Vidlička přečtené 1419

Dějiny čtení 2007, Alberto Manguel

V životě by mě nenapadlo, jak mnohými úhly se dá na čtení nazírat! Autorova láska ke knížkám a čtení, dýchající z každé stránky, konvenuje každému z nás, kdo to má stejně. Moc moc pěkné, chytré a pro knihomoly povinné.... celý text

Kmen Andromeda 1987, Michael Crichton

Na to, jak je knížka letitá, nepostrádá vůbec švih a nebýt děrných štítků, tak bych si toho snad ani nevšimla... Hle, jakoupak vychytanou techniku měli Amíci už v 60. letech, fiškusové! Napínací Crichton, jak ho mám ráda. Knížka zbytečně neprotahovaná, odsejpací.... celý text

Dobrá kočka, která nemlsá 1976, Miloš Václav Kratochvíl

Pravda, nezjišťovala jsem si, kolik se toho doopravdy ví nebo vědělo o mistrově životě v době, kdy byla napsána tato kniha, ale získala jsem dojem, že asi dost málo. Práce, práce a samá práce, a do toho ještě spousta práce a nějak už nic jiného. Chápu, že při objemu a kvalitě díla, které po sobě Hollar zanechal, už mu na jiné piškuntálie mnoho času nezbývalo, ale na pana Kratochvíla mi celá knížka přišla, no prostě, nudná. Nějaké ty hvězdičky za rozšíření obzoru a hlavně za to, že měl rád svou číču.... celý text

Moje Británie 1992, Karel Kyncl

Určité formáty holt ztrácí na kouzlu, když jsou převedeny do formátů jiných, což je i případ těchto páně Kyncla rozhlasových promluv. Také jeho nezaměnitelný hlas si musí čtenář pouze domýšlet. Co však nechybí jednoznačně, je autorova moudrost, laskavost a smysl pro humor i přes to všechno, co si musel zažít. Naopak, místo aby zahořkl, ještě svoje posluchače vybízí k životnímu optimismu. Pro mě je to navíc nostalgický výlet do raných devadesátých, a po třiceti letech se může čtenář i ohlédnout, kudy jsme šli a kam jsme to nakonec dopracovali. Což bohužel ten optimismus zase trochu zkrouhne... no nic, jdu na další kolekci autorových promluv.... celý text

Arabesky 1928, Jan Neruda

Neruda byl prý docela rasista a na stará kolena i žlučovitej dědek. Z téhle knížky na mě ale vykoukl pouze neuvěřitelný smysl pro humor a ironii, že jsem se lámala od začátku do konce. Na humor mě, pravda, dostanete vždycky. Taky na úžasnou češtinu 19. věku. To se to pak takhle píše, když se tak i mluví, že jo... Ale fascinovaly mě i obsáhlé Nerudovy vědomosti. Mám na mysli znalost všech těch spisovatelů, filozofů či divadelních her. Vždycky jsem u podobných autorů tohle obdivovala a říkala si, kde to všechno proboha nabrali! Pak se ale trochu uchlácholím tím, že klasické vzdělání v té době všechno toto obsahovalo a taky, že nemusí mít polovinu paměti zabranou 20. stoletím, že. Ale stejně klobouček! Obzvláštní pozornosti doporučuji ctěnému čtenářstvu povídky Papoušek, či Páně Leibnerova ženitba, no a samozřejmě Vampýra - tam veškerá sranda končí.... celý text

Noc zpovědníka 2009, Tomáš Halík

Kazdym z devatenacti zamysleni prosvecovala hlavne neuveritelna chytrost, moudrost, laskavost a promyslenost. Aby ne, kdyz je premysleni a pece o stado vase povolani. Obcas si sice u pana Halika rikam, ze by neuskodilo mene akademicnosti, ale co chtit od pana, co ma asi pet vysokych skol, ze jo. Pak se ale kouknu na sebe a nezbyva mi nez si rict: "Sraz paty a jdi se taky neco ucit..." Je pravda, ze eseje nejsou uplne muj salek caje (proto taky jen tri hvezdy), a ze krome nadejeplnyho pocitu si nebudu z knizky extra nic moc pamatovat, ale ke kolemvanocnimu casu je idealni pro takove to domaci rozjimani.... celý text

Jablečné víno s Rozárkou 1983, Laurie Lee

Autor ma neuveritelnou fantazii, pozorovaci talent a dar vymyslet neskutecny primery. Vim, ze je to trochu neco jinyho, ale porad jsem vzpominala na Stepanka, jak diktoval Nadenickovi ten dopis (oblasti jsou vzdycky klicove atd...). A umi dokonale vykreslit atmosferu, mrznete i parite se s nim. Je videt, ze je hlavne basnik. Potud klady, dal uz si budu jen stezovat... Prvni kniha jeste drobet vyhovovala memu ctenarskemu vkusu - nadherna Anglie a trocha humoru, taky jsem se na ni moc tesila. I kdyz postavy me neuveritelne pily krev, hlavne Laurie sam a maminka, nebot nesnasim spratky a zmatkare (vzdycky vam nejvic vadi, to co sami nejspis jste, ze jo). Druha kniha uz bohuzel obsahovala jenom to, co nerada - Spanelsko, Spanely, lyricky popisy krajiny, hrdinu, co si hned s kazdym rozumi, a revolucionare (nic z toho samozrejme neni autorova vina), pronudila jsem se proste az do konce. Editor to mel zrejme stejne jako ja, protoze cim vic se pribeh chylil k zaveru, tim vic se mnozily chybky. Ke knizce mam uctu (po Anglii existuji dokonce stezky a ruzne prirodni kdovicosti Laurieho Lee), ale nejak jsme se nepotkaly...... celý text

Kalibův zločin a jiné obrazy z podhoří 1971, Karel Václav Rais

Hu! Brrrr!!! V prekrasne prirode nechutni lide... Mistrne zpodobnene, nemam co vytknout, tohle jeste hodne dlouho nedostanu z hlavy...

Rytíři kříže 2002, Martin Komárek

Rytíři krve 2003, Martin Komárek

Vara Guru 1991, Jan Křesadlo (p)

Opet perla! Jinak to Kresadlo asi ani neumi. Prekrasna takmer prvorepublikova stylistika, znalosti, moudrost a hlavne neuveritelnej pro me moc blizkej smysl pro humor vykresava v mem mozecku trochu zavisti, ze takhle psat nikdy umet nebudu, ale hlavne gejziry jisker smichu a obdivu. Mym vara guru se od ted stalo Kresadlo!... celý text

Prevítem snadno a rychle 1999, Simon Brett

Krev elfů 2011, Andrzej Sapkowski

Nemůžu si pomoct, ale tenhle díl mi připadal stylově hodně nevyvážený. Měli-li jsme vážně nahlédnout do vysoké politiky a do vývoje mysli puberťačky, pak se tam absolutně nehodily žertovné pasáže, kdy Geralt měl lepší dny a zrovna někde v ústraní melancholicky nedumal. Jasně, že příběh potřebuje odlehčit, ale v tomhle případě se to tlouklo nějak moc... Paradoxně jsem se u spratka Everetta a ogara Yerpena ale bavila nejvíc. Asi jsem už fakt stará a fantasy potřebuju prošpikované humorem od začátku do konce. Holt namlsaná Kulhánkem. Ale abych jen nekritizovala, oceňuju krásně promyšlený příběh i tamější svět a přece jen jsem zvědavá, jak to dopadne. Jen mi prozatím přečtené tři knihy přišly stylově hodně rozkolísané. Snad si dál užiju i víc Geralta, protože tolik Ciri jako zde by mi asi vypilo krev až do dna... Uvidíme, jedu dál.... celý text

Laboratoř času 1978, Marcel Thiry

Scificko ze 30. let z pera basnika predklada zase jiny nahled na pravo menit beh casu na rozdil od vetsiny "dnesnich nazoru". Poeticka prochazka Oestendem po pricinach a nasledcich ctenari prijemne provetra jeho vlastni nazory na cestovani casem. A me neprestane vrtat hlavou, kdoze to teda vlastne v "nasem svete" vyhral u toho Watterloo...... celý text

Sedmnáct zlatých princezen 1987, Odolen Klindera

Pověsti jsou inspirovány hodně buddhistickou filosofií, takže většina hrdinů není hnána nějakou sobeckou touhou, ba právě naopak, a tím jsou pro mě tyto pověsti moc krásné a příjemné. Knížka je navíc nádherně ilustrována a má i netradiční formát. A juknout někam, kde to tak moc zase neznáme, je určitě vždycky moc zajímavé! Škoda jen tiskového šotka, když se tam několik stran opakuje, ale lepší než kdyby chyběly, že jo... (tohle mi nikdy nebylo jasné, jak to, že když si dá vydavatel s knihou takovou práci, přehlídne se takováhle hrubajzna - navíc ve stostránkové knížce... ale pokud to není na překážku čtení, neřeším, jsme jen lidi)... celý text

Věk barbarů 2005, Eduard Droberjar

Z maglajzu v mý hlavě se stal trochu utříděnější maglajz. Sáhnu ještě po dalších titulech, aby se z utříděnějšího maglajzu stalo něco jako znalost. Mimochodem, všimli jste si, že téměř všechny hroby, o kterých byla řeč, byly dříve či později vykradeny? Né, že by mě to překvapilo...... celý text

222 tajemných míst do kapsy 2003, Petr Dvořáček

Pro trochu te inspirace urcite super. Jen bych uvitala mapky a geograficke razeni misto abecedniho...

60 poutních míst do kapsy 2004, Petr Dvořáček

Inspirativni, nechybi data hlavnich pouti konanych k vybranym poutnim mistum. Co ale chybi jsou mapky. A razeni bych uprednostnila spis geograficke nez abecedni. Ale krasne fotky zvou k vyletu ci pouti bez debaty.... celý text

Skanzeny do kapsy 2005, Petr Dvořáček

Prakticke, inspirativni, nechybi oteviraci doby, adresy atd. Chybi ale mapky, coz bych u pruvodce pro zakladni orientaci cekala, a take bych razeni volila spise geograficke nez abecedni... Ale fotky a i tematicky vhodne zvolena hneda barva knizky me lakaji k vyletum hned!... celý text

Vánoční povídky (3 povídky) 1984, Charles Dickens

Atmosféru mají všechny tři povídky bezesporu. Ale co se snese u Pickwicka díky humoru, mi tady bohužel pije krev - pitoreskní postavičky hodňoučkých pánků (slovo pán se sem prostě nehodí) a cudné přesvaté přehodné dcérečky s myslí čistou jak ten sníh, co se k vánočním povídkám alespoň hodí. Ale třetí hvězdičku přidám Charliemu za altruismum, kvůli kterému psal tak, jak psal, a za výchovný efekt, který podle doslovu jeho dílo mělo.... celý text