růžovámakrela
přečtené 280
Višňový sad
2005,
Anton Pavlovič Čechov
Úsměvně vykreslená lenost a aristokratická nuda v kombinaci s bolavou touhou v tom nanicovatým životě něco dokázat (a hlavně přijít k penězům). Pro mě ještě lepší než Tři sestry, jejichž děj ve střední části trochu dlouho stál na místě. sluha Firs: Než zrušili to nevolnictví, člověk aspoň věděl, kam patří a co má dělat. Teď máš sice svobodu, ale všude je to jenom velkej chaos.... celý text
Strašidelná vagina
2018,
Carlton Mellick III
Přečteno v rámci sázky. Přestože se tam nějaký proroctví na konec civilizace najde, já mám po týhle hororový erotice hlavně vážnou obavu, že zůstanu do konce života frigidní.... celý text
O spánku a mizení
2013,
Katharina Hagena
Navzdory tomu, že si autorka krásně hrála s jazykem a popisy situací, mi postavy přišly plochý, zvlášť o mužskejch postavách se čtenář moc nedozví - ty se jenom jaksi objevěj, nějak bez vysvětlení pohnou dějem a zase zmizej. To sice odráží název, ale číst to bylo místy fakt peklo. Pěkná závěrečná pointa u mě nezachránila spoustu málo uvěřitelnejch a v horším případě absolutně hluchejch míst.... celý text
Snídaně o půlnoci
2013,
Louis Armand
Zpoza úžasný art-deco obálky se vyklubalo zlo, násilí a perverze, vyburcovaný hororovejma fantaskníma výjevama a zaobalený děsivou nihilistickou filozofií... Nikdo neví (asi ani autor), co v příběhu byla pravda a co noční můra. Kdo na to má žaludek, nechť si pošmákne. Já to znova číst nebudu, ani kdyby mi za to zaplatili.... celý text
Strážkyně domácího krbu
2018,
Dorothea Rosalie De Jong
"Nestoudné a nepublikovatelné" to v dnešní době už fakt neni. Ale mohlo to bejt skvělý psychologický drama, kdyby to napětí, který celou knížkou prostupovalo, dokázala autorka víc sugestivně líčit. V první půlce jsem nechápala, proč se obě postavy chovaj tak, jak se chovaj (obě jsou pro mě dost nesympatický) a když pak i vlivem obratu dějin dojde konečně k vysvětlování, stejně se jedná jen o další náznaky, ze kterejch čtenář není moc moudrej... Každopádně oceňuju detailní náhled do duše a života leseb v době, kdy je veřejnej pohled na homosexuála horší než na bezdomovce alkoholika s tuberou.... celý text
Grandhotel
2006,
Jaroslav Rudiš
O lidech, který jejich strach, zvyk a sentiment donutil zamrznout tam, kde jsou nešťastný - doslova i obrazně. O lidech, který vás viděj tak, jak se jim sami sebe rozhodnete prezentovat. O lidech, který už nejsou, ale vidíme je pořád. O lidech, který si vlastní minulost vymysleli tak, aby se k nim líp hodila. Proč taky ne, když jim nemá kdo dosvědčit, že to bylo jinak. Krátkej, ale fakt moc povedenej lomcovák pro melancholický duše, navíc podtrhnutej Ještědem, kterej je prostě melancholickej sám o sobě. "Sebevrahy nemá nikdo rád. Možná proto, že jim lidi závidí tu odvahu, kterou sami nemají. Odvahu udělat ten krok, odvahu zariskovat. (...) Myslím, že ti lidé jsou možná opojení z toho, že tady nahoře se ocitnou přesně mezi nebem a zemí, že jsou opojení krásou nahoře a krásou dole, krásou, kterou já nemůžu opustit, krásou, kterou miluju a nenávidím. Tou krásou jsou tak opojení, až z ní sami před smrtí zkrásní."... celý text
Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka
2018,
Evžen Boček
Asi nemám dost smyslu pro humor, zasmála jsem se všehovšudy dvakrát. Spíš lehce pousmála. Celý mi to přišlo splácaný, děj se odehrává jenom jako změť ´vtipnejch´situací, kterejch se autor snažil hlavně narvat na každou stránku co nejvíc. Vtipy se strašně opakujou a všechny se nesou ve stylu ´uklouzla na banánový šlupce a o regál si navíc rozrazila čelo´. Hm. Tak jo. Proti gustu...... celý text
Selský baroko
2009,
Jiří Hájíček
Ten morální neklid z toho sice koukal už od začátku, ale jak z toho furt nic pořádnýho nebylo, ukolíbalo mě to ospalý horký léto tak, že jsem ty poslední dvě kapitoly musela číst dvakrát, abych to pochopila. Respektive abych pochopila, že pokoušet se najít viníka k pomstě je stejně marná fuška teď, jako byla tenkrát, v divoký padesátkový vesnici.... celý text
Kreutzerova sonáta
1974,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Mno. Od tolik vyzdvihovanýho ruskýho klasickýho poloboha jsem čekala nějakou nadčasovou moudrost, ne tohle... Přitom zajímavý to je. Žena je tady totiž vlastně chudinka, celoživotní dítě, který je zkažený tím, jak ho odmalička společnost vychovává - jako sexuální objekt. A co je chlap? Hajzl, kterej to má vidět a vědět - narozdíl od ní, která nemůže nikdy vidět nic - a chovat se k ní s úctou a nesobeckou láskou. Jenže ouha! V zápětí se dozvíme, že láska je právě to svinstvo největší. Protože nesobecká láska neexistuje a láska je de facto zastírací pojem pro chlapskej zvířecí chtíč. Hm. Jakej má bejt teda ideál? Především se milovat jenom za účelem plození dětí a zlikvidovat veškerou vášeň a požitek! Protože ta plodí to největší zlo mezi lidma a působí tak, že jeden druhýho využívá pro vlastní blaho. Všemu nasadila korunu myšlenka, která na mě vybafla bez varování někde uprostřed knihy - lidským údělem není šťastnej život ani zajištění potomstva, nýbrž dosažení jednoty lidí celýho světa. A až toho bude dosaženo, netřeba další potomky a lidstvo může konečně s klidným svědomím podlehnout apokalypse. Připadá mi, jako by do mě hučel Lenin koncentrovanej do jedný osoby s tím pánem v kápi, kterej chodí po Brně s křížem na zádech a velkým transparentem ´Nezabiješ nenarozené dítě´... celý text
Druhá osoba singuláru
2014,
Sajjid Kašua
Podle mě skvělá kniha. Autor v ní zvládl kvalitně uspokojit několik čtenářskejch zakázek naráz - vyčpělej manželskej vztah a žárlivost, eutanazie, komplex z touhy bejt někým jiným, komplex národnostní menšiny, touha po prachách a respektu, touha překonat všechny tabu koránu, který se furt překonat nedaří. A jen tak nenápadně, aby to nerušilo příběh, se dozvíte skoro všechno o soužití Židů a Arabů v současný Izraeli.... celý text
Nový čas
2018,
Ida Jessen
Navzdory malýmu rozsahu se to děsně táhlo a ani členění do krátkých kapitol to moc nezachránilo. Pocity hrdinky, o kterejch to asi mělo bejt především, autorka popsala tak chladně a věcně, že mi ta baba a její život byl celou dobu docela fuk. Mnohem víc mě na tom bavila atmosféra sychravý krajiny rašelinišť a života na dánským venkově ze začátku 20. století.... celý text
My děti ze stanice ZOO
2005,
Christiane Vera Felscherinow
Číst to je samotný jako závislost. Je to hnusný, člověku je z toho špatně, ale stejně to nevydrží a musí to dočíst.