Sireen
přečtené 180
Kyselina sírová
2011,
Amélie Nothomb
Uf, Amélie je úplně skvělá spisovatelka, Životopis hladu nebo Strach a chvění - obojí mě neskutečně nadchlo. Ale Kyselina, to bylo něco jiného. Příběh velmi zvláštní a zajímavý ale... Jako kdyby to vůbec nepsala Amélie. Chápu, že styl psaní je možná záměr, ale mně osobně vůbec nesedl, a to je i překladatelka stejná. Bohužel trochu zklamání.... celý text
Spáčka a vřeteno
2015,
Neil Gaiman
Tak já nevím. Gaiman asi prostě není můj styl, ačkoli filmovou Coraline zbožňuji.
Dubnování
2017,
Teodora Žurková
Co říct. Děkuji za tuto knihu, je nádherná, hluboká, pro lidi, co se zajímají. Děkuji. A vše mě to moc mrzí.
Spánek
2013,
Haruki Murakami
Murakamimu asi prostě nerozumím. Snažila jsem se číst i jiné jeho knihy ale prostě to nešlo. Oproti tomu, jak na mě byly příliš rozvleklé a bezvýznamné byla tato zase uťatá naprosto nepochopitelně. Říkala jsem si, že je to určitě jen mou natvrdlostí, protože jsem prostě nemohla uvěřit, že by to takhle "ukončil". Dokonce jsem si to přečetla dvakrát. Ale po přečtení hodnocení zde se začínám přiklánět k verzi, že povídka byla vydaná pouze za účelem zisku ze známého autora a kdyby ji napsal kdokoli jiný, byla by povídka ta největší literární spodina.... celý text
Dům v nebi
2015,
Amanda Lindhout
Naprosto neskutečná neuvěřitelná kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout jako od nějaké knihy už dlouho ne. Neuvěřitelný příběh a neuvěřitelně dobrý styl a způsob psaní. Prostě nemám slov. Dle mě jedna z absolutně nejlepších knih zabývajících se touto problematikou. Smekám před Amandou, Niegelem i Sarou...... celý text
Když v ráji pršelo
1993,
Jan Otčenášek
Miloučká kniha s krásnými popisy lidí, pocitů, života i přírody. Člověku nezřídkakdy připomene jeho vlastní vztah. Je to spíše taková odpočinková literatura, psaná velice vlastním způsobem, bez zvláštních zvratů a zápletek, ale přesto velice přitažlivá a moudrá.... celý text
Životopis hladu
2012,
Amélie Nothomb
Naprosto úžasná kniha, moc a moc se mi líbila. Je to skvělý výlet do mysli někoho jiného (a ta mysl je až příliš podobná té mé a o to je to lepší). Klidně bych si knihu i pořídila domů, psané je to tak nějak zvláštně a úderně, je to prostě styl s velkým "s" a patří jen málo lidem. Jediné velké zklamání vidím v konci, který je uťatý tak podivně ve chvíli, kdy byste to nečekali, vzhledem k tomu, jak je v podstatě obyčejná, a která ani nezanechává žádné zvláštní vyznění. Prostě najednou konec.... celý text
Řbitov zviřátek
1994,
Stephen King
Tohle je prostě King. Geniální nápad, příběh, napětí, co vás žene dál a pak se to celé zvrtne do fantasmagorie, nad kterou trochu ostýchavě kroutíte hlavou. No a nakonec se to celé tak nějak podivně utne, jako by to autor psal už příliš dlouho a chtěl se toho zbavit. Takže tak. Kniha byla čtivá a výborná do určité chvíle, pak už to s ní šlo z kopce dolů.... celý text
1Q84: Kniha 1 a 2
2012,
Haruki Murakami
Bohužel nebylo v mých silách dočíst. Přestože jsou tam zajímavé pasáže, náznaky a zvraty, naprosto mě asi v půlce odradily ty nekončící nesmyslné a dlooouhatánské popisy ničeho. Nápad je to velmi zajímavý, postavy také a určitě bych ráda věděla, jak to dopadne. Podle mě by se to však celé vešlo možná tak na 300 stran. Číst takhle tlustou knihu narvanou blbostmi, které příběhu nedodají nic ani atmosféru, pro mě včšak byla ztráta času.... celý text
Geraldova hra
2001,
Stephen King
Po Carrii moje první Kingovka. Prvních padesát stran bylo vcelku nudných a já knihu prve odložila s tím, že to holt není nic pro mě. Po čase jsem se k ní vrátila, protože nebylo co jiného číst a naprosto mě to dostalo. Geraldova hra je fakt geniální, hrůzná a nechutná. King naprosto bravurně ovládá čtenáře, pohrává si s jeho myslí zároveň s myslí hlavní postavy, překrucuje realitu a transformuje čas. Nemohla jsem se od toho odtrhnout. Škoda toho konce, který podle mě vůbec neměl být a celé se to mělo ukončit více méně v tom nejlepším.... celý text
Dlouhý pochod
2005,
Richard Bachman (p)
Na Kinga fakt hodně slabé. Byl to dlouhý pochod i pro čtenáře, jsem ráda, že to skončilo. Příběh žádný, atmosféra nulová, dialogy o ničem, pocity nebyly. Celou dobu čekáte, že se něco stane a ono se nakonec nestane absolutně nic. Ani by to tak nevadilo, kdyby to alespoň mělo tu atmosféru, zajímavé myšlenky, postavy probrané do hloubky, ale to všechno chybělo. Opravdu netuším, o čem to mělo být... Myšlenka super ale zpracování ubohé, šlo u toho dostat mnohem, mnohem víc.... celý text
Rok zázraků
2016,
Sarah Winman
Velice zajímavý styl psaní. Poetický a natahující a zmatečný a také plný metafor. Těžko se to popisuje slovy, protože celá kniha je jako ze sna. Jako neuchopitelný pocit. Člověk se mnohdy ztrácí a ani neví, co čte a přesto to tak nějak zvláštně chápe... Řekla bych, že určitě nesedne všem, ale pokud máte alespoň trochu rádi podobné typy knih, určitě ji zkuste a doporučuji číst víckrát. Sama bych si ji nejraději hned, co jsem skončila, přečetla podruhé - věřím, že mi mnoho věcí uniklo.... celý text
A hory odpověděly
2013,
Khaled Hosseini
Příběh mnoha lidí a mnoha generací, často se prolínající osudy. Nemohu si pomoci, Hosseini je dobrý, o tom není pochyb. Ale tato jeho kniha mi úplně nesedla. Ta rozvleklost má určitě cosi do sebe, ale preferuji údernější vyprávění. Nebýt to tak roztahané, mohlo to být i mnohem dojemnější - a počítám, že o dojemnost tu šlo. Chvílemi jsem se ztrácela. Asi se raději soustředím na pár konkrétních postav, celou knihu se s nimi sbližuji a prožívám vše s nimi. Tady se vám té šance moc nedostane - pro mě bohužel. Velké plus hořkosladkému konci :)... celý text