triatlet přečtené 781

Slon a mravenec 2007, Daisy Mrázková

Slon a mravenec aneb zdánlivě nesourodá dvojice, respektive trojice díky svým přednostem vyzraje na Lovce. Ilustrace oživují alegorický příběh nejen o fyzické síle, ale hlavě o přátelském poutu.... celý text

Temná tajemství 2013, Hans Rosenfeldt (p)

Sebastiana a jeho parťáky jsem poznal poprvé v Poslední zkoušce, 5. dílu série. Úvodní díl sice obsahuje odhadnutelné rozuzlení, ale autoři dokáží zachytit jednání pachatelů, poškozených i vyšetřovatelů strhujícím způsobem, takže jsem stránky obracel hodně rychle. Podobně jako v 5. díle poslední slova patří "šokujícímu" poznání, které se týká vyšetřovatelů. Těším se na další pokračování.... celý text

O lišce Matyldě a medvědu Šimráčkovi 2017, Zuzana Pospíšilová

"Čáry máry dobře slyš, z živého hned bude plyš. Tohle kouzlo se pak změní pokaždé až po setmění." Nápaditý příběh pro začínající čtenáře, milovníky plyšáků a (ne)všedních dobrodružství. Didaktickou formou se děti seznamují s nástrahami lesa (rulík zlomocný) a s láskou k četbě. Příběhu dodávají kouzlo ilustrace Daniely Kolářové. ........................................................................................................................................ Čtenářská výzva 2017 - 13. kniha poprvé vydaná v roce 2017 (zcela nová kniha)... celý text

To je otázka 2013, Jostein Gaarder

48 vět, z toho jedna oznamovací, ostatní tázací. 33, respektive 35 nádherných ilustrací (i s obalem knihy) Akina Düzakina. Ke knížce se rád budu vracet; sváteční prolistování bude opakovaně nutit k zamyšlení. "Odkud se vzal svět?" "O co se nejvíc bojím, že ztratím?" "Potřebuji mít k tomu, abych byl šťastný, hodně přátel?" "Je možné, abychom byli na světě a vůbec na nic nemysleli?" "Co je to dobrý přítel?" "Může být můj nejlepší přítel zvíře?" "Jak budu žít?" "Jak se svým životem naložím?" .................................................................................................. Čtenářská výzva 2017 - 5. kniha od severského autora... celý text

Láska mezi písmenky 2016, Jodi Picoult

Kouzelně pohádkový příběh bez patosu. Picoultovské schéma v podobě různých vypravěčů zaručuje spád. Bavily mě výměny, charakteristiky postav i prostředí. Líbil se mi přesah v podobě smrtelné nemoci jedné z postav. ................................................. "Po týdnu na střední škole jsem se naučil 5 základních věcí: 1. Nosit si vlastní oběd je mnohem lepší než jíst ty pochybné výtvory v jídelně. 2. Ve studovně si nikdy nikdo neučí. 3. Ve třídě máme 6 kluků, kteří do každé týmové hry dávají všechno, jako kdyby na tom závisel jejich život. Je jedno, jestli se zrovna hraje hokej, vybíjená nebo badminton. 4. Všichni mají telefon, ale nikdo ho nepoužívá k telefonování. 5. Existuje něco, co se jmenuje facebook, ale s obličeji a knížkami to nemá nic společného." (s. 64) ................................................. "Komu příběh vlastně patří? Spisovateli, který jej vytvořil? Postavám, které ho rozvíjejí? Nebo snad vám, čtenářům, kteří mu vdechnete život?" (s. 10)... celý text

Teta to zase plete 2011, Ivona Březinová

Vtipně pomíchané dvojice pohádek. Začínající čtenáři ocení. Chválím i kontrolní otázky na konci kapitoly.

Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů 2009, Mary Ann Shaffer

Pro Mary Ann Shafferovou …………………………….............. Vážená paní spisovatelko, i když jste se nedožila vydání své knihy, patří Vám dík mnoha čtenářů, které příběh ostrovanů z Guernsey okouzlil. Rád udržuji korespondenci s přáteli, v současnosti víc komunikujeme prostřednictvím e-mailové pošty, ale v minulém století jsem stihl napsat stovky dopisů a velké množství jsem jich taky obdržel. Některé mám schované. Dál utrácím za poštu alespoň posíláním pohledů :-) Epistolární forma, kterou jste zvolila, se mi líbila. Připadalo mi, jako bych adresátem dopisu byl já. Stejně jako Vy jste si zamilovala Guersney, tak i já jsem ostrovní atmosférou nadšený. Normanské ostrovy řadím mezi své cestovatelské výzvy. Zaujal mě odkaz na Charlese Lamba. Poselství dobrých knih jste skryla na s. 14: „Stačí, aby Vám v knize padla do oka nějaká drobnost, a ta Vás zavede k jiné knize, ve které se zase najde něco, co Vás zaujme a přivede ke třetí knize, a tak to postupuje geometrickou řadou, konec toho procesu je v nedohlednu a smyslem jeho pokračování je požitek, nic víc.“ Opakovaně se přesvědčuji, že i s odstupem desítek let vznikají zajímavé příběhy, které popisují smutné období 2. světové války. I když ne všechno se dá popsat, jak říká Seneca (s. 145): „Malá bolest vybízí k výmluvnosti, velká nutí k němotě.“ Rád jsem poznal postavy z Vaší knihy. Upřímně jsem se zasmál při charakteristice malé Kit (s.182): „Při setkání s někým, koho nechce vidět, se umí podívat tak, že by se i Médea lekla.“ *************************************************************************** Pro Annie Barrowsovou ……………………………........ Děkuji za finální podobu příběhu. Zajímalo by mě, jestli existují příběhy O. Wilda o kočičím mušketýrovi. *************************************************************************** Pro Martinu Káňovou ……………………............. Děkuji za pěkný překlad. Užití protetického v [von] se mi líbilo, ale občas mi přišly dopisy od méně vzdělaných členů Spolku psané jako od soustředěného gymnazisty :-) *************************************************************************** Všem členům Spolku přátel krásné literatury a bramborových koláčů ……………………………………………………………………….................................... Přeju Vám, ať pokračujete v tradici zakladatelů Spolku a s laskavým nadhledem rozebíráte knížky, které Vás zaujaly. Pokud byste stáli o nějakou zajímavou knihu od českého autora, nebo o zajímavý recept, neváhejte mě kontaktovat. *************************************************************************** S úctou vděčný čtenář .................................................................................................. Čtenářská výzva 2017 - 9. kniha, odehrávající se na ostrově... celý text

Náš život pod pěti kruhy 2016, Emil Zátopek

Čas, který jsem strávil čtením pamětí Emila a Dany Zátopkových, jsem si užíval stejně jako Dana s Emilem si užívali tréninky, závody, setkání s přáteli, s rodinou. I když převládají úsměvné a motivační historky, občas se objeví i nějaká posmutnělá. Nejpoutavější pro mě byla pasáž, ve které popisují návrat z OH v Melbourne. Pobavila zmínka o Charleroi (s.83), místa, které opěvuje i Paul Verlaine :-), nebo Doubí u Třeboně. Zajímavé je i vzpomínání Karla Engela. ................................................................................................... Čtenářská výzva 2017 - 16. darovaná kniha... celý text

Slasti & strasti 2008, Ted Kooser

Civilní poezie. Kooserovy verše v překladu Martina Reinera mi připomínají filosofování nad životem v podání Jiřího Háska Krchovského nebo Jana Borny. ... cestou "Ležel tam vedle mé boty; oblázek z křemene, umazaný a studený, kapka mléka z prsu Země. Zvedl jsem ho proti světlu a chvíli se zdálo, že bych mohl skrze zářivé hrany dohédnout velkého poznání. Polož to, kdes to vzal, ozvalo se něco ve mně, polož to na zem a pokračuj v chůzi." ... ................................................................................................... Čtenářská výzva 2017 - 7. kniha od držitele Pulitzerovy ceny (2005 - Poetry - T. Kooser: Slasti & strasti)... celý text

Spánek 2013, Haruki Murakami

Ilustrace Kat Menschik upoutaly mou pozornost víc než příběh. Aluze na Annu Kareninu (přečíst ji 3x během týdne, to je výzva!), na Dostojevského a reklama (?) na Hondu :-) Vypravěččiny (myšlenkové ?) pochody jsem moc nepochopil. Možná kdyby si povzdechla trochu víc, probudil by se nejen manžel, ale i ona. Chudák dítě, chudák manžel... Chudák vypravěčka. Od Murakamiho mám radši rozsáhlejší dějové romány. V těch mi nevadí ani podobné magické kouzlení jako ve Spánku. ................................................................................................... Čtenářská výzva 2017 - 12. kniha od autora z žebříčku 100 nejoblíbenějších autorů na Databázi knih (K 29. 1. 2017 16. - 17. místo)... celý text

Přemožitelé času 01 1987, Milan Codr

Jak zhypnotizovat Marii 2010, Richard David Bach

„Mezi nejběžnější kladné konceptony patří euforiony, excitony, blahony, veseleny. Mezi nejčastější záporné konceptony se řadí chmurony, trudony, mizeriony, zoufalony.“ Prostřednictvím čtení Bachových knih se dostavuji blahony. Náhoda? Osud? Zákon přitažlivosti? Sugesce? Knížky Alexandra Bacha rozhodně nečtu náhodou :-). Bachovy příběhy spojuje téma hledání cesty, většinou prostřednictvím létání. Ale létání může být proměnná, takže si každý může dosadit svůj cíl. Zajímavé je, že vypravěč Jamie Forbes se seznámil se svou ženou podobně jako fretčí pár ve Fretkách ve vzduchu: „Catherine si vzala dovolenou v NASA a vyrazila sutem z Floridy do Kalifornie, ale vzala to oklikou přes Seattle a zastavila na jednom letišťátku, kde jsem před tím přistál po krupobití…“ Podobně jako v Příručce mesiáše nabádá k otevření knihy na jakékoliv stránce. Čtenář by tam měl najít odpověď na otázku, kterou si předtím položil. „Změna je v tom, že víš.“ „Ze všech sugescí, které kdy zachytíme, ať už sluchem nebo hmatem, je naše pravda souhrnem těch, které přijmeme.“ „To, co se nám plní, nejsou naše přání nebo sny, ale přijaté sugesce.“ „I rutina může být příjemná, když má svůj účel!“ Zajímavé body si pilot Forbes poznamenává v 19. kapitole: • „Všechno, co se kolem mě bude dít, se bude dít pro dobro všech zúčastněných. • Náhoda mi bude přivádět do cesty lidi, od nichž se budu mít čemu naučit a kteří se budou mít co naučit ode mě. • Budu mít vše, co potřebuji k tomu, abych mohl být tím, kým chci. • Budu si pamatovat, že jsem to já, kdo tvoří tento svět, a že ho mohu svými sugescemi kdykoli měnit a zdokonalovat ke svému obrazu. • Na každém kroku budu spatřovat důkazy toho, že se můj svět mění právě tak, jak jsem si přál, nebo ještě lépe, než jsem čekal. • Odpovědi na všechny otázky, včetně těch rychlých a nečekaných, budou vycházet z mého nitra a budou jasné a srozumitelné.“ ................................................................................................... Čtenářská výzva 2017 - 18. kniha s jménem v názvu... celý text

Praštěné pohádky 1965, Ludvík Aškenazy

Byl jednou jeden spisovatel. Oplýval velkou fantazií. A rád psal. A rád si vymýšlel. Jednou ho napadlo, že by mohl napsat nějakou pohádku. Kažký nápad leštil, každé slovo vybrušoval. A laskal se s každou pointou. I když v jeho pohádkách nevystupují princové a drakové a vodníci, stejně jsou kouzelné. A většinou i praštěné, jak mají v názvu. Některé praštěnější, ale hlavně - jazykově hravé (nomen omen Julius Cismolka - Malá lesní hudba, Tom Kiks alias Tomáš Nechyba - Kouzelník Tom Kiks) - vypointované (Který strom může zdobit na jedné větvi jablko s ořechem? Jak si poradí se svým exotickým příjmením Citronovi - Okurkovi?) - úsměvné (po topince vonící růžička - Létající talíř) - fantazijní (K čemu může sloužit kulový blesk? Co může způsobit výkop brankáře?) Četl jsem v souboru Pohádky - vybrané spisy II. Předpokládám, že v původním vydání byly ilustrace, na které autor občas odkazuje. A často také oslovuje čtenáře. Vyzývá je, aby například pohostili kouzelníka Kikse, pokud by ho potkali. "Co je, prosím, pohádka jiného než lež, na kterou se nikdo nezlobí?" ................................................................................................... Čtenářský výzva 2017 - 19. kniha pohádek... celý text

Pohádka na klíč 1967, Ludvík Aškenazy

"Je přece hezké mít tolik malých klíčů a otvírat tolik věcí. Jen ty klíče nespleťte, protože každý klíč má svou dírku." ................................................................................................... Nápaditost podobná jako v Praštěných pohádkách. Sešitové vydání s kolážemi muselo/ musí mít své kouzlo. Ale díky i za Pohádky - vybrané spisy II.... celý text

Malá vánoční povídka 1966, Ludvík Aškenazy

"Ztrácejte se proto jen v nejnutnějších případech." Nejnápaditější, nejpoetičtější, nejzábavnější vánoční příběh. "-Trysková letadla nezakopávají, řekl Jakub, vy jeden Veverko, vlastně tady Jelen, jaké je moře, co bouře, přepínám. - Tady Veverka, Jelene, moře neklidné, na obzoru malý černý mráček, vypadá to na střední tajfun, vraťte se bez odmluv, Jelene, je pro vás přichystán horký punč." Malý mráček naznačuje svízelné situace, ovšem Jakub si je užívá - ať už je to setkání s pánem, který nese polívkového kapra, s ďábelskou družinou, která vykuluje sudy, s lampářem, poštovním doručovatelem a jeho kobylkou Karličkou, nebo se strážníky... Poprvé jsem viděl někdy před 17 lety v Divadle V Dlouhé. Následně jsem hru viděl asi ještě sedmkrát osmkrát a Pavel Tesař v podobě Jakuba je skvělý. Díky divadelní adaptaci jsem potkal několik zajímavých lidí. Podařilo se mi sehnat i knižní vydání, ve kterém nějaký malý čtenář v prvních kapitolách vyškrtával smhlsk. Audioverzi v podání Karla Högra poslouchám nejen o Vánocích :-) Filmová adaptace je součástí triptychu Hry a sny. Žerty stranou, dupněte si dvakrát, rozsviťte s lampářem celé náměstí... ... a užijte si vánoční čas... celý text

Osud člověka 1960, Michail Alexandrovič Šolochov

Zarámování povídky vyprávěním příběhu "otce" Sokolova náhodnému pocestnému "strýčkovi" působí rušivě. V první čtvrtině převládá komunistická propaganda, ale od chvíle, kdy se Sokolov stane zajatcem, vyprávění graduje. Nejsilnější je ovšem pasáž, kdy se Sokolov prohlásí za otce. "Dva osiřelí lidé, dvě zrnka písku zahnaná do cizích končin strašlivým válečným uragánem... Co je čeká v budoucnu?" PS: Radši si nepředstavovat, co dělal Váňuška v roce 1968. ................................................................................................... Čtenářský výzva 2017 - 1. kniha, která je starší než čtenář... celý text

Mozart na Bertramce 1968, Jiří Kutina

Věnec 15 sonetů vyzdobil třemi původními rytinami Jiří Švengsbír. Kolibří vydání bylo součástí k programu koncertu na Mozartově Bertramce. Sonety přednesl Milan Friedl na koncertě z děl J. W. Mozarta v provedení flétnistky Jitky Plchové a pianisty Vladimíra Topinky. ................................................................................................... Každý z 15 sonetů začíná veršem, kterým končí předchozí sonet. Zajímavá je aluze na Koniáše. Z pražských reálií autor zmiňuje Bertramku, Újezd, komnaty U tří lvíčků; připomíná i Josefinu. "V zahradách loubích našel šťastný smích a svěží pramen k nové lidské víře, když k paní Josefině potají zrak zdvih a ruka psala o Anně a o Elvíře." ................................................................................................... Čtenářský výzva 2017 - 6. kniha, jejíž děj se odehrává v Praze "Má Praho, nad tebou zas věřím, to ty mi víru navracíš, že přijde štěstěna k mým dveřím."... celý text

O kočkách a Kodani 2013, James Joyce

Poslední věta krátkého vtipněhravého textu: "Co si o tom myslíš?" Mě by zajímalo, co si o tom myslí myši. A nejen kodaňské :-) Zajímavé ilustrace. V předmluvě Anastazie Herbertové jsem se neztratil, popisuje genezi vzniku díla a nezatěžuje akademickými rozbory. ................................................................................................... Čtenářský výzva 2017 - 15. kniha se zvířetem v názvu... celý text

Stužkonoska modrá 1952, Petr Bezruč (p)

Bezruč napsal Stužkonosku modrou v Brance v červenci 1930. V úvodní části převládá přírodní lyrika s motýlími motivy zachycená prostřednictvím lovce. (...) "A tu je krásný admirál, jak rudou, tmavou barvou svítí! (Však ten mne nové gatě stál, na strom jsem za ním vylézal, co za něho jsem dostal bití!)" (...) Ve druhé části pomocí autorského subjektu reflektuje dobu. (...) "surové ruce stihl jsem, jak beskydský lid ve tváři bijí" (...) "vlast rozpůlenou viděl jsem, ale ne zlou pravicí vraha, než lhostejností, ústupem, jak vládnoucí to umí Praha" (...) "dělníky viděl jsem bez roboty, bez groše smutně cestou jdoucí, stran vůdce, ministry, faloty, z trojího žoldu bohatnoucí" Vydání z roku 1952 zkrášlují ilustrace Maxe Švabinského. Vlastním výtisk, který Bezruč poslal studentům jihlavského gymnázia s věnováním: "Čtenáři, zrak přichyl blízko/ a miluj to motýlisko." Součástí je i dopis, v němž píše: "Býval jsem více než šedesát let velkým turistou před Hospodinem. Prošel jsem jižní, střední i východní Moravou i Slezskem, ale na západ jsem se dostal nejdále do Okříšek." ................................................................................................... Čtenářský výzva 2017 - 20. kniha, jejíž první věta je otázkou "Byl jsem já jednou také mlád? Ta otázka zní v duši tichá: měl sto motýlů v sbírce snad, to byla největší má pýcha."... celý text

Lišáček 2016, Pavel Navrkal

Jednoduché, úsměvné příběhy Lišáčka a jeho zvířecích kamarádů doprovází výstižné ilustrace. Zaujalo mě zasazení do prostředí (Vysočina). Za nejvtipnější považuji příhodu s medvědem. Občas vadilo nadužívání příslovce zde, nebo věty typu "Ten den, bylo posledního dubna, byl dnem pálení čarodějnic." (...) "jediný, kdo se nebojí, jsou medvědi". ................................................................................................... Čtenářská výzva 2017 - 17. kniha, která má jednoslovný název... celý text