Vampucha přečtené 575
Les v domě
2023,
Alena Mornštajnová
Les v domě pro mě dostal nový rozměr po účasti na besedě s Alenou Mornštajnovou, kterou jsem měla možnost navštívit na akci Česká vlna 23, kde o knize a tom jak vznikla, autorka mluvila. Alena Mornštajnová říká, že jejím tématem bylo zlo a také lež, dvě slova, která ovšem naprosto přesně vystihují celou tuhle knihu. V knize sledujeme dívku, kterou známe jen jako cácoru. Vyrůstá s matkou a prarodiči v domě na kraji vesnice kousek od lesa, o kterém cácora z vyprávění babičky ví, že není bezpečný. Celé toto rodinné prostředí je neskutěčně toxické a opravdu velmi dysfunkční, ale navenek samozřejmě působí jako perfektně fungující rodina. Ven se nic nesmí dostat. To lidské zlo, které zde autorka popisuje, je cítit opravdu od prvních stránek. Bylo mi líto té malé holky, která byla vlastně dost zanedbávaná a bez pořádné výchovy a v některých ohledech působila až opožděně. Cácoru sledujeme od jejího útlého dětství až do dospělosti. Sledujeme, jak bojuje se sama se sebou, se svými rozhodnutími, se svým osudem. Bohužel jsem díky kauze věděla, o co v příběhu jde. Ale i tak pro mě bylo překvapením, jakým způsobem Alena Mornštajnová vše odhalila. A i díky tomu pro mě byl konec svým způsobem překvapením. Je to smutné až nepříjemné čtení. O to víc, že takových lidských osudů existuje nejspíš víc, než si dokážeme představit ... celý text
Místodržící
2022,
Adam Przechrzta
Troufám si říct, že tato série je pro náročné čtenáře. Pro čtenáře, kteří udrží pozornost ve velmi rozvětveném příběhu a nevadí jim hodně postav se špatně zapamatovatelnými jmény. Protože přesně to tato kniha nabízí. Děj se odehrává převážně v Polsku, místy v Rusku. Postavy jsou Poláci, Rusové, Němci . A podle toho vypadají jejich jména. Až zde u druhého dílu mi naplno došlo, že kniha popisuje alternativní příběh první světové války, kde jsou uprostřed měst tajemné enklávy plné nebezpečných tvorů z jiných světů. Lidé tak bojují nejen mezi sebou, ale i s těmito tvory, kteří se z enkláv chtějí dostat ven. První díl byl hodně o enklávách, o získávání jistých schopností, o alchymii, magii To vše je samozřejmě i v Místodržícím, druhém díle této série. Ale mnohem více se zde řeší politika, intriky a samozřejmě válka. Nechybí důležité postavy z prvního dílu, alchymista Olaf Rudnicki ani hrabě Samarin. Navíc tedy osobní vývoj Rudnického je neskutečný, v prvním díle mi byl sympatický. Ale s tím jak získává moc a zkušenosti, mění se i jeho chování a musím říct, že občas mi lezl pěkně na nervy. Jsem zvědavá, kam se jeho osoba posune ve třetím díle. Poslouchala jsem audioknihu - Excelentní přednes Filipa Jančíka příběhu dodal úplně jiné grády. A já si poslech neskutečně užila. Není to poslouchání k vaření nebo nějaké jiné činnosti, ale ideální na cestování, kdy se můžete plně soustředit. Protože děj se mění z minuty na minutu, doslova. Několikrat jsem se přistihla, že si nejsem jistá a musela jsem se o pár minut vracet. A teď už jen užít si závěrečný díl, vyhrají lidé nebo démoni a mocné bytosti z enkláv?... celý text
Elena to ví
2023,
Claudia Piñeiro
Nenechte se zmást anotací, která ve vás vyvolá dojem, že se jedná o detektivní příběh. Tato novela rozhodně není detektivkou. Je to příběh jedné staré ženy, která se nechce nebo možná nedokáže smířit se ztrátou své dcery. Je to hodně o vztahu matky s dcerou a o nemoci, kterou tato stará žena trpí. Elena trpí parkinsonem a její stav se velmi zhoršuje, sotva chodí, zapomíná Přesto si je jistá, že smrt její dcery je vražda, nikoli sebevražda, jak to policie uzavřela. Elena k tvrzení, že se jedná o vraždu má své důvody, ale nikdo ji nechce poslouchat. Ví však o jedné osobě, která by ji s pátráním mohla pomoct. A tak začíná boj s časem, časem jednoho dne, aby se Elena pod vlivem prášků, které jí pomáhají ovládat svaly, dostala tam kam potřebuje. Během její cesty a popisu jejího stavu, zároveň retrospektivně poznáváme i její dceru a to co se jí stalo. Příběh je hodně depresivní právě kvůli nemoci, kterou Elena trpí. Autorka popisuje vše velice barvitě a i když jsem s Elenou soucítila, byla chvílemi velmi panovačná a nesympatická. Žal je ošklivá věc, každý se se ztrátou blízké či milované osoby vyrovnává jinak a až na konci knihy vlastně pochopíte, že Elena je jen stará osamělá smutná žena, která už na světě nikoho a nic nemá. Je to o smrti, možná o vraždě, možná o sebevraždě, ale je to také o přijetí pravdy a nějakém smíření sám se sebou.... celý text
Hra na druhou
2020,
Zuzana Holčíková
Nechci říct, že je toto romantický příběh, jistým způsobem je a zároveň není. Je to o vztazích, o lásce, o přátelství o spoustě dalších věcí. Hra na druhou je příběh, který by se mohl stát komukoliv z nás, nehraje si na něco co není. Je to ze života a Zuzka Holčíková to krásně zachytila. Kdo ví, jak bychom se zachovali my, kdybychom byli na místě Nely nebo Bena. Nela je máma dvou kluků, je rozvedená, je jí 37 let a potkává po letech svou spolužačku a seznamuje se tak s jejím devatenácti letým synem Benem. Od první chvíle cítíte, že mezi Nelou a Benem cosi probíhá a čekáte, kdy to vypluje na povrch začne si to žít po svém. Nela je rozumná ženská a ze začátku celé situaci nepřikládá příliš velkou váhu, ale jednoho dne si musí připustit, že Ben k ní něco cítí a ani on jí není tak docela lhostejný. Velký věkový rozdíl je zajímavé téma, se kterým se v romantických knihách běžně nesetkáváme. Jak se k tomu postaví Ben s Nelou vám neprozradím. Ale hodně jsem to prožívala, obzvláště některé části, jako celek to skvěle fungovalo, protože v knize je mnoho emocí. Nela mi sice nebyla vždy úplně sympatická, ale zároveň jsem jí rozuměla a dokázala ji pochopit. Překvapilo mě pár zajímavých zvratů, kniha má od začátku skvělý spád, ale tyto události tomu přidali na čtivosti a já už se od knihy nedokázala odtrhnout. Jednoduchý příběh o komplikované situaci, někdo mu vytýká, že je příliš krátký a chaotický, že postavy neměly prostor. Pro mě ho měly, u mě chemie fungovala skvěle a nebudu lhát i slza ukápla. Jsem ráda, že jsem s knihou počkala a četla ji ve správném rozpoložení. Vyhraje rozum nebo cit? Je velký věkový rozdíl v dnešní době tabu nebo něco, ne úplně běžné, ale zkousnutelné? Na začátku každé kapitoly jsou citáty, krásné a výstižné vzhledem k příběhu. Původně jsem sem chtěla jeden dát, ale pak jsem si uvědomila, že by možná prozradil příliš.... celý text
Závěj
2023,
C. J. Tudor
Závěj mě neskutečně bavila a splnila naprosto přesně to co jsem potřebovala. Tedy žádnou romantiku a naopak spousty mrtvol. A to vám řeknu, že těch je v Závěji skoro tolik, jako ve Hře o trůny :D Závěj jsou tři thrillery v jednom, každý má své postavy, své tempo, své mrtvoly . Každý příběh má svou postavu, skrze kterou děj sledujeme. Ačkoliv autorka o době, ve které se příběh děje, mnoho neprozrazuje, ze čtení poznáte, že je to lehce postapokalyptické. Svět ovládl záhadný vir, ne jako covid, ale něco mnohem horšího a celá společnost funguje úplně jinak, než jak ji známe. Hvízdalové vás možná budou strašit ve snech, mě jednou strašili. V knize sledujeme autobus se studenty, který při sněhové bouři havaruje. Skupinku vzájemně si cizích lidí, kteří uvízli zavěšeni v kabině lanovky a horskou chatu odřízlou od civilizace, kde jsou tajemné zabezpečené kóje a skrývají něco, co se nemá dostat ven. Nejprve se seznamujeme se všemi osobami v jednotlivých příbězích, mrtvoly se objevují hned od prvních stránek. A jak děj postupně graduje, mrtvých přibývá. Některá úmrtí jsou záhadná, jiná drsná a autorka postavy v ději osekává až jich příliš nezbude a v tu chvíli se tyto tři příběhy začnou propojovat. Nejprve jen náznaky, pak už většími detaily, až se dostanete do finále celého příběhu. Neřekla bych, že jsou některé ty pasáže vyloženě explicitní, ale sem tam nějaká nechutnost autorce ujela. Pro mě to byl jen slabý odvar :D Ale i tak jsem byla v tomto směru hodně spokojená. Co mi naopak chybělo, bylo větší vysvětlení nemoci a doby ve které se to odehrává. Závěr mě uspokojil jen částečně, něco se mi líbilo a něco ne Také by se dalo říci, že zůstal lehce otevřený No, pokud bude pokračování, tak ho chci. Pokud to bylo myšleno “domysli si sám, tak jsem zklamaná. Ale i přes výtky jsem si čtení opravdu užila.... celý text
Zaklínač – encyklopedie
2023,
Alain T. Puysségur
Přečíst celou sérii Zaklínače se mi asi nikdy nepovede. No, nikdy neříkej nikdy, se říká . Tak uvidíme, už mnoho let mám přečtené první dvě knihy ze série, četla jsem je ještě v době, kdy žádný Netflix neexistoval a seriál byl pouhým snem mnoha fanoušků. Taky musím přiznat, že čtení mě příliš nebavilo a do dalších dílů jsem se nehrnula. Nicméně postava nabručeného Geralta mi zůstala v hlavě a seriálové zpracování jsem si tedy nenechala ujít. Encyklopedie ze světa Zaklínače jsem uvítala jako skvělý doplněk právě pro ty z nás, co nehrají hru, nemají přečtenou celou sérii a v seriálu se možná trochu ztrácí. Kniha je rozdělena do tří částí - Diplomacie, Postavy, Tvorové. V části Diplomacie jsou mapy jednotlivých království, kde je vždy popsáno hlavní město, kdo tam vládne a další důležité informace. Části Postavy a tvorové snad není třeba popisovat. Najdete zde rozepsané co je kdo zač, jaké má schopnosti, pokud je to čaroděj, jak se kde angažuje apod. Podivných tvorů je v celé sérii opravdu hodně, dokud o nich jen čtete, funguje pouze naše představivost. V této encyklopedii však vidíte obludy, tak jak si je možná nikdo z nás nedokáže představit. Opět se o každém tvorovi dozvíte, kde se vyskytuje, jaký je jeho vzhled a zvláštní znamení nebo třeba jaký je jeho způsob boje. Je to kniha spíše na prolistování, můžete se k ní kdykoli vracet, když budete koukat na seriál nebo číst knihy a budete si chtít ověřit nějaké informace, které si třeba zrovna v tu chvíli nebudete moci vybavit nebo jste je v příběhu nestihli pochytit. Mě po pročtení a prozkoumání některých postav a tvorů rozhodně opět navnadila k tomu, abych se vrátila ke knižní předloze a dala jí ještě šanci. Zároveň to může být skvělý dárek (nejen k Vánocům) pro někoho, kdo má tuto sérii rád v jakémkoliv provedení (knihy, hra, seriál) :)... celý text
Pojídačka hříchů
2021,
Megan Campisi
Tuhle knihu jsem doma měla nějaký ten pátek . (čti roky). Když jsem ji objevila jako audioknihu, vzala jsem to jako znamení, že můžu stáhnout ze svého nekonečného seznamu další knihu. A navíc se hodila do letošní čtenářské výzvy. Zaujala mě jak obálka tak anotace, hodnocení bohužel nejsou příliš vlídná a já nakonec také nejsem moc nadšená. Upřímně, číst to v papírové podobě, tak bych knihu odložila. U poslechu mě až do konce držela Jitka Ježková a její skvělý přednes. Jedná se vlastně o detektivku, která je zasazena do historického období někdy v 16.stoletím. Pokud jsou tam nějaké nesrovnalosti a nepřesnosti, nedokážu říct. Příběh je celkově zvláštní a bohužel dost nudný. Že jde o detektivku jsem zjistila až tak v půlce knihy. Pořád jsem čekal co bude a pak, aha detektivka. Jednoho dne začnou umírat komorné královny, umírají za podivných okolností a pojídačka hříchů nejdříve vyslechne jejich zpověď a pak sní jídla, která jsou daným hříchům přidělena. Na rakvích se však objevuje jídlo, které tam být nemá a pojídačka tak začíná pátrat nejen po tom, kdo a proč na rakve toto jídlo dává, ale také po vrahovi těchto žen. Místy je to surové, drsné, ale také svým způsobem smutné. Pojídačky hříchů jsou pro obyvatele v podstatě neviditelné, nenáviděné a žijí na okraji společnosti. Celý příběh je o tom, jak Mey, nová pojídačka, chodí ke zpovědi umírajících a jak pak konzumuje jídlo. Zároveň sledujeme, jak se čtrnáctiletá dívka vyrovnává se svým osudem být po zbytek života stvořením, se kterým kromě umírajících nechce mít nikdo nic společného. Jak už jsem zmínila, je to dlouhé, bohužel neustálé pojídání jídel nudné a u poslechu mě držela skvělá Jitka Ježková. Má příjemný hlas na poslech a díky svému přednesu dala knize určitý náboj a pocit, že se přeci jen něco děje. Takže v audiopodobě to vlastně nebylo tak špatné. Nicméně obsahem to bude asi kniha, na kterou brzy zapomenu.... celý text
Kordélie a kloboučníci
2023,
Tamzin Merchant
Po této knize jsem sáhla ze dvou důvodů. Za prvé mě oslovila svou obálkou, která se opravdu povedla a za druhé, doufala jsem v podobně magický svět jako je v Nikdyuš. Ale musím si přiznat, že stejně tak, jako neexistuje nic podobného Harry Potterovi, tak neexistuje nic co by se vyrovnalo Nikdyuš. Laťka je nasazena extrémně vysoko. Možná i proto jsem měla nastavená jistá očekávání a ty se bohužel v mém případě nenaplnila. Kordélie je nejmladší členka rodiny Klouboučníkových, kteří pomocí zvláštních materiálu vytvářejí magické klobouky. Patří mezi tzv. Tvůrce, ke kterým dále patří Kabátníci, Ševci, Rukavičkáři a Hodináři. Všichni Tvůrci tvoří magické oděvy a doplňky, které pak svým nositelům pomáhají být lepšími v nějaké specifické situaci. Kordélii je 11 let a má dost svou hlavu a myslí si, že ví všechno nejlíp. Díky své troufalosti se dostává do zvláštních situací a nakonec jí i vše prochází. Mně Kordélie nebyla moc sympatická, vlastně na mě chvílemi působila trochu rozmazleným dojmem. Příběh je opravdu plný všelijakých dobrodružných vylomenin a věřím, že dětem, pro které je kniha určena, se to bude líbit. Všechny ty eskapády, které Kordélie v této knize vyvádí mají samozřejmě svůj důvod. Příběh začíná ve chvíli, kdy Kordéliin otec zmizí za záhadných okolností na moři a dívka se nehodlá smířit s tím, že by její otec byl mrtvý. A rozhodne se ho vypátrat stůj co stůj. Kniha je plná zvratů, jsou tam vtipné momenty i postavy, magické oděvy, které mají zvláštní schopnosti To vše dohromady zní skvěle, pro mě to bohužel jako celek nefungovalo. Kromě Kordélie, která mi nesedla, mě asi nebavil ani příběh jako takový, zápletka ohledně mírových jednání mi přišla vlastně hloupá a i když je to příběh pro děti, postrádalo to pro mě jakousi logiku v chování či vývoji některých postav.... celý text
Beladona
2023,
Adalyn Grace
Beladona mě naprosto dostala, taky je to ideální čtení do podzimního dušičkového období. Venku je pošmourno, máte zapálenou svíčku, uvařený čaj, ze kterého se ještě kouří a vy jste s touhle skvělou knihou pod dekou na svém oblíbeném čtecím místě. Jestli nějaká kniha přesně zapadá do téhle představy, pak je to právě Beladona. Příběh je od prvních stránek správně temný a jak postupně plyne, tajemná atmosféra spíše houstne. Signa, hlavní hrdinka, má zvláštní schopnosti, které nemá žádný jiný smrtelník. Osud k ní není zrovna milý a její pěstouni jakbysmet. Až na výstřední Hawthornovi, ke kterým se dostává pár měsíců před svou plnoletostí. Jejich sídlo by bylo krásné, ale je ponuré a plné zármutku. Paní domu před časem zemřela a zdá se, že její dcera trpí stejnou nemocí. Díky svým schopnostem Signa zjistí, že se dívku někdo snaží zavraždit a tak začíná na vlastní pěst pátrat. Jediný pomocník, kterého má je Smrtonoš, kterého nenávidí a kromě ní a mrtvých ho nikdo jiný nevidí. Postupně mezi Signou a Smrtonošem vzniká jakési příměří a jejich vztah je to, co vás při čtení bude bavit, ale také napínat do posledních stránek. Signa se snaží poznat sama sebe, zjišťuje, že možné to co celou dobu chtěla je jen přetvářka a skutečnost je docela jiná. Je to fantasy, trochu detektivka a nechybí romantická linka, která je za mě skvělá a originální. Je to rozkošně temné a postava Smrtonoše je k sežrání :D Překvapivě mi Signa byla celkem sympatická, já to s těma holkama mám většinou komplikované. Odhalit toho, kdo za vším stojí se mi nakonec nepovedlo, ale o to mi vlastně ani nešlo. Užila jsem si to od začátku dokonce a rozhodně potřebuji další díl! Málem bych zapomněla, mám zmiňovat nádhernou obálku a ořízku? Protože pokud vás nenaláká to, tak už nevím co by to mělo být. Možná ten tajemný Smrtonoš, ten za to fakt stojí!... celý text
Pomocnice
2023,
Freida McFadden
Po velmi dlouhé době jsem četla psycho thriller a bylo to opravdu psycho. Na jednu stranu mi ty dvě ženské lezly tak neskutečně na nervy, že jsem si čtení té první části zas tak moc neužívala. Ale jako celek to samozřejmě funguje skvěle. Kdyby obě nebyly takové, jaké v knize jsou, nezapadlo by to tak skvěle do sebe. Jak moc musí být člověk zoufalý a zůstává v práci, kde si nechá líbit to, co si v této knize nechá líbit Millie, nová pomocnice u Winchesterových. A naopak, jak moc psychicky labilní asi člověk je, když se chová tak, jako paní Winchesterová v knize. Je to neskutečná psychologická hra a právě Millie je poslední chybějící dílek, jenom o tom neví. Odhalit tajemství není jen tak. Když už si myslíte, že to nebude horší, přijde zvrat, pak druhý, pak další. Nakonec i moje dušička, co má ráda nechutnosti, byla vlastně uspokojena! A ačkoliv jsem tedy jeden zvrat v průběhu odhadla, tak jsem ke konci byla překvapená a takový závěr jsem nečekala. Je těžké napsat více, s každou větou mám pocit, že vám prozrazuji příliš a to by byla vážně škoda. Takže je to hra, je to psycho a je tam mnoho tajemství, které jako čtenář samozřejmě čekáte. A to je právě ono, co vlastně čekáte? Určitě ne to, co zde nakonec dostanete.... celý text
Zlatá vařečka
2023,
Jessa Maxwell
Zlatá vařečka je letos další kniha v řadě, která mě mile překvapila, je to příběh, u kterého si skvěle odpočinete, vypnete mozek a jen se vezete na vlně vyprávění. Měla by to být sice detektivka, ale klasické vyšetřování nečekejte. Je to hlavně o pečení, o soutěžících a jednom starém tajemství. Kdo miluje pořad Peče celá země, tak to je přesně pro něj. Myslím, že kdyby autorka do knihy vložila jako bonus jeden nebo dva recepty, tak by to bylo úplně perfektní! Příběh se odehrává v Americe, v knize se soutěž jmenuje Týden pečení a natáčí se již 10 let, soutěžících je pouze šest. Natáčení probíhá ve starém rodinném sídle daleko od civilizace a jeho majitelka Betsy je známá pekařka a autorka tohoto pořadu. Také ho moderuje a zároveň hodnotí upečené výtvory. Je to dáma s jistými vrtochy a mně tedy nebyla moc sympatická. Každá kapitola je vyprávěna z pohledu někoho jiného, převážně z pohledu jednotlivých soutěžících, ale občas je i z pohledu právě Betsy. Je to vlastně i celkem vtipné číst o tom co si kdo myslí o ostatních. Jak už je v anotaci, během soutěžních dnů se dějí prapodivné věci a natáčení neprobíhá úplně hladce. Navzdory tomu se soutěžící sbližují. Jsou to celkem rozmanití lidé, každý se do soutěže přihlásil z různých důvodů, ne každému jde o vítězství. A otázka je, mohou si navzájem věřit? Někdo soutěž sabotuje a chce vyhrát za každou cenu, nebojí se ani vraždy. Hodně mě bavilo, jak byl každý úplně jiný a z jiných poměrů. Má to nádech pomalých britských detektivek. Dlouho se nic neděje, poznáváte prostředí a lidi, kteří jsou součástí příběhu. A když už to nečekáte, tak se něco stane. A postupně to graduje a odhalují se detaily a tajemství. Mě to bavilo hodně i kvůli tomu pečení, naši českou verzi Peče celá země mám ráda, takže to byl svým způsobem zajímavý pohled, jak to může probíhat v zákulisí. Myslím, že Poirot by zde byl naprosto ve své kůži!... celý text
Dcery dvouhlavého draka: Příběh „ženy pro útěchu“
2021,
William Andrews
Je to silné a velmi smutné vyprávění, které se zakládá na skutečných událostech, které se staly v Koreji. Nebudu tvrdit, že jsem něco o historii Koreje věděla, nejednou jsem googlila, abych měla k příběhu v knize více souvislostí. Příběh sledujeme ve dvou časových liniích, ale ta z minulosti samozřejmě převládá. Kniha začíná v současnosti, kdy Anna přijede do Koreje, kde hledá svou biologickou matku, která ji dala k adopci a Anna žila celý život v Americe. V adopčním centru, kde by se s matkou měla setkat, ji osloví cizí žena a poprosí Annu o schůzku. Ta po velkém váhání nakonec souhlasí a dostane smutný a dojemný životní příběh od cizí ženy, která zažila japonskou okupaci, druhou světovou válku a rozdělení Koreje. Byť tato kniha není žádný zvrácený thriller, troufám si říct, že není pro slabé povahy. Minimálně část japonské okupace. Jistě ani vám nic neřekne pojem “ženy pro útěchu. Ale určitě tušíte, že to není nic hezkého. A tušíte správně. To co dívky a ženy musely zažít, jak se k nim japonci chovali a potom vlastně i samotní korejci, i nu není to veselé čtení. Místy opravdu hodně drsné. Vyprávění staré ženy se postupně posouvá a jsme svědky vzniku Severní a Jižní Koreje. Její život nebyl nikdy lehký, čelila mnoha důležitým rozhodnutím. Byť je to příběh z části smyšlený, věřím že podobných skutečných příběhů bude mnoho, jen se o nich lidé bojí z pochopitelných důvodů mluvit. Závěr knihy měl i trochu dojemný moment, asi aby se vyvážil všechny ty hrůzy. Ale v hlavě mi zůstává právě to zlé a špatné, co se dělo ať už ta okupace nebo později po druhé světové válce.... celý text
Bláznivá jízda
2023,
Christina Myers
Ačkoli se tento příběh neodehrává v létě, je to přesně ta kniha, které patří nálepka letní čtení. Je to zábavné a nenáročné čtení na jeden až dva večery nebo ideální na dovolenou. Z počátku se to nezdá, Ruthii se přehnaně utápí v sebelítosti a alkoholu po rozchodu s přítelem. Nebýt kamarádky, která jí přinese zajímavý inzerát s nabídkou práce, spala by na jejím gauči asi dokud by se neupila k smrti. Ruthii je k pracovní nabídce skeptická, ale přeci jen si sama uvědomuje, že práci a nový impuls do života potřebuje. Po kolečku pohovorů práci dostane. A zde teprve začíná ta zábava. Má doprovodit starší dámu z východního pobřeží Kanady až do Vancouveru na druhém konci země. Stará paní se ale nechce stěhovat jen tak a když už nic jiného, chce si nudnou cestu zpestřit, jak jen to půjde. Má trochu ztřeštěný seznam, který chce během cesty za každou cenu splnit. Ruthii po krátkém přemlouvání souhlasí a stane se takovým jejím spiklencem. A tak prožíváme s těmito ženami doslova bláznivý road trip, jak už sám název knihy napovídá. Bylo zajímavé poznávat různá místa Kanady a zároveň s Ruthii a Kay zažívat překvapivé vtipné a místy až bizarní situace. Samozřejmě nechybí ani romantická linka a jedno malé tajemství, které celou cestu ještě zpestří. Ruthii mi moc sympatická nebyla, občas se chovala úplně nemožně a iracionálně. Není to dvacetiletá holka, ale téměř čtyřicetiletá žena, která už by mohla používat mozek. Ale její zaměstnavatelka a spolucestující byla okouzlující a vtipná za každých okolností, ovšem také uměla být pořádně tvrdohlavá. Její syn, který ji ke stěhování donutil, v knize moc prostoru nedostal a když, tak to byl spíš mrzout než nějaký idol, do kterého byste se měli zamilovat. Možná mohl dostat od autorky více prostoru a ta romantická linka by byla milejší a uvěřitelnější. Ale jinak mi kniha naprosto sedla do nálady a čtení jsem si užila.... celý text
Jsem ráda, že moje matka zemřela
2023,
Jennette McCurdy
Jennette McCurdy je americká dětská herečka. Pro mě byla dosud naprosto neznámá, úplně nejsem cílovka jejích pořadů. I přesto mě její příběh oslovil. Je až neuvěřitelné, že vyrůstala, tak jak vyrůstala. Knížka je napsaná velmi lehkým a svižným stylem. Místy se možná zasmějete, ale častěji vám při čtení bude tuhnout úsměv na tváři. Je to příběh, na který po přečtení jen tak nezapomenete. Jennette vypráví o svém životě od útlého dětství. O tom jak žila život, po kterém toužila její matka, nikoli ona. Její maminka prodělala rakovinu a celý život toho využívala a citově vydírala ostatní a především vlastní dceru. Byla panovačná, manipulativní a často hysterická. Představte si, že jste malá šestiletá holčička a nechcete, aby vaše maminka umřela. Uděláte doslova cokoli, aby byla zdravá a šťastná. Jennette svou maminku velmi milovala a opravdu by pro ni udělala všechno na světě. Když tedy maminka navrhla, že by mohla být herečka, protože je přece krásná blonďatá holčička, neřekla jí ne. A tak se odvíjí příběh, který z Nett udělá slavnou dětskou herečku. Ale pomůže jí sláva k lepšímu životu? Nebo její mamince k uzdravení? Jaké to pro Nett bude mít následky, nejspíš na zbytek života? To si musíte přečíst. Jak název napovídá, maminka Jennette nakonec zemře a ona se musí se vším vypořádat sama. Propadne závislosti, její problém s poruchou příjmu potravy se mnohonásobně zhorší a celkově to působí, že si sáhla opravdu na dno. Na dno, na které ji ale dostala vlastní matka. A ona si to ani jako dospělá samostatná žena velice dlouho nechtěla připustit. Při čtení jsem si nejdřív říkala, že je špatná jen matka, ale ten problém byl podle mě v celé rodině. Je to šílené co matka své dceři dělala a nikdo z rodiny, opravdu nikdo, tomu nezabránil. Chvílemi jsem si říkala, že i Jennette to mohla zastavit, ale zřejmě byla tak zmanipulovaná, že nakonec vždy mamince ustoupila. To správné slovo, které by bohatě na popis tohoto příběhu stačilo je ZNEUŽÍVÁNÍ. A příběh určitě stojí za přečtení, minimálně si uvědomíte, jak jste vděční za rodinu, jakou máte.... celý text
Sběratelka příběhů
2023,
Sally Page
Do téhle knížky jsem šla vlastně bez nějakých velkých očekávání. Jen mě zaujala anotace a obálka. Nakonec to bylo fajn oddechové čtení, napsané tak, že to chytlo a nepustilo. Nenáročná knížka, o které se dá říct, že je to příběh o příbězích. Hlavní postava Janice je taková šedá nudná myška, která má ráda příběhy. Ve svých klientech, kterým uklízí jejich domy nachází nejen zaměstnavatele, ale v některých případech i dobré přátele. Jsou tam i klienti, kteří si od Janice drží odstup, je to skvělý kontrast. Janice si o sobě myslí, že sama příběh nemá. Jak se odhalují příběhy ostatních, tak se vše hezky propojuje i s jejím osobním životem. Ve chvíli kdy do příběhu vstoupí paní B., nová klientka, kniha chytne mnohem lepší spád. Paní B., je devadesátiletá protivná dáma, která má hodně za ušima. Právě tato stará paní mě asi bavila nejvíc a dodává nejen celé knize šťávu, ale má velký vliv právě na Janice. Líbilo se mi postupné poznávání jednotlivých lidí, jejich životů a starostí. I to, jak paní B. do Janice viděla a odhalovala i její vlastní příběh. Nejen ten z minulosti, ale vlastně i ten z přítomnosti. Nikdy to není tak, jak se na první pohled zdá. Nenechte se zmást tím, že je Janice pouze uklízečka. Ani paní B. není jen stará protivná ženská. Její minulost i příběh, který vypráví jsou moc zajímavé. A sama to se svou rodinou také nemá vůbec lehké. Kniha je o vztazích v rodině, o přátelství, o pomoci druhým. A nakonec i o lásce.... celý text