Stammel
přečtené 754
Smrt obchodního cestujícího
2009,
Arthur Miller
Drama formálne rýsuje hlavní témata: konfontaci reality se sférou snů a vzpomínek. Duševně vyčerpanému cesťákovi Willymu začínají do života pronikat postavy z jeho idealizujícího a idealizovaného mládí a konfrontují ho s životní pravdou. Ta je ve Willyho případě velmi smutná a tematizuje tak nelehký úděl obyčejných lidí, odsouzených k neproražení ve světě. Jenže spíše než obviňováním systému z nedostatečného zabezpečení všech společenských vrstev, je obviněním z všudypřítomného tlaku na povrchní ekonomickou úspěšnost. Tlaku, pod nímž průměrný chlapík Willy Loman upadne do tragické životní lži. Protikladem k Willymu je jeho syn Biff, který se nechce nechat strhnout konformním kariérismem, a kterého intuice táhne k životu skromnému, pokornému, nicméně s velkou pravděpodobností šťastnějšímu. Nejsilnější postavou je ale Willyho žena Linda, která jednoznačně vidí absurditu Willyho počínání i rodinných sporů. Jejím zcela oprávněným imperativem je láska a soucit: ona je nejhumánnější silou ve hře s několika nesmírně silnými momenty, při kterých její vnitřní síla strhává (například při apelu na soucit svých synů). Je to hra plná skvěle vykreslených postav, která jako jedna z mála dokázala zachytit, jaké drama může prožívat člověk 20. století. Rozhodně bych ji nenazval levicovou, to je pojem hodně netrefený a příliš omezený na postižení její atmosféry a sdělení. Je to spíše hra humanistická. A je nádherná.... celý text
Tso
2002,
Samuel Beckett
Četlo se to špatně a za odměnu se mi nedostalo ani srandy, ani myšlenek, ani jakéhokoli jiného obsahu. Prostě experiment, kde si autor ledacos vyzkoušel, kde si může i čtenář ledacos vyzkoušet, kde ale máloco je opravdu sdělné a smysluplné.... celý text
Čekání na Godota
2005,
Samuel Beckett
Historicky to je zásadní dílko. ve své době také asi dokázalo otevřít dosud spící, ale důležitá témata duchovní vyprahlosti západní civilizace. Ale dnes už mi to připadá zrezivělé. Jako ten nejbytostnější zástupce absurdního dramatu dojíždí Godot silně na slabinu tohoto žánru: absenci příběhu a jakékoliv konkrétnosti. Zůstává jen šikovným lyrickým náčrtkem životního pocitu, nic víc z něj nejde a asi ani nemělo jít vymámit.... celý text
Quo vadis
1990,
Henryk Sienkiewicz
Přijde mi zajímavé, jak se čtenářské zážitky z Quo Vadis často tříští o jeho křesťanskou tematiku. Přitom většina zde rozkreslených (a dokonce kriticky zpracovaných) hodnot křesťanství vlastních patří mezi hodnoty univerzální, nezávislé na náboženském modelu. Přijde mi, že ve své duchovní rovině Quo Vadis ukazuje, co pěkného se křesťanství pokusilo oživit, než že by se ta kniha snažil poklonkovat nějakému dogmatu. Nebylo by moudré nechat se unést alergií na křesťanský háv a předčasně zavrhnout to, co se skrývá pod ním.... celý text
Pravda o zkáze Sodomy
1968,
Ivan Kříž
Neuvěřitelný zjev v české literatuře. Že existuje tak mohutně propracovaný a promyšlený román, který je dokonale přiléhavou a košatou alegorií totalitního režimu, tomu bych nevěřil, kdybych ho nečetl. Není to jen zachycení povrchových jevů totality, ale důmyslná a dramatická analýza jejího vzniku včetně (promarněných) možností mu zabránit, rozšiřování moci, manipulování lidu, ovládnutí elit, ničení charakterů... a nakonec i zničení sama sebe. Kříž zachází do tolika zákoutí a nuancí a přitom celou dobu čtenáře táhne nesmírně napínavým příběhem. Spolu s průvodcem, který je moudrý a vtipný a sympatický, ale přitom rozporuplný ve svém nakládání s vlastní autoritou, které není schopen včas využít ke zvrácení událostí ve prospěch dobra. Zvláštní snad může být poměrně explicitní rovina násilí a erotiky. I když co se týče té druhé, ta funguje dobře v rámci chytré apokryfičnosti biblického příběhu, z něhož kniha vychází. Pro mne jedna z nejdůležitějších knih, se kterými jsem měl tu čest.... celý text
Fanfáry pro krále
1983,
František Kožík
Je to velmi paradoxní kniha. Její styl mě dokonale šokoval tím, jak je mizerný. Kožíkova literární invence se plně vyčerpává povrchním kýčovitým pathosem, splácaným z neskutečně křečovitých a klopotných formulací. On si vlastně na látku pramálo troufá a drží se spíše reportážního přístupu, ve kterém vrší myriády jmen a událostí od podstatných po titěrné. A to je právě to, co mě na tom jako divadelního vědce absolutně uchvátilo. Ta jména a události pro mě mají svoji nemalou výpovědní hodnotu, díky které jsem celou knihu přečetl s maximálním vzrušením. Nevím ale, jestli to může fungovat u někoho, kdo není fanatický nadšenec do tématu. Co fungovat může a co je další silnou stránkou Vojanova příběhu, je Vojanovo obrovské etické nasazení pro herecké umění. Svou vůlí hledat ve svých postavách i ta nejmenší zrníčka životní pravdivosti a ta předávat dál, je úchvatný. Poněkud smutné to může být v porovnání s úrovní současného herectví, sestávajícího z lhostejné lemploviny. Kožíkovi díky za masivní historickou rešerši. Za umělecký výkon oči v sloup.... celý text
Jedna z nejlepších her, co jsem četl. Střet obou protagonistů, z nichž oba jsou s obrovským nasazením za dobrou věcí, oba se snaží vybojovat na světě kus spravedlnosti a oba svojí neústupností při vší dobré vůli způsobí tragédii. Je to sugestivní příběh o tom, co je pro nás ta poslední, nejdůležitější autorita. Jsou to naše nejvyšší ideály, nejhlubší hodnoty a nejvážnější zodpovědnosti, nebo je to vposledku vždy pravda, jíž se i ti nejlepší z nás musí poklonit, žádá-li si to? Kreon dělá vše pro to, aby pozvedl Théby po všech peripetiích zpět ke štěstí a blahobytu - ale ve chvíli, kdy se setká s něčím vyšším a pravdivějším odmítá od svého životního poslání uhnout byť o píď. Pozorovat střet takových osobností s osudem a se sebou navzájem, to je mocný zážitek. Byť jsem tolerantní, mám jistou pochybnost o poctivosti těch čtenářů, kteří hodnotí Antigonu podprůměrně. Zkuste to pečlivěji: drama je poezie, kterou nejde sfrknout cestou do školy a čekat, že mě naboostuje lacinými emocemi.... celý text
Když réva znovu kvete
1910,
Bjørnstjerne Bjørnson
Odlehčená, vzdušná, nenáročná a nesmírně příjemná hra. Byť dojde v ději i na dramatické chvilky, lidská prozření a nápravy křivd, celý zážitek je nesmírně utěšený. Jako by zde Bjornson říkal, že život za všechny ty problémy zatraceně stojí. Myslím, že až zestárnu, tak se k ní budu rád vracet.... celý text
