učtese
přečtené 308
Kravex5 aneb Potíže stavu beztíže
2002,
Jan Křesadlo (p)
Další skvělá kniha od Jana Křesadla i když trochu slabší než Fuga Trium a Zámecký pán (které jsem zatím četl). Křesadlo se v Kravexu trefuje do spisovatelů, kteří si zřejmě podle něj svojí slávu a věhlas nezaslouží hlavně asi proto, že píší líbivé texty podle aktuální literární módy. Zato Jan Křesadlo se s tím nemaže, jak dokazuje hlavně v popisu erotických scén. Myslím si, že těm slavnějším autorům trochu závidí, ale že si to uvědomuje a proto také v Kravexu mocně karikuje i sám sebe.... celý text
Třikrát Phil Marlowe
1978,
Raymond Chandler
Čtení to není špatné, ale musím přiznat, že bych nedokázal říct o co v jednotlivých případech vlastně šlo. Je tam na mě příliš postav, pátrání se rychle přesunuje od jedné ke druhé, někdy jsem měl pocit že jsem se vlastně nic nedověděl a případ už byl vyřešen. Detektivky nejsou můj oblíbený žánr, chtěl jsem jen poznat Phila Marlowa a v tomhle ohledu nejsem zklamán.... celý text
Konec starých časů
2013,
Vladislav Vančura
Film se mi líbí, viděl jsem ho mnohokrát, ale kniha moc ne. Asi bych ji ani nedočetl a nepochopil, kdybych při čtení neviděl scény s Abrhámem, Hanzlíkem, Hrušínskými a Hartlem.... celý text
Klub sebevrahů / The Suicide Club
2001,
Robert Louis Stevenson
Komentář k bilingvní verzi, která obsahuje povídky: Příběh o mladíkovi se smetanovými dorty, Příběh o lékaři a lodním kufru, Fiakrové dobrodružství. Četl jsem kvůli tréninku angličtiny, což se moc nepovedlo. Tohle není čtení pro mě, to je pro čtenáře z počátku dvacátého století, kdy nebyla televize internet a lidé byli vyjukaní ze všeho. Když hrdina vstoupí do pokoje "do doupěte neřesti a ďábelské peleše" což znamená, že tam chlapi hrají ruletu tak je to k smíchu. Ten poněkud archaický styl vyjadřování mě odrazuje učit se a pamatovat si podivná anglická slova.Nerad bych aby to vypadalo, že zatracuju tyhle "starý" autory, jde o ten žánr, o ty hrátky na tajemno a nebezpečí, to na mě působí spíše komicky.... celý text
Bartleby, the Scrivener / Písař Bartleby
2006,
Herman Melville
Tohle mě nějak neoslovilo, k zamyšlení nepřimělo. Hlavně jsem neuspěl co se angličtiny týče. Tohle vyžaduje skutečně velkou slovní zásobu.
Sobota
2012,
Ian McEwan
odpad!
38 stran a dost. Velenudné plácání, syntetické neživé postavy, rádoby moudré myšlenky. A hlavně nesmysly. Str. 19 (popis pohybu hořícího letadla) ...Záře se teď nachází jižně od něho....vpluje do.....a pak za Post Office Tower, na úroveň těch nejlacinějších hotových jídel určených k ohřevu v mikrovlnce. To tam mají na střeše sklad jídel, nebo co to je ? Na str. 19 je i další perla, kdy hrdina přemýšlí o svých cestách letadlem - Tam venku za stěnou z tenké oceli.....je šedesát pod nulou a k zemi třináct tisíc kilometrů. Ani kdybych dostal třináct tisíc Kč za přečtenou stranu tak bych to nečetl.... celý text
Zámecký pán aneb Antikuro
1992,
Jan Křesadlo (p)
Skvělá úžasná kniha.At už jde o samotný děj, rafinovaně promyšlený se spoustou zápletek a nečekaných zvratů, anebo o jazykovou stránku knihy. Jan Křesadlo na mě působí jako člověk s obrovským rozhledem -erudicí. Jeho postavy jsou tak živé, přirozené a normální. Pár dní jsem měl problém začít číst nějakou jinou knihu, protože mi oproti tomuhle připadaly nudné, fádní, neoriginální.... celý text
Třicet let na zlatém severu
1965,
Jan Welzl
Po dočtení mám trochu rozporuplné pocity. Myslel jsem že Jan Welzl byl spíš cestovatel, který podnikal cesty na sever kvůli poznání. Takže jsem byl dost překvapen, že tam žil a pracoval tak dlouho a vzhledem k tvrdým podmínkám je to jistě obdivuhodné.Ale nějak mi nesedí ten způsob života. Je to svědectví o neskutečném drancování té krajiny a zvěře. Možná že jsem zblblej z dnešní "doby ekologické" ale to, že tam pozabíjeli co se dalo se mi prostě nelíbilo. Knize zoufale chybí mapa ve kterých se Jan Welzl nevyznal, ale mě pak chyběla jakákoli představa o těch cestách, které tam podnikal. Doufám že v nějakém příštím vydání bude slovo "živobytí" nahrazeno nějakým jiným, třeba "zásoby". Živobytí je totiž na téměř každé stránce a vytvořil jsem si k němu pěknou averzi. Ale moc nevěřím, že v se v dohledné době kniha dočká nového vydání. Nejsem si jist jak by byla dnešní generací přijata.... celý text
Oceán v kapce rosy: Zenové příběhy
2005,
Henri Brunel
Některé příběhy se mi zdály takové naivní, dětské. Jiné obsahovaly krásně jednoduché a hluboké myšlenky. No, stoupenec zenu se ze mě nestane...
Loď mrtvých
1973,
Bruno Traven
Vice než polovinu knihy jsem se bavil jako už dlouho ne. Hrdina se hned na prvních stranách dostane do nesnází, ale popisuje je s humorem a nadhledem. Nevím jestli proto, aby se z toho nezbláznil, nebo patřil k těm šťastným lidem, kteří berou věci tak jak přijdou a s nějakými problémy si hlavu nelámou. V závěru kniha trochu zvážní a jak píše Gnomo ve svém příspěvku jde spíše o kritiku stavu společnosti. Travenův styl se mi zalíbil a určitě zkusím i jinou knihu. Z dnešního pohledu se mi zdá jestli neřešíme opačný problém. Ten člověk v knize "nádherně" neexistoval, kdežto dnešní člověk je od narození evidován, registrován ve všemožných databázích, sledován kamerovým systémem...... celý text
Uříznutá ruka
2000,
Blaise Cendrars
Vzpomínky autora na život v zákopech první světové války bez iluzí a sentimentu. Nejde tak ani o popis válečných hrůz, spíše poznáme Cendrarsovy kamarády a jejich život v hrozných podmínkách zákopů. Zákopy jsou nekonečné a brzy jsem se ve spleti chodeb a spojek začal ztrácet. Rovněž různé narážky na pařížský kulturní život kolem roku 1915 mi nic neříkaly.... celý text
Židovský policejní klub
2008,
Michael Chabon
Jedním slovem: NUDA. K čemu mi jsou zajímavé kulisy aljašského města s netradičními židovskými obyvateli, když celé vyprávění postrádá náboj, energii ?
