Shaxx přečtené 1199
Čaropisci
2020,
Robert Jackson Bennett
Od Bennetta jsem četla před sedmi roky Město schodů a to se mi líbilo moc. Přijde mi, že se svými Čaropisci cílí na mladší publikum, je to psané s větší lehkostí a dobře se v tom orientuje. Příběh poutavý, děj velmi akční, hlavní hrdinka je neustále ve stavu probíhající mission impossible. Milou postavou byl Klef (nebudu spoilerovat jeho bližší zařazení) a samotná hrdinka Sancie byla taky fajn. Zajímavý a srozumitelný magický systém, jen lehoučký náznak možné milostné linky v budoucnu (jako vždy s radostí kvituju, když není přítomná otravná romantická linka) a celkově je to podařené a těším se na další díl. Jednu hvězdu do plného počtu si nechávám ještě v záloze, uvidím, jaká bude dvojka :)... celý text
Herní tester
2020,
Michael Atamanov
Taková milá a nenáročná oddechovka v žánru LitRPG. Jediné, co mi chybělo k větší spokojenosti je to, že hlavní hrdina příběhem proklouzává až moc snadno, případné problémy se vyřeší vždy poměrně rychle a jednoduše, bez větších zádrhelů. Děj je svižný, dobře se to čte. Pro fanoušky her a žánru super. A představa goblina bylinkáře je úsměvná :)... celý text
Inferium
2019,
Roman Bureš
Představu pekla už mi nastolil kdysi Kopřiva se svým Asfaltem, ale musím říct, že peklo v podání Romana Bureše bylo taky parádní. K Inferiu jsem se dostala na doporučení kamarádky a ještě že tak. Sama bych si ho totiž asi jen tak nevšimla, protože co si budeme, ta obálka...škoda mluvit. Ale po Inferiu se na další knihy od autora mrknu velmi ráda. Každopádně, už samotný námět - démoni z pekla vs nácci, co víc si přát. Dějem občas proplula nějaká ta nechuťárna (dá se to čekat, když démoni lidi chovají jako dobytek a občas si z nich odříznou plátek masa nebo se je pokusí spářit s nějakou démonskou potvorou), což bylo příjemné zpestření. Je to humorné, dobře to odsýpá a má to originální příběh, skvělá oddechovka. Jediné, co se mi nepodařilo, je oblíbit si nějakou postavu, což je škoda.... celý text
Hlubina
2023,
Jozef Karika
I po Hlubině zůstává pro mě nepřekonanou Trhlina, ta pořád okupuje první příčku oblíbené knihy od Kariky. Má dvojité prvenství, byla totiž zároveň moje první od něj. Hlubina byla fajn, měla skvělý mix hutné atmosféry, parádní prostředí, hlavního hrdinu, který vám to ztíží tím, že bude těžké si ho oblíbit, super vstup paranormálních prvků a nečekané brutální a krvavé chvilky. Bavil mě začátek, kdy bylo vše zahalené tajemstvím, všudypřítomná paranoia a narůstající strach. Čím víc bylo však odhaleno, tím víc to pro mě ztrácelo na zajímavosti, i přesto, že děj byl akční a odsýpal. Pozornost mi mírně těkala a možná by mi sedl trochu umírněnější konec.... celý text
Kostischrány
2023,
Emily Lloyd-Jones
Taková pěkná, nenáročná a temná pohádka na dobrou noc. Zápletka je sice průhledná, ale zde to působí téměř účelně. Není to žádný složitě vystavěný a propracovaný příběh s nečekanými zvraty, naopak. Nicméně díky pohádkovému vyprávění ta předvídatelnost působí až konejšivě. Hlavní hrdinka sympatická, romantická linka se dá přežít, nezvrhává se to k tomu, že by převzala otěže a příběh běžel na pozadí, jak to u YA občas bývá. Jo a je tam skvělá postava kozy, což je další bonus navíc.... celý text
Železná vdova
2022,
Xiran Jay Zhao
Železná vdova byla příjemné překvapení. Morally grey hlavní hrdinka, netradiční romantická linka, která nezabírala moc prostoru, což bylo fajn, krutý svět (nebo spíš zavedené ideje o uspořádání lidské společnosti), mecha roboti... Pacifim Rim mě minul, nicméně sama autorka přiznává, že inspirace pro příběh je z anime Darling in the Franxx (takže i Neon Genesis Evangelion a zmíněný Pacifim Rim, kdyby někdo hledal další podobné, mecha a kaiju žánr). Co se týče hlavní hrdinky, tyhle morálně šedé postavy mě baví. Ce-tchien je poháněná zlostí a hněvem, zlobou nad nespravedlností, což eskaluje až do slepé nenávisti, která smývá smysl pro nějakou spravedlnost nebo morálku, když vygraduje. Je agresivní a má po krk toho, co jí vytyčili jako životní osud, nenechá si to jen tak líbit. Bavila mě možná i víc než Rin z Makové války. U konce mi přišlo, že si autorka trochu vypomohla s řešením krizových situací, ale zvratem, kterým se jí podařilo udělat výtečný cliffhanger, to dokonale pro mě smázla. Budu se těšit na dvojku.... celý text
Chmurný Válečník
2021,
Alistair Rennie
Chmurný Válečník byl pořádná jízda. V první řadě trochu óchání a áchání nad vizuální stránkou knihy. Opravdu nádherně zpracované – nutno držet v rukou, obrázek nestačí. Skvělé ilustrace, matný přebal z kvalitního materiálu, a zajímavě ořezané stránky, v angličtině označené jako deckled edges, nevím, zda je v češtině pro to nějaké označení, ale krásně dotváří celkový vzhled knihy. Další obdiv patří překladatelovi, Romanu Tilcerovi. Smekám pomyslný klobouček, protože tohle je skvost a jen zhruba si umím představit, kolik práce tenhle překlad dal zabrat. Skvělá práce. Anotace říká – ponořte se do světa temné metafyziky, ultranásilí, šílené řeže a odvázaného sexu v brutálním a současně brilantním fantasy románu, jaký tu ještě nebyl. Já bych k tomu ještě dodala, že to, jak je to napsané, forma vyprávění, je ještě jednou samostatnou vrstvou příběhu. Bude sice vyžadovat plnou pozornost čtenáře a bude ždímat všechny aktivní mozkové buňky, ale za odměnu nabízí parádní zážitek. Poetickým jazykem, který balancuje na hraně filozofování každým slůvkem, se věty linou k nepoetickým věcem – třeba vykuchání jater a jejich následné zpracování do podoby balzámu na nohy nebo k masturbaci struhadlem. Tohle všechno vytváří takový absurdní kontrast, který ale neskutečně baví. Účastníky jsou groteskní postavičky s neméně zajímavými jmény a životem. Hlavní hrdina se dává na cestu za zjištěním, kdo je, proč je, proč je takový, jaký je, což si hezky notuje s filozofickou stránkou románu, a pak si k tomu člověk musí přimyslet hromadu vnitřností, smradu, vraždění a zabijáckého humoru. Taková přidaná zábavná hodnota :) Rozhodně jedna z nejzajímavějších věcí, co jsem četla.... celý text
Nebe po bouři
2021,
Sabaa Tahir
Ten pocit po dočtení série je vždy takový sladkobolný, jako loučení. Nebylo tomu jinak ani u Jiskry. Pořád si teda stojím za tím, že to bylo zbytečně natahované a mohla to být klidně i trilogie, ale líbilo se mi to a moc. Oblíbila jsem si spoustu postav, zejména Helena je naprosto skvělá, že předčí Laiu bych po prvním dílu nečekala. Věřím, že do tohohle světa se ještě jednou určitě vrátím. Skvělá série.... celý text
Ti druzí
2020,
C. J. Tudor
Občas si u nějaké knihy řeknu, že je škoda, že se tenhle námět nedostal do rukou nějakému jinému autorovi a Ti druzí jsou přesně tenhle případ. Myšlenka dobrá, víc než dobrá, ale zpracování silně pokulhává. Do děje je i vetkán i naprosto zbytečný nadpřirozený prvek, bez něj by to mohl být celkem fajn thriller, kdyby se m dostalo trochu větší péče. Předpokládám, že na začátku je zejména pro to, aby odklonil pozornost od zbytku zápletky, aby nebyla moc očividná. Co můžu Těm druhým přiznat, je čtivost, četlo se to dobře. Tohle mi bylo doporučeno jako jedna z nejlepších knih autorky, když jsem se zklamala u Závěje. O chlup lepší je, ale asi se na žebříček mých oblíbených autorů jen tak nevyšvihne.... celý text
Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách?
2017,
Philip K. Dick
Hned na úvod - krásné vnitřní ilustrace, nádherné vydání. U starších sci-fíček mě vždy baví, jak si autoři představovali budoucnost :) Film jsem neviděla, ten mě teprve čeká. Blade Runner nabízí spoustu otázek. Kde je ten pomyslný mezník mezi organickou hmotou s živou myslí od uměle vytvořeného, modelovaného dle živé předlohy? Má život humanoidního sentientního androida, který je od živého člověka k nerozeznání, menší cenu než život lidský? Vše je prodchnuté parádně depresivní a paranoidní atmosférou, i humorné prvky vyznívají tragikomicky, ale i tak se to čte velmi dobře. Chápu, proč se to zařadilo mezi nejslavnější sci-fi romány. Určitě si od Dicka ještě něco přečtu :)... celý text
Když se nikdo nedívá
2023,
Jennifer Hillier
Od Hillier jsem četla Wonderland pár let dozadu a ten mě bavil dost. A nebylo tomu jinak ani u Když se nikdo nedívá. Autorka píše poutavě, je to čtivé. Ani mi nevadilo, že se backstory přehrávala postupně ze dvou pohledů a děj tak mohl působit mírně repetitivně. Nemám zas tolik načtených thrillerů, takže mi stačí málo - aby se to dobře četlo, aby zápletka měla nějakou logiku a aby postavy nebyly úplně na zabití a tohle splnilo dobře všechny kritéria. Určitě se mrknu i na nějaké další knihy od autorky.... celý text
Smrt před branami
2019,
Sabaa Tahir
Stejně jako dvojka byl i třetí díl zbytečně natahovaný a nemůžu se zbavit myšlenky, že by z toho byla pěkná trilogie, čtyři díly mi přijdou až moc. Nicméně jako vždy se hlavní hrdinové ocitají ve stále horších a horších situacích, když už si myslím, že je autorka poslala na úplné dno, ukáže se, že může být ještě hůř. Konec byl sice očekávaný, ale i tak pořádný cliffhanger a jsem ráda, že tuhle sérii čtu v době, kdy je kompletně přeložená a můžu se vrhnout na finální díl :)... celý text
Sukuby
2023,
Edward Lee
Od Leeho jsem četla Tramvaj č. 1852 a ta byla fajn, ovšem Sukuby jsou úplně jiný nářez. Tramvaj byla totální zvrácený kosmický mega porno a tohle je totální zvrácený démonický mega porno s hromadou brutality k tomu. Varování na zadní straně obálky je na místě. A je to skvělý. Komu není splatterpunk a bizzaro cizí, tak si to zaručeně užije. Jakožto člověka, co má leccos naposloucháno v žánru true crime, mě jen tak něco nepřekvapí (holka, kterou po znásilnění usekl ruce? Ha, jasná inspirace případem Mary Vincent), takže i brutální a šokující momenty neměly pro mě tak kýžený efekt, ale i tak to bylo něco, co jsem si užila, jakkoli to zní divně.... celý text
Svědectví o životě v KLDR
2020,
Nina Špitálníková
Kniha psána ve formátu rozhovorů s uprchlíky z KLDR, s pěknými ilustracemi. Zajímavý kontrast ve výpovědích byl, že každý zpovídaný pocházel z odlišné vrstvy, z tzv. songbunu, kastovního systému a měl tak velmi odlišné životní zázemí a privilegia. Člověk by si skoro až myslel, že čte úryvky z nějakého dystopické románu, z fikce, nikoli že drží v rukou knihu, která obsahuje reálné životní příběhy. Člověk si pak uvědomí, že se vlastně má dobře... Určitě se ještě mrknu i po dalších knihách autorky.... celý text
Město, nedlouho poté
2018,
Pat Murphy
Povedený žánrový mix, kde se mísí postapo s fantaskními prvky, kapkou magického realismu a surrealismu. Je to asi nejmilejší postapo svět, co jsem kdy četla. Svět, ve kterém v San Franciscu žijí převážně umělci z různých sfér, kteří na stav ohrožení reagují tím, co jim jde nejlépe – uměním. Stejně tak město je jeden velký, živoucí organismus, který si nehodlá do sebe jen tak pustit vetřelce. Závěrečný střet vojenské síly s „flower power“ byl téměř až humorný a milý. Zajímavé dílo. Jen mě trochu mrzelo, že samotné postavy nedostaly trochu více prostoru, aby s nimi čtenář mohl ještě chvilku pobýt, protože byly zajímavé, zejména třeba takový Stroj.... celý text
Plamen v temnotě
2017,
Sabaa Tahir
Re-reading 2023 za účelem dočtení série. Dvojka je pořád dobrá, ale je na ní vidět, že je to takový typický vycpávkový díl. Hlavní hrdinové jsou na útěku s nějakým těžce proveditelným plánem, pořád na cestě, pořád v pohybu a ve střehu. Dvojka navazuje přesně tam, kde se příběh přerušil, a ačkoli se to zdá nemožné, vydává se snad po ještě temnější stezce než její předchůdce. Když jsem to četla poprvé, pamatuju si, že mě autorka parádně překvapila nečekanými a docela krutými zvraty, které sice při opakovaném čtení už nemají takový náboj, ale vzhledem k tomu, že jsem nečetla další díl, mě pořád uvádějí do nejistoty, jak se tohle sakra vyřeší. Jiskra dala zažehnout plamenu – bude však hořet, nebo navždy zhasne v temnotě?... celý text
Němé duše
2023,
Jitka Ládrová
Z Němých duší jsem nadšená. To, že je to fantasy román, ve kterém se důvěra oplácí zradou je naprosto výstižné, jediná anotace, kterou potřebujete vědět. Už dlouho se mi nestalo, že bych se od něčeho nemohla odtrhnout. Jitka píše velmi čtivě, s elegantní lehkostí dokáže parádně vykreslit prostředí, ve kterém se příběh odehrává, takže vklouznout do děje a nových míst je velmi snadné. Postavy jsou velkým tahounem celé knihy, jsou napsané prostě parádně. Příběh sledujeme z pohledu čtyř hrdinů - Omden, Namia, Maargelus a Runel (ten se stal mým favoritem). Omden a Namia mají navíc zajímavé zázemí - žijí v domě dámských společnic, lidově řečeno v luxusním bordelu. I s popisem fungování daného zařízení a s vidinou toho, že by se Namia jednoho dne měla stát jednou z placených kur...ehm, společnic, se podařilo vyhnout zbytečným obscénnostem a dané místo je prodchnuté více atmosférou exotična než sprostoty, jak se na takový podnik na úrovni patří. Postavy se chovají uvěřitelně, činí občas i nepředvídatelná rozhodnutí, což jim přidává na lidskosti, nejedou podle zajeté šablony a rozhodně nejsou černobílé. Pro fantasy román je zajímavým prvkem to, že v příběhu téměř vůbec nefiguruje magie (a i tak to krásně funguje, ale je mi jasné, že to může řadu lidí zklamat a nenaplnit něčí očekávání). Od Jitky jsem si kdysi před lety, když jsem začínala číst české autory, kupovala na pražském Coniáši (snad rok 2017?) sborníky povídek a držet teď v rukou její ucelený román je moc fajn pocit. Jsem ráda, že tomu Host dal šanci a že Němé duše vyšly.... celý text