TheDoll
přečtené 194
Jak se dělá galerie
2018,
Martin Vaněk
Kniha je krásná, po grafické stránce rozhodně vydařená. Po faktické stránce se mi zpracování líbí, přibližuje základní terminologicky celkem hravě. Někdy mi však text přišel kostrbatý, hůře pochopitelný. Pro příklad - záhadou pro mě byla formulace "Františkovo muzeum Brno, 1817. V naší republice si většinu prvenství připisuje Praha. Výjimkou není ani druhé nejstarší muzeum v českých zemích, založené císařem Františkem I." Zní to, jako by druhé muzeum vzniklo v Praze.... celý text
Vetřelec
2023,
Kristýna Trpková
Wow, tak to byla... přímá trefa. :) Super zakončení celé trilogie. Napínavý případ. Vracíme se do známého prostředí, ale trochu jinak (možná by měli mít v obci lepší kriminálně-preventivní program). Celá rodina je po smrti a ne vše je nakonec opravdu takové, jaké se to zdá na první pohled. Konečně vrahem nebyl někdo, koho nám autorka předkládala pod nos od prvopočátku. Závěr případu byl uspokojivý. Vrah, kterého jsme nečekali, (možná) nečekaný motiv, provázaný s Taťánou. Závěr trilogie byl trochu přitažený za uši... ale chápu, že Laura už jako vyšetřovatelka nebyla potřeba. Možná by šel ale Adam uctít přece jen jinak. K lince s Adamem... upřímně jsem doufala, že to neskončí slaďárnou (viz. Beatrice a Florin v knihách Ursuly Poznanski). Ale tohle mě teda zamrzelo. Že by mohl umřít, to jsem si nepřipouštěla, ačkoli když se chystali do toho osudového domu, předpokládala jsem, že se něco pokazí (bez peněz do hospody nelez a bez zbraně zřejmě nelez někam, kde může číhat vrah, který umí dost efektivně střílet lidi). Ale aspoň pusu jsem jim přála... nebo tu (jen ne asijskou) večeři, aby mohli zůstat přáteli.... celý text
Stín
2019,
Ursula Poznanski
Nejslabší díl z celé série, vyvrcholení se nekonalo. Autorka to bohužel trochu moc překombinovala, s čímž měla ostatně problém už v předchozích dílech. V tomhle díle se autorka ani nesnaží přijít se zajímavým námětem, prostě recykluje co už bylo v předchozích dílech. Pomsta po x letech. Vrahem je ten, kdo celé vyšetřování sledoval. Bea by opravdu měla svoji kariéru přehodnotit vzhledem k tomu, že se zase nechala polapit sériovým vrahem a je na hraně svého života. Napínavá byla možná tak druhá třetina, ale byla obalená v omáčce romantického příběhu a pokusu o zmatení. Romantická linka dostává příliš mnoho prostoru, ale musím uznat, že autorce by psaní romantického příběhu šlo. Ačkoli by byl do značné míry toxický - Bea má totiž problém sama se sebou (už 4 díly - já nezapomněla na to, že radši nejí) a Florin je naivní - viz strana 73, kde naprosto ignoruje postoj matky dětí se kterými se chce seznámit. Dva lidé s téměř zakázanou láskou, musí to tajit před světem a bum... ona zmizí, on po ní zoufale pátrá, protože ji přece miluje. Tak moc, že si vezme na starost její děti a ani ho nenapadne vzít si v Beatricině bytě věci pro ně? Přitažené za vlasy. Kromě toho si autorka nemůže odpustit nepropustnou dichotomii postav, která provází i konec příběhu. Bea dobrá, Florin dobrý - láska a dobro zvítězí. Ale co ti špatní? Zlý Hoffmann - ubit kladivem. Zlý Vasinski - maniakální vrah. Zlý Achim - leží s otevřenou lebkou na JIPce. Tady si ale autorka neodpustila udělat z Bei zase tu správnou - když se dozví, že má Achim přítelkyni, tak pronese "Pozdravujte ji, ta situace pro ji musí být hrozná." Podobně, jako když kolega v předchozím díle prozradil médiích pravou identitu Jasmin - Bea najednou otočí. A když jsme u Achima - ta snaha o to udělat z něj v hovorech s Florinem de*ila je dost okatá. Autorka zkrátka nemůže připustit, že někdo může mít dobré i špatné vlastnosti zároveň. Závěr - propadák. Opravdové zklamání. Vrahem je postava, kterou v úvodu nepřirozeně našroubuje do děje (opravdu nenápadné, am i right (jak by řekl Kossar)? Motivem vraha v podstatě bylo - vraždím, protože proto. Tenhle díl si zasloužil něco lepšího.... celý text
Hlasy
2017,
Ursula Poznanski
Narozdíl od předchozích dílů mě začátek knihy polapil a nechtěla jsem ji pustit. Pak to ale začala být nuda. Potenciál se začal vytrácet... Knížka by mohla být o polovinu kratší. Objevovalo se to, co už jsme několikrát četli. Beatrice řeší pořád ty samé problémy, nedokáže najít balanc mezi prací a osobním životem, její chování vůči sobě samé je vlastně toxické... do toho si začíná s Florinem, což asi každý čekal. Akorát já bych se obešla bez poměrně detailního popisu jejich prvního sexu, není mi 13 let. U předchozích dílů se to dalo tolerovat, ale v tomto mě upřímně štvalo jak naivní je. Zajímavé prostředí, zajímavé postavy. Celkem zajímavé, na mě ale překombinované rozuzlení. Hlavní postavy, zejména Beatrice, prostě mají patent na to, aby sériového vraha nechali sledovat průběh vyšetřování. Přitom za to vynadá Kossarovi, když pouští jednoho podezřelého k vyšetřování. A na závěr Bea nesmí zapomenout nechat se unést.... celý text
Slepí ptáci
2016,
Ursula Poznanski
Zajímavé téma, líbilo se mi prostředí facebookové skupiny a zapojení motivu poezie, to je originální. Děj se táhnul, postupem času bylo umírání dalších a dalších postav předvídatelné a nudné, ale konec byl poutavý - na začátku bych to takhle netipovala, jakmile se pozornost začala ubírat na profil NikolaDVD, odkázalo mě to správným směrem...... celý text
Vesnice
2022,
Kristýna Trpková
Trochu slabší než první díl, ale stejně mě to bavilo. Zklamalo mě, že pachatelem je opět někdo u koho bychom to asi nečekali, stejně jako ve Stvůře. Takže mě to vůbec nepřekvapilo. Nebavil mě ani velký prostor věnovaný osobnímu životu Laury a jejími vztahu s Adamem. I přesto musím uznat, že jde o velmi čtivou knihu, kterou jsem z většiny přečetla za dva víkendové dny.... celý text
Stvůra
2021,
Kristýna Trpková
Celou sérii jsem si nechala v knihovně odložit pod pultík. Chtěla jsem se do ní vrhnout přes léto kompletně. Stvůra byla první na řadě a na seznámení to bylo dobré! Postavy mi nebyly přímo sympatické, ale byly plastické a pátrání s nimi mě bavilo. Asi ve třičtvrtině knížky byl koloběh "zatčený podezřelý nové důkazy propuštění zatčený podezřelý [...]" už trochu nudný, ale i tak to bylo zajímavé. Závěr byl výborný, napínavý. Těším se na další dva díly, které už na mě čekají na nočním stolku.... celý text
Děti jsou taky lidi
2022,
Zdeňka Šíp Staňková
Knihu považuji za velmi dobrou. Příběhy mají moc otevřít oči, většinově jsou velmi silné a někdy se divím co se vůbec mohlo stát. Doplňující "odborné" texty se pokouší možné nové pocity ukotvit. Čekala jsem o něco větší vědeckost - citování Wikipedie, nesmyslné fungování poznámek pod čarou (v podstatě tam ani nemusí být, odkaz YouTube není to pravé). Kdybych neměla základy vývojové psychologie, tak bych asi byla mírně ztracená. I přesto knihu hodnotím kladně, je velmi inspirativní, s názory autorky souhlasím. Já měla dětství až na malé karamboly dobré, ale stejně mám v sobě nezdravé vzorce. Pokud to má někdo stejně, začít touto knihou může být fajn start.... celý text
Rekonstrukce
2019,
Viktorie Hanišová
Nebyla jsem si jistá, jestli si knížku pořídit. Ta anotace mi úplně nedávala jistotu, že knížku zvládnu bez újmy. Ale nakonec jsem ji přečetla. Přibližně od poloviny knihy jsme však měla poměrně depkové stavy a posledních pár desítek stran (Eliška a její nová rodina) jsem byla nervózní, jak to všechno dopadne. Rozuzlení celého příběhu jsem chtěla, ale vlastně jsem do od Hanišové ani nečekala. A tak se přesně stalo... odnáším si z toho tedy, že věci se prostě dějí a dá se na ně pohlížet z různých perspektiv. Knížka se do mé paměti určitě zapsala.... celý text
