trudoš
přečtené 6914
Ozvěny čtvrté magie
1998,
Robert Anthony Salvatore
Tahle kniha má podle mě snad jen jeden klad, a to ten, že se dobře čte. Děj je až naivně jednoduchý, ale kupředu pádí svižně. Nic komplikovaného na čtenáře nečeká, takže si nemusí dělat starosti, že by mu něco uniklo, kdyby třeba kus prospal. Ovšem myšlenka, že když se lidé budou mít rádi a nebudou si život kazit výdobytky techniky, tak naleznou svou utopii, ta jde dost mimo mě. Nic proti lásce a míru, ale ve stejné dávce si to mohu vychutnat ve Strážné věži.... celý text
Krvavý seznam
2006,
Patricia Nead Elrod
Můj problém s Krvavým seznamem spočívá v žánrovém zařazení. Jako gangsterka by to šlo, jako upíří vybíjená taky, ale obojí dohromady tady nefunguje, čistě proto, že jedno na druhé nemá vliv. Kdyby se vyhodili upíři, pořád je to gangsterka a to samé i naopak. Ono se to zdá jako kravina, ale když už tvůrce kombinuje, mělo by to mít pro zápletku nějaké opodstatnění, jinak je to jen zbytečná póza. Pro E. N. Elrodovou tohle platí dvojnásob. Přestože je její záměr zřejmý, končí u atraktivní myšlenky s nedotaženým konceptem. Motiv vampýrů mezi mafiány zní vážně skvěle, jenže ve finále je z toho průměrná podívaná s otřepanými zvraty. K hororu to má asi tááááákhle daleko a na šestákovou literaturu je to zase příliš moderní. Ve výsledku jednoduchý thriller s patinou Ameriky 30. let a stereotypními protagonisty, kterému chybí obyčejná nadsázka. Jak se to bere smrtelně vážně, shazuje to sebe samo, čistě pro nepříliš povedené řemeslo. Na druhou stranu, jde o rozjezd, tak snad si další díly polepší.... celý text
Strážci blesku
2005,
Stan Nicholls
Nenáročná akční fantasy, která by ráda spadla do stejného ranku, jako Černá legie nebo alespoň WarCraft, s výsledkem však nepřímo úměrným vstupní kvalitě. V prvním případě se to míjí účinkem zcela, i když kolektivním hrdinou je zde jednotka opovrhovaných „padouchů“. V tom druhém už autor boduje lépe, ovšem na úspěšnost slavné herní série to dle počtu prodaných kusů dotáhnout nedokázal. Orkové, které nám tradiční klišé žánru zafixovalo jako odporná, zlá stvoření, zde dostali prostor jako ostřílení hoši, všemi nenávidění a zavrženíhodní, zrozeni pro nikdy nekončící boj. Přesto - anebo právě proto - mající své vlastní cíle, vize a sny o svobodě. Stan Nicholls sice nenapsal hlubokomyslný příběh s poselstvím pro generace příští, ale to snad od tohoto oddechového čtiva nikdo ani nečekal. Jinak je tu ale vše, co má správná řežba mít - partu sympatických křiváků, nějakou tu vanu krve a férový poměr dialogů vůči popisům. Taky nečekaně solidní zápletku, končící bohužel uprostřed slova. Verdammt.... celý text
Taltos
2006,
Steven Brust
Je důležité upozornit, že Taltos se chronologicky odehrává ne po jedničce (Jhereg) ani po dvojce (Yendy), ale před nimi. Vlad si právě vydobyl vlastní území a hezky zčerstva se snaží zapadnout do záludných i výnosných vod zločinu, přičemž jeho dráha profesionálního zabijáka teprve začíná. Jenže jestli jste četli předešlé díly, přibližně od strany třicet vám bude naprosto jasné, o čemže to Steven Brust hodlá psát. Naneštěstí i to, jak příběh ukončí, takže co se zápletky týče, příliš překvapení fanouškům série neposkytne. Co autor v předchozím románu nastínil několika málo větami, zde roztáhl na dvě stě stran. Díky tomu má kniha paradoxně šanci zaujmout spíše nové čtenáře, než ty, co do vlaku naskočili už s prvním dílem, protože ohledně stylistiky je to pořád stejná písnička. Líbivá pro svou zábavnou jednoduchost, ale ničím výjimečná a tak velmi snadno zapomenutelná. Pozitivní ovšem je, že příběhu se tentokrát vyhnuly expresionistické větné kreace, nad kterými dříve zůstával rozum stát.... celý text
Jhereg
2002,
Steven Brust
Živit se jako nájemný vrah nijak zvlášť neladí s morálkou, ale když žijete ve světě ovládaném tyranskými Dragaerany, není to zas tak špatná práce. Obzvláště když většina vašich cílů jsou právě Dragaerané. Nečekané zakázky ovšem vždycky znamenají nějaké problémy - a tentokrát problémy hrozí přerůst v pořádný masakr, kdy pojem „spokojený“ znamená mrtvý. V tom lepším případě. Americký spisovatel s kapkou maďarské krve stvořil sympatického hrdinu, který si se svým věrným kamarádem dráčkem (a teď v tom nehledejte žádnou metaforu) skoro každých pět stránek vyměňuje ironické poznámky. Přičtěte nenáročnou zápletku s rychlým dějovým spádem, nulové zabředávání do komplikovaných popisů či psychologických rozborů a povedený společenský systém. Vyjde vám sice průměrná, ale jinak příjemná fantasy na jeden dva večery. Pro někoho možná málo, ale jako chvilkové odběhnutí od velkolepých majstrštyků přesně tak akorát.... celý text
Záhady Pittsburghu
2010,
Michael Chabon
Michael Chabon vypráví o jednom létě v Pittsburghu a o partě mladých lidí, kteří se v daném období seznamují, rozcházejí a řeší osobní problémy. Kladem je stylistika, svižná, lehká a nenápadně humorná. Zároveň nešetří poetikou, ale přitom zůstává srozumitelná obyčejnému čtenáři. Knihu otevřete a během chvilky zjistíte, že za sebou máte sto stran a vůbec se vám nechce ji zavřít. Hodně za to přitom můžou dialogy, kterými postavy nijak nešetří. Stran zápletky už je to horší, ale s tím jsem tentokrát dopředu počítal. V čem pak román obzvláště exceluje, je vztah otce a syna, kdy rodičem ústředního hrdiny je jeden z bossů pittsburghského podsvětí, což přirozeně nahrává spoustě komplikovaných situací. Trable s příběhem jsem začal mít v až poslední třetině, kdy zabředne do milostného trojúhelníku „chlapec + chlapec + dívka“. Což o to, heterosexuální hrátky mi nevadí, ale těm homosexuálním už nějak nedokážu přijít na chuť. Takže několik milostných scén jsem musel vynechat. Uznávám, jsem srab.... celý text
