Vyhledávání v diskuzi
Postava hledá autora - pomozte jí!:
Arnold Jidáš Rimmer hledá Roba Granta a Douga Naylora - Zobrazit vlákno diskuze
Jakou knihu právě čtete?:
Právě čtu/dočítám:
Neal Shusterman - Pravidla hry
...a při běhu se psem poslouchám audioknihu:
Peter Petre, Arnold Schwarzenegger - Total Recall: Můj neuvěřitelný životní příběh - Zobrazit vlákno diskuze
Postava hledá autora - pomozte jí!:
Arnold Jidáš Rimmer :) hledá Roba Granta...Chris Barrie... doufám že se hladali, hledali hledali... až se našli - Zobrazit vlákno diskuze
Slovní fotbal - Autoři:
Nick Arnold - Zobrazit vlákno diskuze
Postava hledá autora - pomozte jí!:
Spoléhala jsem na PanaPredsedu, že by to mohl vědět, a nezklamal mne:). Je to on, mého srdce šampion, Arnold Jidáš Rimmer. Předávám slovo. - Zobrazit vlákno diskuze
Postava hledá autora - pomozte jí!:
Arnold Jidáš Rimmer hledá Roba Granta?
edit: a Douga Naylora - Zobrazit vlákno diskuze
Chybné série - duplicity a chyby:
Našla jsem 2 profily jednoho autora Arnolda Mindella: https://www.databazeknih.cz/search?q=Arnold+mindell&in=authors - Zobrazit vlákno diskuze
Uhodněte dětskou knížku (hra pro děti i dospělé):
Pan Sova od Arnolda Lobela - Zobrazit vlákno diskuze
7. Kniha, jejíž autor je o 22 let starší než já:
Lenka.Vílka: jé, moc děkuju, zkusim sehnat u nás v knihovně Nakonec jsem teda našla ještě jednoho autora, který by šel, a to Nick Arnold. Sice píše pro děti, ale to mi nevadí - Zobrazit vlákno diskuze
Filosofování pod starým mohutným dubem:
A to má Naias našprtáno, že? :) ať žije Arnold! - Zobrazit vlákno diskuze
Filosofování pod starým mohutným dubem:
Terror, ako povedal Arnold Rimmer, to říkají jenom chudáci. - Zobrazit vlákno diskuze
Prosím o opravu:
V prípade poviedky Šťastie Otta Temkeho z antológie Dni a noci Nemecka je autorom len Arnold Zweig, prosím odstrániť meno Stefan Zweig (ten s poviedkou nemá nič spoločné). - Zobrazit vlákno diskuze
Česká detektivka jako odmítnutý žánr - léta 1948 – 1958 .:
...dnes tady uletím k filmu ....
v podvečer si dám starý český film Záhada modrého pokoje.....
A s tím je spojen i článek ...........
Dnes již pozapomenutý snímek Záhada modrého pokoje je považován za první českou zvukovou filmovou detektivku. Oko dnešního diváka sice na filmu uvidí limity zapříčiněné zejména omezenými finančními prostředky a nedotaženým scénářem, ale je třeba jej brát jako průkopnické dílo zpracovávající žánr, který byl v dobách meziválečné kinematografie upozaděn za komediemi, operetami nebo melodramaty.
Film byl natočen podle německého filmu Geheimnis des blauen Zimmers, který režíroval v roce 1932 v Německu Erich Engels.
Pro příběh o záhadných vraždách v modrém pokoji na starém šlechtickém sídle posloužily motivy z románů známého anglického spisovatele detektivek Edgara Wallace. Ovšem vzorem pro snímek se stal hlavně film Geheimnis des blauen Zimmers, který v Německu podle scénáře Ericha Philippiho režíroval na konci roku 1932 Erich Engels. Vzhledem k podobnosti scénáře a shodnému inscenování scén je tak tento film považován za českou (téměř identickou) verzi tohoto německého titulu. V roce 1933 vznikla na tento Philippiho námět i americká verze Secret of the Blue Room v režii Kurta Neumanna.
U zrodu české verze Záhady modrého pokoje stáli výrobci Josef Hašler a František Lepka. Scénář napsal herec, písničkář a scenárista Karel Hašler (příbuzný Josefa Hašlera), jenž složil na hudbu Heinze Lettona z originálního filmu píseň Po tobě toužím v podání Jiřiny Šejbalové. Hudbu nahrál orchestr Melody Boys za řízení jeho kapelníka, tehdy slavného zpěváka R. A. Dvorského. V německé předloze se píseň podle textu Ericha Phillippiho jmenovala Immer denk ich nur an Dich.
Původně se děj odehrával v německém prostředí, v tuzemském snímku byl přenesen na anglický zámek. Díky této přeměně byla pozměněna i některá jména hlavních postav. Z Roberta von Hellberga se stal hrabě Hellford, komisař Schuster získal jméno Brown, námořní důstojník Axel Brink se stal Jimmy Brinkem a reportér Frank Färber se změnil na Franka Ferbera. V obou snímcích zůstala zachována kosmopolitně znějící jména (Irena, Tom Brandt, komorník Pavel, komorná Betty, kuchařka Marie nebo šofér Max).
Příležitost k režii získal po delších poradách producentů tehdy sedmatřicetiletý debutant Miroslav Cikán. Podle úvodních titulků filmu se autor scénáře Karel Hašler podílel i na režii dialogů. Film byl natočen v lednu 1933 za pouhý týden v ateliérech AB na Vinohradech. Ve stavbách Štěpána Kopeckého, výpravě Arnolda Reimanna a před kamerou Jana Stallicha se objevil kromě Karla Hašlera František Smolík, Bedřich Vrbský, František Kovářík, Jan Sviták a mladá Jiřina Šejbalová.
Do dvojice soků v lásce tvůrci obsadili začínající mladé herce Antonína Novotného a Miroslava Svobodu. Oba krátce předtím debutovali a ihned se proslavili v obdobných postavách z dramatu Vladislava Vančury a Svatopluka Innemann Před maturitou (1932). I poté úspěšně pokračovali ve filmové práci.
Pro ilustraci anglického sídla v několika málo exteriérových záběrech posloužil zámek Stránov a okolí Ralska, jinak se celý děj filmu odehrává v ateliérových dekoracích. Ještě v lednu roku 1933 proběhla cenzura snímku a krátce nato, již 3. února proběhla jeho premiéra. V každém z premiérových pražských kin Fénix a Passage se udržel po celé dva týdny.
Dobová kritika při premiéře ocenila využití u nás opomíjeného žánru detektivky. Až na dílčí drobnosti chválila herecké výkony (vyzdvihován byl především výkon Františka Kováříka v kreaci strohého komorníka), uspokojena byla i vyvedenými dekoracemi Štěpána Kopeckého a kamerou Jana Stallicha. Uznala i debutujícího Miroslava Cikána. Ovšem objevily se i některé kritičtější ohlasy. Františka Tůmová vyčítala režiséru Cikánovi, že přecenil své síly, když se ve své prvotině pustil do detektivky. Režisér prý nevěnoval pozornost kameře a „nedovedl využiti všech možností jež měl po ruce. Ději chybí spád a scénám dramatičnost.“ Celkově však byl film až na několik výhrad přijat pozitivně.
Úspěchy tohoto filmu a komedie Dům na předměstí zajistily začínajícímu Miroslavu Cikánovi budoucí kariéru a jako spolehlivému tvůrci mu byly svěřovány další filmové projekty. Ovšem Záhada modrého pokoje byla zakrátko zastíněna Innemannovým kvalitním přepisem detektivního románu Emila Vachka Muž a stín pod názvem Vražda v Ostrovní ulici (1933), jenž se stal prvním filmem natočeným v nových barrandovských ateliérech. Je příznačné, že tyto dva filmy se ve 30. letech a během německé okupace do roku 1945 staly jedinými pokusy o vážně myšlenou detektivku.
Zbylé tituly Krok do tmy (1938), Pelikán má alibi (1940), Těžký život dobrodruha (1941), Čtrnáctý u stolu (1943) a Paklíč (1944) jsou detektivními (kriminálními) komediemi. Jen o něco málo lépe je na tom jiný, relativně podobný žánr špionážního dramatu, zastoupený v tomto období českou i německou verzí Aféry plukovníka Redla (1931), Sedmou velmocí (1933) a Vzdušným torpédem 48 (1936).
Záhada modrého pokoje (ČSR 1933), režie: Miroslav Cikán, scénář: Karel Hašler, kamera: Jan Stallich, hudba: Karel Hašler, Heinz Letton, střih: Antonín Zelenka, hrají: Harek Hašler, František Smolík, Jiřina Šejbalová, Bedřich Vrbský, František Kovářík, Jan Sviták, Miroslav Svoboda, Antonín Novotný, Milada Smolíková, Jan W. Speerger ad. Filmexport, 72 min. DVD vydání: 29. 6. 2016. - Zobrazit vlákno diskuze
Hudba pre náladu:
Arnold Schönberg - Dechový kvintet
https://www.youtube.com/watch?v=HQ9Xm1JyfB8
toto je podle mého jeden z nejzvláštějších druhů hudby, jaká kdy byla složena. A věřte nebo ne, ale já si tuto hudbu užívám :-) Musel jsem se opakovaně nutit k tomu, abych si to pustil, a pak to můj mozek nějak pobral a je to taková krásná teplá hudba plná delikátních schoenbergovských melodií :-) Podle mého žádný z modernistů, kteří přišli po Schoenbergovi nebo Messiaenovi nebyl tak originální, ani tak složitý na pochopení. Snad jen Boulez je ještě trochu podobný. - Zobrazit vlákno diskuze
Filosofování pod starým mohutným dubem:
alekis, Arnold Galopin....jako děcko jsem přečetl všechno co od něj šlo sehnat... ale nikdy jsem nic z toho nevlastnil......až na stáří jsem sehnal ebooky s jeho knihami, tak na čestném místě ve čtečce jsou
- Aeroplánem kolem světa
- Divy neznámého světa
- Lovec šelem 3.díly
- Patnáctiletý letec 2.díly
- Skautova dobrodružství na cestě kolem světa 2.díly
....jsou to brakové skvosty - Zobrazit vlákno diskuze
Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
woodwarde, já vím, že se to jmenuje Patnáctiletý letec a napsal to Arnold? Galopin. Ale jelikož jsem to četla asi před 60 lety, tak tohle je všechno... - Zobrazit vlákno diskuze
A. Einstein, popularizace vědy a naučná literatura:
Do třetice:
Královská švédská akademie věd ve Stockholmu vyhlásila laureáty Nobelovy ceny za chemii. Trojice vědců, Frances H. Arnoldová, George P. Smith a sir Gregory P. Winter, pomohla pochopit a využít principy řízené evoluce.
Letošní laureáti pomohli ovládnout sílu evoluce a její principy využili k tomu, aby laboratorně vyvinuli proteiny, které ulehčují lidem život. Enzymy, které vznikají díky řízené evoluci, se používají v širokém spektru praktických činností všedního dne – od výroby biopaliv, až po vývoj nových léčiv. Protilátky, které vznikají pomocí metody takzvaného fágového displeje, zase mohou úspěšně bojovat s autoimunními poruchami a dokonce v některých případech dokonce léčit rakovinové metastáze.
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2611475-sledujte-dnes-dopoledne-bude-vyhlasena-nobelova-cena-za-chemii - Zobrazit vlákno diskuze
Filosofování pod starým mohutným dubem:
Reader 07, já zase myslím, že i v tom městě měl Predátor slušnou jízdu. V džungli to umocnil nepřemožitelný Arnold, ovšem detektiv z druhého dílu byl také dobrej řízek, takže už teď netrpělivě vyhlížím páteční premiéru, zda se do třetice podaří natočit stejně dobrý film. Tyhle filmy bych dával povinně promítat myslivcům, aby zjistili, jaké to je, když vás někdo nahání s moderní technikou po lese. - Zobrazit vlákno diskuze
Hádejte autory:):
Arnold Zweig (Německo/Palestina/NDR, tady má uvedenou národnost polskou, což s uvedeným životopisem nějak neladí)? - Zobrazit vlákno diskuze
Postava hledá autora - pomozte jí!:
arnold zeck je newyorskej moriarty. to ví každej. ach jo, tady bejvala kdysi taková pohoda... - Zobrazit vlákno diskuze
Postava hledá autora - pomozte jí!:
Arnold Zeck - Rex Stout (děsná fuška) - Zobrazit vlákno diskuze
Postava hledá autora - pomozte jí!:
Arnold Rimmer hledá Roba Granta a Douga Naylora ? - Zobrazit vlákno diskuze
Postava hledá autora - pomozte jí!:
Teď mě napadá, že Nero Wolfe, jenž se zabýval pěstováním orchidejí, byl sice starej pecivál, který nerad vycházel z domu, ale to o něm jeho autor jenom šířil takový pomluvy. Ve skutečnosti byl leckde, třeba v lázních Kanawha v západní Virginii, v Montaně na chalupě u slečny Rowanový, vraha Marka Vukčiče honil až do Černý hory a zpátky, jednou strávil dokonce asi dva měsíce na západním pobřeží USA, když se chystal zatočit s Arnoldem Zeckem, zamlada projel Evropu, byl i v Egyptě, kde má dodnes dům... ovšem je fakt, že lodí se sem tam svezl... - Zobrazit vlákno diskuze
Hádejte autory:):
Arnold Lobel - Zobrazit vlákno diskuze
Hádejte autory:):
Arnold Lobel? - Zobrazit vlákno diskuze
Slavní detektivové:
Dovolil bych si doplnit dva velikány, kteří by tu rozhodně neměli chybět:
1) NERO WOLFE - největší a hlavně nejtěžší detektiv všech dob. Váží asi sedminu tuny a trpí zásadní nechutí k pohybu. Dům opouští jen zřídkakdy a kvůli práci téměř nikdy (on to aspoň o sobě tvrdí, ale jeho autor REX STOUT mu tu a tam vymyslí situaci, kdy svoje pravidla musí porušit).
Obvykle detektivní živnost funguje tak, že Nero Wolfe obsluhuje mozek, zatímco veškerý potřebný pohyb vykonává jeho bystrý, prakticky dokonalý asistent Archie Goodwin .Wolfe je labužník, sám i zkušený kuchař, přestože vaření se věnuje jen vzácně a zaměstnává vynikajícího švýcarského kuchaře Fritze Brennera. Velký detektiv mluví šesti cizími jazyky, včetně arabštiny, spoustu toho přečte, a na střeše jeho domu v Západní 35. ulici na Manhattanu jsou skleníky plné orchidejí, o které pečuje prvotřídní odborník Teodore Horstmann; on sám ve skleníku tráví denně čtyři hodiny - ráno od devíti do jedenácti a odpoledne od čtyř do šesti. Na práci mu mnoho času nezbývá, což je pochopitelné, protože práci nenávidí.
Nero Wolfe je génius, všichni to o něm říkají, dokonce i Archie, který dobře ví, že svůj plat dostává především za to, že svého líného šéfa honí do práce. A uvědomuje si to i šéf policejního oddělení vražd na Jižním Manhattanu inspektor Cramer, i když každou chvíli přijde na Wolfa s bandurskou, jakmile nabude dojmu, že na něj Wolfe šije nějakou boudu - což se mu stává často a leckdy se ani nemýlí.
Příběhy o Neru Wolfovi jsou napsané lehce, chytře, vtipně (autor měl údajně IQ 180) a vodítka, s jejichž pomocí velký muž dospívá k řešením záhad, jsou často zvláštní, ale vždy logická. Nosným prvkem, který už řadu desetiletí vábí čtenáře, aby se k tlustému pěstiteli orchidejí vraceli znovu a znovu, jsou jiskrné diskuse a slovní půtky velkého šéfa s jeho nebojácným asistentem, který se nikdy nenechá zastrašit, když Wolfa popadne recidiva lenosti a svého nadřízeného vždycky nakonec dokáže zapřáhnout.
Ze série o Neru Wolfovi vyšlo v češtině všechno. Kromě románů napsal o něm Rex Stout i řadu delších povídek. Celkem o něm psal cca čtyřicet let, ovšem jeho hrdinové si po celý ten čas ponechávají týž věk; mění se jenom pozadí a některé rekvizity. Celé to začalo už ve třicátých letech minulého století knihou Zmije hraje golf (Fer-de.lance). Za druhé světové války se Archie stane důstojníkem vojenské rozvědky a Wolfe téže organizaci poskytuje gratis své služby jako civilní konzultant (poté, co ho Archie odvrátí od úmyslu zhubnout a vyrazit do Evropy zabíjet Němce). O tom se dočteme v souboru dvou kratších příběhů (Not Quite Dead Enough), který česky vyšel pod titulem Orchideje a uniformy, jako součást knihy 5x Nero a Archie. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se Wolfe pustí do křížku s mocným FBI J.E.Hoovera v příběhu U dveří zazněl zvonek (The Doorbell Rang). Během své kariéry narazí velký detektiv také na velkého protivníka, je jím jistý Arnold Zeck, o němž se říká, že si koupil pár kongresmanů, nemluvě o dalších činovnících a úřednících, a věnuje se zločinu takříkajíc systematicky. Wolfe se s ním střetne v knihách Dvojí přiznání (The Second Confession) a Úsměv sluší zločincům (And Be a Villain) a nakonec ho definitivně vyřídí v příběhu V nejlepších rodinách (In the Best Families). Celou ságu, čítající pětatřicet románů, (nemluvě o povídkách) uzavírá titul Rodinná záležitost (A Family Affair).
2) NAPOLEON BONAPARTE je míšenec. Jeho matkou byla australská Aboriginka, otcem bílý Australan. Byl vychován v útulku vedeném řádovými sestrami, díky jakési dobročinnosti se mu podařilo vystudovat vysokou školu a stal se inspektorem Queenslandské kriminání policie. Bony, jak mu všichni říkají, včetně jeho šéfa i jeho manželky, krátce po dokončení studií prožil jakousi blíže neurčenou krizi a uprchl z civilizace zpátky do buše, kde strávil asi dva roky u kmene své matky a naučil se všechno co takový domorodec musí znát, aby v přírodě přežil. Je dokonalý stopař, umí se v buši skvěle orientovat a naučil se nespěchat, čímž své nadřízené často dohání k zuřivosti. Nicméně je velmi vytrvalý a nikdy se mu nestalo, že by nevypátral pachatele.
V detektivkách ARTURA UPFIELDA s Bonym procházíme celou Austrálií, protože Bonyho nadřízení svého skvělého, neomylného inspektora občas zapůjčí policejním šéfům v jiných částech země, zejména v případech, kde jejich vlastní lidé uvízli a od spáchání zločinu již uplynul nějaký čas. Bony přichází na místo činu často inkognito, jako potulný dělník, krotí koně, opravuje ploty, pracuje jako výčepní v baru, rozmlouvá s lidmi, chodí po divočině a dokáže objevit i stopy, které do té doby unikaly pozornosti černých i bílých stopařů. Při té příležitosti autor čtenáře seznamuje s krajinnými zvláštnostmi a přírodními krásami různých částí Austrálie. Samotné příběhy a detektivní zápletky bývají jednoduché, jen vzácně v nich dochází k nějakým přímým konfrontacím a už vůbec ne ke střílečkám a honičkám. O vzrušení a napětí se postará Bonyho tichá trpělivá schopnost vydupat ze země (a správně interpretovat) důkazy tam, kde žádné nejsou, a občas nějaká ta dramatická situace způsobená přírodními živly, které v australské divočině mívají prazvláštní způsoby, jak se projevit.
Z detektivek o Napoleonu Bonapartovi vyšlo česky a slovensky několik titulů, ale mnoho jich zatím zůstává nepřeložených. Pro příklad postačí uvést Zánik Jezera, Odplata v buši, Vdovy z Broome, Králičí plot, Zlověstné kameny, Bony kupuje ženu. - Zobrazit vlákno diskuze
Zážitky z dětství:
Můj tatínek zbožňoval mayovky a verneovky a taky Rychlé šípy. Je to možná divné, ale bylo to tak. Takže mne úplně pobláznil. Vadilo mi, že jsem holka, ale s tím se nedalo nic moc dělat, ale aspoň jsem si vyškemrala zabijácký nůž Bowie, což byla malá, fialová a zavírací rybička. Tatínek podlehl, ale asi mu bylo jasné, že tím pravděpodobně nedokážu zabít ani sebe, ani nikoho jiného. Mám tmavé oči a černé vlasy, čili jsem měla copy, čelenku a byla jsem Nšo-Či. Ribannu jsem ráda neměla a Bílá holubice ve filmu pobíhala nahatá, což jsem jako dítě odsuzovala. Bylo mi jasné, že jako sestru si mne Vinnetou nikdy nevezme, ale byla jsem skromná a smířila se i s tím.
I Sandokan se mi líbil, ale dost mne naštval, že si vybral blondýnu, to mne ranilo a moje city ochladly.
Pak jsem uviděla Komando a byla jsem ztracená! Dávali ho před pár dny a já jsem pořád ještě cítila to chvění, když se Arnold vydal na svou cestu pomsty.
Co se týká dětského pohledu na svět, tak si vzpomínám, jak jsme se před pár lety s kámoškou dívaly právě na Komando na videu a její malý syn, když vybuchovaly první domy, řekl za našimi zády, "A takové to byly hezké domečky..." - Zobrazit vlákno diskuze
S jakými unikáty jste se setkali?:
reader. 007, bojím se, že Lector ani tak moc nepřehání. Aby se dnešní děti bály, to už teda musí být fakt nářez! Ale netvrdím, že všechny, to ne.
Vzpomínám si, jak jsme se kámoškou koukaly na Komando s Arnoldem, který vlastně zachraňuje svou malou unesenou dceru a vůbec jsme netušily, že se její asi pětiletý syn vzbudil a tiše nám stojí za zády. Napětí se dalo krájet, my jsme měly vykuleném oči a srdce až v krku, mrtvoly se už nedaly spočítat, budovy vybuchovaly jako gejzíry a najednou jsme slyšely andělský hlásek, "Bum! A takové to byly hezké domečky!" - Zobrazit vlákno diskuze
Světový válečný román:
sv. 01 - Tolstoj, Lev, Nikolajevič - Vojna a mír 1 - 1966
sv. 02 - Saint-Exupéry, Antoine de - Válečný pilot / 1967 - c1966
sv. 03 - Vančura, Vladislav - Pole orná a válečná /1966
sv. 04 - Heller, Joseph - Hlava XXII / 1967
sv. 05 - Šolochov, Michail Alexandrovič - Tichý Don 1-2-3-4 díl / 1967
sv. 06 - Flaubert, Gustave - Salambo / 1968
sv. 07 - Jones, James - ....až navěky /1968
sv. 08 - Remarque, Erich Maria - Na západní frontě klid,Cesta zpátky / 1968
sv. 09 - Někrasov, Viktor - Ve Stalingradských zákopech / 1968
sv. 10 - Hašek, Jaroslav - Osudy dobrého vojáka Švejka 1-4.díl / 1968
sv. 11 - Heym, Stefan - Křižáci na západě / 1969
sv. 12 - Shaw, Irwin - Mladí lvi / 1969
sv. 13 - Malaparte, Curzio - Kaput / 1969
sv. 14 - Babel, Isaak Emmanuelovič - Rudá jízda / 1969
sv. 15/18?/ - Bek, Aleksandr Al’fredovič - Za námi Moskva / 1971
sv. 16 - Fadejev, Aleksandr Aleksandrovič - Porážka / 1970
sv. 17 - Dorgeles, Roland - Dřevěné kříže /1970
sv. 18 - Kazakevič, Emmanuil Genrichovič - Jaro na Odře / 1972
sv. 19 - Burns, John Horne - Galerie /1972
sv. 20 - Bonderev, Jurij Vasiljevič - Hořící sníh / 1973
sv. 21 - Serafimovič, Aleksandr Serafimovič - Železný proud / 1973
sv. 22 - Stadnjuk, Ivan Fotijevič - Od prvního dne / 1974
sv. 23 - Zweig, Arnold - Spor o seržanta Gríšu - /c1975
sv. 24 - Mináč, Vladimír - Generace 1 / 1974
sv. 25 - Mináč, Vladimír - Generace 2/ 1974
sv. 26 - Mináč, Vladimír - Generace 3 / 1974
sv. 27 - Simonov, Konstantin Michajlovič - Živí a mrtví 1 - 1975
sv. 28 - Simonov, Konstantin Michaljovič - Člověk se nerodí pro válku / 1975
sv. 29 - Simonov, Konstantin Michaljovič - Poslední léto / 1975
sv. 30 - Poche, Klaus - V čekárně vlak nestaví / 1975
sv. 31 - Szczepański, Jan Józef - Osudný podzim / 1976
sv. 32 - Sekera, Josef - Česká rapsódie / 1976
sv. 33 - Holovanivs’kyj, Sava Ovsijovyč - Topol za řekou / 1977
sv. 34 - Clavell, James - Král Krysa / 1976
sv. 35 - Fenoglio, Beppe - Válka na pahorcích / 1977
sv. 36 - Konrád, Karel - Rozchod /1978
sv. 37 - Stadnjuk, Ivan Fotijevič - Válka / 1978
sv. 38 - Jašík, Rudolf - Mrtví nezpívají /1979
sv. 39 - Alvaro, Corrado - Dvacetiletí / 1979
sv. 40 - Holovanivs’kyj, Sava Ovsijovyč - Topol ve vichřici / 1980
sv. 41 - Killens, John Oliver - A potom jsme uslyšeli hřmění / 1980
sv. 42 - Roy, Jules - Sluneční koně / 1981
sv. 43 - Hašek, Jaroslav - Osudy dobrého vojáka Švejka / 1981
sv. 44 - Smirnov, Oleg Pavlovič - Ešalon / 1981
sv. 45 - Hemingway, Ernest - Komu zvoní hrana / c1982
sv. 46 - Akulov, Ivan Ivanovič - Křest / 1982
sv. 47 - Tobino, Mario - Ve znamení Medusy / 1983
sv. 48 - Simonov, Konstantin Michaljovič - Nežili jsme pro sebe / 1983
sv. 49 . Hofé, Günter - Červený sníh / 1983
sv. 50 - Grossman, Vasilij - Za Volhou není země / 1984
sv. 51 - 53 - Čakovskij, Alexandr Borisevič - Blokáda 1-3/ 1983
sv. 54 - Stadnjuk, Ivan Fotijevič - Ohnivá metelice / 1983
sv. 55 - Hofé, Günter - Merci, kamaráde / 1984
sv. 56 -
sv. 57 - Hofé, Günter - Poslední akord / 1985
sv. 58 - Krutilin, Sergej Andrejevič - Obklíčení /1985
sv. 59 -
sv. 60 - Roy, Jules - Hřmění osudu / 1985
sv. 61 - Pikul, Valentin Savič - Admirál a gejša / 1986
sv. 62 - Smirnov, Oleg Pavlovič - Na mandžuských sopkách / 1987
sv. 63 - Vring, Georg von der - Voják Suhren / 1987
sv. 64 - Zola, Émile - Rozvrat / 1988
sv. 65 - Remarque, Erich Maria - Na západní frontě klid, Cesta zpátky / 1988
sv. 66 - Stadnjuk, Ivan Fotijevič - Moskva čtyřicátý první / 1988
sv. 67 - Myrer, Anton - Velká válka / 1988
sv. 68 - Barbusse, Henri - Oheň: Deník bojového družstva / 1989
_____________________________________ - Zobrazit vlákno diskuze
Hledám knihy na téma...:
třeba Zlomený šíp od Elliotta Arnolda, Škola Malého Stromu Forresta Cartera nebo Odvedu vás do Sierry Madre téhož autora - Zobrazit vlákno diskuze