Vidlička přečtené 1436
Pravdě do očí
1985,
Jan Krůta
SPOILER: Velký zklamání. Podle anotace jsem nabyla dojmu, že kniha bude pojatá z pohledu zvířat, opak byl pravdou. Tunajší svět a jeho nové uspořádání je načrtnut jen v tom nejnutnějším, což pro příběh stačilo, ale to bylo právě to, na co jsem se těšila - jak to jen ten autor vymyslí? Bohužel to bylo ale zase celý jen o lidech a jejich citečkách, trochu mi to připomnělo takovou slabší páralovštinu. Dala bych jen jednu hvězdičku, druhou ale přidám za to, že s hrdinama na konci udělal autor rychlej konec, a hlavně za Černou knihu vinoucí se pod čarou celým textem. Nebylo mi to samozřejmě neznámý, ale když to čte člověk takhle najednou, je to vždycky, znovu a pokaždý otřes a hnus. Je cítit, jak to autora taky strašně trápí, ale ta knížka měla prostě vypadat úplně jinak, mohl ze zajímavýho námětu vytěžit mnohem mnohem víc. Škoda. Smrt lidem!... celý text
Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity
2015,
Martin C. Putna
Anotace tentokrát absolutně nelže, čtenář si krásně ucelí dosavadní znalosti a doplní ty chybějící, to všechno v celkových souvislostech. Souhlasím s většinou komentářů níže, klobouček před autorem. Doporučuju.... celý text
Jaký otec, takový syn
1996,
Robert Fulghum
Aneb jak si přihřát polívčičku na otcově jméně, jehož nadhledu a vtipu rozhodně nedosahuju... Snaha o sebeukázání, jak jsem úžasnej, milující a chápající otec. Klasicky americký - "nenápadně" moralizující.... celý text
O nějakou vrcholnou literaturu se tady samozřejmě nejedná, ale u Browna mě baví, že se člověk dozví spoustu věcí o spoustě věcí. Ále - gdyby to zkrátil na půlku, nic by se asi nestalo. Hvězdičky srážim v tomhle případě hlavně za zbytečnou a otravnou rozvláčnost.... celý text
Kronika města Kocourkova
1978,
Ondřej Sekora
Jako dítě nadšená. Jako dospělý ale teprve člověk docení, že lidská blbost je neomezená :-).
Z mého života
1991,
František Ringo Čech
Tak tohle bylo moc příjemný překvápko. Znám od Ringa v podstatě jen Dívčí válku, kterou teda miluju, ale nečekala jsem, že bude takhle moc vtipnej jako úplně. Fakt jsem se moc nasmála, a bavila se hlavně jeho tolik mi blízkou sebeironií. Odpočinková pecička.... celý text
Pomóóóc! Doktor se topí...
2001,
Toon Kortooms
Jako milý, vtipný, humor mi připomínal můj oblíbenej anglickej, takže až potud dobrý. Ale měla jsem pocit úporný snahy vylíčit doktora jako skutečně strašně moc lidskýho, hodnýho, vtipnýho, svéráznýho, lidumilnýho..., no prostě čeho je moc, toho je příliš. A navíc já sulc miluju!... celý text
Slavné historické příběhy (Jak to bylo doopravdy?)
2007,
Ed Rayner
Autoři předloží vždy všechny známé hypotézy, ale jen mááálokdy splní, co slibují v nadpisu knihy - odpovědět čtenáři, jak to tedy doopravdy bylo. Většinou řeknou, že už se to po tý době nedá zjistit. Což chápu, ale na to, že se na obálce prezentují jako historikové, čekala jsem, že budou informovanější. Nicméně knížka je dobrá pro inspiraci, o jakou událost se zajímat jinde podrobněji.... celý text
Želary
2001,
Květa Legátová (p)
Lidi jsou svině a většinu neštěstí jim nezpůsobí "život" ale ostatní lidé. Paní Legátová nám ale ukazuje, že když se podíváte na každého zvlášť a zblízka, dozvíte se, proč je takovej č..., a alespoň částečně pochopíte, proč se chová tak, jak se chová. Já už se o to snažím nějakou dobu, dívat se na věci i z pohledu druhých, a je to moc poučný, když už nic jinýho. Jinak knížka nádherná, neškodilo by, kdyby každej začal psát až po sedmdesátce. A když je vám mizerně, po přečtení uznáte, že se máte ještě fajn...... celý text
Město a hvězdy
2005,
Arthur Charles Clarke
SPOILER: Tak já nevim. Nejdřív chtěl ven, pak zas dovnitř, a pak už vůběc nevěděl co chce... Ale filozofie příběhu spočívá samozřejmě v tom nezahnít, nebát se otevřít novým možnostem, i když dopředu nevíte, jestli bude změna k dobrému bo naopak. Občasný nedotaženosti úplně pomíjím, protože pro příběh nebylo důležité mít dokonale vymyšlený celý svět, ale u Clarka bych se toho nenadála. Asi to bylo proto, že knížku přepisovat po letech a šel hlavně po smyslu než po detailech... Autora miluju, ale tohle se nějak úplně nepovedlo.... celý text
Mary Bartonová
1976,
Elizabeth Gaskell
Miluju anglickou literaturu z jakéhokoliv století, ale je mi líto... Je mi jasné, že ve své době bylo toto téma nadmíru důležité, obzvlášť podané z pera ženy, za to všechno klobouk dolů. Ale čistě ze čtenářského hlediska jsem trochu trpěla. Postavy na pěst, jednu chvíli géniové, za moment zas ubožáčci. Celé vyznění hrozně jednostranné, a stylisticky hrozně dřevně naivní a chaotické (já vím, sama jsem vydala haldu knih oceněných nobelovkou... ale nic ve zlém, na názor na knížku mám právo). Zkrátit tak na polovinu by dílu taky prospělo. Ale co autorka chtěla, to se jí povedlo - popsat čtenáři tu bídu a zmar, kterou prožívali miliony lidí té doby, a díky čemu dnešní čtenář nemůže než děkovat kdy a jak žije. Ačkoliv se obávám, že do rukou lidí (továrníků a průmyslníků), kde by mohla nějakou službu udělat, se kniha asi nikdy masově nedostala. Mám ke knize i k lidem, které popisuje, úctu, ale ať se snažím, jak chci, druhou hvězdičku prostě přikliknout nedokážu.... celý text
Defraudanti
1980,
Valentin Petrovič Katajev
Spoiler: Trochu drsnější verze Dvanácti křesel nebo Zlatého telete. Dvacátá léta asi opravdu sovětské satiře přála, když vznikaly takovéhle perličky. A pořád se nestačím divit, že to vůbec mohlo vyjít. No, co si budeme povídat, asi poslední záchvěvy než to vzal Ocelový pořádně do rukou. Taky na Rusácích obdivuju, že dokážou z totální devastace svýho národa chlastem udělat vždycky docela sympatickou zábavnou jízdu. Jako byla to fakt prdel. Road movie na vodce aneb jak se za pár dní za cizí prachy prokalit k pěti letům natvrdo! (...a ano, chápu, že to má ukázat i tu vážnou notu a tepat poměry, ale Váničkové mě budou vždycky tímhle fascinovat)... celý text
Oheň v diaľke
1989,
Péter Zsoldos
Trochuspoilery: Asi jsem švihlá, ale baví mě knížky, které nejsou napínavé. A v případě Ohně to nemyslím ani trochu negativně. Stane se tam haldál dramatických věcí, ale tím, že je to podáno zápiskovou formou po létech, všechno plyne tak nějak poklidně. Navíc člověk ví, že Gregor neumře ;-) Až úplně nakonec, že jo... Nakonec? Má vůbec jakýkoliv příběh konec? Všechno vždycky nějakým způsobem pokračuje, a pro následující generace jsou pak všechny ty dramatické děje a činy už jen dějinami. Aspoň to jsem si z toho vzala já (ne, že bych to teda už dávno nevěděla), a z fantasy dějin jednoho období Avany to činí hezké SF dílko.... celý text
Draculův zlověstný doušek
1997,
Miloslav Švandrlík
Na Švagra to samozřejmě zdaleka nemá, přesto je to knížečka dle mého gusta. Spousta drobných námětů, jejichž délka i zpracování je podle mě adekvátní - proč je nehodit na papír, když se vám honí hlavou. Pro čtenáře, kteří se neradi bojí, ale trochu toho tajemného drakulovského mrazení mají přece jenom rádi.... celý text