Shaxx Shaxx přečtené 1199

☰ menu

Magie mrtvých

Magie mrtvých 2011, Ilona Andrews
3 z 5

3,5* Ono se říká, nesuď knihu podle obálky...Ale někdy je to fakt těžký. I z toho důvodu mě tahle série úplně minula a dostala jsem se k ní až teď na doporučení, že je to podobné jak série s Mercedes Thompson. Urban fantasy je pro mě takový oddechový žánr, Magie navíc jede v zajeté podšabloně žánru - držkatá sarkastická hlavní hrdinka, co ovládá nějakou nadpřirozenou sílu, umí se rvát, pravděpodobně by přežila i srážku s kamionem, motají se kolem ní statní alfasamci a musí přijít na kloub nějaké záhadě, ve které se mnohdy ocitne i jako hlavní účastník, aniž by to předem tušila. U takových knih si člověk musí užít zábavu, kterou děj a chování hrdinky nabízí a přimhouřit oči nad nedokonalostmi. Nicméně i tak mě tu trochu mrzelo, že nebylo víc vysvětleno prostředí, ve kterém se příběh odehrává - chvílemi to popisy budov až připomínalo postapo město, kde se to jen hemží kožoměnci, upíry, všelijakou havětí...a mezitím tam žijou očividně i obyčejní smrtelníci, kterým podobní sousedi nepřijdou zvláštní? Možná se vše bude vysvětlovat postupně, uvidím. Každopádně to má rozhodně plus za hojný počet zohavených mrtvol :)... celý text


Piranesi

Piranesi 2021, Susanna Clarke
4 z 5

Tolik obsahu v tak úzké knížce, až jde z toho hlava kolem. Je těžké něco k tomu napsat, protože mi jakýkoli opis děje, či připomínky k příběhu, mi připadají jako sprostý spoiler, který by sebral možnost tomu, jenž je touto knihou nepolíben, užít si toho, jak prapodivně krásná tahle kniha je (krásná, i když s lehkým závanem něčeho, co není po chuti a to je naprosto v pořádku). Je to skvělý mnohovrstvý příběh, který je zvláštní už svou podstatou, tak i formou vyprávění. Jelikož MILUJU magický realismus, byla to pro mě trefa do černého.... celý text


Balada o ptácích a hadech

Balada o ptácích a hadech 2020, Suzanne Collins
ekniha 3 z 5

Řekněme, že jsem čekala něco jiného. Nejlépe nějakou "villain origin story", kde autorka naservíruje mladého soon-to-be záporáka a donutí čtenáře, aby mu propadli. Aby jeho charisma bylo tak odzbrojující, že i zatvrzelí bojovníci za dobro si ho oblíbí. Že se dozvíme něco o historii her, že proběhne nějaká romance, co vyrazí dech. A ono ne, tohle bylo...fakt špatný? Jedna hvězda navíc je za nostalgii. Jedním z problémů je samotný Coriolanus, on je totiž na facku už od začátku. Sebestředný narcista, který pečuje zejména o své ego, někdy naivní až téměř stupidní, nepříjemná postava už od první chvíle. Nekoná se tu nějaký zásadní a postupný psychologický přechod k temné straně vlivem tragických událostí. Je to jak u Osvícení od Kubricka - s tím, jak mnozí říkají, že Nicholson byl špatnou volbou pro Jacka Torrance, protože nedokázal vykreslit postupné pohlcení šílenstvím, vzhledem k tomu, že Nicholson vypadá jak magor už od první scény. Romance byla jedna z nejhorších, co jsem kdy četla. Celá postava Lucy je křečovitá a ne moc uvěřitelná, skoro až otravná, i když trochu jiným způsobem než Snow. Kniha nemá žádnou akci, spád, dokonce i kapitoly, kde se něco děje, jsou napsané tak nezáživně, že čtenáři až přijde, že se nic neděje. Jenom Coriovo fňukání a myšlenky na to, co by se mohlo podělat. Jestli existuje někdo, kdo HG ještě nečetl, prosím nezačínejte s touto knihou jako první.... celý text


V kleci

V kleci 2019, Ellison Cooper
3 z 5

Vyšetřovatelka Sayer Altair se asi nezařadí mezi geniální vyšetřovatele, kteří svou schopností řešit zapeklité případy ohromují kolegy a veřejnost. Ba naopak, skoro by se dalo říct, že nepatří mezi nejostřejší pastelky v penále. Některé prvky vedení vyšetřování byly diskutabilní a daly by se označit až za neschopné, ale co si budeme, v realitě to někdy není o moc lepší - kolik justičních omylů nebo zanedbání při vyšetřování vedoucích ke zkresleným výsledkům nebo horším důsledkům se běžně dělo? Mraky. Ono vše neběží jednoduše jako v Kriminálce Las vegas :D Knize by prospělo, kdyby zchudla tak o sto stran, děj byl příliš natahovaný tím, jak se stále zahýbalo do slepých uliček. Vrchní záporák byl mírným zklamáním. Celkově je to takový přijatelný průměr.... celý text


Elantris

Elantris 2017, Brandon Sanderson
5 z 5

Že bych si od Sandersona přečetla i jeho nákupní seznam, to víme. Za mě je prostě brilantní mistrovský vypravěč. Stále se mi ještě nedaří posbírat sanici, co mi upadla při čtení jeho první vydané knihy, tedy této knihy. Výborné postavy, bavila mě jejich interakce a vztahy, skvělé politikaření a intriky. Asi nikdy nepřestanu děkovat knižním bohům, že je Sanderson tak plodný autor.... celý text


Závěj

Závěj 2023, C. J. Tudor
2 z 5

Začátek byl slibný, ale pak to šlo velmi rychle z kopce směrem k nižšímu a nižšímu hodnocení. Střídají se tři dějové linky, přičemž každá z nich obsahuje zbytečně moc postav. Postupně se odhaluje, že se víceméně jedná o jakousi variaci na postapo thriller, bohužel více informací kdy, jak a co se vlastně dělo, že vše dospělo k současnému stavu se čtenář nedozví, takže vše je jen lehce nastíněno. Pravděpodobně z toho důvodu, že se autorce asi nechtělo vystavět pořádné základy, ale chtěla jen použít cool kulisy pro příběh bez námahy kolem :) Aby se odvedla pozornost od chabě vystavěného prostředí, děj začne připomínat scénář od Tarantina, takže se k postapo thrilleru přidá i dovětek survival koseníčko, což ale vůbec nevadí, protože postavy nemají žádný výrazný charakter, jehož ztrátu by čtenář mohl oplakávat. Hrdinové se dost často ocitají v absurdních situacích, kde dostanou prostor pro zkratkovité jednání, které je v přímým souladem s nesmyslností dané scény. Zápletka obsahuje tolik děr, že připomíná snahu nabrat vodu ze zamrzlého potoka cedníkem. Od autorky ještě zkusím i jinou knihu, protože tohle bylo moje první střetnutí s autorkou a třeba mi nějaké její jiné dílo sedne lépe.... celý text


Temný karneval

Temný karneval 2018, Ray Bradbury (p)
4 z 5

Hororové povídky od Bradburyho - moc milé překvapení. Jako u každé sbírky povídek tu mám ty, které se mi líbily hodně, ty, které byly průměrné a najdou se i takové, které nebyly zrovna mým šálkem čaje. Rozhodně chci vypíchnout ty, které se mi líbily nejvíce a to byly: Kostlivec, Emisar, Zástup, Usměvaví lidé, Malý vrah, Kosa.. Ale rozhodně vede Kostlivec, to byla paráda. Téměř všechny povídky mají jeden rys společný - jsou krásně předvídatelné, ale vůbec jim to neubližuje. I když člověk ví, jakou cestou se bude děj ubírat, neubírá to na kráse - je to jak ve zpomaleném filmu sledovat, jak z napřažených rukou padá jablko vstříc svému neutěšenému a nevyhnutelnému konci - rozprsknutí se na podlaze. Skvělé podzimní čtení.... celý text


První kniha hřbitovní

První kniha hřbitovní 2016, Neil Gaiman
4 z 5

Taková milá temnější variace na Knihu džunglí :) Nemůžu říct, že bych byla fanda toho, jak se střídali ilustrátoři, preferovala bych jeden ucelený styl ilustrace, ale jinak příběh je jinak moc fajn.... celý text


Zahrada mrtvých duší

Zahrada mrtvých duší 2022, Lukáš Boček
5 z 5

Výborný debut. Styl psaní mě neskutečně bavil, atmosféra je naprosto skvělá – melancholie a nostalgie jdou ruku v ruce, je to nasycené emocemi, které rezonují i po dočtení. I přes to, že se velmi rychle ukáže, jakým směrem bude příběh mířit (odhalení tajemství), tempo je pozvolné a střídá pohledy tří členů rodiny, včetně nedávno zesnulého otce rodiny. Jeho kapitoly, zejména v pozdější části knihy, mě velmi zajímaly, přinášely náhled do mysli, která pro běžně smýšlejícího jedince není zrovna pochopitelná a autorovi se podařilo tuhle část zvládnout na jedničku. Je smutným faktem denní reality, že problém (jak obyčejně nicneříkající a ploché se tohle slovo zdá vůči skutečnosti), který v příběhu rodinu rozerval na kusy, je bohužel v rodinném kruhu častější, než by se mohlo zdát a vzniká tak spoustu pochroumaných duší, které si to nesou po celý život. Ústřední postavy působily přirozeně, stejně tak dialogy, které ano – mnohdy byly takové „literární“, aneb neumím si moc dobře představit, že by probíhaly v reálném životě mezi dvěma osobami, ale i tak mi nepřišly křečovité a prostě to tam sedlo. Grafická úprava knihy je jedním slovem bomba – od obálky, až po vnitřní ilustrace. Budu se těšit na další knihu od autora.... celý text


Tíživé ticho

Tíživé ticho 2023, Robert Bryndza
ekniha 3 z 5

Moje první setkání s Bryndzou. Určitě ještě zkusím i jeho detektivní série, pro které je znám a které čtenáři vychvalují, ale bohužel Tíživé ticho mě nezaujalo. Zhruba tak do první třetiny bylo vše v pohodě - hlavní hrdinka v pohodě, děj odsýpal, ale pak se vše totálně zvrhlo do nepovedené bondovky, jednání Maggie se občas vymykalo chápání i nad rámec vypjaté situace (a přidalo tak pouze na nesympatičnosti postavy), děj vygradoval do absurdních situací, které působily jako přitažené za vlasy a křečovitý konec tomu nasadil korunu.... celý text


Dcera Rudozimy

Dcera Rudozimy 2023, Ed McDonald
3 z 5

Dcera Rudozimy pro mě měla pár zásadních nešvarů, které mi nedovolují hodnotit větším počtem hvězd. Když mě ani po tři sta stranách nezajímala ani jedna z postav, bylo mi jasné, že je něco špatně. Hlavní hrdinka - to je kapitola sama o sobě. Velmi nesympatická a protivná, nedařilo se mi jí fandit nebo prožívat její útrapy. Kdyby jí někdo náhle kuchl, ani slzu bych nezamáčkla. To stejné platí i pro zbytek postav, byly mi ukradené. Autor často sklouzával k repetitivním opisům a když jsem zhruba po desáté četla slovní spojení - kabátec v barvě býčí krve, tak už se mi taky vařila krev... Mým pocitům nepomohl ani překlad, objevovaly se zde občas krkolomně sestavené věty, případně některé zvolená slova mi moc neseděla do zbytku věty. První polovina byla na tohle horší, potom už se to mírně zlepšilo, takže druhá část mě bavila víc. Jména a pojmy pochází očividně z irštiny, což samo o sobě hezky pasovalo do fantasy žánru, například draiohn z irského draio atd., horší to bylo s názvy klanů, chvílemi se snadno pletly (nicméně vzadu je slovníček). Magický systém není rozebraný nějak do detailu, spíš jsou nastíněny jen hrubé obrysy, předpokládám, že v druhém dílu to půjde víc do hloubky. Mám z toho tedy rozporuplné pocity a proto hodnotím jen třemi hvězdami.... celý text


Střepy Země

Střepy Země 2022, Adrian Tchaikovsky (p)
5 z 5

Jsem moc ráda, že jsem na Tchaikovskyho narazila, protože se kvapem zařadil mezi mé oblíbené autory. Střepy Země byly jedním slovem boží. Přesně ten typ sci-fíčka, které můžu. Trochu mě to uvrhlo i do nostalgie, kdy jsem si vzpomněla na hru Space Rangers, kterou jsem jako dítě hrála (zejména tu část s Klissany, kteří útočili na vesmírné lodě, protože lidi uvnitř vnímali jako parazity, kteří okupují nebohou vesmírnou loď). Bylo velmi snadné oblíbit si různorodou posádku Božského supa a musím říct, že v okamžik, kdy autor popisoval děsivý neprostor, úplně mě mrazilo. Atmosférický popis prostředí prázdného neprostoru byl pak pěkně v kontrastu s akčními scénami, kterými bylo v příběhu požehnaně, mělo to tedy fajn poměr akce a napětí. Plně mě to vtáhlo do děje a ani jsem se nenadála a byla jsem na konci. Budu s očekáváním vyhlížet další díl a doufám, že od Tchaikovskyho bude přeloženo víc knih, protože je celkem plodný autor a ráda budu syslit sbírku knih od něj ve své knihovně. Snadných 5*.... celý text


Dům na tekutých píscích

Dům na tekutých píscích 2021, Carlton Mellick III
5 z 5

V úvodu se Mellick svěřuje, že tenhle příběh je pro něj velmi osobní a je to znát, vyznívá jinak, než jeho ostatní knihy. Zejména je tu minimum ujeťáren a prasárniček a nese to v sobě spoustu emocí a zranitelnosti. Už od začátku je to prudce čtivé a Mellick hezky buduje napětí a burcuje čtenářovu zvědavost. Dozvědět se, o co tu sakra jde a co se děje. Obsahuje to pár pěkných zvratů a odhalení. Konec možná pro mě byl trošku uspěchaný, ale vzhledem k rozsahu se to nějak ukončit muselo :) (Vůbec by mi nevadilo, kdyby to byl trochu rozsáhlejší román). Dům na tekutých píscích jsem slupla za chvilku a byla to moc dobrá jednohubka. I bez Mellickových typických znaků to bylo fajn čtení a řadím mezi své oblíbené od tohoto autora.... celý text


Gannibal 1

Gannibal 1 2023, Masaaki Ninomija
4 z 5

Trochu pomalejší rozjezd série, ale vzhledem k tomu, že to má poměrně dost dílů v originále, tak je jasné, že to nechtělo hned na začátku vystřílet všechny náboje. Kresba je fajn, velmi detailní. Obálka boží, společně s názvem mě to hned zaujalo. Nejhororovější je na tom zatím ta obálka, samotný děj nabízí spíš vytrvale nepříjemný pocit, vyvolaný podivnými obyvateli vesnice, který mírně začíná gradovat, když se děj ubírá přesně tím směrem, který by jeden tušil. Ze všech dílů má jednička na GR nejslabší hodnocení, takže tipuju, že se to v pokračování pořádně rozjede a bude to lepší. Je to tak na 3,5*, zaokrouhluji nahoru :)... celý text


Košík plný hlav

Košík plný hlav 2023, Joe Hill (p)
5 z 5

Zdařilá kresba i příběh. Má to povedený nádech osmdesátkovýho hororu, s vyváženým poměrem napětí, humoru, krve a absurdna, super mix. Hlavní hrdinka, taková holka od vedle, co by v kdejakým hororu zařvala jako první, tady přebírá iniciativu a zápasí jak s morálním kompasem, jehož střenka se stále snaží směrovat k pomyslnému chtěnému severu, tak s vikinskou sekerou, která stíná hlavy jedna radost. Milá záležitost.... celý text


Beladona

Beladona 2023, Adalyn Grace
3 z 5

Asi jsem čekala víc. Víc než jen otravnou romantickou linku, která mi v tom všem vystupovala do popředí. Stojím si za tím, že každé YA nemusí obsahovat prostoduchou hrdinku, která zadržuje dech, když se o ni otře druhý pohlaví omylem malíčkem. Možná jsem na to vysazená, přiznávám, prostě mě tohle nebaví, když hormony blázní pokaždé, když je druhá postava přítomná. Nevadí mi romantika i nějaké to ero, jen to prostě musí být dobře napsané, tady to klasicky působí strašně prvoplánově. Oceňuju temnější prvky, zajímavý nápad, to, že tam zbylo dostatek tajemství pro pokračování a cliffhanger na konci je povedený, i přes moje brblání nad romantickou linkou mě dostal, takže si dvojku přečtu.... celý text


Taxidermistova milenka

Taxidermistova milenka 2022, Polly Hall
5 z 5

Neotřelé, temné a zvráceným způsobem neskutečně romantické. Je to psáno velmi lyricky a poeticky, rozhodně je na místě ocenit výborný překlad, který pomohl zachovat jedinečnost textu. Taxidermistova milenka mě mile překvapila, sice jsem při čtení musela zachovávat bdělou i poslední mozkovou buňku, která mi zbývá, abych si pořádně vychutnala jednotlivé věty, ale stálo to za to. Působí to jako takový milostný dopis, prosakující emocemi, které se přelévají z touhy do žárlivosti, z lásky do zlosti, široká paleta pocitů a myšlenek. Zakončení bylo taky skvělé, podle mého gusta.... celý text