Taťka Hraboš přečtené 1833
Píseň pro Lyu
2008,
George R. R. Martin
Martina jsem zatím znal jen jako autora fantasy a i tuto knihu jsem si půjčil s předpokladem, že půjde o sbírku povídek v uvedeném žánru. Jaké bylo moje překvapení, že se jedná o scifi a nadto výborné (hlavně s přihlédnutím k tomu, že jsou to povídky z počátků autorovy tvorby). Ten ošklivý tlustý chlapík má prostě úžasnou fantazii a skvělé vypravěčské schopnosti. Ale začínám ztrácet naději, že se někdy dočkáme konce jeho opus magnum. Takže je namístě brát zavděk jeho menšími a méně známými díly jako je toto. Zklamání čtenáře určitě nečeká.... celý text
Císař Nihon-džinu
2015,
John Flanagan
Tentokrát nemůžu s čistým svědomím udělit pět bodů. Zavést hrdiny do Nihon-džinu (vzorem bylo zřejmě Japonsko) byl určitě dobrý nápad, opět se děti seznámily s jinou zemí, její kulturou, strukturou společnosti a zvyky, i postava císaře a jeho přátelství s Horácem příběh určitě obohatily (i když jakmile na scénu vstupuje Will a spol., stává se z císaře bohužel pouhý statista). Ale pak tu byla řada nedomyšleností, třeba noční akce obou dívek u Hasanuů (hloupost, nikoli odvaha) anebo toskanská bojová taktika (opravdu si někdo může myslet, že to může fungovat?). Taky mi nějak nedošlo, proč autor do děje zapojil i Seletina (ne že bych jinak proti jeho postavě něco měl). Asi není úplně jednoduché produkovat stále další a další díly a přitom je důkladně po všech stránkách promýšlet.... celý text
Trainspotting
2013,
Irvine Welsh
Ani nadšení, ale ani zklamání z této kultovní knihy, prostě takové hodně smíšené pocity. Nedokážu číst naprosto objektivně, hledět jen na literární kvality (které tahle kniha bezesporu má), a přitom se nenechat ovlivnit tím, jak na mě působí prostředí, v němž se příběh odehrává, a hlavně jeho hrdinové a jejich hodnotový žebříček. Nicméně přesto se mi kniha četla docela dobře – někdy lépe, někdy hůře, podle toho, jak autor obdivuhodně dokázal měnit styly (nedokázal jsem jen překousnout některé přepisy dialogů s výrazy typu „gdyš“, připadalo mi to zbytečné).... celý text
Já, Jára Cimrman
1991,
Jiří Šebánek
Ke knize jsem přistupoval trochu s nedůvěrou, protože Cimrman, to je přece u nás parta kolem Svěráka a Smoljaka (ale věděl jsem, že kdysi byli všichni jedna parta, jen se názorově rozešli). I Šebánek a spol. ovšem typický cimrmanovský humor umí, jen ten svěrákovsko-smoljakovský je možná o něco jemnější, autoři této knihy častěji sklouzávají až do trochu laciné absurdity. Oceňuji, že formát knize dovolil nemalou přidanou hodnotu v podobě fotografií (kde oni na všechny ty samy o sobě zajímavé fotografie přišli?). Takže nakonec jsem byl příjemně překvapen a vřele doporučuji se i s prací této cimrmanologické větve seznámit; tahle kniha je k tomu velmi vhodným prostředkem.... celý text
Život elfů
2019,
Muriel Barbery
Upřímně řečeno nechápu zdejší mizerné hodnocení knihy. Asi ji vzali do ruky prozatím hlavně lidé, kteří od knihy žánru fantasy čekají úplně něco jiného. Já osobně jsem byl jednoduše okouzlen. Je to oslava přírody a umění, fantazie, tvořivosti, lásky a obětavosti. Psáno krásným, poetickým jazykem, evokujícím dojem malby nebo hudební skladby. Všechny charaktery jsou jedinečné a až na hlavního (a jediného konkrétního) záporného hrdinu jim člověk musí fandit a obdivovat je. Je víc než pravděpodobné, že tahle kniha byla míněna jako úvodní díl budoucí série, tak jen doufám, že ji autorka skutečně dokončí a že vyjde i u nás.... celý text
Národ
2009,
Terry Pratchett
Je to už bezmála třicet let, co jsem ve dvou knihách nakoukl do světa Terryho Pratchetta a jeho Úžasné Zeměplochy. Od té doby jsem se s autorem míjel, ale když jsem natrefil na tuto knihu za více než příznivou cenu, neodolal jsem a pořídil si ji do knihovny. S Úžasnou Zeměplochou nemá nic společného, proto je podle mě velmi dobře stravitelná i pro čtenáře, kterým jinak fantasy v Pratchettově podání nic neříká. Vlastně není pravda, že by neměla společného nic – to podstatné, co z Pratchetta dělá mistra žánru, v sobě samozřejmě má – je to výborně odvyprávěný, dobře promyšlený a skvělým humorem proložený příběh, v podstatě pro jakoukoli věkovou kategorii.... celý text
Pastva pro oči
2020,
Myla Goldberg
Pěkná kniha, ale na plný počet hvězdiček to u mě není. Ze začátku jsem byl nadšen zvoleným formátem, po čase mě ale začal unavovat a dal bych spíše přednost klasickému vyprávění (až na ty komentáře k fotografiím). Osobně by pro mě – jako nadšeného fanouška fotografie a amatérského fotografa – zvedly hodnotu knihy právě ty fotografie, které autorka popisuje. Jak sama přiznala, každá existuje, jen mají rozličné autory (vlastně autorky) a asi by se moc neslučovalo s autorským právem, kdyby se v knize ocitly. Jinak mě na knize zaujal hlavně psychologický aspekt – výborně vystižený vztah mezi zálibou a prací pohlcenou matkou a její dcerou. Je to zvláštní, ale i z mých vlastních osobních a pracovních zkušeností plyne, že téměř dokonalé, mnohdy doživotní odcizení nebo dokonce nepřátelství vzniká mnohem častěji mezi matkou a dcerou než v jiných rodičovsko-potomkovských konstelacích.... celý text
Psychosomatická prvouka
2017,
Radkin Honzák
Jedinou vadou knihy asi je, že se tváří jako učebnice, ale v žádném případě jí není (pokud za učebnici nepovažujeme každou knihu, z níž se toho můžeme hodně dozvědět). Jenže výraz „prvouka“ se panu doktorovi prostě líbí :-) . Jinak je to výborná kniha, v níž se i pro laika přístupným způsobem probírá překvapivě dlouhá řada různých zajímavých témat – namátkou problémy se spánkem, vliv střevního mikrobiomu na naši psychiku nebo placebo a nocebo efekt (tohle téma mě obzvláště zaujalo, protože nastoluje zajímavou etickou otázku – říci pacientovi plnou pravdu, která mu může přitížit nebo jej i zabít, anebo mu lhát a tím napomoci jeho vyléčení? Etických problémů v medicíně se ale kniha dotýká jen občas a velmi okrajově.). Všechny informace jsou samozřejmě důkladně podloženy odkazy na literaturu a studie, převážně zahraniční.... celý text
Lízni si a hrej
2020,
Joan Didion
Kniha spíše pro literární gurmány než pro širokou čtenářskou obec. Výbornou jazykovou úroveň totiž „sráží“ chaotičnost knihy, prolínání minulosti a současnosti. Ty uvozovky u slova „sráží“ jsou zcela na místě, protože ten „chaos“ naprosto odpovídá myšlení a chování hlavní postavy a je na čtenáři, aby se s tím nějak vyrovnal. Je to kniha už na první začtení velmi depresivní, hlavní hrdinka hledá cestu z pasti, kterou si svým dosavadním životem sama postavila. Na druhé straně, dokud je člověk na světě, jiskérka naděje se vždycky vykřesat dá, jen chtít.... celý text
Halt v nebezpečí
2014,
John Flanagan
Velkou část knihy tvoří vlastně komorní příběh pěti postav, přesto je napínavá a prošpikovaná tím, co autor umí nejlépe – tedy pořádnou akcí. Nebyl by to ale Flanagan, kdyby v každém díle nepřidal něco nového a efektního – tady je to především závěr v novém, velmi atraktivním prostředí, které nebudu zmiňovat, abych příliš nespojloval. Opět je tu přítomen i etický a edukační prvek – ten první snad nejvíce v obětavosti péče obou mladíků o Halta, ten druhý třeba v připomenutí, že sebestatečnější hrdina může mít slabé místo, za které se ale nemusí stydět. PS: Když tady čtu některé odmítavé komentáře, neodpustím si připomenutí, že se jedná o sérii pro děti - dle mého mínění tak pro první stupeň ZŠ. Možná by si stěžovatelé mohli najít místo této série četbu odpovídající jejich věku a úrovni ;-) .... celý text
Turci to s dětmi tak báječně umí
2003,
Louis De Bernières
Snad nejkratší kniha, co jsem kdy četl - taková jednohubka na cestu MHD. Jinak je to ale starý dobrý Bernieres se vším všudy, hlavně se svým - někdy až šokujícím - humorem. Snad jen s tím závěrem - který asi měl být šokující, ale vlastně se dal docela předvídat - jsem se nějak nedokázal úplně srovnat. Možná proto, že jsem také rodič ...... celý text
Divoké labutě
1996,
Jung Chang
Není to dávno, co jsem četl knihu Madeleine Thienové Neříkej, že nemáme nic, která se zabývá v podstatě týmž tématem, a neubráním se srovnání obou knih. Divoké labutě bezpochyby nemohou knize od Thienové konkurovat po stránce umělecké, jejich styl psaní je na to příliš jednoduchý, vnucuje se mi výraz školský (otázkou ovšem je, nakolik se na tom podepsal překlad). Na druhé straně je to kniha mnohem komplexnější, doslova nabitá informacemi, které jsou podávány jasným, přehledným a pro každého srozumitelným způsobem. Možná i proto se tahle kniha prosadila v celosvětovém měřítku. Asi málokterá jiná kniha dokázala maoistický komunistický režim tak dobře odhalit v jeho plné a strašlivé nahotě. Člověku se skoro nechce věřit ani ne tomu, co se v tehdejší Číně všechno dělo (i když některé absurdity asi v jiných režimech svoji obdobu nemají), ale hlavně jak dlouho se to v různých obměnách – podle Maových momentálních nálad a plánů – dělo, jak dlouho to tamní lidé mohli vydržet, a přesto Maovi a straně věřit. Můj obdiv má autorka hlavně proto, že jí muselo dát nesmírně mnoho práce shromáždit všechny tyto (zcela jistě běžně nepřístupné) informace a nenásilně je skloubit se svým osobním příběhem a příběhem své rodiny.... celý text
Pod sítí
1968,
Iris Murdoch
Před českými čtenáři dobře utajený literární poklad – to ale asi platí o celé tvorbě Iris Murdochové. Tahle kniha – autorčina prvotina - je velmi originální směsí humoru a vážnosti, fantazie a reality, tradičních literárních postupů a experimentů. V některých ohledech mi připomínala knihy Evelyna Waugha, ale Murdochová má mnohem hlouběji propracované postavy, kterým – i přes ty občasné pořádné hlouposti, co tropí – nelze než zaníceně fandit. Na své si přijdou i milovníci psů a měst Londýna a hlavně Paříže; kdo v posledně jmenovaném městě byl, ten si s hlavním hrdinou projde v jedné z nejtajemnějších pasáží nejatraktivnější místa města, jako by se tam znovu fyzicky ocitl.... celý text
Holubí pírka
1965,
John Updike
Holubí pírka je pro tuto sbírku povídek výstižný název. Opravdu jsou to povídky jemné a složité jako holubí pírko; takové pohlazení pírkem, které si však naplno užijete jen při plném soustředění na každé slovíčko. Se slovy to totiž Updike umí jako málokdo; to už není psaní, ale kouzlení se slovy. Proto můj obdiv patří i překladateli této útlé knížky.... celý text
Králové Clonmelu
2014,
John Flanagan
Docela by mě zajímalo, jestli autor Haltův královský původ vymyslel až dodatečně, nebo s ním počítal od počátku celé série. Každopádně se mu to nyní hodilo, aby nám mohl představit další zemi a další společenský problém – tentokrát sekty, jejich cíle, schopnost manipulace a další nevybíravé prostředky, které používají. Znovu ukázal, že nepíše jen proto, aby děti pobavil, ale i proto, aby je nenásilně poučil. A dělá to pěkně.... celý text
Enderova hra
2018,
Orson Scott Card
Žádná kniha není úplně dokonalá, ale to jestě neznamená, že to není výborné čtení. Tady by se dal vytknout třeba závěr (z mého pohledu by příběhu nijak neublížilo, kdyby končil závěrečnou bitvou a odhalením), nebo nesoulad mezi věkem hlavních postav a jejich dospělým způsobem myšlení a chování (jakkoli se autor v předmluvě snaží tenhle prvek obhájit). Na druhé straně ale asi málokterý jiný autor dokázal tak výborně vykreslit postavení a společenskou osamělost výjimečně inteligentního člověka (tím spíše pak v armádě) a armádní dril. Kniha by klidně mohla sloužit i jako výborná učebnice metod manipulace a způsobů boje proti ní. No a pak jsou tu samozřejmě neméně hezky propracovaná etická témata – zejména ve vztahu mezi lidmi a Termiťany. Přinejmenším z těchto důvodů si knížka své postavení na výsluní žánru zaslouží.... celý text
Kamenné nebe
2020,
Nora K. Jemisin
Důstojné zakončení celé série. Možná tu bylo trochu moc vysvětlování na úkor děje (osobně mi nevadí, když zůstane pár tajemných míst, nad kterými si čtenář dodatečně může lámat hlavu), ale pro mnohé to bude spíše pozitivum. A také vývoj Nassun mi připadal příliš překotný – ať už ve vztahu k jejím schopnostem, nebo (a to možná ještě výrazněji) její vývoj psychický – bez něho by ovšem autorka nevykouzlila tak dramatický závěr. Pokud bych měl hodnotit sérii jako celek, určitě se ztotožňuji s oficiální propagací, že se jedná o jedno z nejlepších děl žánru (tedy aspoň z toho, co jsem zatím já přečetl). Navíc je to dílo s hlubším záměrem a záběrem, než je jen zábava – kromě výzvy k toleranci vůči těm, kdo se nějak vymykají normálu, je tu hlavně naléhavé varování, že to, co my provádíme s naší Zemí, může vést k podobným důsledkům, jako byla opakovaná Období.... celý text
Brána z obelisků
2019,
N. K. Jemisin (p)
Jestli jsem byl z prvního dílu nadšený, tak o tom druhém to platí dvojnásob. Čirá, nespoutaná energie a fantazie. A drobné doporučení pro ty, kteří se na sérii teprve chystají - po dočtení jednoho dílu je nezbytné mít okamžitě při ruce další. A možná také atlas drahých kamenů ;-) .... celý text
Páté roční období
2018,
N. K. Jemisin (p)
Nevím, jestli to tak ostatní čtenáři mají podobně, ale pokud se mi na knize něco nelíbí, komentář se mi píše snadno. Pokud je to naopak, jen těžko hledám slova. Asi bych se musel uchýlit k obvyklým klišé - kniha námětem, zápletkou, postavami i kompozicí originální, napínavá, s výbornou atmosférou, jazykově vytříbená. Přitom asi nejde o to, že by taková kniha byla bez nedostatků, úplně dokonalá, ale člověka při četbě pohltí natolik, že ty nedostatky prostě nevnímá. To je případ i této knihy (a vypadá to, že celé série). Samozřejmě, podmínkou je, aby byl člověk fanouškem žánru, jinak moje nadšení zřejmě sdílet nebude.... celý text
Obléhání Macindawu
2014,
John Flanagan
Ačkoli to – jako obvykle – bylo velmi poutavé a napínavé čtení, musím tentokrát i trochu kritizovat, především nevěrohodnost Kerenova a hlavně Alyssina chování. Opravdu by se tak okouzlující a schopný chlapík pouštěl do tak pochybného a nebezpečného podniku, když se v Araluenu schopnosti cenily přinejmenším obdobně jako rod a bohatství (příkladem budiž všechny tři hlavní postavy tohoto dílu) a důstojné postavení by byl bezpochyby schopný získat i tak, byť ne třeba zrovna v Norgatu? A opravdu by se Alyss nechala tak snadno zblbnout nejprve jedním a pak zase jiným malým kamínkem (já vím, je to fantasy, ale stejně)? Do toho ta závěrečná dramatická scéna, dělaná podle mě zbytečně trochu moc na efekt, ve které byla také řada trhlin v logice (ať mi autor nevnucuje, že by hraničář nedokázal odzbrojit ženu, která s těžkým mečem nikdy nezacházela). Na druhé straně – jak už jsem zmínil v předchozích komentářích, je to literatura pro děti, a pochybuji, že by nad tím takhle některé přemýšlelo.... celý text