Thalin přečtené 602

Američtí bohové 2001, Neil Gaiman

U Gaimana mám jeden problém. Baví mě víc filmové\seriálové adaptace jeho knih než knihy samotné. (Většinu jsem navíc viděla před přečtením knih) Obvykle to mám tak, že mě začátek nějaké jeho knihy chytí, vážně mě baví a postupně se děj buď šmodrchá nebo táhne a ztrácí mou pozornost. Zrovna tady mi některé pasáže přišly opravdu zbytečné, bez některých postav bych se taky obešla a přišlo mi, že místy je tam až moc vaty. Mě se jeho styl líbí, ale zjišťuju, že nejsem schopná přečíst pomalu žádnou jeho knihu celou, aniž by mě nepřepadl ten táhlý a lehce znuděný splín, většinou tak někde v polovině knihy. On má vážně skvělou fantazii a smysl pro propojení všeho toho, co ze sebe chrlí, ale kdyby to chrlení bylo akčnější, tak mě bude bavit víc. Takhle mi to připadalo jako utahaný road trip.... celý text

Čarodějnice z Hex Hall 2011, Rachel Hawkins

Občas, jako oddechovku, si přečtu i nějaké to AY nebo něco nenáročného. Ale tuhle knížku jsem asi měla číst jako o dost mladší. To by mě ten styl asi bavil, ale takhle mi přišel poměrně jednoduchý. Kdyby nebylo řečeno, kolik Sophii je, tipla bych jí tak třináct. Chováním i názory tomu věku často dost odpovídala. Jinak mě to i celkem bavilo, ale to dětinské chování i smysl pro humor mi prostě trošku čtení kazilo.... celý text

Sběratelka sirotků 2021, Ellen Marie Wiseman

Celou dobu mi přišlo, že jedinou snahou knihy je hrát čtenáři pořádně na city a tahat tím pádem z klobouku jedno klišé za druhým. Čekala jsem trošku větší drama a dění z dob španělské chřipky, ale je to jen o pomatené obchodnici s dětmi a malé holce, co sice opravdu dojemně pátrá po bratrech, ale je to hrozně předvídatelné. Od autorky jsem četla obě předešlé knihy a bohužel jede podle poměrně stejného vzorce. Kniha se dobře čte, to jí nemůžu upřít, ale některé části se vlečou a sice se odehraje nějaké to drama, ale čtenář si může přesně domyslet jak to dopadne a nesplete se. Místy je to navíc opravdu kýč jak bič a "překvapivá" fakta čtenáře mohou trknout dávno předtím než to trkne Piu. Ale to už bude autorčiným stylem, který opakuje podle všeho ve všech svých knihách. Místy to bylo zajímavé čtení, i ten námět je poutavý a věřím, že se něco podobného klidně mohlo dít, ale celkově to na mě působilo jako moc veliký tlak na city. Ona schopnost, kterou Pia má, uvěřitelnosti taky nepomáhá. Za mě jde o nejslabší knihu od autorky. Jednou stačilo.... celý text

Sandman: Kniha snů 2000, Neil Gaiman

Zase jsem měla velký oči. Tyhle povídky mi nesedly. Nejsou napsané špatně, ale pro mě to nebyl čtivý styl a vůbec mě to nevtáhlo. A některé mě vůbec nebavily.

Kruté požehnání 2023, Emily Thiede

Neměla jsem kdo ví jaká očekávání, i vzhledem ke zdejšímu hodnocení. Ze začátku je veliké plus určitě čtivost. Ten svět je zajímavý, ale neuškodilo by to trošku rozvést, protože ta záležitost mezi Fontem a Finestrou mi nebyla tak docela jasná. Ve smyslu, k čemu je to vlastně potřeba a proč je třeba ostrov chránit zrovna takhle? Kde ten konflikt vznikl? A spoustu dalších logických otázek. Tady se na tyhle věci kniha moc nesoustředí a od momentu, kdy se setká hlavní dvojice, se to víceméně točí jen kolem nich a vše je jen taková omáčka, aby to nebylo tak prázdné. Dante i Alessa jsou naštěstí sympaťáci, jejich kočkování je vtipné, sem tam padne i nějaká trefně sarkastická poznámka nebo černý humor. Ale pak tu jsou i rušivé elementy. Třeba to vykání ústřední dvojice po víc jak půlku knihy. To je samozřejmě chyba překladu, ale je to tam prostě nesmyslné, protože pak z ničeho nic přejdou v tykání. I ta gramatika místy dostává na zadek. Ale na tohle kašle nejen Host... Taky mi tam přišla lehce rušivá ta italština. Tohle je teď asi nějaký trend, protože tohle užívání jiného jazyka nevidím prvně. Hlavně francouzština, španělština a tady italština. Ani jeden z těch jazyků neovládám, až na vyloženě profláklé výrazy a tak mě to tam lehce rozčilovalo a bylo to zbytečné. Děj je taky docela předvídatelný. Ať už ty záležitosti okolo Fonteů nebo Danta, napadlo mě to dřív než to Alessu praštilo přes nos. Ale vcelku vzato mě to bavilo. Je to celkem dobře napsané, ubíhá to, je to protkané humorem i romantikou. Jen ta akce tu moc není, až na konci. Kdyby nebyly postavy docela sympatické, tak by to byl celkem průšvih, ale takhle jsem se při čtení docela bavila a druhý díl si nejspíš přečtu.... celý text

Lucrezia Borgia - Dcera ďábla 2013, M. G. Scarsbrook

O Lucrezii jsem četla mnoho článků a různých spekulací a faktů o jejím životě a tak jsem měla docela problém nevidět tam ty odchylky a to jak ji popisuje historie. Bylo znát, že tohle je značně upravené. Lucrezia tu často působila jako nevinná husička a nebyla mi nijak sympatická. Horko těžko jsem tam hledala tu slavnou ženu ze skandálního rodu, o které jsem tolik četla. Přišlo mi to místy podivně přeslazené a to domýšlení a vynechávání některých historických faktů mi tu vadilo.... celý text

Prohnilé město 2018, Leigh Bardugo

Na druhý díl jsem se těšila, protože jednička se mi vážně líbila. Dvojka pro mě ale měla o něco pomalejší tempo. Hlavně střední část se mi vcelku táhla. A celkově jsem knihu četla mnohem déle než první díl. Ale to pořád nic nemění na kvalitách, humoru i čtivém stylu psaní. Jen jsem čekala podobně svižné tempo, jako v prvním díle. Po trošku nudném středu to pro mě nabralo tempo zhruba v posledních sto stranách a ty jsem si zase docela užila, hlavně souboj Inej, kde jsem zase cítila tu mrazivou akci. Tahle parta mě baví, ale jednička mě prostě bavila víc.... celý text

Milenky francouzských králů 2007, Paule Lejeune

Tahle kratší kniha představí čtenáři hned několik milenek francouzských panovníků. Zejména někteří jich vystřídali opravdu hodně. O některých jsem už četla dřív, jiné pro mě byly novinkou (jako například sestry de Mailly-Nesle.) Zkrátka taková historická jednohubka.... celý text

Lady Susan 2009, Jane Austen

Na začátku jsem si říkala, že forma dopisů mi bude určitě silně proti srsti a bude mi proto čtení komplikovat. To se nestalo ( i když ty dialogy tam trošku chybí, dost by to oživily) ale kvůli postavám a jejich chování jsem si čtení kdo ví jak neužila. Skoro všichni jsou negativní, intrikánští a pomlouvají jeden druhého. Jistě, v té době a v téhle společenské vrstvě pomalu neměly ženy jinou zábavu než drbat a zasahovat všem do soukromí, ale tady mi to, na rozdíl od jiných knih podobného typu, nesedělo a nebylo mi to sympatické. Knížka je ale tenká a celkem dobře se čte, za chvíli jsem s ní byla hotová.... celý text

Odkaz Vikingů: Meč 2016, Ulf Schiewe

Bylo to takové nijaké. Nic mě prostě nedrželo u čtení, nijak jsem neprahla po tom vědět víc nebo jak to dopadne. Za týden si na děj knihy nejspíš ani nevzpomenu. Jak tu padlo, něco tomu prostě chybělo. Nudila jsem se.... celý text

Dcera kostí a dýmu 2012, Laini Taylor

Po dlouhé době fantasy, které se trošku lišilo, i přes to, že tam bylo tolik klasických prvků. Na první pohled a seznámení s postavami by totiž člověk moc originality nehledal. Prostředí Prahy se mi taky moc líbilo a byla to příjemná změna. Karou mi jako taková byla docela sympatická, prostě modrovlasá umělkyně a snílek. Zato mi moc neseděla Zuzana, která tady splňuje takový nešvar a klišé. A to roli otravné kamarádky, která nemá filtr mezi mozkem a pusou. Snad každá druhá knižní hrdinka v tomhle věku takovou má. Ale naštěstí se tu neobjevovala natolik, aby mi čtení otrávila. Akiva mi ze začátku vůbec neseděl a nějak jsem s ním začala sympatizovat až takřka ke konci knihy. Bála jsem se trošku, že to sklouzne do klasické limonády "holka + božsky nádherný anděl" protože všichni víme, jak tyhle příběhy končí a není v tom žádné překvapení, ale tady mě ten hlavní plot twist trošku překvapil. Moc mě upřímně nebavila část o Madrigal, ale je to tam prostě důležité a nebylo to nijak špatně napsané. Jen mě to moc neoslovilo. Na můj vkus se to pak začalo lehce a trošku zbytečně zamotávat. Ale celkově vzato mě to i tak bavilo a snad se dostanu k dalším dílu.... celý text

Pohádky 1992, J. R. R. Tolkien

Asi jsem čekala něco trošku jiného. Příběhy samotné mě moc nechytily. Byly sice dobře napsané, ale obsahově mě to zkrátka tak nebavilo. Vlastně mě nejvíc zaujala až část O pohádkách než samotné pohádky.... celý text

Čarodějnice: Salem, 1692 2017, Stacy Schiff

Spíš než románem, jak je ale v popisku, bych knihu nazvala historickou naučnou literaturou nebo kronikou. Čekala jsem něco docela jiného, knihu jsem v knihovně popadla jen podle anotace a obálky. Románovou formu tam člověk nenajde. Už v úvodu, kdy byly na sedm stran vypsané všechny postavy, mi bylo jasný, že to asi nebude nejlehčí čtení. A byl to vážně boj. Už po první třetině jsem začala přeskakovat a to jinak opravdu nedělám. Autorka skáče od jednoho k druhému, každou chviličku se zaměřuje na jinou postavu, aby od ní zase odskočila k jiné. Chaotické, kostrbaté, nezáživné. Ti co knihu na zadní straně obálky vychválili asi dostali hodně zaplaceno nebo četli něco docela jiného. Člověk ani nemá šanci si ta fakta a lidi s nimi spojené zapamatovat, jak je to nahodile poskládané. Téma jako takové mě opravdu zajímalo, ale čtení téhle knihy bylo ubíjející a vůbec mě to nebavilo. Na vině bude zřejmě i překlad, který to celé ještě hrozně podkopává, protože některé věty jako by skládal mistr Yoda nebo mi nedávaly smysl.... celý text

Pilíře země 2021, Ken Follett

Asi jsem čekala něco jiného a tak jsem lehce zklamaná. Je to sice dobře propracované a člověk může sledovat dlouhou pouť postav, ale možná právě to mě na knize nebavilo. Nemělo to zkrátka jiskru, postavy mě dvakrát nezaujaly a tak jsem jim ani nefandila a pořád jsem čekala na nějaký větší zvrat. Po dvou set stranách jsem si říkala, že se přece musí konečně něco stát a čekala jsem na něco trošku víc než popis toho, jak se postavy protloukají životem. Četla jsem to dlouho. Na můj vkus moc dlouho a to bez ohledu na tloušťku knihy, protože to není první dlouhý román, co se mi dostal do rukou. Ale asi je to první historický román, kde mi byly postavy a jejich vývoj vcelku lhostejné a nezanechalo to ve mě žádný dojem. To nic nemění na tom že je to komplexní a čitelně napsaný příběh. Jen to na mě asi bylo takové chladné vyprávění bez špetky něčeho víc, co by mě u toho drželo a nepustilo.... celý text

Zločiny ve státním zájmu: Rodinné tragédie na evropských knížecích dvorech 2003, Helga Thoma

Opět skvěle popsaná fakta z historie. Mě naopak intriky z ruského dvora tolik nebavily (Samý Petr a Kateřina mi v tom dělali lehký zmatek) ale jinak jsem si čtení užila.... celý text

Lesní lišky a další znepokojivé příběhy 2016, * antologie

Knížka je tenoučká a zabrala mi opravdu chvilku. Naštěstí, protože tohle mě nijak neohromilo. Ne že bych to čekala, ale trošku jsem doufala. První povídka mi přišla naprosto mimo, už ten styl vyprávění formou výslechu. Čekala jsem nějakou pointu, ale jaksi se to nedostavilo. A to se bohužel stalo u většiny povídek. Čekala jem marně na nějakou hlubší myšlenku. V rámci sci-fi se opravdu povedla akorát tak "Kéž bychom tu byli taky" to mi dávalo trošku Black Mirror vibes. Nijak originální, ale dobře napsaná a bavila mě. Temná zhouba měla jistou mrazivou atmosféru a nádech fantasy, ale jinak mi zbytek přišel dost o ničem a průměrný, některé až podprůměrné, třeba Motýl nebo Čarodějná kolébka. Znepokojivé mi to zrovna nepřišlo. Místy divné, ale ne děsivé nebo znepokojivé.... celý text

Útok titánů 1 2014, Hadžime Isajama

Taková jednohubka a připomenutí si anime, které jsem viděla dřív. Mangu totiž jinak takřka nečtu. Dobré provedení i příběh. Ale zůstanu u anime, to mi sedí víc.

Dobrá znamení 1997, Terry Pratchett

Začátek mě opravdu bavil. Jak pojetí, tak vysvětlování, i kočkování mezi démonem a andělem. Jenže zhruba tak od strany sto padesát se něco změnilo a já se prostě začala nudit a do čtení jsem se místy musela až nutit. Občas vtipná poznámka autora nebo nějaký hlod to už nezachránil. Začalo to na mě totiž působit na sílu a ani ne tak vtipně. Přitom seriál mě bavil, ale tam to asi spíš bylo ztvárněním postav a taky tam nebylo tolik nudné omáčky, jako v knize. Asi jsem měla moc veliká očekávání, která nebyla splněna ani z poloviny.... celý text

Dívka, kterou spolklo moře 2023, Axie Oh

Má to zajímavou myšlenku a hezkou, oku lahodící obálku (na to mě taky kniha v knihovně nalákala) Ale nějak extra mě to nebavilo. Od jisté chvilky jsem se do čtení nutila, protože děj nebyl kdo ví jak záživný, spíš takový plochý. Některé moment mi přišly lehce chaotické, až rušivé, motá se tam zbytečně moc postav . Pravděpodobně si brzo na děj knihy pořádně ani nevzpomenu. Asijská mytologie je přitom docela zajímavá a pestrá, ale tady se toho člověk moc nedozví. Prostě nic moc.... celý text

Naděje pro Fleetwood 2019, Stacey Halls

Kniha mě zaujala hlavně obálkou, která je opravdu povedená. Ale dějově to už takový zázrak nebyl. Asi jsem čekala víc z čarodějnictví a možná procesů. Toho tam bylo spíše pomálu. Napsané je to dobře, ale na můj vkus se to moc táhlo a obecně se víc dozvídáme o pocitech a těhotenství hlavní hrdinky než že by se tam toho kdo ví kolik dělo. S hlavní hrdinkou jsem se taky nedokázala moc sžít a kvůli tomu mě asi ten příběh neoslovil tak, jak jsem po přečtení anotace čekala.... celý text