StephenKingje
přečtené 349
451 stupňů Fahrenheita
2015,
Ray Bradbury (p)
Příběh hasiče Montaga, jenž však tak úplně oheň nehasí...naopak, jeho úkolem je najít knihy, které má poté zničit. Začne se však ptát sám sebe, proč lidi vůbec knihy uschovávají, i přes to, že je to protizákonné. Je doopravdy v knihách schované něco tak neuvěřitelného. V téhle knize určitě ano. Takže, 451 stupňů Fahrenheita... Co na této knize nejvíce obdivuji je vykreslení Bradburyho světa. Ten se z dnešního pohledu zdá až tak reálný, že mi místami šel mráz po celém těle. Například že lidi již pouze sedí celé dny před obrazovkami, že se výchova dětí stává otravnou povinností a že už mnozí lidé ani děti nechtějí mít... Doopravdy se jedná ne jenom o nadčasový román, ale snad ten NEJVÍC nadčasový román, který jsem kdy četl. Opravdu skvělé a ty myšlenky naprosto zastíní tu částečnou zdlouhavost. HODNOCENÍ: 9/10... celý text
Jsou světla, která nevidíme
2015,
Anthony Doerr
Další kniha, kterou jsem opominul v době, kdy byla nejvíc oblíbená a dostal jsem se k ní teprve teď. A abych naznačil mé konečné pocity z knihy, taky dodám jedno slovo k předešlé větě; ..., kterou jsem BOHUŽEL opominul v době, kdy byla nejvíc oblíbená. Každopádně, Jsou světla, která nevidíme... Teď mám jasno: mám prostě slabost na knihy, odehrávající se ve válkách. Hana, Na západní frontě klid, Nepřítel, Chlapec v pruhovaném pižamu...všechny tyto knihy jsem četl a velmi se mi líbili. Teď si na tento seznam určitě přidám i Jsou světla, která nevidíme. A jsem si jist, že by obsadila přední příčky tohoto seznamu a to z více důvodů. Ty uvádím zde: 1) Neuvěřitelné popisy, které vám tak moc učarují mysl, že máte pocit, že sedíte hned vedle Marie-Laure a spolu s ní čicháte ke skvělým omeletám madame Manecetové. 2) Hlavní postavy příběhu jsou velmi hluboké a i když vám jsou nesympatické, tak se s nimi prostě musíte chvilkami vžít. 3) Úžasná atmosféra, jež je mrazivá a krásná zároveň a obecně je tato kniha taková, že jí dečtete běhen pár dnů, ale dá vám námět k přemýšlení na celý život. HODNOCENÍ: 10/10... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Myslím, že nebylo možné, aby jakýkoliv uživatel DK, neslyšel o této knize. Ona totiž tady vyskakovala doslova všude a navíc je zde považována za nejlepší knihu všech dob. A sice je to dle mého názoru trochu přehnané tvrzení, avšak i přes to je Hana naprostý skvost české literatury (a jenom pro varování: následující části mohou obsahovat náznaky spoilerů). 1. část vypráví o strašné události, která se stane mladé Miře, jež je nucena strávit pár let se svou podivínskou tetou Hanou. Dle mého názoru se jedná také o nejlepší část a velmi jsem si čtení užíval. Tady tedy 10/10. V 2. části se vrátíme zpět v čase a pozorujeme osud Miřiny matky, Hany a jejich matky, které jsou ohroženy kvůli Druhé světové válce. Zde byli některé části absolutně výborné, ale našly se i scény, v nichž se moc nedělo. Proto je toto pro mne nejhorší část i přes to však dám 9/10. Poslední část je to, co se odehrálo po tom, co byli Hana, její matka a její prarodiče, odvezeny do Terezína. Tato část byla ze všech nejtemnějších a občas mi dělalo vážně těžko to číst. Ale stejně to je skvělé zakončení a dávám 9,5/10. HODNOCENÍ: 9,5/10 P. S.-A tety Hany mi bylo strašně líto a velmi jsem si jí (i přes její zoufalost) oblíbil.... celý text
Dítě boží
2009,
Cormac McCarthy
Cormac McCarthy si mě získal již skvělým románem Cesta, tudíž jsem neotálel a začal shánět další. Nejvíc mě námětem právě zajímalo Dítě boží, které však bylo velmi těžké k sehnání (ani v knihovně ho neměli!). Poté jsem ho ale nalezl v Praze a zakoupil. To tak na začátek. Takže, Dítě boží... Příběh je hned velmi zajímavý. Knihy, pojednávající o pádu jednoho člověka (a odůvodnění toho pádu) mne vždy svým způsobem fascinovaly a teda za to rozhodně chválím. Dále se už tady projevoval ten zvláštní styl psaní, jenž mě nedávno zaujal právě v Cestě. Na to, že je to prvotina, klobouk dolů. Jazyk je sice hrubý, nějakým způsobem to ale ladí s příběhem a to se mi taky líbí. Takže zatím, velká pochvala. Někdo by mohl autora obviňovat, že píše o věcech nevhodných a příliš strašných, což je tak trochu pravda. McCarthy zde popisuje doopravdy některé scény barvitě a dokonce já, který jsem již docela znalý v nechutným věcech literatury, jsem musel občas knihu odložit. Ale nic z toho McCarthymu nezazlívám, naopak obdivuji jeho smysl pro autentyčnost, jelikož takové psaní doopravdy není lehká věc. Řekl bych, že velká spokojenost. Na teprve třetí knihu autora to je vážně výborné a kniha se skoro může měřit s Cestou, která však stále je mým favoritem. HODNOCENÍ: 9,5/10... celý text
Spánek
2013,
Haruki Murakami
Nedávno jsem se ptal jedné velmi sečtilé paní, co za žánr píše Haruki Murakami. Ona se zasmála a řekla, že je to neurčité, že Murakami je „Žánr sám pro sebe”. Při té příležitosti se také zmínila právě o Spánku a dodala, že dodnes vlastně neví, jak příběh skončil a doporučuje to lidem, aby jí ten text vysvětlili. Z toho důvodu, když jsem spatřil, že tato kniha byla z 250 (250!!!) korun slevněna na 99 korun, jsem si jí koupil a během jízdy vlakem taky přečetl. A po přečtení konstatuji, že plně chápu, proč to má známá nepochopila: jelikož sám autor NECHCE, aby to někdo pochopil. Spánek je příběh ženy, které se již 17 dní nedaří usnout. Není utázkou PROČ tomu tak je, či JAK zjistí, kdo, nebo co to způsobila, ale je to jen popis průběhu této nespavosti. A musím přiznat, že ten je sepsán mistrovsky. Murakami řemeslo ovládá a ihned mne pohltila unavená atmosféra, táhnoucí se po celou dobu knihy. A bez spoilerování konce říkám, že jsem otevřenější uzavření snad nikdy nečetl. HODNOCENÍ: 9/10 (jelikož 250 korun!!! a nepotřebnost samotného vydání)... celý text
