Taťka Hraboš přečtené 1864

Ruka noci podaná – Základy rodinné a krizové připravenosti 2018, Václav Cílek

Jak píše Václav Cílek v závěru knihy (volně parafrázováno), pokud jste dočetli až sem, musíte z toho mít slušnou depresi. Pokud by se měl člověk knihou ve všem všudy řídit a snažit se na případnou pořádnou krizi také pořádně připravit, nebude dělat pár let nic jiného a bude ho to stát spoustu peněz. Přesto je to výborná kniha, kterou i pro ty „menší“ krize typu povodně, déledobého výpadku proudu či odstávky vody nebo třeba bloudění v horách s nutným přespáním stojí za to přečíst - a také mít ji doma, aby se do ní dalo kdykoli nahlédnout. Leccos, o čem se dá v knize dočíst, může totiž pomoci i ve zcela běžných životních situacích. A navíc to není obyčejná „příručka pro přežití“, ale i kniha se značným filozofickým a psychologickým přesahem, která člověka donutí zamyslet se nad svým životním stylem a hodnotami.... celý text

Platforma 2008, Michel Houellebecq

Houellebecq v nejlepší formě – nemilosrdně upřímný, provokativní, vtipný, inteligentní a vzdělaný, posedlý sexem a dávající nepokrytě najevo, co si o naší současné západní civilizaci a také islámu myslí (divím se, že není na jejich indexu jako Rushdie). Tahle knížka je takovou atypickou, ale velmi silnou love story, což ovšem znamená, že v ní autor dává najevo nejen to, čemu nevěří, ale dokáže být i pozitivní a ukazuje, že i on nějaké hodnoty uznává (i když světu podle svých představ moc šancí nedává).... celý text

Kouzelníci z pradávna 2019, Cressida Cowell

Kniha snese srovnání s autorčinou nejznámější sérií o Škyťákovi a Bezzubkovi. Jak by taky ne, když je psána stejným stylem a využívá stejných metod a prvků. Hlavní postavy jsou tak trochu mixem hlavních postav z dračí série – Zarovi dodala autorka notnou dávku Kamikazina sebevědomí, roli Škyťáka tu spíše hraje uvážlivější Čára a místo Bezzubky je tu skřítek Ždibišťávek (a daly by se najít další paralely: Tulich - Rybinoha, Drancíř - Soplan Šušnibor ...). Přes tyto podobnosti je to knížka, která děti oslní a ani dospělý předčítač nebude nespokojený. Jen to čekání na další díl(y) je nepříjemné.... celý text

Brooklyn 2010, Colm Tóibín

Obdobně jako v Mistrovi zaujme na první pohled autorův střídmý, racionální, téměř emocí prostý styl (netroufám si říci, že takto píše vždy, na to jsem toho od něj ještě málo přečetl). V tomto případě ale styl skvěle souzní s charakterem a chováním hlavní hrdinky - jako by je dotvářel. Otázkou je, zda označení hrdinka je namístě, protože od hrdiny očekáváme vlastní myšlení, úmysly, jednání. Eilis se však nechává ovládat osudem, či spíše lidmi kolem sebe – rodina se rozhodne, že pojede do Ameriky, tak jede; přítel chce, ať si jej vezme, tak to udělá; v jedné místní firmě potřebují výpomoc účetní, tak bez námitek vyhoví a tak dál. Na druhé straně však pokorně, stoicky přijímá i četné rány osudu a v tom je zase její postava obdivuhodná. Zvláštní kniha o zvláštní hrdince, která sice v člověku nevyvolá intenzivní emoce, ale velmi dobře se čte. Navíc poskytuje cenný vhled do důvodů irské emigrace (zejména mladých žen) a situace emigrantů v novém i starém domově.... celý text

Věk nerovnováhy: Klimatická změna, bezpečnost a cesty k národní resilienci 2019, Václav Cílek

Jméno Václava Cílka mezi autory vždy poskytuje záruku, že přinejmenším část knihy přinese čtenáři zajímavé a důležité informace, nadto podané příjemným, čtivým stylem. Tahle kniha má ovšem takový charakter téměř celá (říkám téměř, protože třeba příspěvek M. Zeleného nebo velká část stati o družici Grace pro mě byly o poznání hůře stravitelné). Jak už tady v komentářích zaznělo, velkým kladem knihy je její vyváženost – z některých příspěvků hrozí infekce environmentálním žalem (Ač), jiné jsou o poznání optimističtější (nikoli tedy ve smyslu, že by tu závažné hrozby nebyly, ale že jsme schopni je zvládnout). V každém případě doporučuji k přečtení a pro některé by to měla být dokonce povinná četba (politici, úředníci, zkrátka všichni, kdo mají rozhodovací pravomoci nejen ve vlastní domácnosti). Jen škoda, že tahle kniha vyšla v tak malém nákladu, člověk aby na ni stál frontu před knihovnou.... celý text

Ztracená čest Kateřiny Blumové 1987, Heinrich Böll

Böllova ostrá kritika zaujatých médií, neštítících se jakýkoli prostředků ve snaze pošpinit osobu, kterou si - kupříkladu z ideologických důvodů - vyhlédnou jako oběť, motivovaná jeho vlastním příběhem. Psáno zajímavou kombinací střídmého, suchého novinářského stylu a sžíravé ironie a humoru. Ač se jedná o veskrze vážný příběh, u některých pasáží nezbývá člověku než se smát. Věc aktuální v 70. letech minulého století v Německu, stejně jako v nynější české realitě.... celý text

Stehlík 2015, Donna Tartt

Jak vzdát hold mistrovskému uměleckému dílu? Nejlépe jiným mistrovským uměleckým dílem. Tarttové se to v tomhle případě podařilo dokonale. Rozepisovat se o všech pozitivních stránkách knížky nemá smysl, snad jen podotknu, že je to sice kniha z okruhu vážné literatury, ale je napsaná tak dobře, že ani čtenáři, kteří čtou knihy čistě pro zábavu a volí raději detektivky, thrillery nebo fantasy, v tomto případě nebudou litovat. Závěrečných dvěstě stran si napětím nijak nezadá s tím nejlepším z daných žánrů.... celý text

E.T. Mimozemšťan 1991, William Kotzwinkle

Knížku jsem našel v jedné knihobudce a staršího syna (který film nikdy neviděl) okamžitě zaujala obálka s titulním hrdinou, takže jsem mu (i zbytku rodiny) knížku předčítal před spaním. Je to už opravdu dlouho, co jsem viděl film. A číst přepis filmového díla do knižní podoby, toho jsem snad ještě nikdy předtím nedopustil (nepočítám-li knížky pro děti, jako třeba ty o Človíčkovi). V tomhle případě jsem ale žádnou chybu neudělal. Kotzwinkle je zjevně stejně dobrý spisovatel jako filmař. Kniha má navíc oproti filmu ještě další rozměry, především humor (hlavně postava Mary je v tomto ohledu výborná), samotná titulní postava získává v knize větší hloubku a vše je snadněji pochopitelné a dává jasný smysl (film přece jen musí pracovat se zkratkami a pouhými náznaky).... celý text

Bajky z divokých vajec 2016, Terry Jones

Velmi různorodá sbírka bajek v moderním pojetí - některé jsou výborné, jiné slabší, některé pochopí i nejmenší čtenáři, s jinými má trochu problém i dospělý (zvláště pro tu poslední už to chce i znalost angličtiny, aby čtenář pochopil pointu). Kniha nezapře rukopis a humor jednoho z členů skupiny Monty Python. Mně osobně se jako celek líbila a dětem také.... celý text

Skleněný pokoj 2019, Simon Mawer

Kniha má poutavý děj, zasazený do atraktivního historického období i místního prostředí, je v ní i hodně zajímavých faktických informací (nejen o vile, ale třeba i různých osobnostech našich dějin), přesto mi v ní cosi chybělo. Na rozdíl od Mendelova trpaslíka je v ní nějak málo života, úplně tu chybí humor, postavy jsou na můj vkus (až na Hanu) příliš vážné (jistě, doba vážná byla, ale přesto) a jakési ploché, chybí jim větší osobitost (psychologie postav buď není Mawerovou silnou stránkou, anebo, což je zřejmě pravděpodobnější, nechtěl, ať síla postav a jejich příběhů přebije sílu příběhu samotné vily). Za přečtení to nicméně určitě stojí.... celý text

Mluvící balík 1983, Gerald Durrell

Gerald Durrell v netradiční poloze, ale i pohádky zvládá výborně. Dle mého názoru se tu pořádně "vyblbnul". Pohádky holt dávají autorům ještě více svobody, než kterýkoli jiný žánr. Tahle knížka je kromě fantazie plná i Durrellova typického humoru, ale nechybí jí ani napětí, překvapení, morální ponaučení, prostě nic, co by dobrá pohádka měla mít. Jedinou výtku mám k závěru - dobývání baziliščího hradu mohl autor věnovat více prostoru; takhle mi ten konec připadal nějak moc rychlý.... celý text

Kniha smíchu a zapomnění 2017, Milan Kundera

Kunderovy knížky jsou pro mne vždy příjemným osvěžením. Žádné popisy náročné na představivost, jen prostý děj, dialogy mezi postavami a úvahy - ať už postav samotných nebo autora - na základní témata lidského života. Něco mezi románem, novelou či povídkou a esejem. Tahle kniha je úplně typickým příkladem. Kdysi dávno jsem četl Směšné lásky, moc už si na ně nepamatuji, ale tohle mi připadalo jako jakési pokračování. I když to by se nakonec dalo říci o každé Kunderově knize - láska - zejména ve svých (na první pohled) absurdních podobách a projevech - je koneckonců hlavním Kunderovým tématem. Přece jen mne ale tahle knížka zaujala o něco méně než Žert, Nesnesitelná lehkost bytí nebo Nesmrtelnost.... celý text

Sobota 2006, Ian McEwan

McEwanův čistý, vybroušený styl mi sedí a i překladatelé jeho knih obvykle odvádějí výbornou práci. To platí i tomto příběhu. Je to čtivá a (jak se opakovaně uvádí v doslovu) duchaplná, dokonce informacemi (z lékařského prostředí) nabitá kniha, ale ve srovnání s dalšími dvěma, které jsem od něj zatím četl (Pokání a Dítě v pravý čas), mi přece jen přišla trochu méně záživná, plošší, možná i s ohledem na "materialisticky" založeného hlavního hrdinu. Škoda, že je to už dávno, co jsem četl Paní Dallowayovou od V. Woolfové a Odysseus J. Joyce na mě teprve čeká v knihovničce, možná by četbě to srovnání s oběma díly dodalo další rozměr.... celý text

Kronika ptáčka na klíček (I.–III.) 2014, Haruki Murakami

I po přečtení páté knihy od Murakamiho pořád váhám, jestli ho mám považovat za literárního čaroděje se skutečnými kouzly, anebo jen šarlatána, který čtenáře balamutí lacinými triky. Připomíná mi v tomhle jiného mistra fantastických příběhů - Stephena Kinga; Murakamiho příběhy vnímám jako jakousi "soft" verzi příběhů Kingových. Oba nicméně dokáží svými příběhy čtenáře vtáhnout do děje tak, že na nějaké té stovce stran vůbec nesejde - mnohdy by člověk naopak uvítal ještě jednu, dvě či více stovek stran navíc. Proto tedy hodnotím i tento příběh plným počtem bodů.... celý text

Alias Grace 2018, Margaret Atwood

Výborná kniha, která člověka chytí tak, že si ani neuvědomí, že přečetl 550 stran. Typická Atwoodová a její ponor do hlubin ženské duše, někdy opravdu temných. Její knihy (tuto nevyjímaje) po přečtení zanechávají ve čtenáři více otázek, než mu poskytují odpovědí, ale čtenářský zážitek je obvykle tak silný, že tento "drobný" detail vůbec nevadí.... celý text

Vynálezce Alva 2014, Klára Smolíková

Už jsem četl lepší dětské knížky. Tady mi to připadalo všechno jaksi moc prvoplánové - prostě do té knihy nacpeme co nejvíc bláznivin, to se dětem bude líbit (a soudě podle mých dvou synů tenhle model funguje). Na druhé straně proč ne, je to kniha pro děti a ne pro dospělé. Ale znám mnoho autorů a knih, kteří do svých - také zábavných - knížek dokáží dostat mnohem víc - morální ponaučení, hluboké myšlenky, zajímavé informace ...... celý text

Ve vyšším zájmu 1964, Alexandr Isajevič Solženicyn

Přiznám se, že jsem čekal něco trochu jiného – dílo, které je ostrou kritikou tehdejšího ruského (sovětského) politického systému. Je ale pravda, že tohle byly jedny z prvých Solženicynových próz, v té době jeho vztahy se státními institucemi nebyly tak vyostřené a nestál o to, aby musel opustit zemi, jak se mu to nakonec o pár let později stejně přihodilo. Proto je v těchto třech dílcích kritika zaměřena spíše na jedince, kteří systému zneužívají ve svůj prospěch nebo se – často zaštítěni komunistickými idejemi – chovají nelidsky. Pokud je tu obsažena i kritika celého systému, pak spíše zaobaleně, na pozadí, v nenápadných drobnostech. Solženicynův styl se mi ale líbí – hodně prostoru u něj dostává dialog, vyprávění je takové prosté a přímé a své postavy a prostředí dokáže velmi dobře vystihnout.... celý text

Labyrint pohybu 2018, Pavel Kolář

Můj druhý rozhovor od paní Červenkové (tím prvním byl rozhovor s doktorem Honzákem) a opět jsem nadšený. Vždycky je radost číst rozhovory s lidmi, kteří toho ve svém oboru tolik dokázali a vědí toho hodně i z oblastí jiných a navíc mají pozitivní vztah k lidem a jsou ochotni se pokusit jim své znalosti a moudrost alespoň trochu předat. Tady sice chyběl humor, kterým rozhovor s Radkinem Honzákem naopak oplýval, ale o to informačně hutnější tahle kniha byla. Opět jsou tu kapitoly, které bych zařadil do povinné četby, typicky ta závěrečná o starých lidech. Jen škoda, že leccos z oboru pana Koláře nelze snadno vysvětlit slovy, ale lepší by bylo to vidět nebo fyzicky cítit, leccos je zase příliš individuální, než aby se to dalo smysluplně zobecnit.... celý text

Neónová divočina 1969, Nelson Algren

Povedené povídky s atypickými hrdiny z řad pobudů, zlodějů, rváčů, vojáků a jiných podivných existencí. I když je autor řazen mezi naturalisty, nad některými povídkami jsem se s chutí zasmál, protože ani smysl pro ironii, humor až parodii mu nechybí; z některých povídek mi ovšem veselo nebylo. Jako u řady jiných autorů si ale musím postesknout – to nejlepší, co Algren napsal – Muž se zlatou rukou, tady zatím nevyšlo (a ani nepředpokládám, že se tak stane, přece jen to není autor, který by ještě byl v módě, i když ve své době byl řazen do trojice nejlepších amerických spisovatelů vedle Hemingwaye a Faulknera).... celý text

Deníky tesané do kamene 1993, Carol Shields

Další v zahraničí vysoce oceňovaná kniha, u níž mne překvapuje, jak málo je čtena u nás. I když tahle knížka nepatří do kategorie bestsellerů (alespoň u nás tedy ne), jde o velmi inteligentní, originální a vtipné čtení. Za zdůraznění tu stojí hlavně bohatství jazyka, stylů a výborně ztvárněných postav, zajímavé využití symboliky (květiny, kámen). Zároveň se jedná o knihu veskrze pozitivní – ne že by tu tragické prvky typu smrti, nemoci či ztráty chyběly (spíše naopak), ale jsou podány s nadhledem a humorem jako přirozená součást života. Nad čím se člověk ale zákonitě zamyslí, je to, jestli se jedná o skutečný životopis nějaké blízké osoby autorky (nebo snad dokonce knihu zčásti autobiografickou) – pravda bude zřejmě někde uprostřed mezi realitou a čistou fikcí, ve stylu hlavní hrdinky, která si fakta svého života doplňovala či dokonce nahrazovala tím, co si ve své bohaté fantazii vysnila (což ve větší či menší míře nakonec děláme skoro všichni).... celý text