slunečnice_ přečtené 21

Atómové návyky 2019, James Clear

Mě se kniha líbila, autor je systematický, vše je doplněno tabulkami, grafy, shrnutími. Mnoho věcí se zde opakuje, ale nepřišlo mi to moc rušivé.

Chlapec, krtek, liška a kůň: Kreslený příběh 2022, Charlie Mackesy

kniha je nádherná, ale sama o sobě nemá vůbec žádný příběh, je plná obrázků a sem tam pár vět, které na sebe nenavazují- pro mě vyhozené peníze

Já jsem hlad: Příběh o zápasu s mentální anorexií, hledání, cestě a návratu k ženské duši 2009, Petra Dvořáková

Tato kniha mi nesedla, přišla mi přitažená za vlasy, nevím..

Němci 2014, Jakuba Katalpa (p)

Musím říct, že tato kniha mě velmi příjemně překvapila. Katalpa sice píše zvláštním, odosobněným stylem, informace spíše sděluje, nechává čtenáře přemýšlet, vcítit se do postav. Ačkoliv podobný typ psaní například u Petry Soukupové nemusím, tady se mi to moc líbilo. Kniha má zvláštní ponurou, těžkou atmosféru, možná ji umocňuje právě ta strohost vyprávění. Nezanechala ve mě sice obzvlášť silný zážitek, ale četla se skoro sama. Hvězdu strhávám za velký počet mísení linek a hodně jmen postav, přičemž jsem se musela opakovaně vracet a ujišťovat se, že jde o toho, o koho si myslím.... celý text

Půlnoční knihovna 2022, Matt Haig

Úžasné čtení, kniha se četla skoro sama a přečetla jsem jí za jeden volný den. Je vtipná, silná a má spoustu částí které bych nejradši podtrhnula zvýrazňovačem a četla si je opakovaně. Poselství je zde jasně viditelné, moc se mi líbily zmínky o filozofech. Místy se to trochu táhlo, člověk už věděl jistě, jak to dopadne, ale celkově nemůžu dát méně, než 5* a koupi této knihy bych doporučila snad úplně každému, zejména v těžších chvilkách.... celý text

Vyhnání Gerty Schnirch 2009, Kateřina Tučková

První část knihy byla asi nejsilnější, pak se děj místy trochu táhnul. Stejně jako ostatní knihy, i tato musela dát autorce neskutečné množství práce a času nad poctivými rešeršemi.... celý text

Vězeň času 2018, Matt Haig

Kniha má zajímavou myšlenku, četla se docela jednoduše, ale vlastně nemá hlubší zápletku, docela se to táhlo. Bohužel jsem asi stejně jako mnoho dalších četla po Půlnoční knihovně, která je nesrovnatelně lepší dílo. Kniha má navíc příšernou obálku a pro mě žádné hlubší poselství, které by ve mě rezonovalo.... celý text

Sex a lži 2019, Leïla Slimani

Co dodat, kniha přečtena za hodinku, ale ta message je silná. Jen doufám, že se od roku 2017 skutečně něco změnilo.

Smrtholka 2020, Lucie Faulerová

Tahle kniha byla docela psycho. Nemohla jsem se začíst, tápala jsem v tom, co je realita a co si hrdinka jen představuje, neorientovala jsem se v čase, v myšlenkových pochodech, asi vůbec v ničem. Tenhle zmatek ale podle mě dost dobře ilustroval zmatek v Mariině hlavě. Věřím, že mnoho lidí se v tom najde, že mnoho lidí kniha velmi zasáhne. Ale já se do příběhu nemohla dostat, vcítit, neměla jsem na čtení trpělivost. Možná se ke knize vrátím později.... celý text

Listopád 2021, Alena Mornštajnová

Tato kniha je podle mě nejslabším dílem Aleny Mornštajnové (četla jsem vše kromě Hotýlku). Děj je jen těžko uvěřitelný, autorka zrecyklovala reálie 50. let a cokoliv, co k nim přidala bylo neuvěřitelné - masové mizení tisíců lidí, žádné technologie ani na počátku 21. století, nebo i to jak se po revoluci najednou v noci objevily stovky vojenských vozidel s mladými Čechoslováky, kteří v noci za střelby a křiku tahali lidi někam do tělocvičen. A co teprve ty “ozdravovny”… Kniha je díky tomu velmi nevěrohodná. Použila jsem sice slovo příběh, ale přijde mi že většina knihy byla vlastně jen popis těchto stěží uvěřitelných okolností a jediný náznak příběhu bylo tradiční prolnutí linek dvou postav (zde Marie a Magdaleny) na konci příběhu. Jenže i tento krátký úsek byl velmi předvídatelný a nepřekvapil mě. Jsem poměrně rozpačitá. Ačkoliv se kniha snadno čte - jako všechna autorčina díla, a téma alternativní historie je populární, toto se nějak nepovedlo.... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Musím se připojit k zástupům pochvalných komentářů - jde bez debat o nejlepší knihu od Aleny Mornštajnové. Luxusní příběh, kousek po kousku se odkrývá mozaika souvislostí, ještě na posledních pár stránkách překvapeně koukáte, jak do sebe všechno najednou zapadá.... celý text

Dnes v noci jsem ji viděl 2018, Drago Jančar

Zajímavě napsaná skládanka příběhů s otřesným koncem. Ale bohužel na mě nezapůsobila tak silně, jako na ostatní zde komentující - a to je mi líto. Možná to bylo stylem, jakým je napsána? Těžko říct.... celý text

Aristokratka ve varu 2013, Evžen Boček

Stále stejně oddechová jednohubka, ale máte pocit že čtete to samé, jako v prvním díle, jelikož humor i vtípky jsou pořád stejné.

Poslední aristokratka 2012, Evžen Boček

Čtivě napsaná oddechovka na jedno odpoledne, která sice postrádá větší pointu a zápletku, ale pokud vám v první kapitole sedne styl humoru, zhltnete ji celou a dobře se pobavíte. Do pokračování jsem se ale moc nehrnula, vtípky rychle začnou být na jedno brdo a vy máte pocit že čtete pořád to samé. Film mě tolik neoslovil.... celý text

Šikmý kostel 2 2021, Karin Lednická

Druhý díl se mi líbil o trochu méně než předchozí, ale je to způsobeno čistě subjektivně tím, že mě knihy z období druhé světové války poslední dobou prostě už nebaví číst, a více jsem se těšila na život obyčejných lidí na pozadí těchto dějin, jejich zvyky apod... ale to nechme stranou. I pokračování si stále zachovalo úroveň prvního dílu, opět dostáváme širokou paletu hlavních hrdinů kdy se každý postupně připojí k jinému názorovému proudu a na jinou stranu, takže můžeme dobře poznat život každé skupiny lidí. Stejně jako jsem zmiňovala v komentáři u prvního dílu, i zde je vidět že i za války bylo v česko-polském pohraničí hůř, než jinde, na hrdiny se v této knize valí jedna katastrofa za druhou a je smutné se zamyslet nad tím, jak málo klidných a šťastných let jim bylo dopřáno . Líbilo se mi větší použití místního nářečí, myslím že tento region je tím naprosto specifický a vzhledem k tomu, že po našymu se tu mluví do teď, je správné ho začlenit i do knihy. Spisovná čeština by z úst lidí tohoto drsného kraje zněla strojeně a knize by to ubralo na autenticitě. Po druhém dílu určitě sáhněte, je příjemné vidět pokračování stejně kvalitní jako první díl, který byl skvělý a velmi silný.... celý text

Agnes a Zakázaná hora 2020, Veronika Hájek Hurdová

Na knize mě nejdříve zaujala hezká obálka, a taky váha - kniha mi připadá hrozně těžká, ale ve finále by listů mohlo být mnohem méně, protože kolem textu je hodně prostoru a je to psáno poměrně velkým písmem - to má ale asi usnadnit čtení mladším. V knize jsou zajímavé ilustrace a i příběh je vymyšlen moc hezky. Nemůžu se ale ubránit dojmu, že já asi nejsem cílovka. Myslím, že kniha může být skvělá na čtení a povídání si s dětmi, protože má hezké interaktivní vsuvky. Ale mě nějak nechytla, nenašla jsem v ní nic navíc, nic nového. Příběh je pohádkově milý, ale myslím že by si zasloužil taky pohádkový happyend, připadá mi že pro děti je konec trochu zašmodrchaný a rozhovor se Smrtí moc nedával smysl ani mě. Čekala jsem, že Agnes přivede poutníky zpátky a nějak magicky zachrání i svého tátu. Jak už tu někdo zmiňoval, i já našla v knize hodně chyb, korektorka svoji práci trochu odflákla.... celý text

Šikmý kostel 2020, Karin Lednická

Skvělá kniha, osobně se mě hodně dotkla a nemůžu jinak, než udělit 5 hvězdiček. Dlouho jsem ji odkládala, ale pak jsem ji nadšeně přečetla za dva dny. Perfektně vykreslená drsnost zdejšího kraje, kde byl (a stále je) život prostě vždycky trochu těžší než jinde. Jakási prostost a syrovost doby se propíjí i do charakterů postav, kde každá zastupuje určité postavení, zaměstnání, či názor. Postavy nejsou vykreslené úplně do hloubky a místy je jejich charakteristika poněkud strohá, ale právě v kulisách uhelného regionu mi to přišlo přirozené. Díky množství postav se postupně dozvídáme informace ze života havířů z Karvinné a přilehlých vesnic, chudých zemědělců, ale i bohatší, městské vrstvy, díky ní poznáváme historickou Ostravu s luxusními kavárnami a paláci, ostře kontrastující s chudobou všude okolo. A když mi teprve v doslovu došlo, jak to bylo s tím "Ztraceným městem" myšleno, byla jsem upřímně překvapená. Ač nežiji zase tak daleko, tohle byla pro mě nová informace. Myslím, že v komentářích už byla řečena všechna chvála, kterou jsem chtěla napsat, proto jen zopakuji, že knihu bych doporučila nejen lidem z okolí Karviné. EDIT: Právě jsem viděla video o putování s Karin Lednickou po místech z knihy, a jsem upřímně fascinovaná a v šoku zároveň: výstavní budovy, zámek, obří honosný pivovar...a autorka ukazuje na louku s pár stromy. Určitě doporučuju pro ještě silnější zážitek.... celý text

K moři 2007, Petra Soukupová

Knihu jsem sice přečetla rychle, takže čtivá svým způsobem je, ale po přečtení ve mě zůstal jen zmatek: co jsem to právě přečetla? Celé je to napsané divně, strohé věty bez sloves, osekané na minimum, ale dobře, autorka asi má svůj styl, dejme tomu,.. Postavy jsou hrozní "solitéři", jejich životy se nijak neprolínají, vůbec je nezajímá co se děje kolem nic, absolutně se neohlíží na city druhých, nikdo a nic se nezmění k lepšímu, je to jako průlet životem hrstky beznadějných existencí, a to docela kosmickou rychlostí. Odpočinkové čtení to taky není, ve mě osobně nezůstal jediný pozitivní pocit. Bylo mi řečeno, že autorka i v ostatních knihách vyjadřuje to, jak jsou si blízcí lidé vlastně vzdálení, a jestli vypadají všechny takhle, už nemám chuť dát jí druhou šanci. Myslím, že autorka sama musí být vnitřně hrozně nešťastná, a jestli je tohle její způsob terapie, ok, je to legitimní. Ale brát život tak, jak byl vykreslen v tomto dílku, je podle mě smutné.... celý text

Vrány 2020, Petra Dvořáková

Dvě hvězdičky za pěkné provedení obálky, pohled Vrány a ukončení příběhu. Jinak upřímně nechápu vysoké hodnocení knihy, přišlo mi to jako kniha pro dívky ve věku hlavní postavy - takže tak 12 let. Ale možná byla jen příliš krátká na to, aby mě více chytla, těžko říct. Nelíbil se mi užitý nespisovný jazyk, nelíbilo se mi časté omílání menstruace, aby čtenář pochopil že Bára je skutečně v pubertě, vlastně ani ten příběh pro mě nenabízel nic převratně nového nebo silného - matka silně preferuje starší dceru, otec to neřeší, mladší dcera je nešťastná, situace bezvýchodná, konec asi jediné možné rozuzlení nalinkovaného příběhu,... Jsem poněkud rozpačitá, ale kniha v zásadě není špatná.... celý text

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Kniha se mi moc líbila, škoda že autorka více nerozvedla linku Blanky. Ale bylo vážně nutné, aby z Bohdany udělala trvale němou ženu? Připadá mi, že tato informace, předhozená až na závěr knihy, shodila velkou část příběhu. Vždyť Bohdana měla vystudovat průmyslovku, najít si tam přítele, mít s ním dítě... a na konci se dozvíme že u toho všeho byla němá? To bylo tak zbytečné a nesmyslné...... celý text