Ventimiglia
přečtené 350
Legenda o jazyku
2018,
Pavol Rankov
Zajímavé téma, ale postavy tak neživotné, že jsem si do tří čtvrtin knihy ani nezapamatovala, kdo je kdo. Výstižné scény z vysoké školy v době normalizace. Příšerně zdlouhavé kapitoly o tetičce; zvlášť ta poslední, plná krátkých vět a větných ekvivalentů (proč?) mě málem zahubila. Připadá mi to jako promarněná příležitost; věřím, že by prospělo důkladné proškrtání.... celý text
To je on!: O té, co si říkala Toyen
2021,
Milena Štráfeldová
Velké zklamání, dočetla jsem se zaťatými zuby. Nevyužitá příležitost; tak zajímavé osobnosti, ovšem vyprávění o nich působí místy jak sentimentální sousedské plkání. Většina postav se vznáší jako v mlze, nemám z nich pocit životnosti (paradoxně životné jsou postavy "obyčejných" lidí, např. rodičů Čermínových či Zdeňky). Autorské vsuvky a pokusy, aby to bylo "umělecké", jsou na hranici trapnosti, stejně jako šmahem provedené odsudky komplikovaných osobností, jako byl např. Nezval. Jaká škoda.... celý text
Dlouhá trať
2020,
Viktorie Hanišová
Tři povídky se mi zaryly pod kůži. Odkud je znám? Proč jsou mi blízké? Hanišová skvěle vystihuje existenciální motivy, velmi intimní. Jak prožít život, aby neprotekl mezi prsty? Co udělá s člověkem vědomí, že život může skončit v kterémkoli (velmi blízkém) okamžiku? (Mimochodem, ve skutečnosti to přesně tak je, akorát si to nepřipouštíme.) Co ta díra, která je tolik nebezpečná: mohla by pohltit ty nejbližší, mohla by nesnesitelně lákat. Kdo by ji neznal? A kdo by nechápal, že život dokáže zničit i jen pomyšlení na temnotu nebezpečí? - Skvělá kniha, doporučuji!... celý text
Tři smrtky pluly do dáli
2020,
Vanda Rozenbergová
Pozoruhodná kniha, krásný jazyk, skvěle kompozičně zvládnutá. Kouzelné detaily i práce s náznakem. Laskavá i krutá (Panenka je zticha, protože je mrtvá.), něžná i drsná, místy vtipná a jindy nesmírně smutná (vlastně jako život). Spousta lásky, ale i míjení a neporozumění (co víme o svých nejbližších: "Tak ráda by odpověděla na otázku: Co se ti stalo? Ale zní to neuvěřitelně - nezeptali se."). - Knížka, ke které stojí za to se vracet.... celý text
1918: Vražda na konci války
2021,
Andreas Pittler
Dlouhé popisy pěších pochodů po Vídni (tramvaje totiž nejezdí) představují pro toho, kdo Vídeň moc nezná, poněkud nudné pasáže, pátrání po tom, kdo zavraždil Hanni, je spíše v pozadí, ale i tak mi tento román připadá pozoruhodný: ožívají historické události listopadu 1918. Tak bych se ráda učila dějepis. Zima, hlad, nejistota, pocit, že věci se mění a obyčejní lidé na to nemají žádný vliv (Bronstein se vždycky usadí v kavárně a přečte si noviny a nestačí se divit, co se to s monarchií děje). Policejní úředník jeden den pracuje pro císaře, druhý den je všechno jinak (a řeší, jak je to s loajalitou a komu vlastně být loajální). Zajímavá je také epizoda, ve které se řeší potrestání důstojníka, jenž poslal na jistou smrt celou jednotku; otázky morálky a práva, spoluúčasti nás všech na tom, co se ve světě děje špatného (kdo jsi bez viny? - pracuješ ve zbrojním průmyslu, na železnici, která vozí vojáky na frontu, jsi úředník, který plní příkazy shora a neptáš se...). Milostný vztah s revolucionářkou zase dovoluje vtáhnout do děje levicovou tematiku. Fakt dobré, ne strhující, ale dobré (což není málo). A že se dějem mihne E. E. Kisch, to mi přijde jako interesantní třešinka na dortu.... celý text
Hodiny z olova
2018,
Radka Denemarková
"Autorka si uvědomila, že žije v době, kdy se něco láme a mění, a ona neví co. Jako by bruslila a slyšela, jak jí pod nohama praská led a kry v dáli sténají a starý cyklus končí a svět se točí ve vířivce cenzury a autocenzury." - Podobný pocit mám už dlouho, takže toto tíživé čtení odpovídá mým pocitům; o Číně dohromady nic nevím, jsem tedy ráda za vhled, který autorka nabízí (i když jde o beletrii - zdá se, že má dar "vyhmátnout" podstatné). Motiv hodin hodin z olova pomůže uvědomit si čas: ukazují její čas, jejich čas, můj čas, čas. A třeba také čas staré ženy, která coby dítě odjela Wintonovým vlakem. Snad nikdy dosud jsem si neuvědomila tíhu pocitů viny přeživších; ano, četla jsem o nich už dříve, ale nikdy mě to nezasáhlo tolik jako teď. Putuje světem s vědomím, že oni se obětovali; závazek, který je k neunesení. A nic se nemůže zahojit, protože se o všem mlčí. Dále motivy ODLIDŠTĚNÍ, Havlovy myšlenky; "Komunismus nám vymyl mozek. Kapitalismus nám vymývá srdce." Jak dostojíme svým lidským úkolům? Opravdu je humanita vepsí? Knížka tíživá, ale nesmírně působivá, ke které je třeba se vracet.... celý text
