Toffee přečtené 579

Sůl moře 2016, Ruta Sepetys

Výborná a nesmírně čtivá knížka. Z těch příběhů opravdu mrazí. Spádu vyprávění pomáhaly i krátké kapitoly - jako rychlý střih ve filmu. Ruta opravdu umí psát a nepodbízet se. Možná se o téhle události neví, protože i když tam zahynulo tolik lidí, v kontextu války je to kapka v moři. Jsem ale ráda, že ji Ruta našla a připomněla, stejně jako téma exodu z Východního Pruska.... celý text

Vědomí konce 2012, Julian Barnes

Přepychová, naprosto přepychová knížka! Moje první setkání s Barnesem a říkám si, jak je to možné, že až teď? Z poslední stránky jsem rovnou přelistovala na začátek a sjela ji ještě jednou. Potřebovala jsem si znovu vychutnat všechny ty myšlenky a naprosto přiléhavé postřehy o ošidnosti naší paměti, na kterou čas nepůsobí jako ustalovač, ale spíš jako rozpouštědlo. The Man Booker Prize občas taky dostaly trochu podivné knížky, ale v tomto případě to bylo zasloužené.... celý text

Ostrov Duma Key 2008, Stephen King

...když člověk maluje peklo, náčrt bohatě stačí. Začíná to jako normální příběh o chlápkovi, který se snaží zbráborat po nehodě, při níž přišel o ruku, potloukl si mozek, nohu…. I když se skoro nic neděje, už po pár stránkách tušíte, že je to možná jen zdání, a cítíte, že pod idylickým životem bublá něco moc ošklivýho. A pak už atmosféra s každou další kapitolou jen houstne, čtete stále rychleji a víc a víc se nad knížkou skláníte, jak vás pohlcuje. Líbí se mi, že u Kinga jsou to vždycky normální chlápci, co mají dost svých starostí, nestojí o to, hrát si na hrdiny, a nejraději by utekli. Pak ale vezmou harpunu se stříbrnými hroty a jdou se postavit peklu, protože někdo to prostě musí udělat. Tohle se nikdy neomrzí a King to naštěstí moc dobře ví.... celý text

V lesích 2010, Tana French

Zajímavá psychologie postav, prolínání nového a starého případu, ukázkové vykreslení jednání psychopata a neobvyklá postava policisty s tak obrovským traumatem z dětství. I když na dost stránkách, celou dobu je kniha napínavá, rozuzlení není téměř do konce jisté.... celý text

Modche a Rézi 2009, Vojtěch Rakous (p)

Poláčkovské povídky o starším manželském páru - umanuté a svárlivé Rézi, a nenápadném Modchem, který dělá, co mu Rézi přikáže, aby měl klid. Odtud pak pramení různá nedorozumění a humorné situace. Židovské zvyky a svátky tomu dávají zvláštní nádech, ale jinak jsou to takové ty obvyklé manželské scény - typicky, když Rézi na týden odjede, přikáže Modchemu, co má jíst (rozuměj, co smí jíst), jak má udržovat pořádek, stlát si postel, nešpinit nádobí, nepustit dovnitř starého kamaráda, co kouří a plive na zem.... a jen za ní zapadnou dveře, Modche pozve dál právě tohoto kamaráda, společně kouří a plivou na zem, v poledne si lehají do peřin, pustí se do vaření... s tím, že na uklízení je času dost. A jak už to bývá, Rézi se vrátí dřív.... celý text

Francouzská suita 2011, Irène Némirovsky

Velice autentický pohled na okupaci Francie, na to, co dělala s lidmi – v první části úprk z Paříže, kdy na epizodických osudech různých postav dramatické události obnažují jejich charakter, ukazuje se, že mnohé chování bylo jen přetvářkou, která teď padá. Naivní vlastenectví se mísí s nevírou, nebo spíš s neschopností a neochotou pochopit důsledky situace, a se zárodky budoucí kolaborace. Druhá část knihy je ještě zajímavější, protože líčí každodenní soužití Francouzů s okupanty – na jednu stranu vlastenectví a nenávist, ale na druhé potřeba v klidu s nimi vycházet a nezhoršovat situaci. A k tomu poznání, že i mezi nepřáteli mohou být lidé kultivovaní a čestní, které válka postavila do role nenáviděných.... celý text

Kniha léta 2011, Tove Jansson

Velmi příjemné čtení. Zajímavá babička, jakou bych chtěla mít i dnes, zajímavá holčička, u jejíž otázek a poznámek někdy člověka napadne, jestli je tak prostořeká až drzá, nebo prostě takoví lidé na ostrově jsou - trochu divocí, zvídaví, otevření, radující se z malých věcí.... celý text

Tam, kde jsou tygři domovem 2010, Jean-Marie Blas de Roblès

Ohromující, mnohovrstevnatý opus, romány v románu... přes určitou složitost se spoustou odkazů je ale neuvěřitelně čtivý a dramatický. Má úžasný rytmus – zrychluje, když vypráví o současnících, aby se vždy v dramatickém momentu vrátil k pomalu plynoucímu vyprávění o životě a díle jezuity Athanasia Kirchera. Tenhle znalec všehomíra a neutuchající vynálezce čehokoli se stává osudovou postavou dotýkající se životů ostatních aktérů románu: hlavně pochybujícího Eléazarda, tak trochu zahrabaného v malém brazilském městě, jeho bývalé ženy Elaine na nebezpečné výpravě do džungle, jejich dcery Moémy – ztracené v životě a toužící znovu přijít věcem na chuť a znovu se narodit jen a jen pro radostný pocit, že je naživu. Na přebalu knihy sice citují z recenze Le Figaro Littéraire , že „tyto “tropy“ nejsou ani trochu smutné!“, ale to asi četli jinou knížku, protože současná tropická Brazílie, jak ji román vykresluje, je sakra smutná a depresivní. Je to ale rozhodně knížka, která stojí za přečtení. I opakované - jako knížky od Eca se dá číst pokaždé jiným způsobem.... celý text

Čekání na kocoura 2012, Michaela Klevisová

Takové časopisecké povídky se vším, co ke krátkým povídkám v hlavně ženských časopisech patří - krátké a milé, o kočkách, které ví, co je pro jejich člověka nejlepší, s moudry typu "není všechno zlato, co se třpytí". Je to prostě odpočinkové čtení do tramvaje, čekárny u zubaře ...... celý text

Malér Eyrová 2006, Jasper Fforde

Agentka Středa Další z litdet (literární detektivové) honí padoucha, co krade originály knih, aby do nich mohl vlézt a sem tam nějakou literární postavu unést, případně zavraždit. Ani Jana Eyrová mu není svatá, ale Středa je mu na stopě. V pauzách mezi honičkama v knížkách si Středa řeší trable s láskou, střílí po upírovi a tak podobně. Kdyby se to někomu pořád zdálo málo šílený, tak autor občas na scénu pošle Středina tatíka, který zastaví čas, optá se Středy, jak jde život, nabídne jí banán a zase zmizí. Pocit ztráty času četbou této knížky moc nevylepšil ani občasný úsměvný detail např. v podobě baconovců, kteří po vzoru Jehovistů obcházejí domy a přesvědčují lidi, že ne Shakespeare, ale Francis Bacon napsal všechny ty slavné divadelní hry.... celý text

Spoušť 2001, Arthur Charles Clarke

Když se u nás nedávno začalo mluvit o zbraních, změně ústavního zákona, liberalizaci držení zbraní apod., vzpomněla jsem si na tuhle knížku. Už jsem ji sice před lety četla, ale chtěla jsem si ji připomenout. Možná to není Clarkova nejlepší knížka, ale je zajímavá a neskutečně aktuální. Jako obvykle Clarke klade dost znepokojivé otázky o nás, lidech, našich předsudcích o vztahu zbraní a svobody. Napřed čtenáři naservíruje úžasný objev, který dokáže lidstvo odzbrojit, dává šanci změnit náš svět v bezpečné místo bez teroristů a šílených střelců, ale vzápětí ukáže, že takový obranný prostředek může být pro teroristy ideální zbraní. Skoro to vypadá, že vzít lidem pocit moci, který jim dávají zbraně, je téměř nemožné. Knížka je dost dlouhá a není pořád akční, ale jako sonda do myšlení a strategii politiků, vojáků, vědců nebo majitelů zbraní, rozhodně stojí za přečtení.... celý text

Poslední vůle Bena Ziona Avrohoma 2016, James Frey

Výborná kniha o Benovi, poznaném všemi jako Mesiáši, který přišel na svět, aby lidem ukázal, jak mylné a pošetilé jsou naše domněnky a představy, že bohové, které uctíváme, existují a ví o nás, jakou hloupost projevujeme, když odevzdáváme své naděje a sny do rukou politiků. A jak slepí jsme, když nevidíme, že hodnotu má jen život prožitý s vírou v lásku a s láskou. Autor pojal vyprávění vskutku biblicky. Kapitoly jsou pojaté jako svědectví lidí různých profesí, sociálního postavení, kteří líčí, jak se s Benem setkali a jak je to navždy změnilo. Stojí za přečtení. (Asi tak v půlce ale nešlo nevzpomenout si na guru Járu :-)... celý text

Deštivý den 2014, Jiří Kostka

S touto knihou jsem se nějak míjela a od půlky jsem ji spíš už jen rychločetla, čemuž odpovídá i mé hodnocení. Námět je dobrý, zápletka nápaditá, o tom žádná. Zpracování ale pokulhává. Občas stačil letmý náznak děje či pocitů a čtenář by věděl, v jakém rozpoložení postavy jsou. Místo toho je detailní vylíčení veškerých myšlenkových pochodů, dialogů a popisů sklouzávajících místy až ke klišé. Tomu odpovídalo, že třeba střední část byla jak z červené knihovny. Zvláštní bylo i to, jak se s postavami i při běžném dialogu pořád muselo něco dít, musely se pořád nějak výrazně tvářit, gestikulovat, často až nepřiměřeně situaci (např. když se manželé při běžném hovoru o věci, která jim dělá trochu starost „mračí jako čerti“). A pak autor najednou bez dalšího pojme dialog takto: Komárek: „Třeba se všechno událo trochu jinak, než se zdá.“ Komárková: „Jak jinak?“ Komárek: „Počkejte, až on sám všechno vysvětlí. Vypadá přece na slušnýho člověka.“ Komárková: „Pěkně slušnýno!..... Přitom jsou v knížce i dobré věci - třeba Eričino noční běhání. Abych ale nebyla tak příkrá, dneska vycházejí mraky horších knih, které se přesto stávají bestsellery, takže proč ne, své čtenáře si najde. Jak už tady někdo psal přede mnou, jako film by to mohlo fungovat.... celý text

Jozova Hanule 2002, Květa Legátová (p)

Důkaz, že dobrý příběh nepotřebuje mnoho slov a dobrému spisovateli stačí pár stránek, aby dal čtenáři prožít půlku války v zapadlé vesnici, prožil s hlavní postavou její proměnu, lásku, nejistotu. Opravdu hezká knížka.... celý text

Krycí jméno Verity 2015, Elizabeth Wein

První část byla poněkud rozvleklá a nemohla jsem se začíst. Později bylo sice zajímavé sledovat, jak ne každý je tím, za koho se vydává, ale bylo to příliš zjednodušující. Průměrná knížka na jedno přečtení.... celý text

1Q84: Kniha 3 2013, Haruki Murakami

Parafrázovala bych slova jedné z postav - smysl všech Murakamiho představ sice úplně nechápu, ale stejně ve mně rezonují velice hluboko. Jeho slova mi tiše prostupují až do nejjemnějších záhybů duše. Bylo to nádherné vyvrcholení tohoto velkého příběhu o lásce a hledání.... celý text

1Q84: Kniha 1 a 2 2012, Haruki Murakami

Trvalo mi několik let, než jsem překonala své předsudky (moc stránek, divný název, bude o nepochopitelných Japoncích...) a přečetla ji. Je to jedna z nejzvláštnějších knížek, jaké jsem kdy četla. Natolik mě pohltila, že jsem měla problémy ji odkládat. Bylo to napínavé, fascinující, nečekané. Ostatně přečíst si hned ve druhé větě knihy japonského autora Janáčkovo jméno a vplouvat do děje za zvuku Simfonietty, to by jeden nečekal. Nešlo také nevšimnout si množství odkazů na evropskou kulturu a společnost, ať už jde o Čechova, Bratry Karamazovy, Bachův Dobře temperovaný klavír, Telemanna, Rameaua, Junga... Byl to opravdový čtenářský požitek.... celý text

Cesta slávy 2010, Jeffrey Archer

Malloryho příběh má všechno, aby byl legendou, a je milé, že autor mu v knize dopřál na vrchol Everestu vystoupit. Kniha je čtivá, čtenář musí Mallorymu i ostatním přát, aby byli za všechno to úsilí a utrpení odměněni dosažením vrcholu. S tím tehdejším primitivním vybavením byli opravdovými dobrodruhy a průkopníky. Úsměvné jsou popisy akademických "výběrových řízení" na účastníky expedice, kdy se zdá, že dosažené vzdělání (včetně výběru školy) a gentlemanské způsoby znamenají víc než horolezecké zkušenosti. Kniha se tváří jako románová biografie, jejíž kostru tvoří skutečné události v Malloryho životě. Není mi ale jasné, proč autor vynechal první Malloryho výpravu k Everestu v roce 1921, která byla zásadní, protože zkoumal výstupové trasy a testoval je a poprvé zjišťoval, co bude výstup až na vrchol obnášet. To, co je v knize líčeno jako premiéra, byla už jeho druhá výprava.... celý text

Zázrak v Těpicích 1961, Achille Gregor

Starosvětsky zábavné příhody obyvatel malé vesničky a dovolenkářů z města. Nechybí v nich pověrčivé babky běhající za farářem, zázraky konající socha Jana z Nepomuku, nevěrná manželka, prosťáček věřící, že pokazil počasí.... Ideologie z toho příliš nekouká, je spíš podprahová (pokrokem proti pověrám apod.). Bonbónkem byla jazyková stránka - narážela jsem na krásná, už téměř zapomenutá česká slova, což opravdu potěšilo.... celý text

Volání Kukačky 2014, Robert Galbraith (p)

Nic moc jsem od této knížky nečekala, protože ohlasy, které jsem zaznamenávala, byly spíš rozpačité. Byla ale dobrá! Chápu, že někomu nesedí podrobný popis vyšetřování, skládání útržků informací dohromady, ale myslím, že to o detektivní práci vypovídá víc než spousta akčnějších thrillerů. Přesto nebyl děj rozvleklý, naopak, pořád se něco dělo, nechtělo se mi knížku odkládat, jak jsem byla zvědavá na pokračování. I pohled do světa lidí kolem showbyznysu působil svěže. Možná, že kritické názory čtenářů mohla vzbudit přehnaná marketingová kampaň, což se často stává - toho jsem byla ušetřena, když jsem knížku četla až teď. Myslím, že touhle knížkou se Rowlingová nadmíru úspěšně zbavila "stigmatu" Harryho Pottera.... celý text