Ventimiglia
přečtené 350
Volání netvora
2012,
Patrick Ness
To si musíte přečíst! Skvělé, citlivé, poutavé. Normálně mi mysteriózní prvky v realistickém příběhu vadí, ale tady ne: tisové jehličky i bobule na podlaze, větvička vyrůstající z podlahy jsou součástí krásného příběhu. Při čtení jsem několikrát pomyslela na Malého prince a myslím, že to není náhoda. Ještě hlubší, než jste čekali. :)... celý text
Ti druzí
2020,
C. J. Tudor
Jednohubka, která se rozjela docela dobře, ale celkem rychle uvadala, takže dočteno spíše ze setrvačnosti než ze zvědavosti.
Pravidla zdvořilosti
2017,
Amor Towles
Radost ze čtení. Příběh báječně plyne, stejně jako jazyk, atmosféra uchvátí, vývoj překvapí. Vypravěčka je čtenářka, což je prima bonus.
Na smrt
2020,
Jozef Karika
O nevolnosti ze čtení, o zlu, které přesahuje veškeré chápání, už toho bylo tady napsáno hodně, pod to nezbývá než se podepsat. Ale kromě toho (a nanicovatého konce - po tolika peripetiích mě závěrečná pasáž připadala nedomrlá) už nemůžu napsat nic špatného. Výborně napsáno. Nový pohled na Heydricha, zdá se, že jeho roli jsem dosud neuměla "docenit". Uvěřitelná geneze propadání postav do bestiality. Budu doporučovat ke čtení...... celý text
Magor a jeho doba
2017,
Marek Švehla
Tak dobré, že jsem si to hned po přečtení popřála k narozeninám. Kniha, ke které se budu vracet, kterou chci číst s tužkou v ruce. :)
Replika
2018,
Lauren Oliver
V rámci žánru vážně trefa. Přečteno na jeden zátah (díky za tip na způsob čtení, vážně se vyplatí knížku obracet průběžně). U cituplných scén mívám obavy z přeslazenosti, tady nehrozí - je to "tak akorát", emoce uvěřitelné (i když logika příběhu chvílemi naopak); postavám jsem vážně fandila - a milovníkům žánru rozhodně doporučuju.... celý text
Bílá past
2021,
Maureen Johnson
Třetí díl už poněkud únavný - hlavně v neustálém připomínání předchozích dějů (které by se jistě vyplatilo ve volně navazujícím cyklu, ale v takto pevně propojené trilogii se mi jeví zbytečné - kdo by začínal třetím dílem bez znalosti předchozích dvou?). Akademie protkaná tajnými chodbami a tunely, překombinovaná zápletka, výhrady k překladu a redakční práci... ale: přes to všechno jsem četla ráda, ocenila jsem popis emočních stavů hlavních postav i to, jak do děje autorka nadávkovala různé současné jevy, potěšila mě linka o obraně demokracie a boji proti zkorumpovanému Kingovi (skvělá mládež, která lidstvo prostě nedá!) i Steviin vývoj, když dospěla k tomu, že "je přesně tím člověkem, kterým chce být". A to je přece báječné. - A to nemluvím o losech. :)... celý text
Pochovejte mě pod podlahu
2020,
Pavel Vladimirovič Sanajev
Úžasně promyšlené, hluboké, ne-černobílé: vypravěč s ukrutnou upřímností odhaluje, co způsobí duševní porucha (v kombinaci se složitým osobnostním nastavením a ranami osudu) v rodinném systému, jak křiví dětský charakter. Ve výsledku nikdo není za padoucha ani za anděla, jenom všichni strašným způsobem trpí, ale nedokážou systém změnit nebo opustit. V menším měřítku bohužel funguje v mnoha rodinách. Takto hypertrofovaná podoba ukáže obludnost takových systémů, jako by je nasvítila, a proto jsem za ni moc vděčná. Napsáno nesmírně autenticky, oceňuji zvláště to, jak se postupně odhaluje pozadí celé rodinné katastrofy.... celý text
Dědina
2018,
Petra Dvořáková
Neuvěřitelně uvěřitelné. Dobře z toho ovšem nikomu nebude. Postavy v celé své rozporuplnosti, nečernobílé, nesympatické, lidské, tolik lidské...
Soběstačný
2020,
Zuzana Dostálová
Dlouho se mi nestalo, abych knihu přečetla na jeden zátah. Možná jsem potřebovala hrdinu, se kterým bych mohla dýchat, a to Štěpán tedy je. Když dává pozor na drobečky, protože člověk může umřít, shýbne-li se pro ně, málem mi to pro něj utrhlo srdce. Když se na své rodiče zlobí a zároveň je má zoufale rád, rozumím mu, když dědečkovi donese půjčené housle, raduju se s ním, když vezme dědečka na ryby, trnu hrůzou, aby ten výlet dopadl dobře, a pak vydechnu úlevou a radostí. A tak se ptám: čím to je, že v těch krátkých, strohých větách, ve stylu, který si na nic nehraje, je tolik síly? - Skvěle napsané.... celý text
