustrace. Líbí se mi, že kniha nijak zvlášť nemoralizuje, což by mohlo malé čtenáře odradit, ale zároveň v sobě má zakomponované hezké a důležité prvky jako třeba Jirkův vztah s kamarády, kteří trpí genetickou vadou, důležitost přátelství ve chvílích, kdy život není tak jednoduchý, či proč není dobré být nenasytný. Pokud tedy máte v oblibě podobný typ humoru a máte ve svém okolí nebo přímo doma malého dobrodruha, který také často rád vymýšlí vylomeniny, pak by se mu příběhy pekelně hustého detektiva jistě mohly líbit.... celý text

Pláč němého boha - 1. svazek 2023, Tereza Matoušková

Pláč němého boha nás zavede do poněkud ponurého světa Podmoří. Zemský povrch se pro lidi stal neobyvatelným, a tak nyní naprostá většina z nich žije pod mořskou hladinou. Před obrovskou masou vody je chrání magická kupole, světlo jim každý den zajišťuje mechanické Slunce. Ptáte se, jak tohle všechno může fungovat? Za pomoci magie, samozřejmě! Ačkoliv příběh vychází z 19. století, nenajdete zde jediný parní stroj, jelikož veškerá technologie funguje právě díky magii. Hlavních postav má příběh hned několik. Jako první je nám představena Denyela, dcera velemága Xandria Balogy, která o svého stárnoucího otce zdánlivě obětavě pečuje a pasuje sama sebe do role hloupoučké šlechtičny, avšak ve skutečnosti má mnohem větší vliv na události v Podmoří, než se na první pohled může zdát. Když se rozkřikne, že velemág chřadne, začnou celou říši zmítat nepokoje. Například v pouštních oblastech se začíná formovat odboj, jehož vůdcem je od narození chromý a zohyzděný Worlih, jehož nástupci věří, že mu jeho znetvoření propůjčuje zvláštní síly. A právě Worlih je naší druhou hlavní postavou. Se třetí z nich se setkáváme o pár kapitol později. Je jí víla jménem Kajam, která je nucena opustit svůj milovaný hvozd a utéct před nemilosrdným krveprolitím, které se mezi vílami rozpoutá. Později se z děje vyčlení další dvě důležité a velmi zajímavé osoby, a sice nekromant Toreus, nesmírně vzdělaný muž věnující se prastarému řemeslu, kterým lidé opovrhují, a také Revena, Worlihova sestra, která svou tvrdohlavostí a výbušností zavede čtenáře na jedno velmi zajímavé místo. Musím říci, že ze všech postav jsem si nejvíce oblíbila právě Worliha. Navzdory svým indispozicím se z něj stal velmi vlivný muž, který to má v hlavě opravdu srovnané. Navíc prahne po vědomostech, rád čte knihy a dopisuje si s jejich autory. A jezdí na hadovi! Myslím, že by z nás byli dobří přátelé. Také jsem si velmi oblíbila právě Torea. Jedná se o velmi charakterního muže, a to navzdory tomu, že si z mrtvol dělá své loutky. Postava Kajam je rozhodně zajímavá, ovšem zatím jsem neměla dostatek příležitostí si k ní vytvořit bližší vztah. A pokud jde o samotnou Denyelu, na začátku jsem jí fandila, po nějakém čase mi ovšem začala lézt na nervy. Co se týče samotného prostředí děje, autorka vytvořila opravdu komplexní a velmi zajímavě fungující svět, který tak trochu připomíná steampunk bez páry. Přiznám se, že mě trochu mrzelo, že spousta věcí nebyla vysvětlena podrobněji, vážně by mě zajímalo, jak funguje mechanické Slunce, mechaničtí ptáci tahající kočáry nebo jak se kruci stavěla ta obrovská kupole pod hladinou. Ovšem chápu, že kdyby se autorka do toho všeho měla pustit, kniha by nejspíš měla o pár set stran víc. Jelikož se jedná o 1. svazek ze dvou, není děj nijak ukončen a končí takřka v tom nejlepším, což jsem ovšem dopředu věděla, takže jsem po dočtení nebyla zklamaná, nýbrž natěšená na další díl. Vzhledem k rozsahu příběhu jsem však místy měla trochu pocit, že vlastně vůbec nevím, kam příběh směřuje a co je jeho hlavní zápletkou, trochu jsem se ztrácela v minulosti jednotlivých hrdinů. Myslím však, že v 2. svazku se to spraví. V neposlední řadě chci také vyzdvihnout jazyk, kterým autorka příběh vypráví. Třeba výraz "popelit se" jsem už opravdu dlouho neslyšela. To, že autorka sama je úžasná bytost působící, jako by právě vylezla z jedné ze svých knih, je příjemným bonusem navrch.... celý text

Azhareida - Bitva o Gelidor 2023, Tomáš Petrásek

Na stránkách téhle knihy vás čeká opravdu hutný, rozvláčný příběh plný dlouhých popisů, myšlenkových pochodů hlavních hrdinů, bádání v nehostinném prostředí planety, která vás může každou chvíli zabít, a kde vlastně není moc co dělat, kromě spánku, občasného čtení nebo mluvení s ostatními obyvateli základny. Příběh má opravdu nezaměnitelnou atmosféru, ze které mi v některých situacích bylo skoro tak nepříjemně, jako hlavním postavám. Připravte se na opravdu ponuré prostředí, ve kterém na vás ani na postavy nečeká vůbec nic dobrého. Popravdě jsem si říkala, že přeci jedno záhadné úmrtí člověka nemůže zabrat celou knihu. Byla jsem tedy docela překvapená, když jsem zjistila, že rozuzlení celého problému se čtenářům dostane na opravdu posledních stranách tohoto sci-fi kolosu. Jistě, na dějovou linku se postupně nabalují další postavy, fakta, události a podobně, ale vše spolu souvisí a nevyhnutelně nás dovádí k tolik očekávanému rozuzlení. Přiznám se, že jsem až do poslední chvíle netušila, kdo byl oním "pachatelem". Když jsem se nad celou věcí zpětně zamyslela, indicií bylo v příběhu umístěno hodně, ale tak nenápadně, že je můj mozek při čtení zřejmě vypustil jako "nepodstatné". Což mě přivádí k onomu zajímavému faktu, že se vlastně jedná o sci-fi šmrncnuté detektivkou/thrillerem, což podle mého názoru není až tak úplně obvyklá kombinace. Velmi se mi líbilo, jak autor dokázal stupňovat napětí. Kolikrát jsem si říkala, že napínavější už to být nemůže, a přesto jsem za chvíli zjistila, jak moc jsem se mýlila. Pokud jde o postavy samotné, přiznám se, že pro mě bylo poměrně těžké najít si nějaké oblíbence. David si mě totiž nezískal úplně od začátku, ale až postupně. Na konci jsem mu ovšem nesmírně fandila, stejně jako Ari, podle mě nejzajímavější a nejdůležitější postavě celého příběhu, o které ale nechci nic moc prozrazovat, protože bych mohla vyzradit příliš. Zbytek postav mi ale spíš lezl na nervy. Vlastně mě fascinuje, jak dokázal autor vytvořit tak širokou plejádu protivných, neochotných lidí, kteří sledují své vlastní motivy. Zážitek ze čtení a napjatou atmosféru to totiž jenom umocňuje. V neposlední řadě bych také ráda vypíchla autorův styl vyprávění a především jazyk. Nejen že celou dobu působí, jako že přesně ví, o čem mluví (a skvělé je, že díky své profesi to skutečně věděl), ale používá květnaté výrazy, mezi kterými jsem často narazila na slova, u kterých jsem se pozastavila, protože mě zaujala. Pokud jste tedy fanoušky vesmírných příběhových kolosů, ve kterých vám každou chvíli spolu s hlavními postavami půjde o kejhák, a zároveň vám nevadí pomalu budované příběhy plné dlouhých popisů, které gradují postupně, po malých krůčcích, pak si vás jistě Azhareida získá stejně jako mě.... celý text

Snílkova kavárna aneb příběhy zaslechnuté u cappuccina 2023, Martina Abrahámová

Snílkova kavárna neboli kuře, jak knize s láskou říká autorka, je poměrně tenká, milá oddechovka, která potěší všechny milovníky kávy, učitele a fanoušky příběhů ze života. Naleznete zde množství krátkých povídek a historek ze zivota autorky, která pracuje jako začínající učitelka a zároveň ji čas od času najdete i za barem v kavárně. Kniha plynule navazuje na autorčinu prvotinu jménem Budoucí úča aneb Převážně nevážně o studiu v době covidu, která popisuje autorčiny zkušenosti ze studia pedagogiky. V kuřeti na vás čekají příběhy, které vás přimějí k úsměvu, pobaví, ale také donutí k zamyšlení. Některé vypráví zákazníci nad šálkem dobré kávy, některé zažívá autorka sama za katedrou. Někdy se potýká s nepřízní osudu, jindy zase s podivnými náhodami, nad kterymi zůstává rozum stát. Kniha je rozdělena do čtyř ročních období, na které navazuje několik bonusových příběhů a také povídka, která autorce vyšla ve sborníku 15 povídek o (ne)lásce. Musím přiznat, že právě tato povídka mě na celé knize bavila úplně nejvíc, ačkoliv i všechny ostatní části měly co nabídnout. Díky ní hodnotím Snílkovu kavárnu lépe než Budoucí úču, protože krásně vyzdvihuje autorčin talent psát poutavé příběhy. I u kuřete musím pochválit grafické zpracování, které krásně dotváří celkový dojem ze čtení. Nejvíce se mi líbily kresby ve stylu návodů na přípravu nejrůznějších kávových nápojů. Pokud tedy hledáte knihu, u které budete moci relaxovat a zažít příjemné chvíle, Snílkova kavárna bude přesně pro vás.... celý text

Košík plný hlav 2023, Joe Hill (p)

Příběh vyprávěný pouze slovy vyžaduje plnou imaginaci čtenáře, to však neplatí pro komiks, jenž je vyprávěn kombinovanou formou, tedy textem a grafikou. Joe Hill se již v minulosti předvedl jako vynikající vypravěč. Proto není divu, že atmosféra komiksu překypuje napětím, strachem a krví. Každá scéna, každé jedno okno prohlubuje zvědavost. Hlavní postavy jsou svým vývojem komplexní, nejsou složité, ale zároveň jim nic nechybí a postupně se vyvíjí. Jenže komiks není jen o několika řádcích textu - stejnou, snad i významnější, úlohu hraje kreslíř. O vizuální stránku se postaral Leomacs, což byla volba více než skvělá. Z každého kousku ční atmosféra doby, napětí, humor i brutalita. I ten nejmenší panel je doveden do detailu. Leomacs perfektně zvládl vizuální stránku. Jaký je Košík plný hlav? Je nenáročný, napínavý, drsný, vtipný a brutální. Košík plný hlav vás chytne a nepustí, dokud nebude konec. Je vhodný jako četba po náročném dnu nebo kdykoliv pro zábavu. S čistým svědomím jej proto mohu doporučit každému, kdo potřebuje vypnout, relaxovat a uvolnit se. Hlavní totiž je neztratit hlavu.... celý text

V horách šílenství H. P. Lovecrafta: Kniha první 2023, Gó Tanabe

Lidstvo je od svého počátku hnáno touhou poznávat, objevovat, prozkoumávat a dobývat. Začali jsme objevovat pevninu, poté moře a nakonec vesmír. H. P. Lovecraft si zvolil pevninu a vydal se ve stopách Shackeltona, Amundsena, Scotta či Byrda. Píše se září roku 1930, v přístavu kotví dvě lodě první z nich Miskatonic a druhá Arkham. Zásoby, technika, potraviny, psi a lidé jsou již naloděni. Je čas vyplout. Po náročné plavbě, při které posádka čelí nepřízni počasí, lodě zakotví 25. ledna 1931 u Rossova ostrova. Dvacet mužů a padesát pět aljašských psů se společně s další technikou, vybavením a zásobami vylodí na pevnině. Expedice vedená profesory Peabodiem, Lakeem, Atwoodem a vypravěčem Dyerem může konečně začít. Zprvu jde vše hladce. Pak nastane velký objev. Prekambrická břidlice nese stopy po zvláštním organismu. Následuje cesta ne sever hnaná posedlostí a šílenstvím. Je-li někdo schopen alespoň částečně pochopit mysl H. P. Lovecrafta, pak je to Gó Tanabe. Jeho kresby vás vás přiměje vnímat kymácející se loď zmítanou nárazy mohutných vln. Ucítíte bičující ledovou vodu a pnutí svalů při skasávání plachet, stejně jako pach uhlí a strojovny při přechodu na parní pohon. Kresby vás uchvátí propracovaností do nejmenších detailů. Zároveň, je-li to třeba, jsou nejasné, neurčité a tajemné. Krásné a děsivé zároveň Gó Tanabe uchopil Lovecraftovy představy a převedl je do obrazů, které jsou zhmotněním fantazie každého čtenáře H. P. L. Úchvatná obálka s celoplošnou stříbrnou ilustrací je onou pomyslnou třešničkou na dortu. V horách šílenství si zaslouží čestné místo v knihovně nejen pro svůj příběh, ale nyní i pro perfektní manga zpracování a svou obálku.... celý text

Ocelová křídla motýla 2023, Petra Kubašková

Často se mezi čtenáři vedou debaty o tom, nakolik důležitý je pro ně autor. Jak moc vlastně záleží na jeho charakteru a povaze. Myslím, že Ocelová křídla motýla jsou tím nejlepším důkazem toho, jak velmi dokáže osobnost autorky proniknout mezi řádky. Péťa patří mezi jednu z nejlaskavějších osob, které jsem měla tu čest poznat. Stačí si prohlédnout její profil nebo stránky a na první pohled na vás dýchne atmosféra klidu a pohody. Úžasné je, že přesně taková je i naživo. A takový je i její příběh. Ačkoliv se v něm setkáváme s mnoha svízelnými situacemi, problémy a smutnými záležitostmi, ve výsledku vás neuvěřitelně zahřeje na srdci. Také se mi ohromně líbí, že do příběhu zakomponovala například pletení, kterému se ráda věnuje, nebo právě oblíbeného Exupéryho. Díky úryvkům jeho textů, které doplňují jednotlivé kapitoly, jsem dostala chuť přečíst si i další jeho díla. Jednotlivé kapitoly jsou psány vždy z pohledu některé z postav. Kromě Kairy, Kryštofa a Jana se zde setkáme i s Evou nebo Šimonem a jejich úhly pohledu. Je to velmi zajímavé, mít na jednu událost více různých náhledů. Krásně díky tomu vidíme, že si lidé často věci vykládají po svém a vše by bylo jednodušší, kdyby se o svých pocitech naučili více mluvit. Neuvěřitelně mě bavilo postupně zjišťovat, co jednotlivé postavy spojuje. Zkraje působí jako naprosto cizí lidé. S každou další stránkou ale odhalujeme tajná zákoutí jejich životů, o kterých mnoho lidí neví. Objevuje se zde také několik zvláštních jevů, například již zmiňovaný Pavouk či Tři kovbojky, které vždy zachrání situaci. Místy působí až nadpřirozeně, fungují však jako krásné doplňky příběhu, které poodhalují o kousek víc z lidské psychiky. Nejvíc mi k srdci přirostla asi Kaira. Líbilo se mi, že ona sama byla důkazem toho, že láska není založená pouze na fyzických potřebách a jejich uspokojení, ale funguje především na emocionální rovině. Zároveň mě jakýmsi zvláštním způsobem fascinovala postava Evy, která se bohužel narodila ve špatné době. V současnosti by jí byl autismus diagnostikován mnohem dříve a mohla by díky tomu možná prožít lepší život. Ačkoliv, když to vezmu kolem a kolem, ona se vlastně nejspíš cítila šťastná taková, jaká byla. Celkově mi velmi sedly všechny aspekty příběhu, ať už šlo o divadelní scénu, překladatelství, novinařinu, draky nebo třeba kavárny a klavír. Určitě bych se k příběhu někdy ráda vrátila, protože už teď mi tahle atmosféra chybí. Knížku mohu doporučit všem čtenářům, kteří touží po příběhu, ve kterém má každý své místo a kteří mají oblibu v milých knížkách vyprávějících o spletitých cestách života.... celý text

Tanec papírových draků 2022, Petr Brožovský

Tanec papírových draků nás zavede do prostředí tajných policejních operací. Útvar, který nás příběhem provází, je tajnější než tajný. Vlastně se o něm dozvíte jen pokud jste zájmová osoba, tedy cíl, či kandidát. A nebyla by to řádná tajná organizace, kdyby neměla své jméno a z něj vycházející akronym. Policejní Sledovací a Zásahový Útvar - PSZÚ je malá skupina operativců sídlící v Praze, v Brně a v Plzni. Petr Bržovský pro svou knihu nezvolil osudy pražské ani brněnské skupiny, nýbrž skupiny plzeňské, jejímž velitelem je Jakub Kolínský s přezdívkou Mrtvola. Plzeňská skupina je roztodivná banda kriminálníků. Vlastně celá PSZÚ je jako výběr z Mírova či jakékoliv jiné věznice. Sériový vrah, žhář, pedofil, sadistka a tr hříčka přírody. Jednoduše můžeme říci, že celý příběh je o tom, že někdo někam dojde, něco se pokazí, někdo přijde o život, někdo vyhraje a to je vše. Je to tak prosté? Nikoliv. Je pravdou, že jsme od prvních řádků ponořeni do akce, ale nečekal jsem ani nic jiného. Jenže tato akce se ve skutečnosti odehrává jen kousíček před koncem. Následuje skok v čase a jsme na samém začátku, kdy Mrtvola poznává uhlazeného, elegantního kuřáka doutníků Doktora, který mu dá nabídku, jež se neodmítá. Ano, tou nabídkou je vražda na "zakázku". A tak se Mrtvola stává velitelem týmu bojujícím proti bezpráví. Už od začátku tušíte - no dobře je vám otevřeně řečeno - že se zde objeví prvky mystiky, ale většinu příběhu budou naši hrdinové bojovat proti vietnamským pašerákům, teroristům a podobně vybrané společnosti. A to až do chvíle, kdy je plzeňský útvar zmasakrován, stejně jako ten brněnský, i pražská centrála. Zde právě přichází na řadu prastaří Probuzení. Vypadají jako lidé, ale ovládají telekinezi, převelice rychle regenerují, jsou neuvěřitelně rychlí a hlavně - po smrti se umí převtělit. Proč zmasakrovali PSZÚ, když žili po celou dobu v poklidu se smrtelným lidstvem? Kniha jako taková je psaná obecnou češtinou okořeněnou směsicí peprných vulgarismů. Jenže tady to funguje a zvolený jazyk především dává smysl. Nic ve zlém, ale kolik znáte lidí mluvících spisovnou češtinou? A kolik z nich je u policie? Samotný děj a jeho linky se mohou zdát poněkud překombinované, ale i když se jedná o akční počtenou, není vůbec na škodu čtenáře trošičku namáhat a zajistit si pozornost. Hlavní hrdinové jsou směsicí všeho, na čem jsem vyrůstal. Všichni terminátoři, kutilové, cestovatelé, švédové, texasani Představte si to nejlepší z kinematografie 80. a 90. let. Přesně to najde v knize Tanec papírových draků. A proč vlastně tanec papírových draků? To musíte zjistit sami. Stoupej výš, k nebesům, nezapomeneme Nekorektní humor, frenetická akce, výborné hlášky snad na každé stránce, spousta zbraní, spousta výbuchů, a o jeden p*nis víc, než si myslíte. To je přesně Tanec papírových draků. Tahle kniha není určena pro dnešní sněhové vločky, ale pro nás, kteří jsme zažili doby, kdy byl svět ještě v pořádku.... celý text

Flash: Nejrychlejší muž světa 2023, Kenny Porter

Komiks Flash: Nejrychlejší muž světa v sobě skrývá tři sešity, tři rozdílné příběhy, které mají ovšem něco společného a není to jen hlavní postava. Můžeme říci, že průběh každého z nich je totožný. Objeví se zločinec - Flash se jej pokusí porazit a neuspěje - Flash dostane promluvu do duše - Flash zvítězí. Je to ovšem na škodu? Pojďme se podívat na jednotlivé příběhy a uvidíme jak moc jsme daleko od tohoto vzorce. Nejrychlejší muž světa, příběh první, nás zavede mezi nelegální obchodníky se zbraněmi. Flash se zde utká s mocným nepřítelem, který mu uštědří pár ran. A protože neví, jak si s takovou patálií má poradit, obrátí se na rytíře v černém, samotného Batmana. Ten není sice nejlepším mentorem, přesto Barrymu dá několik rad a speciální prsten. Nene, svatební zvony nezní, naštěstí. Podaří se jim společnými silami porazit onoho mocného hromotluka s ukrutnou silou? Druhý sešit, Pevnější než ocel, nás zavede do rodinné firmy bratrů jménem Jack a meta Joe věnující se importu a exportu zboží. Ilegálního zboží. Když Flash překazí vyzvednutí zásilky, Joe to nechce celou věc nechat být a využije všechny své schopnosti, které probuzením získal. Od teď si nechává říkat Tarpit. Kromě problémů s Tarpitem, který je směsicí asfaltu, ostrých zubů a ještě ostřejších drápů, čelí Barry i problémům v práci a drobným komplikacím s vibrováním. Zde vyhledá pomoc svého otce, který je zavřený ve věznici Iron Hights. I přesto, že je nevinný, což tvrdí téměř všichni, byl odsouzen. Pro Barryho je ovšem stále dobrým vzorem. Naučí se ovládat své vibrace a zařadí spisy přesně tak, jak má? Poslední sešit nese název Nová fáze. Tentokrát se podíváme přímo na výrobce zbraní určených proti meta lidem. Jejich konstruktérem je Dillone, který si jako meta padouch vybral jméno Top. Možná trošku povýšené, nemyslíte? Top není jen výborný konstruktér, ale jeho psionické schopnosti Flashe dosti potrápí. Po celém městě rozmístí devastující káči, po malé ukázce jejich schopností vyřkne své ultimátum. Buď obyvatelé vydají Flashe, nebo zničí celé město. Má Central City Flashe natolik v oblibě a postaví se za svého hrdinu v šarlatovém, anebo bude vydán a město se tak možná vykoupí ze svého zničení? V první řadě je třeba si uvědomit, že tento komiks prezentuje Barryho jako dobráka, který nechce nikomu ublížit, ale zároveň nedovolí, aby někdo ubližoval nevinným. A stejně tak jsou brány i příběhy, kdy úhlavní padouchy vlastně lituje, snaží se odhalit pozadí jejich jednání a následně jim pomoci. Nakolik to má být moralizující posuďte sami. Batman padouchy dopadne a předá policii. Green Arrow, pokud mne paměť neklame, zločince zabíjel, alespoň ze začátku, a později předával spravedlnosti. Nikdo z nich ovšem nesledoval, proč dotyční jednají tak, jak jednají. Nezajímaly je jejich pohnutky. Je to snad tím, že je Barry v porovnání s jinými velice mladý? Je to tím, že jeho otec byl nespravedlivě odsouzen a snaží se prokázat jeho nevinu? Kresby jsou dle mého názoru zdařilé, byť nemám příliš zkušeností z komiksy z DC univerza. Skici na mne na první pohled působily dojmem ruční práce s inkoustem, nikoliv jako digitální kresba. Celkové grafické provedení je opravdu skvělé. Tak nějak jsem si komiks k novému filmu Flash představoval. Všechny tři sešity jsou plné klišé, s jednou a tou samou zápletkou. Je to ovšem nutně špatně? Není. Flash splňuje přesně to, co splnit má, a co se od něj čeká. Barry je defacto velmi mladý muž zkoumající své schopnosti a zatím nezkažený světem. A to je fajn. Je "fajn" v pořádku? Jistěže ano. Nemusíte hledat návaznost v jiném komiksu nebo jiném sešitu. Nemusíte přemýšlet nad detaily, které by snad mohly být významné, jenže vy o tom nevíte. Je fajn si přečíst nenáročný komiks, který má svůj konec. Je to prostě a jednoduše zábava.... celý text

Každý jeden den 2023, Gabriel Bá

Komiks Každý jeden den nám postupně odhaluje Brásův život, v němž je každý jeden den jako stránka v knize. Odhaluje nám, kým je. Co ho v životě formuje. Jak každé jedno rozhodnutí může divoce zamíchat kartami jeho osudu. Je to zkrátka a dobře dojemný příběh života, který by mohl žít a do jisté míry žije každý z nás. A jak už to tak bývá, i ten nejvšednější den může přinést zvrat, který nikdo z nás nečeká... Popravdě musím říct, že jsem nikdy nečekala, že narazím na komiks s tak hlubokou myšlenkou, který mě tolik zasáhne. Jedná se vlastně o polemiku nad životem a smrtí. *Následovat bude možná menší spoiler, který ovšem každý čtenář odhalí po dočtení první kapitoly.* Příběh je členěn do kapitol, přičemž každá je označena číslicí odpovídající Brásovu aktuálnímu věku. Jednotlivá období v jeho životě jsou různě zamíchaná do sebe, nenavazují na sebe přímo. Postupně zjišťujete, co se v jeho životě stalo, a dotváříte si kompletní obrázek. Tím nejzásadnějším faktem ovšem zůstává, že Brás na konci každé kapitoly zemře. A je úplně jedno, jestli mu je pět nebo padesát. Jeho život je vždy nečekaně přerušen. A přesto v následující kapitole pokračuje dál. Myslím, že autoři tím čtenářům chtěli ukázat, jaký život hlavní hrdina mohl prožít, ale poukázat také na to, že mohl v kterémkoliv okamžiku skončit. Nikdo z nás dopředu neví, co se stane. Možná nás někdo srazí na přechodu, možná se utopíme na dovolené u moře. Možná se dožijeme spokojeného staří, ale možná nás naši rodiče přežijí. Nic z toho nelze předem ovlivnit, můžeme se pouze snažit náš život žít nejlépe, jak umíme. Ideálně tak, abychom se za ním mohli v kterémkoliv okamžiku ohlédnout a říct si, že stál za to. Jedná se o skutečně dojemný a psychologicky bravurně zvládnutý příběh, který by si měl přečíst každý, bez ohledu na to, kolik mu je, nebo zda rád čte komiksy. Nesmím samozřejmě zapomenou zmínit naprosto úžasnou kresbu, která mě často nutila jen zírat a prohlížet si všechny ty krásné detaily. Každá kapitola má jinak zvolenou barevnou paletu, která odpovídá atmosféře, jakou si autoři přáli navodit. Zastupuje celou škálu pocitů od štěstí, radosti a sladké nevinnosti až po smutek, strach, bezmoc. A funguje to naprosto neuvěřitelně. Na konci na nás čeká také krátký doslov autorů, který nám poskytne náhled na to, jak celý proces tvorby komiksu probíhal. Každý jeden den si mě naprosto získal, a věřím, že si získá i vás, tak mu dejte šanci. Nebudete litovat.... celý text

Fantom 2023, Martin Fajkus

Když jsem četl lovce monster, říkal jsem si jaké by to asi bylo, kdyby jejich působištěm byla Evropa, potažmo Česká Republika. Koneckonců ve čtvrtém díle nesoucím název Legie byla zmínka o lovcích z Evropy, například o Němcích či Polácích. Už tehdy jsem si říkal jací by byli lovci z našich končin. Díky antologii téhle antologii se to nyní můžeme dozvědět. Jistě, mírná skepse byla na místě. Ovšem na vydaní se spolupodílel i Jakub Mařík, který sérii lovců překládá. Jistě mi dáte zapravdu, že překladatel je po samotném autorovi druhým člověkem, který zná jeho styl psaní nejlépe. Nedůvěra začala pozvolna opadat. Jak se s universem lovců poprali ostatní autoři? Pojďme vzít povídku za povídkou a o každé něco málo říci. Antologii nezahajuje nikdo jiný než Larry Correia s povídkou Neprůstřelný. Ačkoliv rozhodně není nudná - přeci jen hon na neprůstřelného padoucha je něco co by nemělo nudit - trochu pokulhává na reáliích a zároveň máte pocit, jakoby ji spíchnul horkou jehlou. Sviť měsíčku sviť, ať mi šije niť Jistě už tušíte, že Alex Drescher navazuje povídkou Vodník. Zaměřil se především na princip fungování lovů, což je rozhodně vítaný přístup. Další povídka se odehrává v Brně a pochází z pera Kristýny Sněgoňové. Jaké to je, když už pro vás ve společnosti není místo, zavírají pobočku a vy skončíte ve školce? Tedy pardon, v dětské skupině. Aneb když monstrum vraždí monstra. A děti to opravdu nejsou. Jak se do lesa volá Jakub Mařík. Tak trošku nevím co vlastně říci. Je to jako číst Larryho. Humor, akce, vtip, vše přesně tak, jak má být. Karel Doležal v Povídce sladké sny ukázal, jaké mohou být noční můry, a že jsou občas pořádně ujeté. Na bývalého státního zabijáka Strašáka, který soupeří s bezhlavým rytířem, jenž likviduje jednoho mafiána za druhým, narazíte v povídce Otázka lačnosti a smrti Jakuba Hozy. Nudit se rozhodně nebudete. Jiří Pavlovský v Procházce parkem zobrazuje jiný druh lovce. Lovce nevynikajícího svaly, ale přesto zatracenou dávkou odvahy. Barák za všechny prachy z pera Michaely Merglové byla jedna velká jízda. Kdo by to byl tušil, že za vším zlem může stát něco tak... nevinného. Navazující povídka Martina Paytoka Jak zacházet se strašidly je z prostředí skladiště Státní regulační služby. A jak všichni víme, vybavení státních služeb je na skvělé úrovni. Dávejte si pozor na balíček karet. Hraničník Oskara Fuchse reflektuje konflikt lovců a monster z úhlu pohledu, který nebývá tak často zobrazován. Jaké to je být lovnou zvěří? Celou antologii uzavírá František Kotleta s povídkou V souladu s přírodou. Brutální, krvavé, drsné z Bruntálska pochází drsní chlapci. Co říci závěrem? Jednoznačně nám mohou tuto antologii závidět Larryho fanoušci po celém světě. Výkvět českého urban fantasy v jednom svazku. Čtivé, zábavné, drsné, snad až lehce filozofické Martin Fajkus a Jakub Mařík se pustili do projektu, který rozhodně stojí za přečtení, a to nejen pro fanoušky Larryho a ostatních autorů, ale především pro fanoušky dobrého fantasy.... celý text

Idea. Lid 2022, Filip Burdych

Idea.Lid mě na první pohled zaujala svou grafickou stránkou. Ta je velmi neobvyklá a osobitá, a to já mám ráda. Jednotlivé kresby mě nutily si je pozorně prohlížet a hledat v nich zajímavé detaily. Jenže tady asi bohužel mé nadšení končí. Nejsem zrovna příznivcem příběhů, ve kterých figuruje aktuální situace, a kdybych věděla, že v tomhle komiksu vystupuje i Babiš a spol., nejspíš bych se do něj vůbec nepouštěla. Když můžu, tak se aktuálnímu dění na politické scéně záměrně vyhýbám a v literatuře ho rozhodně nevyhledávám. Což o to, to by všechno bylo v pořádku, protože to, že se s tímhle tématem neztotožňuji, přeci neznamená, že se jedná o špatný příběh. Jenže tady pro mě přichází jedno velké "ale". Bohužel mi přišlo, že tenhle komiks prostě jako celek vůbec nefunguje. Čtení bylo pro mě strašně náročné, vůbec jsem nevěděla, kde mám zrovna pokračovat, který text se vztahuje ke kterému obrázku. Vše se tak nějak prolínalo do sebe a ani ze samotného textu jsem často nebyla schopna vyluštit, co se vlastně děje. Kdybych zpětně měla říct, o čem Idea.Lid je, a jaká je hlavní zápletka, asi bych s tím měla dost velký problém. Celkově jsem si tedy příběh bohužel moc neužila a nic moc si z něj neodnesla. Jediné, co podle mě stojí za to, je jeho grafická stránka, zbytek pro mě byl spíše zklamáním.... celý text

Esence hrůzy 2023, * antologie

Jak už to tak u sborníků podobného typu bývá, i na Esenci hrůzy se podílelo mnoho autorů, proto není tak úplně možné hodnotit ho jako celek. Myslím však, že mohu s klidným srdcem říci, že se jednalo o sbírku velmi vydařenou. Málokdy se mi stane, že se mi zalíbí naprostá většina povídek. Zde tomu tak však bylo, nebo jsem alespoň téměř u každé z nich dokázala spatřit hlubší smysl či najít důvod k zamyšlení. Na následujících řádcích se pokusím vypíchnout několik příběhů, které se mi opravdu dostaly pod kůži. Většinou se mi u nedaří vybrat tu jedinou, nejlepší povídku. V případě Esence hrůzy jsem však neváhala ani vteřinu - pro mě osobně je jí rozhodně Pán oprátek od Petra Bočka. Jedná se o poměrně rozsáhlou povídku, které by dle mého názoru slušelo i samostatné knižní zpracování. Hlavní hrdina příběhu Hajzler se ocitá na psychiatrii a vypráví svému doktorovi podivný, záhadný příběh o tom, jak si pronajal byt ve starém, opuštěném domě, který skrývá děsivé tajemství. V jednom z jeho pokojů totiž pravidelně nájemníci přicházejí o život. Ale proč? Jak? Tohle tajemství postupně odhalujeme spolu a psychiatrem, který hlavního hrdinu trpělivě poslouchá. Vážně musím říct, že tuhle povídku jsem zhltla na jeden zátah a přála jsem si, aby byla delší. Naprosto originální nápad, skvělá zápletka, a závěr, ze kterého jde mráz po zádech. Druhou povídkou, která mě dostala, je Romero odešel do ložnice, Carrie pije mléko a Hitchcock spí od Romana Bílka. Zvláštní název, že? Stejně tak zvláštní je i příběh o třech kočkách, které se zvláštním způsobem připletou do života jednoho aspirujícího spisovatele. Díky nim totiž najednou jako by měl nevyčerpatelný zdroj inspirace. Ta však může být dobrým sluhou, ale zlým pánem... Příběh se mi líbil nejen proto, že jsem velkou milovnicí koček, ale především proto, že ač se příběh na první pohled mohl zdát jako docela normální vyprávění ze života každého autora, postupně jsem mezi řádky cítila plíživé napětí, které napovídalo, že všechno nebude tak krásné, jak se na první pohled mohlo zdát. A samotný konec mě opravdu překvapil. Za pozornost rozhodně stojí také Žal hraběnky Kláry z pera Jany Pacákové, v minulosti zasazený příběh o mladé dívce, která se vydává pracovat jako služebná na hraběnčino panství. Vůbec se jí nechce opouštět domov, a když dorazí na místo, zjistí, že pro své pocity měla dobrý důvod - něco tu nehraje. Jako kdyby se všichni snažili na první pohled tvářit, že je vše v pořádku, ale skrývali nějaké hrozné tajemství... Na téhle povídce mě opravdu okouzlila její atmosféra, která ve mě evokovala Drákulu nebo Interview s upírem. Zápletka sice není úplně překvapivá, přesto je to krásný příběh, který se mi vštípil do paměti. Jako poslední zmíním ještě příběh Synové svých otců od Ivana Kučery, který vypráví příběh námořníků plujících na Tahiti, kteří si s sebou na loď od domorodců přinesou nepěkný dárek. I zde se mi velmi líbila atmosféra evokující doby objevitelů a mořeplavců. Zápletka je navíc poměrně drsná a nervydrásající, vážně stála za to. Ráda bych zde napsala více, ale bohužel je prostor omezený. Snad bych ještě dodala, že všechny povídky doprovází krásné ilustrace, které vytvořily dvě skvělé dámy, a to Rosana Zvelebilová a Erika Ena Adamcová. Pokud patříte mezi milovníky hororu, určitě téhle sbírce dejte šanci, rozhodně má co nabídnout!... celý text

Supro: Hrdinové na dluh 2023, Štěpánka Jislová

Komiks Supro svým čtenářům z řad převážně mladých dospělých nabízí satirický pohled na svět superhrdinů, který se zde snoubí také se společenskou kritikou, romantickým dramatem a napínavým thrillerem. Obě hlavní hrdinky mají komplexně vytvořené osobnosti. Tam, kde je Evelína excentrická, zábavná, oblíbená a úspěšná, je Ida pouze obyčejná a nudná. Ačkoliv se obě kdysi zúčastnily reality show, která je měla proslavit a otevřít jim svět superhrdinů, jako skutečná vítězka z ní vyšla pouze Evelína. Dostáváme zde i řadu dalších zajímavých postav, například učebnicového záporáka Iláje, nebo Evelínina zadluženého bratra Teodora. Nejdůležitější zápletka sice v rámci tohoto dílu ukončena je, každopádně naznačuje pokračování, a já opravdu doufám, že se ho dočkáme. Česká komiksová scéna potřebuje víc takových příběhů! A myslím, že Hrdinové na dluh by rozhodně uspěli i na té světové. Ačkoliv jsem velkou milovnicí komiksů, musím přiznat, že občas se v jednotlivých okénkách a bublinách ztrácím. U Supra jsem tento problém téměř neměla, až na pár dvojstran, které fungovaly jako jeden celek, a jejichž odlišení od klasických stránek jsem po chvíli pochopila. Příběh je celkově velmi dobře členěný a postavy snadno rozlišitelné. Kresba příběhu mě velmi oslovila, je velmi povedená, stejně jako její úžasně pestré barevné spektrum. Také rozhodně stojí za zmínku nejrůznější detaily zapracované do jednotlivých okének, které čtenáři mohou prozradit něco víc jak o jednotlivých postavách, tak o tom, kterým směrem se bude dějová linka vyvíjet. Milým bonusem, který jsem opravdu ocenila, pak byly ilustrace zobrazující nejrůznější tváře světa Supro, o které se postarali další skvělí čeští komiksoví tvůrci, a také skici, které stály u zrodu celého příběhu. Pokud jste tedy milovníky superhrdinských příběhů, které vám mohou nabídnout mnohem víc než jen nadlidské schopnosti, rozhodně dejte Hrdinům na dluh šanci. Nezklamou vás.... celý text