růžovámakrela
přečtené 279
Ilegální vztahy
2008,
Jan Malinda
Ne že by byla vyloženě trága to schroustat, ale mně to nesedlo, páč prostě nesouznim s lidma, co se v pětadvaceti cejtěj furt moc mladý na závazky, nevěděj co od života chtěj a tak utečou do Ameriky pinglovat do baru a divoce kalit, aby se následně po telefonu mohli rozejít s tim nebožákem, co na ně čeká doma. Eh, sorry, to byl spoiler, ale jenom malej. Kažodopádně napsaný je to parádně, Malinda umí.... celý text
Proč na tebe každej sere aneb Čefurové, raus!
2011,
Goran Vojnović
Pro ženskou tam bylo trochu moc fotbalu a basketu, ale jinak bomba. Dost silně jsem si vzpomněla na svoje adolescentní pocity, kdy mě z nudy a prázdnoty bytí dokázal spolehlivě vytáhnout jenom nějakej čin z dnešního pohledu kapku společensko-patologickej, ou jé.... celý text
Čarovná hora
2016,
Thomas Mann
Nijak mě to nezasáhlo. Možná jsem na těžký filozofický romány prostě jenom moc mladá. Půl knihy bych povyházela, desítkám stran chyběl nejen děj, ale bohužel i jakejkoli filozoficko-morálně-politickej obsah, zahrnovaly jen popis všedního života a aktuálních pocitů... který ale byly pořád stejný. Přes to všechno, zvláštní atmosféra z románu ve mně zůstala, asi satisfakce za to, jaký nadlidský úsilí jsem často musela tvořit, abych ji neodložila. Tohle desetiměsíční sebemučení mi teď bude vlastně chybět...... celý text
Lido di Dante
2017,
Petr Borkovec
Moc mě to nebavilo, v paměti mi zůstanou jenom Bar Lupen, Camping Classe a I dnešní den bude součástí příběhu, která byla fakt trefná, ostrá a syrová. Zbytek jsem nepochopila, asi. A na rozdíl od jinejch čtenářů mě tenhle fakt trochu rušil ve čtení. Chtěla jsem sentimentálně přidat hvězdičku aspoň za umístění do Rimini, ze kterýho jsem měla tenkrát trochu podobnou náladu jako autor... Ale jsem vostrá holka, tak nechám ty dvě.... celý text
Dědina
2018,
Petra Dvořáková
Není to tak úplně román, nemá to hlavní dějovou linku. Děj se odehrává spíš tak nenápadně, skrz vnitřní monology jednotlivejch postav, ze kterejch je sestavená celá kniha. Ale ty monology sakra stojej za to. Vtipný i mrazivě drsný. Upřímný, nepřikrášlený sledování lidí, který se jinak tvářej pro sousedy a jinak doma u stolu. Holt lidi jsou závistivý, škodolibý a koukaj na prachy, jen na vesnici je to víc vidět, když každej každýmu čumí pomalu i na záchod, práce není a platy za moc nestojej. A čtenář je na chvíli jeden z nich, jeden z těch co jim civí ve dne v noci do oken, ale i ten, kterýmu se s pláčem svěřujou v kuchyni nad turkem ve skleničce.... celý text
Mefisto
2018,
Klaus Mann
Silnej zážitek, z mnoha scén naskakuje mrazení, takový jaksi "morální" mrazení. Styl psaní co do preciznosti formulací a celkový vybroušenosti připomíná otce Thomase Manna, ovšem u syna je mnohem stravitelnější, čtivější, popisný pasáže nezpůsobujou zívání, spíš vědoucí úšklebek. Považuju za věčnou škodu, že není Mefisto běžně řazenej do povinný četby k maturitě. Každej náctilej, kterej není úplně netečnej, by se aspoň na moment musel zajíknout představou, jestli by náhodou se svejma ambicema na toho super dravýho a úspěšnýho právníka nemohl při bouřlivější politický situaci dopadnout stejně.... celý text
Pohřbený obr
2017,
Kazuo Ishiguro
Podle ohlasů jsem čekala větší pecku. Nezpochybňuju krásnej sloh autora. Oceňuju myšlenku nutnosti zapomínání, která nás šetří touhy po pomstě. I tak mi ale přišlo, že s ní mohl autor líp pracovat, aby vyzněla náležitěji. Celý román plynul tak snově pomalu, dialogy byly strašně superkorektní a chování lidí tak gentlemanský i vůči nepřátelům, že se tomu těžko věřilo. Pořád jsem čekala na nějaký dramatický vyústění, a to se v zásadě moc nekonalo.... celý text
Strýček Váňa
2005,
Anton Pavlovič Čechov
Dechberoucí, nemám slov... bolavá krása života, kterej jsme si jednou vybrali, a teď neseme jeho následky. Na rozdíl od jinejch Čechovovejch her je tu navíc smíření a znovunalezení klidu, ač má k ideálnímu životu daleko. "Když člověk nemůže žít normálně, tak žije pro přelud. Je to pořád lepší než nic."... celý text
Přijde Mordor a sežere nás aneb Tajná historie Slovanů
2018,
Ziemowit Szczerek
Senzační! Po dlouhý době kniha, kterou jsem přečetla za dva dny, skvěle jsem se bavila i poučila. Sarkasmus, ten můžu, číst o drogách a chlastu mi nevadí a tady se to vlastně do gonz o současným stavu života na Ukrajině dobře hodilo. Ačkoli si tam autor jezdil léčit srdce frustrovaný ze Západu a chodil konstatovat, že na Ukrajině je to ještě horší než v Polsku, nevadilo mi to, páč to nebyla zlá škodolibost. On spíš vzdychal a přál si, aby se z toho svrabu korupce, panelákovejch měst a ožralejch milicionářů dostala. Plus krutě pravdivý úvahy na téma slovanství... "Vy, Poláci, jste si vymysleli stereotypy o postsovětskejch národech. Že Rusové jsou šovinistický burani, Bělorusové litevský velkoknížectví a Ukrajinci kozáci. Ve skutečnosti mezi nima ale žádný rozdíly nejsou. Chytili jste se do pasti vlastních stereotypů, protože jste zvyklí na různorodost. A že každej je ňákej. Ale tady ne. Postsovětskej svět je v zásadě jako arabskej svět. Všichni sou stejný."... celý text
Pianistka
2004,
Elfriede Jelinek
Kdo čeká padesát odstínů, bude zklamanej. Kdo čeká studii patologickejch vztahů v rodině a lidskýho neštěstí, bude nadšenej. Styl psaní je vážně jedinečnej, v lyrických pasážích jakoby náhodou probleskne dost zásadní posun děje, což svědčí o literárním mistrovství autorky, ale zároveň dost stěžuje čtení.... celý text
Višňový sad
2005,
Anton Pavlovič Čechov
Úsměvně vykreslená lenost a aristokratická nuda v kombinaci s bolavou touhou v tom nanicovatým životě něco dokázat (a hlavně přijít k penězům). Pro mě ještě lepší než Tři sestry, jejichž děj ve střední části trochu dlouho stál na místě. sluha Firs: Než zrušili to nevolnictví, člověk aspoň věděl, kam patří a co má dělat. Teď máš sice svobodu, ale všude je to jenom velkej chaos.... celý text