Ventimiglia
přečtené 350
Bratři Lví srdce
2001,
Astrid Lindgren
"Proč tu takhle sedíš," zeptal jsem se. "Protože se mi to líbí," řekl Jonatán. "Protože se mi líbí tohle údolí za soumraku. A taky ten vlahý vítr v obličeji a růžové šípkové růže, které voní létem." (...) "Mně se to taky moc líbí." "To asi všem lidem," řekl Jonatán. "A když nic jiného nechceme, můžeš mi říct, proč nás nenechají na pokoji a proč musí přijít nějaký Tengil a všechno zkazit?" (s. 71) "... jsou věci, které musíme udělat, protože jinak nejsme lidi, ale jej a jen ubohé třasořitky." (s. 106) Setkání s KNIHOU. Jako zjevení. Prostými slovy, o prostých věcech: co máme doopravdy rádi, s kým je nám dobře, komu můžeme věřit, o ztrátě i o naději, o tom, co dělá člověka člověkem. Neuvěřitelně jednoduché, hluboké, půvabné, útěšné, smutné a krásné.... celý text
Neklidná krev
2022,
Robert Galbraith (p)
Je to dost divné: astrologické motivy mě rozčilovaly a nerozuměla jsem jim, informace o "vedlejších" případech mi připadaly tak trochu jako vycpávka, Charlotta mě vytáčela, vlekoucí se peripetie vztahu Strika a Robin se mi jevily nekonečné, podrobné informace o tom, jak jsou zařízené byty a domy podezřelých se mi zdály nadbytečné... a přesto jsem se nemohla odtrhnout, přečetla jedním dechem, podezírala kdekoho a nikdy ne toho pravého. Navzdory úvodním tvrzení jsem pátým dílem nadšená; čtení zafungovalo přesně tak odpočinkově, jak od detektivky potřebujete. Někdy mi psychologie postav přijde překombinovaná, ale tentokrát mi přišel opravdu skvělý motiv nemocné tety Joan; žal, láska, pocity viny, vděčnost, vědomí konečnosti, odcházení - to vše mě zasáhlo. Květinová urna s popelem, vznášející se na vlnách, smutek i dojetí.... celý text
Osmý život (pro Brilku)
2020,
Nino Haratischwili
Čtení opravdu strhující; jen motiv čokolády mi připadal nadbytečný, příběh je dost silný i bez magické berličky. Psychologie postav velice zajímavá, i když byly chvíle, kdy jsem si říkala, jestli jsou motivy pro jednání ve skutečném životě skutečně tak komplikované. - Pasáže o povaze moci v ruském impériu jsou dnes aktuální; ještě před rokem bych je tak silně nevnímala... Z rozhovoru s autorkou v Deníku N: "Pro mě je velmi důležité, ať už vyprávím jakýkoli příběh, dívat se na to pokud možno z mnoha perspektiv a různých stran. V Gruzii se často historicky schováváme za roli oběti, říkáme – my jsme ti malí, my jsme neudělali nic špatného a vždy za všechno mohou ti zlí Rusové. Ale ono to úplně není pravda, protože samozřejmě v NKVD, v KGB, všude byli i Gruzínci. A to už vůbec nemluvím o tom, že Stalin i Berija (sovětský ministr vnitra, pozn. red.) pocházeli z Gruzie. Pro mě je důležité, aby člověk mluvil i o vlastních kostlivcích ve skříni. A zároveň samozřejmě mnozí Gruzínci byli oběťmi. Málokdy v životě je něco dobré a špatné, černé a bílé, všechno je často komplexní, propletené a propojené."... celý text
Věci, na které nastal čas
2020,
Petra Soukupová
Před lety jsem náhodou narazila na povídku Perníčky, která mě úplně vzala. Přišla mi neuvěřitelně přesná, výstižná, ani slovo navíc: uštvaná matka, která chce dokonalé Vánoce, a i když své děti jistě miluje, při vyrábění překrásných Vánoc jí vlastně překážejí. Všichni to myslí dobře, všechno skončí katastrofou. Kdo by to neznal? Povídka mě baví a zároveň jsem smutná, protože je pravdivá. - Teď jsem přečetla román poskládaný z povídek a je to trochu zklamání. No ano, čte se to dobře, jak píší někteří, ano, je to "jako ze života", ano, všichni dělají chyby a děti na to doplácejí; ale tentokrát jako by nebylo proč číst, protože je to "jenom" život, ale literatura je trochu bita...... celý text
Trója
2021,
Stephen Fry
To je ohromně záslužná věc, převyprávět příběhy z této odporné a zbytečné války, doplnit je vysvětlivkami, uklidnit čtenáře poznámkami, že opravdu není hlupák, když si nedokáže zapamatovat všechna jména a příbuzenské vztahy, nasvětlit některé situace tak, že je poprvé - konečně! - pochopí. :) Jsem nadšená a všem doporučuji. V kontextu současné situace ještě vystoupí tragédie zbytečné války mnohem silněji, než bychom chtěli...... celý text
Slídil
2022,
Tana French
Po mírném zklamání z Temné zahrady velká spokojenost: postavy, které si můžeš oblíbit, nádherné obrazy podzimní přírody, něha (paradoxně, kolem je spousta drsného). Hodně mě zaujaly pasáže o zklamání z práce v policii: mluvilo se o mluvení, trénink citlivého přístupu - ale práce se nějak nezlepšovala. Cal vysvětluje Trey morálku: "Morálka je to, co se nemění. To, co děláš bez ohledu na to, co dělají ostatní. Třeba když se k tobě někdo chová jako debil a ty taky nejsi dvakrát slušný a řekneš mu třeba, aby si vysral voko, nebo mu možná i jednu vrazíš. Ale kdybys viděl, že uvíznul v hořícím autě, stejně se vrhneš po klice a vytáhneš ho ven. Bez ohledu na to, jak velký je debil. To je tvoje morálka." (...) "Já mám svůj kodex." "Když nemáš kodex, nemáš žádnou kotvu. A pak tě život odvane, kam se mu zachce." (s. 209)... celý text
Přípravy na všechno
2020,
Elsa Aids
Je to tak dobré, že jsem se do čtení musela nutit. Proč? Protože je to šíleně odpudivé, děsivé, smutné, upřímné, smutné, smutné, smutné. Vypravěč je (pro mě) úplný mimozemšťan, a zároveň je mi blízký, protože na sebe řekne úplně všechno. Protože se tak divně kotácí životem ve světě, který znám a neznám zároveň (viz narážky na aktuální situaci v ČR - prolhaný premiér apod., to znám, prostředí městských periférií a komunitního centra). Protože znám některé jeho úzkosti a strachy. Protože někdy přemýšlím, jestli je možné připravit se na všechno, přestože naprosto jistě vím, že to možné není. Protože, jak se zdá, to muži - a zvlášť dnes - mají hrozně těžké. Muž se bojí o svou zemi i sám o sebe. Úder může přijít každým dnem, a tak si nechal ve volné krajině za městem vyhloubit jámu pro podzimní kryt. Stavbu má na starost malá rodinná firma: otec, syn a dělníci. Zakázka je souboj s časem. Je možné postavit bunkr během jediného týdne? Myslím, že ne. Ale zaměstnanci nespí a firma to stihne. Hlavní vchod musí být nedobytný. Aby si to ověřil, přichází muž na prohlídku s výbušninou a snaží se odpálit bezpečnostní zámek. Vchod odolá, muž křičí, je štěstím bez sebe. (...)... celý text
