SONP přečtené 350

Profesionál 1992, Ed McBain

Po delší době jsem si dal (inspirován podcastem Rudá Žeň) jednu osmdesátsedmičku z padesátek. A rozhodně jsem neprohloupil. Třicetiletý McBain byl v r. 1957 v neuvěřitelné formě: jednotlivé kapitoly jsou nejdřív jako oddělené povídky, které se ale postupně propletou jako pomlázka do neuvěřitelně úderného příběhu. Na knize i původním překladu (použitém i v audioknize, kterou jsem poslouchal) samozřejmě velmi zahlodal zub času. Postavy kouří ostošest a ženy jsou tu zejména od toho, aby unaveným mužům po návratu z práce umíchaly koktejl. Přidejte si k tomu zmínky o "žacím strojku" nebo "náprsní tašce" a dostanete jednu skvělou detektivku z amerických dob dávno minulých. P.S. Teddy Carellová je naprosto úžasná a nelze si ji nezamilovat! 99!... celý text

Nekroskop 1994, Brian Lumley

Nekroskopa mám prostě rád už od doby, kdy mi ho někdo v 90. letech minulého století půjčil. Popkulturně jsme spíš zvyklí, že okultnem se zabývají hlavně nacisté, ale tady čtenář dostane "ESPerskou studenou válku" se SSSR a nádavkem celou řadu lovecraftovských scén, z nichž ta nejlepší spočívá v Dragosaniho nekromanstkém výslechu mrtvoly zradivšího sovětského potentáta. Na dobu vzniku autor poměrně dobře popisuje sovětské reálie, i když u jmen mu to trochu pokulhává (jak se přesně píše "Borowitz" azbukou?). Tak jsem si letos koupil Nekroskopa (to původní vydání, ne to nové) v antikvariátu a pustil se do děj znovu. A pořád skvělé - musím ovšem souhlasit s tím, že autor je mnohdy popisnější, než by si toto, přiznejme si, zcela brakové téma žádalo. 99%... celý text

Žalm pro divostrojné 2022, Becky Chambers (p)

Příspěvek Becky Chambersové do feelgood žánru, v němž někdy nejde o nic více, než o vyřešení dilematu, zda robotovi pochválit jeho úplně první čaj v životě, který je uvařený z tymiánu a hlavnímu hrdinovi moc nechutná. Nebyla by to ale Chambersová, aby do téhle pohodičky nezamontovala ekologii, diverzitu a utopický svět. Ale vážně - jestli dříve autorka psala knihy, které jsem si pro sebe zařadil do škatulky "kompostovatelná space opera", tak tady podřadila o dvě rychlosti dolů a stvořila opravdu pomalý příběh, který asi ne každému sedne. Znaků sci-fi je tu opravdu pomálu a klidně by to mohla být i fantasy. Já se taky ze začátku nemohl chytit, ale pak jsem se na tu extra pomalou vlnu naladil a celkem se mi to celé líbilo. 80% P.S. Pokud vás dráždí nebinární osoby a výrazy typu "hoststvo", tak tuto knihu opravdu nečtěte. Jen vás zbytečně rozčílí a pak tu budete psát něco o Gretě Thunbergové. Jestli existuje pomyslný protipól Henleinovy Hvězdné Pěchoty, je to pravděpodobně tato kniha.... celý text

Rosemary má děťátko 1976, Ira Levin

Kdyby mi dali tuto knihu bez obalu a nic bych o ní nevěděl, mohl bych si myslet, že je autorem je Stephen King. Jde o "postavový horor" se vším všudy s výborně budovaným napětím, podezřením za každým rohem a skvělým klimaxem. Někdo by mohl říct, že už od začátku románu musí čtenář vědět, kdo jsou záporáci a jak to celé skončí. Nicméně si musíme uvědomit, že Rosemaryinu potomkovi už bude brzy 60 let, tak mu můžeme některé věci snad odpustit. 99%... celý text

V tajné službě Koruny české 2019, Jan Kotouč

Tohle je prostě bondovka ze spisovatelova světa, ostatně název na to jasně odkazuje. Je tu úplně všechno - drsný agent v neoprenu, ruská zběhlá agentka, zlotřilý kapitán ponorky i loď s otvíracím dnem. Příjemná rychlovka z tohoto světa. 70%... celý text

Knihkupectví & kostní prach 2024, Travis Baldree

Naše oblíbená orkyně tady ještě nevaří kávu, ale ještě se stále věnuje svému původnímu povolání - ohání se mečem. Tedy oháněla by se, kdyby se nezranila a nemusela si dát přestávku v jednom zapomenutém ospalém městě. Druhý díl už pro mě nebyl takovým žánrovým překvapením jako díl první, který byl navíc takový... upřímnější. Tady už je do všech těch feelgood propriet zamontován klasický a bohužel trochu generický fantasy příběh, který tu pohodovou atmosféru tak trochu narušuje. Výsledný dojem byl pro mě tak trochu rozpačitý, ale stále potěšil 70%... celý text

Mluvící kámen 1992, Isaac Asimov

Tahle ohmataná česká sbírka Asimovových detektivních povídek se mi dostala do rukou s více než třicetiletým zpoždění po jejím vydání. Samotné povídky jsou ale ještě jednou tak staré a je to na nich vidět. Přirovnání k Sherlocku Holmesovi je zde na místě. Totiž přesto, že se tyto krátké příběhy odehrávají v budoucnosti, množství anachronismů je až extrémní a tak má čtenář spíš pocit, že čte něco spíš viktoriánského. Tak například příběh z doby, kdy lidstvo žije na různých místech sluneční soustavy, má za hlavní proprietu filmový pás, který je třeba před prohlédnutím vyvolat. Všichni vědci zde samozřejmě nosí tvídové obleky a klobouky a sbírku uzavírá náš starý známý Elijáš Baley, bafající z dýmky a vyslýchající chromově se blyštící roboty. Je to zkrátka fantastika z jiné doby, ale takovou já mám rád. 90% P.S. Kdybych mohl, zeptal bych se Ludvíka Součka, jestli Asimovův Wendell Urth nebyl předobrazem jeho detektiva Martina Anděla. Moc bych nedal za to, že ano.... celý text

Šňupec 2012, Terry Pratchett

Jak se blížím k závěru mého druhého čtení celé zeměplošské série, probíhá loučení s jednotlivými figurami tohoto světa, z nichž některé mám radši než jiné. Kapitán Elánius patří obecně u fanouškům k těm nejpopulárnějším. Já sám, ač odkojen McBainovými procedurálními detektivkami, jsem si k němu nikdy stoprocentní cestu nenašel. Knihy s ním mi vždy připadaly poněkud rozvleklé a celkem jsem ani neoceňoval jeho obsáhlé vnitřní monology, pomocí kterých autor vyjadřoval svůj náhled na svět (nepochybuji, že Elánius byl jeho alter egem). A podobný vztah mám i k Elániově derniéře. A přesto má Elániova podsérie svůj významný tón v Pratchettově díle. Právě v ní se totiž nejvíce propisuje autorův humanismus a snaha ukázat na ty nejtemnější stránky lidské povahy. Ať už to je prostřednictvím záporáků (i když zdejší Traťvoda prohrává s Karcerem z Noční hlídky na celé čáře) nebo zeměplošského rasismu (a přitom ti skřeti hrají tak krásnou hudbu). Proto, i když z knihy nadšen nejsem a musím asi dát za pravdu těm, kdo tvrdí, že autorovo dílo jeho nemoc ovlivnila ne zrovna dobrým způsobem, musím dát stále poměrně slušné hodnocení, protože ty myšlenky za to zkrátka stojí. A že Elániův syn miluje číst o hovínkách - ruku na srdce, mojí nejoblíbenější pasáží knihy Zákulisí velkoměsta byla ta o vyhnívacích nádržích. 70%... celý text

Holly 2024, Stephen King

Tak jsem si říkal, proč má tahle nejnovější Kingovka méně než 80% a ejhle, on je to je asi review bombing těch, kdož s panem Kingem nejsou na jedné politické lodi. I kýženého výrazu "libtard" jsme se dokonce dočkali. Já tenhle pocit dobře znám ze čtení posledních děl Ondřeje Neffa, tak jim to nevyčítám... Já osobně jsem si původně Holly ani koupit nechtěl. Hlavní hrdinka mi totiž z minulých svých zjevení v Kingových dílech k srdci opravdu nepřirostla. Nakonec se mi ale v mém virtuálním košíku tenhle e-book nějak záhadně zjevil a nakonec jsem nelitoval. Ani ne tak kvůli hlavní hrdince, ale z jiných dvou důvodů. Jednak kvůli senzačně napsanému duu hlavních zloduchů, kteří jsou docela jiní, než zloduši většinou bývají. A jednak kvůli literární vzpomínce na covidové postapo, které jsme všichni zažívali a s velkou radosti jej zase pustili z hlavy. A jako bonus jsem si užil, kterak autor do děje zase zamontoval spisovatele různých druhů (tentokrát dojde i na poezii. Ty kingovské americké figurky z karavanů, bowlingů a viktoriánských domů já mám prostě rád, a tak jsem si knihu užil i přes stále drobně otravnou Holly. 80%... celý text

Ostrov nesmrtelných 2023, Ondřej Neff

Tohle je jedna z těch Neffových knih, která mi ale vůbec nesedla, a to přesto, že je z mého oblíbeného lunárního cyklu. Snad je to tím, že autor je z mého pohledu až příliš posedlý vyřídit si to s některými moderními progresivními ideologiemi, a to v takové míře, že se to stává poněkud otravné. Protože s kým se lunární progresivisté zasažení něčím jako pozemským klimatickým žalem spaktují? Samozřejmě s islámským Bagdádským kalifátem, protože jsou to přeci vítači jako jejich pozemské předobrazy! Pardon, ale to už byly zábavnější ty bojovnice za práva robotů v předešlém Ultimu. Jak už jsem psal vícekrát, nemám problém se čtením textů, jejichž politické vyznění je odlišné od mého vlastního přesvědčení, ale tohle bylo trochu moc i na mě. Sérii se ale budu snažit dočíst, na to mám Neffa příliš rád. 50%... celý text

Lovec čertů 2024, Juraj Červenák

Stein, Barbarič a Jaroš jsou už natolik dobří známí, že Červenákova kniha mi obvykle padne jako ulitá. A vůbec nevadí, že zde chybí první dva jmenovaní a zbyl jen náš starý dobrý Bohdan, který na rozdíl od minulé knihy s destičkou v lebce už není takový terminátor jako kdysi (a je to dobře). Opět se dočkáme páchnoucího pozdně středověkého města, zde Trnavy, ovšem příběh nás zavede i do přírody a zde dává autor vzpomenout hlavně na sérii o Báthorym. Není co dodat, prostě kvalitní čtení. 80%... celý text

Město v mlze 2023, Jaroslav Konáš

Netvrdím, že Město v mlze je pětihvězdičková pecka. Na to je přece jenom hlavní zápletka (člověk z civilizace přichází na venkov, kde jsou všichni tak trochu divní a kdo ví, co vlastně po nocích provozují) poněkud neoriginální. Ale na druhou stranu je to velmi zajímavě založeno do českých kulis - hlavní protagonista je tak trochu korporátním životem zdrchaný a vším tím avokádem a cold brewem znuděný představitel tzv. "pražské kavárny", Kromě toho jsem ocenil kvalitu jazyka, v tomto směru se kniha četla skvěle a musím říci, že jsem z toho měl opravdový literární požitek, i když námět je vpravdě brakový. Takže za mě velmi povedená druhotina a jestli někdy budou natáčet českou mutaci Krajních mezí, mohl by toto být námět na první díl. 80%... celý text

Nevídaní akademikové 2010, Terry Pratchett

Mágové a sir Terry jsou moje krevní skupina. Fotbal ne. Vůbec ne. Takže mě základní stavební kámen téhle knihy úplně míjí a míjel mne i před nějakými 14 lety, kdy u nás Akademici vyšli. Snad proto mi připadalo tehdy i dnes, že celé to BUMMPIN šílenství na náplň této cihly zkrátka nestačí. Nebyl by to ale Pratchett, kdyby do knihy o fotbale nepropašoval trochu toho humanismu a zamýšlení se nad kontroverzní lidskou náturou.A tak docela výrazně z kulatého koženého nesmyslu ční jako osten pochybnost autora nad lidstvem, kterou lze shrnout jednou citací: "Byla bych ráda, kdybys je (orky) naučil civilizovaným způsobům,“ řekla lady odměřeně. Zdálo se, že o jejích slovech uvažuje. „Ano, samozřejmě, myslím, že to by bylo celkem možné,“ souhlasil. „A koho pošlete, aby učil lidi?“ Tahle rovina pro mě knihu zachránila a ukázala, že Pratchett byl takový génius, který i v desítkách knih série udržel laťku do té míry, že úplně špatné díly Zeměplochy zkrátka neexistují. A i když Akademici mým oblíbeným zeměplošským dílem rozhodně nebudou, pořád je to velmi solidní díl do té pomyslné pratchettovské mozaiky. 70%... celý text

Carrie 1992, Stephen King

Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci 2013, Yuval Noah Harari

Poslechnuto jako audiokniha a k dlouhému řízení je to naprosto ideální záležitost. Sice platí, že autorovi lze leccos vytýkat: - ti, kdo mají rádi historii, zkratkovitost, - konzervativci wokeismus při psaní o břemeni bílého muže, - progresivci, že nachází pozitiva na kolonizaci, - liberálové, že jejich ideologii urputně nazývá náboženstvím - my všichni po deseti letech, že závěrečná kapitola je zatraceně zastaralá, - etikové, že jeho pohled na lidstvo a jeho imaginární řád vykazuje známky cynismu, ale pokud kniha podněcuje čtenáře k přemýšlení, pak přesně splnila svůj účel. Není co dodat. 100%... celý text

Darth Plagueis 2019, James Luceno

Fanouškem Star Wars jsem od 6 let, kdy jsem prvně viděl na VHS Epizodu IV. Politiku v reálném životě rád sleduji, nemám rád akční literaturu a při scéně v opeře z Epizody III mi běhal mráz po zádech. Strávil jsem mnoho hodin u hraní Knights of the Old republic. Měl bych proto být jasným kandidátem na nadšeného čtenáře téhle knihy. A přesto tohle čtení o Darthu Plagueisovi pro mě bylo tak trochu utrpením. A tak jsem při čtení přemýšlel, proč tomu tak bylo. Snad proto, že můj základní názor na prequelovou trilogii tkví v tom, že legenda o klonových válkách, kterou Obi-Wan vypráví Lukovi v Epizodě IV, měla zůstat nevyslovená a každý si tam mohl dosadit něco podle své fantazie. A podobně jsem přesvědčen, že mělo zůstat zahaleno tajemstvím Palpatinovo vyprávění o tragédii Darth Plagueise Moudrého. Na druhou stranu chápu, že fanoušci chtějí ty legendy odkrývat a znát a téhle touze jsem podlehl i já sám a tuhle knihu jsem si pořídil. Osvícení z poznání legendy se ovšem (stejně jako u prequelové trilogie) nedostavilo a dostal jsem další vysvětlení v podobě totálně demytologizovaného příběhu z korporátní republiky, kdy Sithové hrají roli loutkářů sporů o suroviny a bojů mezi chamtivými obchodními kartely navzájem. A osvícení Jediové jsou něco mezi BISkou a chrámovou policií. Možná je to generační záležitost a moderní fanoušci, pro které epizody I-III jsou standartní (a nikoliv trochu cizí, jako pro mě) součástí univerza a rádi se dozví více a více o tom, proč se v nich vlastně stalo to, co se stalo. Pro mě ale zkrátka tahle knížka byla výstřelem úplně vedle.... celý text

Noční labuť 2017, Zuzana Hartmanová

Příjemná fantasy prvotina s příjemnou, lehce přidrzlou hlavní protagonistkou. Příběhy z prostředí mágů mám rád a tady se autorce podařilo postavit zajímavou chemii mezi dvěma magickými organizacemi. 70%... celý text

Šerá hlídka 2012, Sergej Lukjaněnko

Noční hlídka, jako jedna z mála sérií, má pro mne vzestupný kvalitativní charakter. S klidem mohu říci, že poprvé se mi všechny tři propojené povídky opravdu líbily. Ať to byl průnik do života Nových Rusů začátku milénia v uzavřeném bytovém komplexu, výprava do chaloupky jedné vědmy kdesi v Podmoskví, i závěrečné (možná trochu až moc bondovské) dobrodružství v rychlíku do Kazachstánu. Určitého autorova ruského šovinismu je zde o něco méně než v předchozích dílech, dokonce se mi zdálo, že dává prostřednictvím najevo určité pochybnosti ohledně svého národa a vůbec celého bojovného lidstva. Jako nádavek si opět můžeme přečíst slova některých klasických písní ruského rocku. 80%... celý text

Nadělat prachy 2008, Terry Pratchett

Jak se Zeměplocha chýlila ke konci, stala se Rosretovská "industriálně-revoluční" série mojí nejpopulárnější. V Nadělání prachů se Pratchett podíval na zoubek ekonomice a bakovnictví. Téma je to o něco méně zábavné než přerod sbírání špendlíku na filatelii v minulém díle této podsérie, ale pořád je to skvělé. Nejraději jsem měl pana Pedanta s jeho oblíbenou (ehm) hračkou, ale zdatně mu sekundovala i zamilovaná golemice Grácie. A jeden z mých oblíbených Igorů dal dohromady ekonomický počítač Vyšplouch, který mě taky nadchnul.... celý text

Převážně neškodná 2002, Douglas Adams

Když jsem Převážně neškodnou četl někdy v 17 letech při jejím prvním vydání (kdovíproč jsem přeskočil předchozí dva díly), byl jsem z toho lehce rozčarován. A to jsem byl obrovský fanoušek prvních dvou dílů, vydaných začátkem 90. let v jedné knize. Tentokráte jsem se k tomuto heslu ve Stopařově průvodci dostal v podobě audioknihy, kterou jsem slupnul jako nic. Podobně jako u minulých dvou dílů jsem znovu rezignoval na nějaké vnímání děje, i když tady je ho možná o něco více a line se knihou podobně, jako když úplně normální zvěř traversuje vesmírem. A když jsem se zbavil této zbytečnosti, mohl jsem se nechat znovu unášet tou šílenou jízdou myslí pana Douglase Adamse. A při ní jsem potkal Elvise, seznámil se s fanoušky naší civilizace Grebulony, byl svědkem nastavování druhé verze průvodce na naši realitu (jedna z nejlepších scén celé série vůbec) a dozvěděl se něco mále i o sendvičích. 80%!... celý text