Viwi
přečtené 177
Vetřelci v našich hlavách
2023,
Daniel Pelikán
Příběh pojímá nesmírně zajímavé téma poněkud ploše, a to je velká škoda. Jako obecný vhled na nemoc funguje velice dobře, ovšem z komplexní stránky věci tomu chybí spousta věcí. A i když zpracování je zajímavé, jedná se veskrze o dialog protagonisty s nemocí, či-li vetřelcem v hlavě, který přečtete během (a to hodně přeháním) maximálně hodiny. Bylo by skvělé, kdybychom se toho dozvěděli víc - jak se nemoc rozvíjela, protože stav Petra rozhodně není v prvotním stádiu, ale vygradovala do život silně ovlivňujícího problému. Dále by bylo zajímavé rozvést jestli OCD Petr trpí už od dětství (+ jak se to projevuje u dětí?), nebo se rozvinula v dospělosti? Jak moc to postihlo jeho osobní život? Autor mohl jít víc do hloubky.. ale v rámci šíření povědomí o nemoci je to určitě skvělý počin.... celý text
Dvůr stříbrných plamenů
2022,
Sarah J. Maas
Tak. S veeelmi pomalým otočením poslední stránky mě přepadl strašný smutek... cítily jste to taky, že ano? Mentálně jsem asi stále ještě ve Velarisu. První knihy jsem slupla rychle jako malinu, a tu poslední si musela dávkovat, aby se (prozatimní) konec série nepřikradl tak rychle. Byla to skvělá výprava Prythianem, a já si užila každou chvíli. Mám takový pocit, že mi bude nějaký čas trvat, než se psychicky odpoutám od všech postav, které jsem si postupem času - dříve, či později - naprosto zamilovala. (To ani nešlo jinak) Přiznávám se bez mučení, že jsem knihu četla hlavně kvůli dalším událostem týkajícím se Feyre a Rhyse, a že o Nestin příběh jsem po Dvoře mrazu a hvězd vůbec nestála.. Byla jsem trochu (čti: hodně) skeptická, ale nakonec nemůžu jinak, než mít Nestu ráda, byť mi opravdu povětšinu času drala neskutečně nervy. Hlavně její bezdůvodná nevraživost vůči Feyre.. Byl to jistě záměr, utvořit extrémně zlou, zkaženou a zahořklou duši, která se probojuje k (vlastnímu) odpuštění a nakonec i štěstí. Taky je pravda, že ta paralela s Feyřiným příběhem tu je zřejmá, to nelze nevidět. Je trošku škoda, že celá kniha plyne pomalu a nic extra zásadního se neděje, a pak se klasicky všechno zlomové "nahonem" uděje během posledních 100 stran? No, tak jako u celé série vlastně.. Nejvíc mi vadilo, jak nudný byl "bossfight" s Briallyn.. to se jaksi nepovedlo a rozhodně si ta obávaná ohavná královna zasloužila víc, ale chápu, Maas zřejmě tlačil čas či prostor. Nicméně asi proto ubírám hvězdu, zklamalo mě to. Dále mě zklamala ta spousta nedořešených/nedořečených osudů různých postav, jsem tedy jedině ráda, že bude další kniha, protože tu si zasloužíme, haha! A snad se nám dostane i odpovědí na otázky. No a k tomu, že je to knižní porno... sama nevím, co si mám o sobě myslet, ale mně to tak úplně nepřišlo, anebo jsem už asi přivykla současnému trendu, kde ty spicy scény jsou častější a častější? V porovnání se zbytkem serie JE to rozhodně pikantnější a odvážnější, autorka se nám tu rozdováděla a použila slova, která v předešlých knihách snad nikdy nebyla, no a možná právě ten kontrast bije tolik do očí a vzbuzuje to všeobecné rozpaky? V porovnání s Rhysem a Feyre je to mezi Cassianem a Nestou divočejší a tvrdší (panebože, proč to tu píšu? :D) ale rozhodně nemají sex na každé druhé stránce.. Vlastně to však kopíruje charakter a vztah jich samotných, tak proč ne? Každopádně jestli máte rádi/rády cudnou literaturu, doporučuji spíš něco od Austinové *mrk mrk* K ACOTARU se s železnou jistotou rozhodně vrátím, miluju to. Doporučuji.... celý text
Vila v Itálii
2024,
Julie Caplin
Julii už posledních pár dílů čtu spíše tak "sběratelsky", abych měla všechny Romantické útěky odškrtnuté, protožě je to opravdu stále to samé dokola. Na druhou stranu - taky dobře - dostanete přesně to, co čekáte, a její knihy si přečtu jako oddechovku jak já, tak třeba moje babi (které "caplinovky" doslova učarovaly, její knihy má snad nejradši a díky nim zase našla léta ztracenou vášeň pro čtení, z čehož mám obrovskou radost a patří proto Julii mé díky!) Tento díl je velice osvěžující v tom, že máme hlavní hrdinku zdravě sebevědomou a chytrou dívku, nikoli uplakané štěňátko. Má také osobitý smysl pro humor, dokáže najít na vše správnou odpověď v ten správný moment a zkrátka a dobře - mám z ní dobrý pocit, mě bavila. Samotnému prostředí nelze nic vytknout, popis míst a všeho okolo Julie prostě umí a je v tom opravdu dobrá. Ani nemusím psát, že kniha má opět překrásnou obálku, paní/slečna ilustrátorka je úžasná! Za co ale dávám body dolů je hlavní mužská postava. Ježkovyvoči, jak já ho s každou stránkou proklínala! Klasický odměřený Brit, který své suché a urážlivé poznámky střílí na počkání. Tohle je bohužel taky Juliina doména - vytvořit fádního do sebe zahleděného patrona, který je ale mimojiné samý sval a taky je jen tak mimochodem nebesky krásný, takže naše nebohá hlavní hrdinka nemá na vybranou a musí se do něj zamilovat. Díky tomuhle na nervy jdoucímu hňupovi jsem knihu dokonce odložila s tím, že ji dočítat nebudu, protože ho nemůžu vystát.. :D Nakonec jsem ale ráda, že jsem ji po čase dočetla, je to opravdu jedna z těch lepších caplinovských knih.... celý text
Dvůr mrazu a hvězd
2018,
Sarah J. Maas
Asi rozumím tomu, proč se kniha někomu nelíbí a přijde mu zbytečná, ale pro mě je pravým opakem: já jsem si totiž VŽDYCKY po dočtení jakékoliv romantické knihy přála přesně něco takového. Klidné pokračování a vyprávění o životě mých oblíbených postav, co pohladí po duši, a bude bez dramat a zvratů. Já si totiž (jako nenapravitelný romantik) vždycky na konci hezké knihy, která končí stylem: dali se konečně dohromady, jsou šťastní a konec!, říkám "A co dál? Jak se mají?!" :D A tady jsem dostala celou knihu! :D já jsem nadšená, moc se mi to celé líbilo, i když se tam zásadního stalo tak maximálně to, že jsem začala nesnášet Nestu nanovo, na její příběh jsem ovšem zvědavá, ale moc nepředpokládám, že na ni změním názor, jak jsem někde četla... a už vůbec mi nepřijde pravděpodobné, že bych ji mohla mít radši, než Feyre.... celý text
Dvůr křídel a zmaru
2018,
Sarah J. Maas
Naprosto tuhle sérii miluju, jen je škoda, že jsem na ni přišla až teď, protože mi spoustu věcí vyspoileroval instagram (ale na druhou stranu možná taky dobře - protože jsem alespoň na konci tohoto dílu neměla infarkt..). Nikdy bych nečekala, že knihu, která má 700+ stran slupnu jako malinu :D... celý text
