Rockwood přečtené 84
Mlčení jehňátek
1992,
Thomas Harris
Velice dobré počtení :). Třebaže jsem filmové provedení viděl už několikrát (a tehdy nevědom toho, že to je adaptace stejnojmenného románu) bylo to napínavé.
Lord Mord
2008,
Miloš Urban
Tož dobré počteníčko, to bylo. Vzhledem k tomu, že dneska nemám povídavou, tak se musím spokojit jen s pochválením díla, které pro mě bylo čtivé a dobře odsýpalo. Většinu té knihy mi to spíš připadalo jako volné výprávění, bez nějakého děje, prostě všední den v období asanace Prahy... ale to mi nevadilo, ba naopak, o to víc se mi to líbilo. Akorát ten konec mi přišel takový... takový nic moc.... celý text
Zatmění
2008,
Stephenie Meyer
No co už, do třetice všeho dobrého. Klapka, Kritika po třetí… ááá akce! No zde už prakticky nemám co vytknout. A proč? Ne, skutečně to není kvůli tomu, že by se úroveň knihy zlepšila, nebo snad příběh mě zaujal… skutečně to není proto, ale každého, koho zajímá můj názor (jakože nezajímá) si může přečíst komenty k jedničce i dvojce a tam jsem veškerou kritiky vyčerpal, platí to i zde. Děs po třetí… nervy opracované, vlasy vyrvané, v hubě špalek, ale stále držím a čtu to až do konce a už vidím svůj pomyslný cíl plný alkoholu na konci čtvrté, protože až dočtu i díl čtvrtý, zliskám se jak to hovado, protože můj cíl bude dosažen a když budu mít tolik sil na chlastání, bude to znamenat, že jsem to přežil. Nebudu lhát, jako malý jsem koukal i na telenovely. Esmeralda… Divokého anděla jsem žral jako malý klučina a musel jsem vidět každý díl. Teď telenovelami pohrdám, protože stejně jako stmívání je to urážka inteligentních tvorů. Ale taková telenovela je oproti téhle sérii opravdu máčka. Člověk by se raději upsal k nonstop sledování telenovel, než čtení těmhle knihám. Tak hrozné to je, alespoň pro mě ano, ale chtěl jsem to tak, to mám mít. Kniha sladší než moře marcipánu, sotva otevřu stránky, cítím, jak z toho teče med a jak se mi chce zvracet. Já sladké mám rád, ale čeho je moc, toho je příliš. Co by na to řekl můj doktor. Dobrý, tak počáteční výlev nenávisti, zášti, pohrdání i pohoršení máme za sebou a teď k věci. Bellina svatba. Edward chce, Bella nechce… pamatuju si jak v prvním díle první myšlenka Belly, když jeli s Edíkem domů z večeře byla na svatbu, prakticky se netajila tím, že by do toho šla hned a v tom autě. Ale teď z ničehož nic nechce, nemůže… Chce být upírkou, miluje Edwarda takovým způsobem, že se to nedá ani popsat a veškerá růžovost světa je oproti tomu jen seschlé lejno… ale přesto si ho nechce brát. Nechápu, ale budiž, to je v dnešní době normální, v době plné rozmanitosti a svatby v brzkém věku se asi slušily někdy v době, kdy vrcholem umění byly malůvky v jeskyni. Ale co na téhle knize bylo opravdu omračující byla ta neutuchající touha po sexu a Edwardovo odmítání… k tomuhle se snad nedá co moc říct. Snad jen člověk při čtení tamtěch řádků napadá: Proboha, co ti chlapi té Meyerové udělali, že je tak zesměšňuje. Jestli ideálem dnešních dívek je nenadržený, rozumný sedmnáctiletý hoch, žijící nějakých sto let bez sexu… pak nás čeká nenásilná budoucnost. Fakt že jo… a možná žádná, přestaneme se rozmnožovat. Fakt jako scénka, kdy maximálně chtivá Bella žádá svého Éďu s odhaleným tělem pod rozepnutou košilí o sex a on se zdráhá tak normální chlap u těchto řádků musí dýchat velice přerývaně, rvát si vlasy a po celém baráku řvát: "TAK UŽ JI KU**A OŠ**EJ“… asi jsem nadržený prase nebezpečný pro veřejnost, ale tohle je fakt síla.... celý text
Nový měsíc
2008,
Stephenie Meyer
Vyčerpávající komentář, který jsem napsal k prvnímu dílu, tedy přímo ke Stmívání, se dá prakticky využít i zde. Nic nového, nic co by zlepšilo můj názor. Ale těší mě, že zde už není tolik komentářů… nebo vlastně netěší, to nasvědčuje o čtenářském duchu. Jedničku komentovalo tolik lidí. Ti co to odsoudili, se povětšinou asi do dalších dílů nepustili a já se jim ani v nejmenším nedivím. Ti co to vychvalovali a vyhazovali do nebes a stavěli pomníky, většinou asi skončili u jedničky, že je nejlepší a k dalším se nedostali. Na co taky, když to bude zfilmované, že :). Ne ta dvojka je opět děs, snad horší než jednička, třebaže ta dvojka není nijak moc odlišná. Styl je pořád úděsný a příběh? Prakticky stejný. Mě přišlo, že to je samé co jednička akorát s tím rozdílem, že kvete "láska" zase u jiného. Ale prakticky stejně, i když se jedná zase o jiného tvora. A ještě ke všemu je ta kniha obohacena o nehoráznou depresi a strádání. Takovéhle labilní lidi by měli zavírat do blázince. No ale rozhodně tenhle díl ukázal, jak nebezpečná tahle kniha je. Nebezpečná pro mladé lidi. Takovéhle knihy by fakt měli zakazovat tak minimálně do 30 let a pak by ji měli vydávat jen s potvrzením osobního lékaře. Meyerová v téhle knize prakticky podporuje něco jako polygamii a ještě je všechno v pořádku a špatný je ten druhý partner… Je tohle normální? (Vím, že pojem polygamie je zde na nejvýš přehnaný, ale podobá se tomu, co mám na mysli). Asi jsem staromódní, ale když láska, tak snad jen s jedním člověkem. Nikdy nikdo nemůže milovat dvě osoby stejně… alespoň ne ve stejnou dobu a ani v tu nestejnou dobu by neměl. No jo, moderní doba, zapomínám.... celý text
Stmívání
2005,
Stephenie Meyer
První co je zde zarážející a smutné je, že na profilu této knihy je tolik komentářů a nikde jinde, u lepších a kvalitnějších knih je sotva jeden a kolikrát ani to ne. Tak přejdeme ke kritice a nadávkám, i když je to zbytečné, protože většina neblahé kritiky, kterou mám na srdci, už tu padla. Ta kniha je děs. Opravdu děs, urážka čtenáře, urážka inteligentního člověka. Prvně jsem z donucení viděl první film… po zhlédnutí filmu se moje nechutenství natolik znásobilo, že už to přešlo skoro do alergie. Pro mě to bylo nepochopitelné, jak něco takového může být tak populární. Ale když se tak rozhlédnu po dnešním světě, není se čemu divit. Odraz lidské inteligence. No, ale abych byl dobře informován a připraven a aby mi nikdo nemohl říct, že kritizuji něco, co neznám, tak jsem se rozhodl, že si to celé přečtu. Věděl jsem, že to budou muka, ale že tak velká, to jsem netušil a začal jsem zatloukat hřebíky do krucifixu (obrazně řečeno). Všichni, se kterýma jsem se o tom bavil a kteří byli nadšeni, mi říkali, že kniha je mnohem lepší, než film. Doufal jsem to, leč marně. Veškerá debilita filmu byl pouhý záblesk pravé debility originálu. Vezmeme to postupně, co si pamatuji. Veškeré pohoršení a výtky by byly na jednu knihu, kdybych si je pamatoval, ale už je to nějaká chvilka, takže si nepamatuju vše a nechci tu zahltit komentáře. Bella je úchylná. Já skutečně nevím, jak si Meyerová představuje vyobrazení boha v soše, ale i kdyby tam byla bůhví jak sexy smyslná bohyně, nebudu ze sochy tak odvařený. Jednak je to jen socha a jednak všichni snad víme, jak ty sochy vypadají ošklivě, i když se jedná o boha veškeré krásy vesmíru. No… celá kniha není o lásce, ale naprostém teenagerském oblouznění. Několikrát znásobené. V sedmnácti být natolik oblouzněný a vědět že to je láska vesmírná, láska až za hrob a kdesi cosi… děs. A to nemluvě o stavech Belly. Já teda nevím, ale mě by k smrti rozčilovalo, kdybych se udělal z jakéhokoliv pohybu svého protějšku. Tohle mi fakt nejvíc kazilo čtení, co stránka to náběh na infarkt. Co stránka, to Edwardovy chladné dotyky jako od sochy (ach jak vzrušující) a po každém doteku zástava činnosti srdce… nemožnost dýchat… je tohle vůbec normální? Já jsem asi barbar, naprostý citový neznaboh. Ale tohle bylo maximálně přehnané. No nebo taky postřeh jak sviň… Éďa se vyhýbal Belle, protože mu tak nehorázně voněla, že by ji na místě sežral… No co, ostatní kolem něj nevadí, on chce jen Bellu, ostatní by nesežral. Peace 4Ever! A pak, když se udála ta strašně romantická scéna, kdy Bella předvedla další úchylku, a sice lásku k diamantům (ale ne tu typicky ženskou lásku ke šperkům, ale láska, budoucnost a děti) tak nám Éďa řekne, že může zadržet dech, na jak dlouho chce, snad i do nekonečna, ale proč by to dělal, že se nechce ochuzovat o veškeré vůně a pachy… nechápu. No co, kniha je to opravdu hrozná. Jak příběhem, tak i zpracováním. Samozřejmě, že zpracování asi byla chyba překladu, který byl opravdu otřesný. Ale zase na druhou stranu bych řekl, že i originál nebyl nějak zásadně lepší, protože překlad není vše, že. Opakující fráze, opakující slova, slovní zásoba nic moc. Jestli tohle je nejlepší kniha a nejtěžší romantika pro teenagery, pak je to dost smutný. Jako je pěkné, že tohle donutilo spoustu mladých ke čtení, ale zase na druhou stranu je rozdíl mezi startem a koncem. Někoho (a věřím, že málokoho) to nastartovalo a dal se na četbu dál a postupem času zjišťoval, že to Stmívání přeci jen není tak dobrý jak se ze začátku zdálo. Jiného to nastartovalo tím způsobem, že to přečetl, označil za úplně nejlepší literární dílo a tím veškerá touha po ostatních dílech skončila a dotyčný zůstává jen u stmívání s naivní představou, že nic lepšího už neexistuje. Sečteno podtrženo, jedná se o hroznou knihu s hrozným příběhem a stejně tak hrozným zpracováním. Čekal jsem, že kniha bude alespoň lepší, když je tolik oplývaná.... celý text
Frankenstein
2008,
Mary Wollstonecraft Shelley
A do třetice všeho dobrého. Ani já nebudu mít odlišné názory. Taktéž jsem se k Frankovi dostal hned po hraběti Drákulovi. Ale třebaže je Drákula výborné čtivo, nemyslím si, že by to nějak u mě změnil pohled na ostatní tvorbu. Názor na Frankensteina by asi byl vždy stejný, i kdybych před tím četl čtyřlístek. Frankensteina jsem si chtěl přečíst hlavně proto, protože už od mala mám hrubou představu o čem to je, protože už od mala jsem na to narážel v hodně věcech a protože to svým způsobem asi byl bestseller, trhák nejen tehdejší doby a bůhví co ještě. Po přečtení jsem velice zklamán. Dávám jenom dvě hvězdičky a to převážně kvůli námětu, který nebyl zas tak dobrý, jak sem myslel, že jej znám. Opravdu mě udivuje, jako ostatní komentující zatím, že se to stalo takový kult. Námět relativně dobrý, ale samotný příběh nic moc a zpracování opravdu hrozné. Ono to možná taky může být z menší části zaviněno českým překladem. Kdoví, nicméně tak či onak se nejedná jenom o stylisitku a podobně. Opravdu mě to zklamalo, obzvlášť když autorka, žena, píše o chlapovi. Ta z toho doktora Frankensteina udělala opravdu individuum. Nablblý doktor, snad bez kapky intuice, ale zato přetékající bolestí světa. A to nemluvě o jejích zajímavých psychologickcýh charakterů, které napovídají, že toho o psychologii druhých lidí moc neví. Sečteno podtrženo... při čtení knihy jsem si rval vlasy a nevěřícně kroutil hlavou, protože toho čeho jsem se dočkal, jsem skutečně nečekal. Čekal jsem knihu na mnohem vyšší úrovni, než je tahle. Kniha na mě působí, že to je hrk brk sepsaný pouze první koncept příběhu. Protože občas se ta kniha vleče a někdy zas hodně rychlý spád. A když už se to vleče tak se to vleče kvůli věcem, nemající s příběhem nic moc společného, kterých je tam požehnaně. Autorka to jednoduše odflákla, vůbec do toho snad nedala srdce, ale hlavně si s tím vůbec nevyhrála, asi neměla tu trpělivost to dotáhnout do perfektního konce. Prostě dojem prvního konceptu (a ještě deset dalších konceptů by to chtělo).... celý text
Dracula
1969,
Bram Stoker
Tak jsem to konečně přečetl a zážitky jsou úžasné. Skoro bych to mohl prohlašovat za jednu ze svých nejoblíbenějších knih a vůbec bych nepřeháněl. Co se zpracování týče, tak to mi příjde výborné. Bylo to čtivé a deníková forma se mi líbila. Jediný co mi v tom vadilo, byla přeslazenost. Tedy já asi nejsem ten pravý romantik, skoro bych řekl až barbar... ale hold žijem v jiné době, než odkud román pochází, takže možná to bude ono. Ale ty potoky slz, samý chudáček, chudinka a bůhví co ještě... to mi přišlo poněkud přehnané kolikrát. Ale když se překousne tohle, pak je to opravdu kvalitní dílo a všem ho vřele doporučuji. P.S. Mně to prostě nedá a rejpnu si: Tuhle knihu všem vřele doporučuji, milovníkům Twilight ( :-! ) obzvlášť.... celý text
Válka světů
2005,
Herbert George Wells
Abych pravdu řekl, opět jsem v tomto případě prvně viděl film a až pak četl knihu. Film se mi docela líbil a když jsem se dozvěděl, jak starý je román, tak mě to zaujalo natolik, že jsem se na to ihned musel vrhnout. Předpokládal jsem, že se bude jednat o rapidní rozdíly mezi knihou a filmem už kvůli době, kdy se to odehrává. Ale nebylo to zas tak rapidní. Jiné to pochopitelně bylo, ale ne moc. Jinak co se samotného románu týče, tak se mi velice líbil. Já tedy nejsem zrovna vlký fanoušek sci-fi a technický typ taky moc ne, ale i tak se mi ten román líbil. Byl dobře napsaný, čtivý a místy i nervy drásající :)... celý text
Kmotr
1990,
Mario Puzo
V poslední době jsem se začal hodně zajímat o prostředí mafiánských rodin. Snad to způsobila počítačová hra Mafia, kterou jsem hrál jako dospívající kluk, vlastně stále hraji. Pak moji touhu po poznání prohloubily všechny tři filmy Kmotr, z nichž jen první je podle předlohy a ještě z části ve druhém filmu je kousek předlohy. Ale na všech třech scénářích spolupracoval Mario Puzo sám. Nedávno jsem sáhl po knížce a nelitoval jsem toho. Po přečtení opět nastala situace kdy jsem nebyl schopný určit, zdali je lepší kniha než film. Řekl bych, že obě jsou stejně dobrý a každá verze má co do sebe. Rozhodně kniha obsahovala mnohem víc informací, jak už tomu zákonitě bývá, díky kterým, jsem pochopil snad vše, co jsem nepochopil z filmu. Je to velice kvalitní příběh, dobře zpracovaný jak po písatelské části tak i po té filmové.... celý text
Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha I.
1982,
Miguel de Cervantes y Saavedra
Tak tenhle příběh mi skutečně vydržel na hodně dlouho. Skoro bych si troufnul říci, že svou rozmanitostí a podorbným popisem činností a rozhovorech, které se vůbec netýkaly děje, předčili Stephena Kinga. Ale rozhodně to byla nádherná kniha. Člověk se u toho musel smát a mlátit hlavou o stůl zároveň. Není divu, že podle něj vzniklo označení Donkichotovský. Možná že tento příběh by si zasloužil mnohem podrobnějšího rozebrání, ale já netuším co bych o tom více řekl. Prostě jedním slovem: Nádhera. A ještě ten způsob, jakým to je psaný. Tedy myslím ten český překlad, co jsem četl byl nádherný.... celý text