triatlet přečtené 783

Gottland 2007, Mariusz Szczygieł

Československé dějiny 20. století v kostce. Obdivuji, co autor dokázal propojit a na malém prostoru vykreslit. Od Tomáše Bati přes Lídu Baarovou, Martu Kubišovou, Eduarda Kirchsberga/ Karla Fabiána až po Jaroslavu Moserovou. A mezi tím Josef Škvorecký, Pavel Kohout, Václav Havel, Karel Gott, Helena Vondráčková... Střípky jsou poskládané zajímavě i z hlediska kompozice. Poučený čtenář docení zkratku. A pro ostatní mohou být narážky v Gottlandu motivací najít další publikace o zmiňovaných osobnostech. Osobně jsem si přidal do knížek, které bych si chtěl přečíst, Tudy chodil K. od Radoslava Nenadála a Psí komando od Karla Fabiána. Ačkoliv jsem Fabiána neznal, tak jsem si při čtení kapitoly vzpomněl na film Černý vlk a dohledal jsem si, že Fabián je autor předlohy. ....................................................................................................................................... Při psaní komentáře poslouchám Tajgu blues 69 (s. 129) a přemýšlím nad argumentační vyspělostí nicku DominaCZ. Kafkovsky absurdní, že takovýto nick je za komentáře v top 10 mezi nejlépe komentujícími uživateli...... celý text

Kráska a zvíře 2014, Dominik Dán

První dánovka, kterou jsem přečetl. A spíš jsem ztratil motivaci číst další. Autor píše šablonovitě, což mi nevadí. Střídání různých vypravěčů a krátké kapitoly zvyšují čtivost. Ovšem charakteristika postav je povrchní, až plytká. Navíc žádná postava mi nebyla sympatická. Vyšetřovatelé působí neomaleně, zajímají je tekuté svačiny a sexistické narážky. Oběť si svým způsobem života jde smrti naproti. Nechápal jsem, proč je jméno Barbory neustále zdrobňováno. Navíc postavy se objevují (Barbořina sestra taky bydlí ve Starém Městě, ale Barboře nejdřív pomáhá kamarádka?) a mizí (zmínku o Barbořiných rodičích listujících indexem vystřídá zmínka o dědictví po otcově smrti). Starosti vyšetřovatelů o křečky – dunajské? nebo filmové (ne)znalosti (označení případu Kráska a zvíře srovnávat s pohádkou Panna a netvor?) působí trapně a jako zbytečnost – pouze přibude pár dalších stránek. Rušivě působí úvodní přímá řeč v němčině (to mrtvolu nemohli objevit čeští turisté?), zbytek kapitoly Němci konverzují česky… Peristaltických pochodů u různých postav je neúměrné množství. Dá se to snad vysvětlit slovním průjmem soudruha autora. Narážky na r. 1989: „Když se na náměstí cinkalo klíči, byly jí teprve tři roky a netušila, že se jednou i ona ocitne ve vysněném velkoměstě, že tam bude studovat a že to bude tak báječné a … také báječně drahé. Cinkálové to měli za pakatel, ona musela snášet výdobytky demokracie natvrdo a za hotové.“ (s.28) „Jenže mají práci a třeba jsou spokojený. Je demokracie a každém může dělat, co chce – klidně i otroka. Možná taky cinkali na náměstí, tak teď mají, co si vycinkali.“ (s.253) Trapné přirovnání: Fero: „Skácela se jako newyorský dvojčata.“ Mayor: „Co, tak rychle?“ Fero: „Ne, tak nečekaně.“ (s. 278)... celý text

Kolala petřínská 2014, Jana Šrámková

Mikroliščí edice potěší jednoduchým příběhem, v němž dominuje láska k plyšákovi a láska mateřská. Moc hezké jsou ilustrace Anety Františky Holasové. V liščí edici nesmí chybět samozřejmě liška :-) Pochvala za didaktický přesah - Mácha pod Petřínem, to bych čekal, ale čeština mě nepřestává překvapovat :-), takže mikropříběh o koalovi doporučuji. http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koala... celý text

O panáčkovi 2014, Jana Šrámková

Edice Mikroliška přichází z mikropříběhem, v němž maminka vypráví synovi o genezi panáčka. Fazole - ryba - houska - žampion - bubínek - panáček - pán. Pěkné ilustrace Anny Mastníkové.... celý text

Hanin kufřík 2003, Karen Levine

Dovolím si připojit ještě slohovou práci na téma "Dopis osobnosti", kterou od roku 2009 využívám jako ukázkovou. ....................................................................................................................................................... Milá Hano Brady, dovol mi, abych se Ti představila. Jmenuji se Tereza, je mi šestnáct let a jsem studentkou jihlavského gymnázia. Po přečtení Tvého příběhu jsem se rozhodla Ti napsat tento dopis. Asi první, co Tě na mém dopise zarazilo, ještě než jsi uviděla tento popsaný list papíru, musela být známka. Cena deset korun. Tolik peněz za známku - mohlo Tě napadnout. A hned potom ten drobný nápis: Česká republika. Určitě Ti to přišlo divné, neboť jsi žila v Československu a za deset korun bys koupila nejmíň známek třicet. To byly ale jiné časy. Ceny spotřebního zboží se mění. Teď Ti, milá Hano, píšu z „moderní doby“- z roku 2009, ale hodnota Tvého příběhu vzrůstá. A věřím, že nebude klesat. Připomíná totiž, jak nacisté znehodnocovali lidský život. Než ale začnu dál psát, měla bych Ti stručně povědět, co se stalo v té době, která nás od sebe tak dělí. Druhá světová válka, poslední, co Ty ještě pamatuješ, skončila roku 1945 kapitulací Německa. Až do roku 1989 bylo Československo pod vlivem SSSR a roku 1993 se Československo rozdělilo na dva samostatné státy: Česko a Slovensko. Teď už jsi aspoň trochu informovaná, takže budu pokračovat dál… Nedávno se mi dostala do ruky knížka s názvem Hanin kufřík. Píše se tam o mladé dívce, původem z Nového Města na Moravě, která se spolu se svou rodinou stala obětí holocaustu. Tou dívkou jsi Ty. Určitě se ptáš, jak je to možné, že zrovna o Tobě, jedné z mnoha obětí, je napsána kniha. Vysvětlím Ti to. Příběh začal vystavením Tvého malého kufříku v Tokijském muzeu, kam byl poslán z Osvětimi. Od té doby, co se tam kufřík s Tvým jménem dostal, se stal záhadou muzea. Všichni chtěli vědět, co se stalo holčičce jménem Hana Brady. Ředitelku muzea Fumiko Išioka to zajímalo nejvíce, a proto se pustila do pátrání po Tvé minulosti. Po několika týdnech se jí konečně povedlo dopátrat k jedné osobě, která jí velmi pomohla, protože Tě dobře zná - k Tvému bratrovi Jiřímu. Dnes je mu 81 let. Žije v Kanadě a je otcem čtyř dětí. Hlavně díky němu vznikla kniha, která tak milionům čtenářů přibližuje krutou dobu druhé světové války, během níž jsi bohužel žila. I já patřím k těm čtenářům, které příběh ovlivnil. Když si představím, co hrozného jsi všechno prožila. Ztrátu rodičů, pobyt v koncentračním táboře v Terezíně, a nakonec i krátký pobyt v Osvětimi. Uvědomila jsem si, že život na začátku 21.století je téměř bezproblémový. Všech důležitých věcí máme dostatek, nemusíme se bát vyslovit své názory, můžeme cestovat do všech koutů světa. Máme tolik možností oproti „Tvé“ době. Je mi líto, že jsi se toho taky nedožila. Od doby, co jsem dočetla Hanin kufřík, jsem o Tobě, Hano, pořád přemýšlela. Kromě mých myšlenek, které nejsou vůbec důležité, jsem Ti hlavně chtěla napsat o tom, jak vznikla knížka o statečné třináctileté dívce Haně, a také o Jiřím. Určitě bys na něj byla pyšná. Přes všechno neštěstí, které ho potkalo, se dokázal znovu postavit na vlastní nohy a šťastně žít. Už budu končit, a tak se s Tebou ještě rozloučím. Vím ale, že to není naposledy. Kdykoliv budu chtít, můžu přece Hanin kufřík vytáhnout z knihovny. Srdečně zdraví Tereza Jihlava 26.4.2009... celý text

Čítanka 4 k literatuře - přehled SŠ učiva 2006, Lenka Krausová

Za dvacet let jsem vyzkoušel asi pět středoškolských čítanek. Posledních cca 8 let používám sérii z nakladatelství VYUKA.cz, edice MATURITA. Vyhovuje mi (a snad i studentům) členění ukázek na 2 stránky. Pravá strana obsahuje vysvětlivky - interpretační poznámky (jazykové prvky, kontext doby). Autoři 4. dílu rádi upozorňují na parentezi, perifrázi, parcelaci, pleonasmus, nebo katachrezi. Čítanka obsahuje ukázku z Ginsbergovy básně Kádiš. Jeden nepozorný student vyslovoval [kaďíš].... celý text

Překlep a Škraloup 2016, Tomáš S. Končinský

!ROZOP !ROZOP Žák třetí třídy ZŠSV (základní školy pro stárnutí věcí) vypráví svůj příběh odehrávající se v říši skřítků – entropíků. Co tropí Překlep? Přepleky. Pomáhá tátovi při jeho práci v knihovně, ale víc ho láká internet a programování. „Mít překlep v nějaké hrozně slavné knížce je určitě fajn, ale co je to třeba proti překlepu v programu, který používá deset milionů lidí?“ (s. 14). Entropíci přistupují k pořádku nezvykle, takže při čtení se doporučuje jíst, pít, odhazovat odpadky, prskat. Nejlepší je sednout si do nějakého hodně starého zaprášeného křesla. Záložka není třeba. Pokud nepřečtete knihu na jeden zátah, tak prostě ohněte list. Lidský svět je pro entropíky divný. „Vůbec jsem nechápal, proč jí nadává, když ty příšerně čisté a nažehlené šatičky s tou zmrzlinou vypadaly konečně aspoň trochu normálně.“ (s. 58) Překlepova máma, ta by si hned sjednala nepořádek :-) Překlepův spolužák Škraloup má problémy s češtinou. „Zrovna nedávno jsme psali diktát a chudák Škraloup ho měl úplně bez chybičky, takže jsem si ho s ním rychle vyměnil. Všechny gramatický chyby a překlepy mám samozřejmě v malíku.“ (s. 25) Kdo je zvědavej, bude brzo starej. To je krédo moudrých entropíků. Jazyk ocení čtenáři, kteří mají rádi jazykové hříčky. „Hned vedle nás seděli entropíci z textilního oddělení. S ničím se nepářou.“ (s. 42) Nápaditý příběh má nádhernou grafickou úpravu. Entropie ožívá díky ilustracím Daniela Špačka. Zisk Magnesie Litera je "huský kakao", ale autoři by asi radši Křišťálový Prdlajs :-) ŽIJUTE SI TENROPÍ BORODORUŽSTVÍ.... celý text

Lady Remoska 2016, Milena Grenfell-Baines

Příběh Wintonových dětí využitý k vydání kuchařky. 35 stránek zachycuje osud Mileny Grenfell-Bainesové, následují recepty a fotky. Formát mi přijde zbytečně "luxusní".... celý text

Nezralá, Hruška, k tabuli! 2017, Zuzana Pospíšilová

Zuzana Pospíšilová dokáže pro začínající čtenáře napsat jednoduchý příběh, který pobaví i poučí. Věty jsou krátké, přímá řeč je funkční. Autorka na malém prostoru charakterizuje postavy výstižně. Zvířecí hrdina dodává příběhu pohádkovější nádech. Příběh doplňuje na každé stránce výstižná ilustrace Drahomíra Trsťana.... celý text

Abeceda lásky 1995, Miloň Čepelka

V jednoduchosti je síla. Čtyřverší opěvující ženu jsou: akurátní básnická cizelovaná česká důvěrná estetická fantastická gurmánská hravá inspirativní jednoduchá krásná láskyplná muzikální nádčasová okouzlující přírodní radostná řemeslná sváteční švitořivá tvořivá uhrančivá vroucná zádumčivá životadárná... celý text

Bdění ve zvěrokruhu 1999, Miloň Čepelka

Živly v podobě ohně, vody a větru se objevují téměř ve všech dvanácti básních. Miloň Čepelka do veršů vetkal pozitivní energii. "Jsi vnořen do vody a ohněm planeš vzhůru. Ohněm, jenž vyšlehne, ač nemá potravu. Vzpínáš se urputně až k nebeskému kůru, hoříš a hasíš se a jde ti o hlavu. A přitom ještě hloub, až tam, kde voda doutná, kde v řasách kvasí, klíčí nový rod, tam pod tou hladinou má tvoje horká loutna povinnost vyzpívat své právo na život."... celý text

Němá dívka 2015, Hans Rosenfeldt (p)

Sebastian dostává v Němé dívce nejvíc prostoru z celé série. Vanja nezapře, že "jablko nepadá daleko od stromu". Torkel a Ursula jsou sice trochu upozaděni, zato Billyho postava odhaluje temná zákoutí... Autoři se v celé sérii drží osvědčené formy - děj posouvají po krátkých kapitolách, během nichž střídají pohledy jednotlivých vyšetřovatelů, pachatelů, obětí. Tím pádem čtenář otáčí stránky a nemůže se od příběhu odtrhnout. Motiv snu se v Němé dívce objevuje nejen prostřednictvím Sebastiana, ale i Vanji. Každý díl autoři dokázali zakončit větou, která láká k otevření pokračování.... celý text

Kam zmizela Anna 2016, Lenka Juráčková

Zavádějící název. Příběh chce odkrývat tajemství, ale nakonec pouze naznačuje. Autorka asi zná Dobrotice dobře. Škoda, že od nosného tématu odbočuje ke sportovním tréninkům nebo ke sklizni třešní v září.... celý text

Mánesův orloj 1979, František Hrubín

Tucet básní, z nichž každá má tucet netuctových veršů. V každé básni je vazba na Mánesův obraz: I "Vítej, milé novorozeňátko, vítej u nás do tmy, do zimy." II "Mráz nám leze za nehty a zima chce i srdce ledem sevříti." III "Oráč střípky ledu zaorává." IV "...než vyžene stromek do lupínků" V "Letos však ji viju pro mládence ze šípku, jenž kvete pod strání." VI "Jaro vyspalo se do růžova, v jasnou zeleň obléklo se pak." VII "Klasy pšenic ožehuje slunce." VIII "Cepy klepu, klepou ve dvojici, klepou, že nám sypou obilí." IX "Vánky hrají na bělostné struně babích let, již předou pavouci." X "Nežli slunce rozloučí se s námi, v hrozny vína přelije svou krev." XI "Na bezlistých stromech prázdná hnízda chladný vítr nyní vymetá." XII "Za celý rok dala země lidem hojně darů a teď usíná." Autor oslovuje zimu, mlhu, kvítí, žence, révu.... celý text

Šťastný skřítek 2012, Petr Sís

Jednoduchý příběh, který ve verších vypráví o tom, že lepší je písnička na rtu a kamarádi v okolí než všechno zlato světa. Skřítkův příběh ožívá díky ilustracím Petra Síse.... celý text

Hrob v horách 2014, Hans Rosenfeldt (p)

Vzhledem k tomu, že jsem nejdřív přečetl 5. díl, tak některé náznaky ve 3. díle jsem vnímal jinak, než kdybych 5. díl nečetl (Billyho chování, kukátko). Hrob v horách jsem četl bezprostředně po Učedníkovi. Torkelova parta je sice při vyšetřování tohoto případu trochu roztříštěná, přesto jsem jejich osudy sledoval se zájmem. Nejzajímavější pro mě byla linie s Šibekou. "Promlouvala k němu paštštinou. To vždycky miloval. Běžně teď používala spíš švédštinu. Kvůli nim. Bylo to jedno z jejích pravidel. Ale dnes mluvila paštunsky. Meran věděl proč. Dělávala to, když chtěla, aby rozuměli každému jejímu slovu. V paštštině zněl její hlas opravdověji. Víc jako ona. Jeho máma."... celý text

Učedník 2014, Hans Rosenfeldt (p)

Když nepřemýšlíte nad drobnostmi, že jeden z vystupujících "v rozporu se zákonem zaparkoval na chodníku o několik metrů dál" a že to auto tam stojí nejméně dva dny bez toho, že by někomu vadilo, tak si pohledy nesourodé party vyšetřovatelů s pohledy pachatelů a obětí užijete. "Není blbec jako blbec." (s. 407 - úvaha Vanji, jestli je lepší se setkat s Haraldssonem, nebo se Sebastianem). Haraldsson je neskutečný švédský Pat s Matem v jednom... Doufám, že ve 3. díle už nebude. Líbí se mi, jak autoři jednoduše a nenuceně připomenou předchozí případ, jak charakterizují postavy, prostředí. Pro příznivce seriálu Most povinná četba :-)... celý text

Až přijde ten Mág 2014, Dagmar Halasová

„Tam vysoko nad tratí jsou Petrovice, které zná Vlastivěda moravská, o nichž se zmiňují texty, vížící se k loucké farnosti a k Lukám nad Jihlavou. O petrovickém kostelíčku se rovněž píše. Ne, není neznámý. A navíc ho kdysi, je to tak dávno, uhlem v kresbě zachytil dnes slavný umělec z dalekého nebo ne zas tak dalekého Petrkova.“ (s. 21) Pro našince, který pochází z vesnice, jež je nedaleko od Brádla a Jeclova, a jenž pravidelně běhá nad tratí pod Petrovicemi směrem k Předboři, kouzelné počtení. Vybavilo se mi dětství, kdy jsme s konvičkami na mlíko chodili sbírat maliny. Dvě ilustrace Bohuslava Reynka jsou ozdobou vzpomínek Dagmar Halasové na dětství prožité nad řekou Jihlavou.... celý text

451 stupňů Fahrenheita 2001, Ray Bradbury (p)

Antiutopická vize napsaná velice úderně a přesvědčivě. Na jedné straně zlo v podobě Beattyho, povrchnost (Mildread) a zneužití techniky (Mechanický Ohař), na straně druhé svoboda (Clarissa), moudrost (Faber) a touha (Montag). Knihy, které mají sílu poznání, ničí síla ohně. Ale oheň má nejen zničující sílu… Alegorické poselství, které vnímavý čtenář rozluští i bez šifrovací mřížky. „Představ si to. Člověk devatenáctého století se svými koňmi, psy, kočáry, pomalým pohybem. A pak, ve dvacátém století - pusť svou kameru rychleji! Knihy se zkrátily. Zkondenzovaly. Vykuchali je. Víc obrázků než textu. Všechno se sesychá na vtip, na senzační závěr." (…) „Seškrtali klasiky na patnáctiminutový rozhlasový program, pak je znova seškrtali, aby se vešli na jednu stránku, a nakonec to dotáhli na deseti - nebo dvanáctiřádkové heslo v naučném slovníku. (...) Výtah z výtahu, výtah z výtahu výtahu. Politika? Sloupek, dvě věty, palcový titulek! A pak jde všechno k čertu! Roztočte lidskou mysl, rozpumpujte ji rukama vydavatelů, literárních zlodějů, rozhlasových podnikatelů asi tak rychle, aby ta odstředivka odmrštila všechny nepotřebné myšlenky, které jen ukrádají čas!" (monolog Beattyho - s. 61/62) „Víte, proč jsou knihy, jako je tato, důležité? Protože mají hodnotu. A co znamená slovo hodnota? Pro mne znamená tkáň. Tahle kniha má póry. Má výrazné rysy. Na tuhle knihu se můžeme podívat pod mikroskopem. Pod čočkami v ní uvidíte život, který se tam valí nekonečným proudem. Čím víc pórů, čím víc pravdivě zachycených detailů života dokážete dostat na jeden čtvereční centimetr papíru, tím jste literárnější. Ať je to jak chce, tohle je moje definice. Říkat detaily. Stále nové detaily. Dobří spisovatelé se života dotýkají často. Prostřední po něm jen občas rychle přejedou rukou. Špatní ho znásilní a dál se o něj nestarají.“ (dialog Montaga s Faberem - s. 88) „A ty, Montagu, ty jsi břemeno. Oheň tě sejme z mého hřbetu, čistě, rychle, bezpečně. Nezbude nic, co by jednou mohlo začít zahnívat. Je to antibiotické, estetické, praktické.“ (dialog Montaga s Beattym - s. 119) ...................................................................................................................................... Čtenářská výzva 2017 - 4. kniha odehrávající se v budoucnosti... celý text

Velký sešit 1995, Agota Kristof

"Slova vyjadřující cit jsou velice neurčitá, je líp je nepoužívat a držet se popisu věcí, lidských bytostí i sebe samých, to znamená věrného popisu faktů." (s.28) Forma Připadám si jako v ringu, když čtu záznamy bratrů ve velkém sešitu. Čtu během jednoho oblačného odpoledne, kdy nemusím předstírat, že jsem hluchý, nebo slepý. Příběhů o válce jsem četl hodně, ale znovu jsem překvapený. Autorka zvolila jedinečnou formu. Nabízí se srovnání s knihou Anna a Vlaštovčí muž (http://www.databazeknih.cz/knihy/anna-a-vlastovci-muz-280278), ovšem Velký sešit na malém prostoru obsahuje neskutečné množství perverze, zla a hnusu... Postavy Vypravěči jsou sice bezejmenní, ovšem jejich počínání je tak atypické, že si čtenář zapamatuje jejich "zkoušky". Navíc dokáží (nebo autorka dokáže) popsat i ostatní postavy přesvědčivě. Čas Základem příběhu je sice válečné období, ale posledních pár stránek naznačuje i období komunistické totality. Jinak se čtenář dovídá jen pomocí náznaků, kolik je komu let (např. zmínka o mléčných zubech). Překvapení Přestože jsem neočekával happy end, tak závěr mě dokonale odzbrojil. Ale autorka jen potvrdila, jak má příběh promyšlený (vzájemné propojení dvojčat je součástí kapitoly o školní docházce). Naděje Dá se v jednání vystupujících postav nalézt náznak naděje nebo lásky? Doslov Závěrečný doslov překladatele Jana Machonina dokresluje genezi příběhu.... celý text