Taťka Hraboš přečtené 1833

Prevítovi 2004, Roald Dahl

Roalda Dahla mám rád a naše děti také. Tahle jednohubka na dva večery před spaním mi sice připadala o kapánek slabší než předchozí knihy, co jsme od něj četli, přesto za přečtení určitě stojí. Pro děti tu samozřejmě hrály hlavní roli opičky, ale mě asi nejvíce zaujal Prevítovic model manželského soužití - člověk si uvědomí, že ještě zdaleka není nejhorší, protože realita ho může dalece předčít.... celý text

Příšerná teta 2015, David Walliams

Mé první setkání s autorem. Docela dost mi svým stylem, příběhem i postavami připomíná Roalda Dahla (však se taky v závěru svým obdivem k němu netají). Je ovšem poněkud drastičtější (na můj vkus někdy až moc) a do této knihy vložil i větší dávku humoru (místy ale jeho humor působí trochu násilně). Oba synové by ovšem s mými námitkami zřejmě nesouhlasili, podle toho, jak knížku hltali. Takže i přes ty dílčí výhrady hodnotím na jedničku, tedy za pět.... celý text

Wolf Hall 2010, Hilary Mantel

Už od dob školou vnucovaného Aloise Jiráska nepatřím k milovníkům historických románů, ale tohle se mi opravdu líbilo. Svěží, poutavý styl, rychlé tempo, výborně vykreslené postavy (otázkou samozřejmě je, jak z hlediska historie věrně), duch doby z knížky přímo sálá. Mínusem z hlediska některých čtenářů snad může být to množství postav, ale každá tam má své místo a chce to jen trpělivost, než si je člověk zapamatuje a zařadí. A pak ta neukončenost - jako by autorka chtěla všechno pojmout do jednoho svazku a v polovině knihy jí došlo, že to asi nepůjde. Na druhé straně však to nebyl špatný strategický tah (místo jedné Bookerovy ceny dvě, o financích nemluvě) a pro mě to znamená, že si hned při příští návštěvě knihovny půjčuju druhý díl.... celý text

Knihy Jakubovy 2016, Olga Tokarczuk

Pro mě až příliš velké a výživné sousto. Zkrátka – podobně, jak tady psali někteří přede mnou – i když je Tokarczuková výborná spisovatelka a v této knize to dává najevo v každé větě, kniha sama si mě úplně získat nedokázala. Z mého pohledu je to příběh šarlatána, který svého „náboženského učení“ zneužil k uspokojení svých mocenských a jiných choutek na úkor spousty svých souvěrců (druhá možnost, že jde o blouznivce, který tomu, co hlásá, i sám věří, a to, co dělá, dělá pro „své“ lidi, mi s ubývajícími stranami připadala stále méně pravděpodobná). Kniha je na můj vkus příliš neuspořádaná, složitá, mnohomluvná, zahlcená přemírou postav, z nichž si téměř žádná nedokázala získat mé plné sympatie. Nicméně uznávám, že kromě uměleckých kvalit má pro zainteresovaného čtenáře i obrovskou informační hodnotu – o životě, náboženství, zvycích a smýšlení Židů a nejen jich (přinejmenším v době, kdy se děj odehrává), v menší míře i o historických událostech té doby a zemích, v nichž Jakub a jeho doprovod přebývá.... celý text

Lidičky z Kouzelného stromu 2004, Enid Blyton

Pořád za plný počet hvězdiček, i když v tomto dílu už mi chyběl ten "moment překvapení" - zkrátka originalitu postaviček Blytonové a jejího způsobu vyprávění si člověk nejlépe vychutná v prvním dílu série. Děti to tak ale nevnímají a především inženýr Castroll se svou "hluchotou" je pořád nesmírně bavil. Přeskočili jsme prostřední díl série, tak se k němu určitě musíme vrátit.... celý text

České dějiny očima psa 2004, Martina Drijverová

Překvapuje mne zdejší převážně negativní hodnocení. Podle mne jde o výborný nápad a hlavně v první části, věnované naší mýtické historii, také podařené provedení. Nejlepší jsou první díly nejspíš proto, že v nich autorka mohla popustit uzdu své fantazii a Psovi přisoudit o mnoho důležitější roli než pouhého pozorovatele a komentátora - v kapitolách o praotci Čechovi, Libuši, Bivojovi a některých dalších vystupuje jako hybatel našich dějin, což mu nadmíru "sluší" :-) Ale ani další kapitoly nejsou k zahození, určitě si z nich děti z české historie zapamatují více než z nějaké suchopárné učebnice.... celý text

Idioti mají přednost 1966, Bernard Malamud

Na Malamuda jsem se už delší dobu chystal, mám doma z antikvariátů od něj hned několik knih, nakonec první volba padla na tento krátký soubor povídek (vzhledem k velikosti knížky výborná na cestu). Rozhodně nejsem zklamaný, naopak mě knížka ještě více navnadila na jeho romány. Ze všech povídek čiší jeho lidskost a laskavé pochopení pro trable a zvláštnosti těch, kterým v životě štěstí příliš nepřálo. I když vlastně žádná z povídek nekončí bůhvíjak šťastně, většinou spíše naopak, rozhodně to není žádné pochmurné čtení. Pro seznámení s autorem ideální knížka.... celý text

Linie krásy 2006, Alan Hollinghurst

Tak s touhle knihou jsem se natrápil. Ne že bych měl nějaké problémy s její kvalitou, uměleckou hodnotou či výrazovými prostředky. Naopak jsem musel obdivovat způsob, jakým Hollinghurst zachází s jazykem, jeho znalost lidské psýché a schopnost i ty nejjemnější nuance v myšlení a pocitech svých hrdinů přiblížit čtenáři. Přiznávám, že jsem měl problém s tématem, hlavním hrdinou (nejen s ohledem na jeho sexuální zaměření, ale i parazitní styl života) i jeho partnery a jejich chováním (a naopak jsem hltal postavy a příběhy těch „ostatních“ – Catherine, Geralda, Rachel). Ani jsem netušil, že mám v sobě některé předsudky tak hluboko usazené.... celý text

Ronja, dcera loupežníka 1987, Astrid Lindgren

Jedna z nejlepších knih autorky. Pohádka, která nic neidealizuje a sice laskavě a s humorem, ale pravdivě dětem ukazuje, jak složité mohou být vztahy a city i v nejužší rodině – mezi rodiči a dětmi. Že rodiče nejsou dokonalí a často se chovají dokonce nerozumněji a hůře než děti, ale že přes to všechno jsou to ti nejbližší lidé, které je přes jejich četné chyby a hluboké citové rány, které nám způsobují, možné mít rád. Těch poselství a postřehů je samozřejmě v knize mnohem více - třeba jak snadné je rozhádat se kvůli maličkosti, za kterou nikdo nemůže, nebo že i stáří a smrt (blízkého člověka) jsou přirozenou součástí života a je možné se s nimi vyrovnat s noblesou. Krásně podaná je tu také kouzelná severská příroda.... celý text

Ruka noci podaná – Základy rodinné a krizové připravenosti 2018, Václav Cílek

Jak píše Václav Cílek v závěru knihy (volně parafrázováno), pokud jste dočetli až sem, musíte z toho mít slušnou depresi. Pokud by se měl člověk knihou ve všem všudy řídit a snažit se na případnou pořádnou krizi také pořádně připravit, nebude dělat pár let nic jiného a bude ho to stát spoustu peněz. Přesto je to výborná kniha, kterou i pro ty „menší“ krize typu povodně, déledobého výpadku proudu či odstávky vody nebo třeba bloudění v horách s nutným přespáním stojí za to přečíst - a také mít ji doma, aby se do ní dalo kdykoli nahlédnout. Leccos, o čem se dá v knize dočíst, může totiž pomoci i ve zcela běžných životních situacích. A navíc to není obyčejná „příručka pro přežití“, ale i kniha se značným filozofickým a psychologickým přesahem, která člověka donutí zamyslet se nad svým životním stylem a hodnotami.... celý text

Platforma 2008, Michel Houellebecq

Houellebecq v nejlepší formě – nemilosrdně upřímný, provokativní, vtipný, inteligentní a vzdělaný, posedlý sexem a dávající nepokrytě najevo, co si o naší současné západní civilizaci a také islámu myslí (divím se, že není na jejich indexu jako Rushdie). Tahle knížka je takovou atypickou, ale velmi silnou love story, což ovšem znamená, že v ní autor dává najevo nejen to, čemu nevěří, ale dokáže být i pozitivní a ukazuje, že i on nějaké hodnoty uznává (i když světu podle svých představ moc šancí nedává).... celý text

Kouzelníci z pradávna 2019, Cressida Cowell

Kniha snese srovnání s autorčinou nejznámější sérií o Škyťákovi a Bezzubkovi. Jak by taky ne, když je psána stejným stylem a využívá stejných metod a prvků. Hlavní postavy jsou tak trochu mixem hlavních postav z dračí série – Zarovi dodala autorka notnou dávku Kamikazina sebevědomí, roli Škyťáka tu spíše hraje uvážlivější Čára a místo Bezzubky je tu skřítek Ždibišťávek (a daly by se najít další paralely: Tulich - Rybinoha, Drancíř - Soplan Šušnibor ...). Přes tyto podobnosti je to knížka, která děti oslní a ani dospělý předčítač nebude nespokojený. Jen to čekání na další díl(y) je nepříjemné.... celý text

Brooklyn 2010, Colm Tóibín

Obdobně jako v Mistrovi zaujme na první pohled autorův střídmý, racionální, téměř emocí prostý styl (netroufám si říci, že takto píše vždy, na to jsem toho od něj ještě málo přečetl). V tomto případě ale styl skvěle souzní s charakterem a chováním hlavní hrdinky - jako by je dotvářel. Otázkou je, zda označení hrdinka je namístě, protože od hrdiny očekáváme vlastní myšlení, úmysly, jednání. Eilis se však nechává ovládat osudem, či spíše lidmi kolem sebe – rodina se rozhodne, že pojede do Ameriky, tak jede; přítel chce, ať si jej vezme, tak to udělá; v jedné místní firmě potřebují výpomoc účetní, tak bez námitek vyhoví a tak dál. Na druhé straně však pokorně, stoicky přijímá i četné rány osudu a v tom je zase její postava obdivuhodná. Zvláštní kniha o zvláštní hrdince, která sice v člověku nevyvolá intenzivní emoce, ale velmi dobře se čte. Navíc poskytuje cenný vhled do důvodů irské emigrace (zejména mladých žen) a situace emigrantů v novém i starém domově.... celý text

Věk nerovnováhy: Klimatická změna, bezpečnost a cesty k národní resilienci 2019, Václav Cílek

Jméno Václava Cílka mezi autory vždy poskytuje záruku, že přinejmenším část knihy přinese čtenáři zajímavé a důležité informace, nadto podané příjemným, čtivým stylem. Tahle kniha má ovšem takový charakter téměř celá (říkám téměř, protože třeba příspěvek M. Zeleného nebo velká část stati o družici Grace pro mě byly o poznání hůře stravitelné). Jak už tady v komentářích zaznělo, velkým kladem knihy je její vyváženost – z některých příspěvků hrozí infekce environmentálním žalem (Ač), jiné jsou o poznání optimističtější (nikoli tedy ve smyslu, že by tu závažné hrozby nebyly, ale že jsme schopni je zvládnout). V každém případě doporučuji k přečtení a pro některé by to měla být dokonce povinná četba (politici, úředníci, zkrátka všichni, kdo mají rozhodovací pravomoci nejen ve vlastní domácnosti). Jen škoda, že tahle kniha vyšla v tak malém nákladu, člověk aby na ni stál frontu před knihovnou.... celý text

Ztracená čest Kateřiny Blumové 1987, Heinrich Böll

Böllova ostrá kritika zaujatých médií, neštítících se jakýkoli prostředků ve snaze pošpinit osobu, kterou si - kupříkladu z ideologických důvodů - vyhlédnou jako oběť, motivovaná jeho vlastním příběhem. Psáno zajímavou kombinací střídmého, suchého novinářského stylu a žíravé ironie a humoru. Ač se jedná o veskrze vážný příběh, u některých pasáží nezbývá člověku než se smát. Věc aktuální v 70. letech minulého století v Německu, stejně jako v nynější české realitě.... celý text

Stehlík 2015, Donna Tartt

Jak vzdát hold mistrovskému uměleckému dílu? Nejlépe jiným mistrovským uměleckým dílem. Tarttové se to v tomhle případě podařilo dokonale. Rozepisovat se o všech pozitivních stránkách knížky nemá smysl, snad jen podotknu, že je to sice kniha z okruhu vážné literatury, ale je napsaná tak dobře, že ani čtenáři, kteří čtou knihy čistě pro zábavu a volí raději detektivky, thrillery nebo fantasy, v tomto případě nebudou litovat. Závěrečných dvěstě stran si napětím nijak nezadá s tím nejlepším z daných žánrů.... celý text

E.T. Mimozemšťan 1991, William Kotzwinkle

Knížku jsem našel v jedné knihobudce a staršího syna (který film nikdy neviděl) okamžitě zaujala obálka s titulním hrdinou, takže jsem mu (i zbytku rodiny) knížku předčítal před spaním. Je to už opravdu dlouho, co jsem viděl film. A číst přepis filmového díla do knižní podoby, toho jsem snad ještě nikdy předtím nedopustil (nepočítám-li knížky pro děti, jako třeba ty o Človíčkovi). V tomhle případě jsem ale žádnou chybu neudělal. Kotzwinkle je zjevně stejně dobrý spisovatel jako filmař. Kniha má navíc oproti filmu ještě další rozměry, především humor (hlavně postava Mary je v tomto ohledu výborná), samotná titulní postava získává v knize větší hloubku a vše je snadněji pochopitelné a dává jasný smysl (film přece jen musí pracovat se zkratkami a pouhými náznaky).... celý text

Bajky z divokých vajec 2016, Terry Jones

Velmi různorodá sbírka bajek v moderním pojetí - některé jsou výborné, jiné slabší, některé pochopí i nejmenší čtenáři, s jinými má trochu problém i dospělý (zvláště pro tu poslední už to chce i znalost angličtiny, aby čtenář pochopil pointu). Kniha nezapře rukopis a humor jednoho z členů skupiny Monty Python. Mně osobně se jako celek líbila a dětem také.... celý text

Skleněný pokoj 2019, Simon Mawer

Kniha má poutavý děj, zasazený do atraktivního historického období i místního prostředí, je v ní i hodně zajímavých faktických informací (nejen o vile, ale třeba i různých osobnostech našich dějin), přesto mi v ní cosi chybělo. Na rozdíl od Mendelova trpaslíka je v ní nějak málo života, úplně tu chybí humor, postavy jsou na můj vkus (až na Hanu) příliš vážné (jistě, doba vážná byla, ale přesto) a jakési ploché, chybí jim větší osobitost (psychologie postav buď není Mawerovou silnou stránkou, anebo, což je zřejmě pravděpodobnější, nechtěl, ať síla postav a jejich příběhů přebije sílu příběhu samotné vily). Za přečtení to nicméně určitě stojí.... celý text

Mluvící balík 1983, Gerald Durrell

Gerald Durrell v netradiční poloze, ale i pohádky zvládá výborně. Dle mého názoru se tu pořádně "vyblbnul". Pohádky holt dávají autorům ještě více svobody, než kterýkoli jiný žánr. Tahle knížka je kromě fantazie plná i Durrellova typického humoru, ale nechybí jí ani napětí, překvapení, morální ponaučení, prostě nic, co by dobrá pohádka měla mít. Jedinou výtku mám k závěru - dobývání baziliščího hradu mohl autor věnovat více prostoru; takhle mi ten konec připadal nějak moc rychlý.... celý text