SONP přečtené 359

Podsvětí 2017, Michal Šefara

Podsvětí není klon Gluchovského Metra 203X, ale spíš nepodařenou variací na Gaimana nebo Renčína. Nápad s pražskou podzemní dráhou coby antickým podsvětím je sice zajímavý, ale mě tedy za srdce nějak nevzal. A to mám metro rád (možná právě jen proto jsem to celé dočetl)! 2/3 knihy nadto nemá v podstatě žádný děj, jde o útržkovité historky ze života hlavních postav. Ty navíc byly jen stěží uvěřitelné - vědkyně pracující v nadnárodní farmaceutické společnosti, která se chová jako puberťačka? Stárnoucí předák metra coby expert na starořeckou mytologii? Ani tu Prahu coby doutnající bojiště policie, gangů a demonstrantů jsem autorovi neuvěřil. Poslední třetina knihy sice měla jakýs takýs spád, ale stále žádná sláva. Chcete-li českou urban fantasy, přečtěte si radši Městské války. Tohle byla pro mě rána vedle. 40%... celý text

Dobrodruh 2004, Leonard Medek

Třetí triarcha 2011, Leonard Medek

Ďáblova obrazárna 2017, Leonard Medek

Jestli něco Leonard Medek umí, je to atmosféra. Člověk by řekl nejenom, že navštívil venezuelská kasina pro cizince, kolumbijská sídla gangsterů, vykřičenou čtvrť v New Orleans a další místa, ale že má dokonce ve sklepě schovaný stroj času a že tuto turistiku vskutku vykonal kolem roku 1916. Málokomu lze ducha starých zašlých a přitom zlatých časů věřit tak jako jemu. K tomu přidejte hrst rodokapsových příběhů, starosvětský pravopis a dostanete další díl Dobrodruha. Čtení to bylo skvělé, jedním dechem jsem slupl zejména caracaský Smrtný slunce svit, krátkou rotterdamskou epizodu Krajina s ruinou a nejvíce snad detektivní putování francouzským venkovem v Mlze nad kanálem. Jak tomu sice v povídkových knihách bývá, jiné kusy mne zas až tak na srdce nevzaly, zejména ta akční závěrečná, ale to už je osud. 80%!... celý text

Finální říše 2008, Brandon Sanderson

Když jsem přečetl druhý ze dvou dostupných dílů Archivu Bouřné Záře, rozhodl jsem se zkusit starší autorův cyklus Mistborn. Úmyslně jsem si o něm nic nepřečetl a tak jsem byl od počátku fascinován ponurým světem s padajícími sazemi, utlačovanými nevolníky a revolucí ve vzduchu. Dokonce mi to připomnělo zlatou dobu Chiny Mievilla. K tomu všemu se přidala velmi pěkně vymyšlená magie kovů a vypadalo to, že jsem odsouzen přečíst si cyklus celý. Jenže postupem času se přidaly plesy a krásné šaty a krásní sečtělí šlechtici a jejich intrikující snoubenky, zkrátka se to nějak nepozorovaně změnilo v Young Adult, jak má být. A tak jsem zbytek knihy už strávil s tímto pocitem a nějak jsem to doklepal sice bez počátečního nadšení, ale přeci jen s občasnou radostí ze čtení, protože Sanderson psát umí. K tomu všemu se využití magie v soubojích změnilo v dojem, že čtu několikastránkový popis cizího hraní hry na konzoli, kde tlačítko X=pálení cínu, A=zatlačení na minci a tak dále. Nějakou dobu jsem to ještě zvládl číst. ale nakonec přišlo na řadu přeskakování těchto pasáží. Ocenil jsem ovšem, že jde o sevřený příběh s koncem (dnes vzácné!). Tahle série ale asi nebude pro mě a tak si radši počkám na další díl Archivu. 70%... celý text

Stráže! Stráže! 1995, Terry Pratchett

Asi bych nedokázal seřadit zeměplošské knížky podle své oblíbenosti, ale rozhodně dokážu vyjmenovat svých 5-10 nejoblíbenějších. Stráže-Stráže určitě patří mezi ně. A navíc jde asi o první zeměplochu, která v příslušném díle parodicky pojímá některá témata současnosti, což se v dalších dílech stane pravidlem. Zatímco předchozí (a také moje oblíbené) Pyramidy se věnovaly parodování orientálních příběhů, tady se rozjíždí plnokrevná policejní story, v níž najdeme všechny policejní typy (životem znaveného velitele, obtloustlého seržanta, který div že se neživí koblihami, i idealistického nováčka). Jako nádavek dostaneme bohaté paničky pěstující draky s rodokmenem místo psů a konečně toho správného cynického Patricije. 100%... celý text

Zatím dobrý: Mašínovi a největší příběh studené války 2004, Jan Novák

Je snadné hodnotit lidský příběh, když o něm vlastně nic nevíte a přeberete cizí názory. Prostřednictvím této knihy, která získala v roce 2005 cenu Magnesia Litera, si lze udělat vlastní informovaný názor na kontroverzní story skupiny bratří Mašínů. Ani autor knihy samozřejmě není bez názoru a i když s ním tak docela nesouhlasím, napsané je to skvěle (poslechnul jsem jako audioknihu načtenou Jiřím Ornestem). Dozvíme se vlastně vše - osudy Mašína st. za protektorátu, kovbojské akce skupiny na východ od Prahy (včetně známého přepadení stanic SNB a auta s penězi) i zoufalé putování územím NDR o hladu a mrazu. Čím od událostí ubíhá více času a čím víc se všichni ti mrtví skrývají za horizont událostí, lze příběh vnímat jako dobrodružství pár dvacetiletých kluků, které se změnilo v boj o holý život, a netřeba si zážitek kazit hodnocením dnes již víc jak 60 let staré historie. Popřemýšlet si můžete poté, nejdřív si užijte toto skvělé dílko. 100%... celý text

Bájná loď 2002, Philip José Farmer

Druhý díl ode mne dostává o hvězdičku nižší hodnocení než ten první, ale pořád je to kvalitní čtivo z řádu klasické sci-fi. Farmerův Sam Clemens (už zase Mark Twain ve scifárně!) byl tak posedlý postavením Riverworldsko-Missisipského parníku (poháněného elektřinou z výbojů grálových kamenů), až jsem dospěl k závěru, že P.J. Farmer už v 70. letech vynalezl steampunk! Jinak už se ale autor bohužel tak nevěnoval možnostem, které nabízí prozkoumávání tajemného světa, v němž nelze umřít (čili ani nikoho s úspěchem zabít - lze ho jen oddělit od jeho blízkých, co by to asi udělalo se společností?) a poté, co se zjevně spokojil s vlastním názorem, že až na pár jednotlivců zůstane lidstvo mocichtivé a krvežíznivé, popisuje půtky nově vzniklých ministátů o suroviny. Čili pro lidstvo nic lichotivého a nic nového pod sluncem a pro knihu samotnou nic zvláště objevného - ty primitivní společnosti z prvého dílu byly prostě zábavnější. No a "fiflající" titantrop Joe Miller mne tedy štval neskutečně, to by mě zajímalo, zda byl v angličtině taky tak otravný. 70%... celý text

Vykonavatel 2013, Juan Gómez-Jurado

Vykonavatel = "Andělé a démoni" minus antihmota minus Robert Langdon plus jedna příšerně hysterická kriminalistka (která buď brečí, nebo po něčem touží - zpravidla je to objetí prošedivělého kněze/bojovníka). Jednohubka na pár večerů, která surfuje na vlně chtění, aby se v tom strašlivě suchém Vatikáně dělo něco proradného. Tentokrát to ovšem není Opus Dei, ale... (nebudu spoilovat). Pro zajímavé propletení s autentickými vatikánskými událostmi té doby, a pro pár inside informací z vatikánských kulis (otázkou je do jaké míry je to i zde fabulace) toto dílko za přečtení ale stojí. 60%... celý text

Problém tří těles 2017, Liou Cch'-sin

Nikdy bych nečekal, že mne zrovna čínská kniha takhle pohltí. Když jsem si na začátku přečetl seznam postav, bál jsem se, že s těmi všemi Weji a Yangy pro mne bude kniha nečitelná. A opak byl pravdou, nemohl jsem se od ní skoro vůbec odtrhnout, a to přes to, že na fantastický prvek jsem si musel nějakou dobu počkat (nejdřív je třeba projít úvodem z kulturní revoluce). Když se ale objevil odpočet běžící na fotografiích, běhal mi mráz po zádech. Neznámé čínské prostředí zcela zastínilo menší originalitu námětu (SETI už tu přece jenom bylo) a také mě potěšila prakticky úplná absence akčních scén - v rozporu s anotací je kniha spíše klidná a filozofická (to mám rád!). Problém jsem nejdříve měl s pasážemi, odehrávajícími se ve virtuálním světě hry Tří těles, ale nakonec jsem si zvykl. Zkrátka a dobře, dlouho jsem nečetl nic tak dobrého ve stylu klasické scifi (nálada mi hodně připomínala Asimova) a čtu-li níže, že první díl je považován za nejslabší, pak se nemůžu dočkat dalších dílů! 90 %... celý text

Pod kupolí 2010, Stephen King

Pár let předtím, než se strejda Donald stal prezidentem USA a než jsme vůbec u nás doma poznali strejdu Andreje, napsal Stephen King tenhle antipopulistický epos o slabosti většiny a síle menšiny obyčejných lidí, a definitivně se vybarvil coby příznivec amerických demokratů. Scifi prvek je tu jen velmi slabě přítomen a posloužil autorovi jen k tomu, aby na jeho oblíbené americké maloměsto mohl položit kupoli a vytvořil z něj akvárium k pozorování toho lidského hemžení a vzájemného požírání (a občasných kladných vlastností). Velmi chvályhodné, ale muselo mít tohle dílko opravdu 1.000 stran? A to podle doslovu zapracovala mistrova editorka a zkrátila toho dinosaura do přijatelných mezí! To bych ovšem nechtěl vidět, jak to vypadalo předtím. Odboček a rozličných dějových linií tu nejsou desítky, ale snad stovky. Každá z nich je sice obsazena kingovskými postavičkami, takže číst se to kupodivu dá, ale jen s velkým vypětím. Přes sílu knihy byl proto celkový zážitek rozmělněn do tří hvězd, ale to závěrečné komorní finále v závěrečné desetině knihy má u mne pět (růžových) hvězdiček. 70%, ale teď mám fakt chuť přečíst si něco hodně svižného.... celý text

Cíl Měsíc 1996, Alan Shepard

Vypadá to jako další z řady popisných knih o kosmonautické historii, ale ve skutečnosti je to dílko o buldočím úsilí autorů dostat se s Menierovým syndromem na Měsíc (Shepard) a se srdeční arytmií do vesmíru vůbec (Slayton). A člověk jim nemůže nedržet palce, zvlášť když kniha končí mojí neoblíbenější kosmickou misí (Apollo - Soyuz).... celý text

Prach 2016, Hugh Howey

Po slabším a rozvleklejším Turnusu návrat k hutné postapo atmosféře prvního dílu. Vysvětlování existence sil zejména v první polovině ustupuje do pozadí a hlavní roli tu opět hrají zrezavělé stroje, dieselový motor tunelujícího bagru a spojování těch částí lidstva, které podle plánu měly zůstat odděleny. Pak už sice zase nastupují méně záživná podvratná dobrodružství ze Sila 1, krev chrchlající klaďas Donald a televizní záporák senátor Thurman (kolik už jsme viděli těchto zlých vyschlých dědků politiků), ale naštěstí se vždy vrátíme k nedobrovolné hrdince Juliettě prosáklé vyjetým olejem. V závěru napětí graduje a kniha je téměř neodložitelná. Musím ocenit, že závoj tajemství není zcela odkryt ani na samém konci a čtenářům je tak umožněno fantazírovat o tom, co se vlastně stalo - po extrémně objasňujícím Turnusu jsem to opravdu nečekal. Celkově 80%, ale nikdo mi nevymluví, že kdyby se všechny tři díly zcvakly do jednoho proškrtaného, mohl to být opravdový dieselpunkový epos. Je zkrátka hrozně vidět, že je to psané po kouskách na pokračování. I tak nepochybuji, že se dočkáme Sila coby filmu nebo seriálu, tuhle látku bych opravdu chtěl zpracovanou vizuálně třeba od Ridleyho Scotta.... celý text

Barva kouzel 1993, Terry Pratchett

Magický prazdroj 1995, Terry Pratchett

Magický prazdroj už mne před lety nezaujal ani v době,kdy jsem Zeměplochou takřka žil. A tak jsem byl zvědav, zda bude můj postoj i po mnoha letech stejný (třeba Soudné sestry jsem ocenil až s věkem). A je - totiž celý ten příběh s osmým synem osmého syna a válkou mágů (kteří jsou na Zeměploše spíš jen akademickými děduly, jaké známe z vysokých škol, a najednou si začnou stavět věže a vrhat po sobě firebally) nemá podle mne ten správný pratchettovský parodický šmrnc a spíš jde jen o generickou fantasy. No jasně, jsou tu super postavy a momenty, jako např. podvobraz zlití čtyři jezdci Jakokalypsy (nebo to byla tahleta... Apostrofa...? Škyt), barbar, který to má všechno nastudované z knížek ve stylu XXX for Dummies, mocně hedvábím šustící dcera Cohenova nebo veršující vezír, a mezi tím se motá král všech loserů Mrakoplaš se svou ponožkou s cihlou, ale prostě to neudeřilo na tu mojí správnou strunu. Nevadí a brzy zas pojedu dál ve svém soukromém opakování Zeměplošského maratonu svého mládí. 65%!... celý text

Spasitel Duny 1993, Frank Herbert

Tak trochu netypický sequel. Místo toho, aby Herbert začal tam, kde posledně skončil, a naservíroval nám další dávku pouštních příběhů, zlotřilých Harkonnenů a jezdců na červech, rozhodl se až na dřeň obnažit téma "Vůdce odboje se stal neomezeným vládcem, ale co dál?". A delá to prostřednictví relativizace postav - čtenář vlastně neví, zda Muad'Dib je ještě pořád tím klaďasem z prvního dílu, anebo zda se pobytem na trůně zkazil a jestli by tedy správně neměl fandit odboji, který se proti němu mezi tím utvořil. Fremeni se umyli a jsou úředníky v Paulově vládě nebo bojují na jiných planetách a na Arrakis teče voda! To vše ovšem za cenu mnoha milionů životů. Je pravda, že stylově mi dílko úplně nesedlo, opravdu je plné až básnicky nesrozumitelných dialogů postav a neobsahuje téměř žádný děj (snad až na pasáž s vylákáním imperátora do okrajové části Arrakénu a následného výbuchu), ale myšlenek zasévajících pochybnost je zde opravdu plno. Mohly však být zasazeny do aspoň trošku čtivějšího kabátku. 70%... celý text

Konec hlídky 2016, Stephen King

Solidně odvedené řemeslo páně Kingovo, opět přečteno jedním dechem a opět bohužel asi půjde o jednorázovku,jejíž děj záhy zapomenu. Podobný osud měla bohužel předešlá Finders Keepers, jejíž děj jsem si před čtením tohoto dílka oživoval na Wikipedii a měl pocit, že jsem ten příběh v životě neviděl - a to jsem z něj byl po přečtení nadšený, jak zjišťuji ze svého rok starého komentáře! Čtenářský zážitek bych asi nejvíc přirovnal k McBainovkám, které jsem hltal na prahu dospělosti. Krátké, takřka nezavřitelné, sympatické postavy, ale kdybyste mě zabili, nevzpomenu si, o čem byla třeba taková Ukolébavka nebo Nešpory. Policejní a detektivní části knihy jsou méně výrazné, King ale stále perlí, když popisuje sebevraždy teenagerů, myšlenky hlavního záporáka (který je opět ztělesněním čistého zla) nebo vnitřní pochody děduly Hodgese, když se dozvídá smrtelnou diagnózu. Takže konečný verdikt: OK Místře, zkusil jste si detektivku, bylo to fajn, ale pojďte nám zase napsat něco strašlivého... 70%... celý text

Páté srdce 2016, Dan Simmons

Od Simmonse jsem vlastně četl skoro všechno. Tedy jak díla z jeho hyperionského sci-fi období, jeho horory, tak i jeho pozdější tvorbu řekl bych reálně-fikční. Páté srdce se jasně řadí do druhé trochu náročnější skupiny (tedy ne že by Kantos Hyperionu byl nějakou oddychovkou do tramvaje). Naladěním je toto dílko někde mezi Droodem a Black Hills (ostatně hlavní hrdina druhé z těchto knih se nám tu objevuje v epizodní roli). Simmons se zde opravdu v neskutečných detailech ponořuje do Spojených Států konce 19. století, do nichž jako deus ex machina spouští zdánlivě se nehodící postavu - samotného S.H. (v dnes populární sociopatické poloze), který má podle anotace v knize řešit své pochybnosti o existenci sebe sama (nakonec je to však jen okrajová linka). Hlavní náplní díle jsou totiž fabulace o osudech skutečných postav americké literatury tohoto období - a to je hlavní problém pro českého čtenáře. Možná jsem analfabet, ale o Henry Jamesovi jsem až do této doby neslyšel zhola nic a že Samuel Clemens je ve skutečnosti Mark Twain, vím jen z jedné epizody Star Treku podobného fabulačního ražení jako tato kniha. Podobně by se musel cítit Američan, kdyby mu přeložili do angličtiny cimrmanské České nebe, popřípadě kdyby četl knihu o fiktivních osudech Jana Nerudy a Karolíny Světlé. Prostě jako třeba u Powersova Silou svého zraku si neznalec nemůže knihu dostatečně užít, protože nemůže pochopit, s jakou dovedností autor proplétá pravdu a fikci. Nicméně literárně je to skutečně skvělé, zcela živoucí jsou zde zvuky soukromých parních vlaků s dámskými salóny a kuřárnami, Světová výstavka v Chicagu (jakési americké VDNCH) tu bzučí čerstvě objevenou elektřinou, přes Atlantik jezdí dýmající německé parníky a holmesovské fetování heroinu (poslední novinka od firmy Bayer!) ve washingtonských slumech je jen třešničkou na dortu. 70%, ale kdo zná reálie, klidně může bouchnout i 90%.... celý text

Terra nullius 2015, * antologie

Jeden z nejlepších českých sci-fi povídkových počinů posledních let. Konečně se v jedné knize sešlo plno autorů, jejichž srdce bije v rytmu hard-scifi. Tématem sbírky by měl být transhumanismus, čemuž některé počiny vyhovují více a některé méně, ale kvalitu sbírky to nijak nesnižuje. 90%... celý text

Morálka lidské mysli 2013, Jonathan Haidt