Vyhledávání v diskuzi
Nejlepší knihy, které jste přečetli v roce 2024:
Herzog: Dobývání marnosti. Já toho chlapa fakt žeru. Obrovský multi talent, který na co sáhne, to nese pečeť geniality. A přitom (v případě této knihy) jde jen o jakési bizarní filmové paměti, kořeněné blouznivým tropickým třeštěním a praskotem stromů, drcených žlutým bagrem. - Zobrazit vlákno diskuze
Krása vyřčeného čili Úryvky z knih:
… Pizzy dorazily rovnou z trouby. Sýr na nich ještě bublal a vypadaly tak dobře, že se Lie okamžitě začaly sbíhat sliny. Měkké těsto bylo tak akorát propečené a téměř se rozplývala v ústech. Kořeněná rajčatová omáčka a lahodná chuť mozzarelly ho dokonale doplňovaly. Byla to ta nejlepší pizza, jakou kdy v životě ochutnala, a navzdory její velikosti neměla problém sníst ji až do posledního drobečku. O kvalitě jídla svědčily čisté talíře všude kolem.
(Vila v Itálii - Julie Caplin) - Zobrazit vlákno diskuze
Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
Příběh se převážně odehrává v poměrně exotickém prostředí jedné jihoamerické země, kde se nachází i hledané místo. Ale pátrání po rodinných kořenech hrdinu zavádí do naší domoviny. - Zobrazit vlákno diskuze
Poznejte knihu podle první věty:
Něco trochu delšího...
KAŽDÝ VEČER A KAŽDÉ RÁNO padne Matka Boží, Panna nejčistší, před Nebeským trůnem na kolena řkouc: "Pane, já, jež jsem z prachu země povstala, už v dávných dobách od archandělů Michaela a Gabriela znamení dostala a pak od nich Zvěstování přijala a zázračně počala Tvého syna Ježíše, skrze nejž ses k padlému tvoru lidskému snížit uráčil, abys jej ze starého hříchu vykoupil a do svého království jei pozvedl, a Ježíš coby Syn Člověka mezi lidmi pobýval a coby Kristus jim nový zákon dal, z kteréžto doby se nové sčítání let a nový světa běh započaly, a jako Smlouvou zákon ten přímo svou drahou krví stvrdil, obětovav se pro ně na kříži, když byl za vlády Piláta Pontského ukřižován, Tebe ted' prosím, dobrotivý a milosrdný Bože, Zdroji všeho dobra a Dárce života, shlédni ve své bezmezné dobrotě a nekonečném milosrdenství ke své služebníci PELAGHII a smiluj se nad ní, odpusť ji hříchy, kterých se tohoto dne vědomky či nevědomky tělem, slovem či myšlenkou dopustila, zvláště pak strašlivého hříchu, smrtelného hříchu, jehož označení zůstaň nevyřčeno, hříchu, jímž se už po několik let zaměstnává a není schopna se jej zbavit, neboť její nepokojná duše přilnula k duši onoho může, jehož jméno přejdu mlčením, oba dva propadli slastem tělesné vášně, nedokáží se již od ní oprostit a splétají se v tom hříchu jako dvě navzájem prorůstající lípy, jež Ize od sebe oddělit už jen tak, že je utneš přímo u kořene... - Zobrazit vlákno diskuze
...třeba někoho zaujme v literatuře:
Nebuď taká cimprlína, reader. Jedna moja kolegyňa doniesla z dovolenky smažené kobylky a nestačila sa čudovať, koľko z nás nemalo problém ich pár zjesť. Bohužiaľ boli také korenené, že nemám potuchy, ako vlastne chutia. Viem len, že boli chrumkavé. - Zobrazit vlákno diskuze
Filosofování pod starým mohutným dubem:
Ja som zas nepochopila, ako sme sa dostali k dehonestácii národa. Ani náhodou netvrdím, že všetko americké je blbé. Mám rada daktoré seriály, filmy, hercov, knihy... Len nie tie, kam strkajú posolstvo tak, že to človeku pchajú až do krku. A čo sa týka dokumentov, ide o to, že Francúzi to takto netočia, aspoň čo som videla. Ale videla som aj normálne natočený americký dokument – bez toho večného opakovania stále dokola – akurát, že sa chlapík predstavil na začiatku aj na konci každého dielu, čo som u dokumentov trebárs britských nevidela. Bombastickosťou nemyslím nadutosť, ale okázalosť, prepjatosť, namiesto prostého konštatovania výkriky s fanfárou. A nehádžem všetkých do jedného vreca. Američan David M. Shapard, ktorý napísal The Annotated Pride and Prejudice, Persuasion, Sense and Sensibility, Emma a Northanger Abbey, vie, o čom píše, má tú dobu naštudovanú. Zato viaceré americké autorky, ktoré vraj píšu podobne ako Jane Austen, trepú hrozné nezmysly, lebo sa vôbec nevedia vžiť do vtedajšieho myslenia. Tiež netvrdím, že Američania sú nafúkaní, hoci ich sebavedomie je povestné. Čítala som v knihe od Čecha, ktorý žije v USA, že jedna jeho kolegyňa pochádzajúca z Číny zvažovala, že sa vráti domov, lebo tam dostala skvelú pracovnú ponuku. Iná kolegyňa, rodená Američanka, nevedela pochopiť, že dakto chce dobrovoľne odísť, lebo kde by mohlo byť lepšie než v Amerike? Ani vysvetľovanie, že je to návrat domov, kde má korene, rodinu, známych, nepomohlo. A vo filme Hostel – dosť sranda, hoci to mal byť horor – je scéna, kde hlavný hrdina narazí na cenník, na ktorom sa píše, čo stojí umučenie muža tej či onej národnosti a ak sa dobre pamätám, za Amíka sa platilo dvakrát toľko než za kohokoľvek iného. Oni si samých seba cenia vysoko. U nás je skôr opačný úzus. Pamätám sa na jeden con, kde bol Ted Raimi, ktorý hral Joxera. (Bola s ním ohromná sranda, mohli sme sa urehotať.) Dostal otázku: „Čo vám to vôbec napadlo, prísť na Slovensko?“
Všetko české je depresívne? To som si nevšimla. Keď tak porovnávam trebárs rozprávky, tie české majú humorný nádych, naše sú skôr pochmúrne. (Myslím tie staré, novú produkciu nesledujem.) Napríklad Byl jednou jeden král a Soľ nad zlato. Alebo Plavčík a Vratko, to je priam tragédia. Zato Jak se budí princezny je veselá rozprávka.
Aj pri knihách mám podobný dojem, keď tak porovnávam slovenské a české preklady. Z českého dakedy cítim komiku, ktorú pri čítaní slovenského prekladu nevnímam. - Zobrazit vlákno diskuze
Jen z názvů knih – knižní asociace:
Strom - V koruně naděje, v kořenech smutek - Zobrazit vlákno diskuze
Jen z názvů knih – knižní asociace:
Hniloba v kořenech - Zobrazit vlákno diskuze
11. Kniha, která má na obálce strom:
Začnu trochu netradičně, ale ta kniha skutečně na obalu obrázek stromu má: Česká literatura od počátků k dnešku :-)
Dále pak:
De Kermel: Knihkupectví na Bylinkovém náměstí
Kaktusy a sukulenty v praxi
knihy od Moyesové
Hartl: Okamžiky štěstí
Jones: Pan Pip
Příručka pro výtvarníky - kresba
Tolkien: Pán prstenů, Simarillion
Pinknerová: Vánoční přání
Tučková: Žítkovské bohyně
Cooper: Den, kdy jsme se potkali
Lambert: Všechny barvy noci
sbírka povídek Tenkrát o Vánocích
Baroš: Les
Mooney: Poslední neuvěřitelné dobrodružství pana Monroea
Appplegate: Strom naděje
některá z knih ze série Griffiths: Ztřeštěný dům na stromě
Ratner: Stín banyánu
Ostěr: Kratochvíle s hadem na půl míle
Terakowska: Dcera čarodějek
Stroutová: Olive Kittiridgeová je zpět
Bolavá: Ke dnu
Addair: Hniloba v kořenech
Corasanti: Mandlovník
Fragoso: Tygře, tygře
Stork: Marcelo ve skutečném světě
Vuong: Na zemi jsme na okamžik nádherní
Hughes: Tajemství
Javůrek: Chaloupky
Hagena: Chuť jablečných jadýrek
Mytting: Šestnáct stromů na Sommě
Chalupová: Páté jablko
Morales: Kůň v lesích
Powers: Stromy znamenají svět
Genova: Levá strana světa
Ivey: Dcera sněhu
Rasat: Evžen a jeho bláznivý strodům
Guenassia: Klub nenapravitelných optimistů
Procházková: 5. patro bez výtahu
Bjork: V lese visí anděl
Sepetys: V šedých tónech
Štifter: Světlo z Pauliny
Rauer: Na seně
Hejzlarová: Na řece
Heller: Psí hvězdy
Birkefeldt Ragde: Topoly berlínské
Farley: Vypůjčený život
Bonnefoy: Dědictví
Chang: Divoké labutě
Vrba: Kolem Jakuba
Thompson: Pod dekou
L.M. Montgomery: Anna ze Zeleného domu - Zobrazit vlákno diskuze
Práve čítaný príbeh - čo v ňom nájdeme?:
Rozečetla jsem knihu Polibky a croissanty (https://www.databazeknih.cz/knihy/polibky-a-croissanty-466586), možná až příliš dívčí román.
Do Paříže na prestižní letní školu přijíždí talentovaná sedmnáctiletá baletka Mia. Kromě nekonečné dřiny na sále se samozřejmě zamiluje, a tak poznává krásy Paříže s Louisem. Kromě toho pátrá po kořenech rodinné legendy o tom, že její praprababička stála modelem Degasovi.
Jeho obrazy jsou k knize zmiňovány často, navázat by tedy mohl ten, v jehož knize se mluví o nějakém uměleckém díle (a nemusí se nutně jednat o obraz). - Zobrazit vlákno diskuze
Uhodněte dětskou knížku (hra pro děti i dospělé):
A je tu další hádanka. Hledáme poetickou, jemným humorem kořeněnou knížku o stařence a stařečkovi. Je sestavena z jednotlivých příběhů. Spolu se staroušky tvoří ústřední trojici ještě jedna postavička. V knize také vystupuje například netopýr nebo jelen... Knihu bych doporučila Amálce, je ideální pro příjemné čtení před spaním. - Zobrazit vlákno diskuze
Jen z názvů knih – knižní asociace:
Pokrmy kořeněné smíchem - Zobrazit vlákno diskuze
Filosofování pod starým mohutným dubem:
Nevím, co by mi na to řekl Havlíček. Ale ne ministr, Borovský.
Nechoď bábo blízko stromů,
mnohý příklad známe,
bába trčí pod kořenem
a každý se chláme. - Zobrazit vlákno diskuze
Filosofování pod starým mohutným dubem:
Clint, já to raději zpomalovat nebudu, páč ještě teď mě bolí břicho od smíchu. Bábu pod kořenem
už Nově nikdo neodpáře. - Zobrazit vlákno diskuze
Čitateľské fórum.:
Trochu motivace:
Tak já mám vydání Macbetha od Atlantis z roku 2015. Tu knihu je potěšení jen držet v rukou, graficky je krásně minimalisticky upravená. Obsahuje zrcadlový anglický text a překlad Martina Hilského. Na začátku je pak jeho studie, kterou jsem už začala číst, včera jsem si přečetla o historických kořenech a kontextu hry a je to vážně zajímavé, moc doporučuji vaší pozornosti. - Zobrazit vlákno diskuze
Která kniha u vás vyvolala pořádnou chut k jídlu ?:
Teď šejk hlasitě zatleskal. Přinesli síníju. Je to velká, kresbami a nápisy zdobená mísa, dobře půl druhého metru v obvodu. Byla naplněna jídlem, kterému se tu říká birgani, směsí skopového masa a rýže, plovoucí v rozpuštěném másle. Pak přišel wara maši, silně kořeněný pokrm ze skopových řízků, nato kebáb, malé, na dřevěných hůlčičkách opékané kousky masa, pak kima, vařené maso, naložená granátová jablka, kdoule, a posléze rahat, cukroví, které je známé i u nás.
Konec? Ó ne! Když jsem si už myslel, že je po hostině, přišel teprve hlavní chod: celý beran, opečený na rožni.
Karel May – Ve stínu padišáha 1: Pouští
https://www.databazeknih.cz/knihy/ve-stinu-padisaha-v-tieni-padisaha-pousti-305 - Zobrazit vlákno diskuze
Krása vyřčeného čili Úryvky z knih:
" … ty hořká vzlétající tího
rolničky smíchu ladit mne nech
krajino dětství zrajícího
kde ruce touží po křídlech
a nohy po kořenech"
/Jiří Žáček, Krajina dětství, sb. Co oči nevidí, str. 28/
https://www.databazeknih.cz/knihy/co-oci-nevidi-275344 - Zobrazit vlákno diskuze
Práve čítaný príbeh - čo v ňom nájdeme?:
Zrovna jsem dočetla Verše psané za mříží od Boženy Kuklové – Jíšové, kde se motivy květin objevují relativně často.
Říjen
Jak černé listy ze stromu smutku
snáší se hejna vran.
Pole jsou vichrům otevřena
dokořán,
v srdci už zase mrazí.
Z vyhaslých ohňů lásky
had dýmu vzhůru se plazí,
prolézá prázdnými hnízdy,
objímá stromy duté.
Hvězdy hledí jak uhranuté,
když z misek mléčné dráhy
po kapkách světlo upíjí.
Povadly květy lilií,
a růže, královny zavržené,
ze zahrad vítr žene,
ten vítr, který láskyplně
nedávno ještě do nebe
vynášel jejich vůně.
Je mrtev král.
Však hluboko v kořenech
sbírají nový dech,
čerpají sílu k odplatě.
Až zase vykvetou, v purpuru, ve zlatě,
procitnou ze zimního spánku,
bič větru rázem se promění
v hedvábné, stříbrné třepení
jarního vánku.
(A kdyby to náhodou nestačilo, nedávno jsem si pročítala lyrické texty z Nezvalovy knížky Věci, květiny, zvířátka a lidé pro děti, kde je různým květinám věnovaný celý oddíl.)
Pokračovat by mohl ten, kdo čte knihu od autora, který byl ve vězení (doufám, že jsem tímto vlákno neodsoudila k dalšímu skomírání). - Zobrazit vlákno diskuze
Čičičí, kočky kočičí:
My kočky a kocoury koupeme jednou v životě a to, když je dostaneme.
Můj první kocour Isis, o kterém jsem sem už psala, se koupal dvakrát. Když jsme ho dostali, to mu byli tři měsíce a bylo to před 18 lety, takže si nepamatuju moc detaily ale vím, že jsme ho koupali jen vodou, syčel a prskal ale tehdy to bylo bez úhony. Když jsme ho koupali podruhé, to už věděl o co jde, když se vrátil z prázdnin se mnou, tak nám ukázal, jak umí pěkně škrábat.
Muriel naše zlatíčko, tu jsme měli pouhý týden, oblízla kořeněnou omáčku a udělalo se jí špatně. Šli jsme za veterinářem, ale nebyl dobrý, protože jí úplně dodělal medikací ledviny. Neměla je dobré už na začátku, ale mohlo se to ještě trochu zlepšit dobrou stravou. Chudák umřela. Ale ke koupání, Murielka se koupala dobře, jen trochu prskala a po koupeli, když se uklidnila mámu oblízla.
A aktuální kočka Murielčina sestra Sirael, tu když jsme koupali, to byly galeje. Byla taky plná blech. Ale mamka ji strčila do vody a pustila sprchu na nejnižší výkon, to nebylo ani ne pět minut a ona hned vycenila zuby a mámu rafla, takže později musela dostat antibiotika a šil se prst.
Navíc jsme jí tam museli strčit 4x, jakou měla hrůzu, tak se počůrala a jako vrchol i pokálela.
Naštěstí už na prázdniny k babičce nejezdím. Protože tohle bysme znovu nepřežili. - Zobrazit vlákno diskuze
Hra se slovy:
Kyprá kachna kysele kárala kamaráda kačera, který koupil kořeněnou klobásu. Kachnu klamal - klobal kvalitní klobásu, klidně kvákal: "Kousej kedluben, kačko!" - Zobrazit vlákno diskuze
Hra se slovy:
Kus kořeněného kmínového koláče kousali kuchařovi kluci. - Zobrazit vlákno diskuze
Pod květy skořicovníku:
(Slovenština není můj jazyk, takže se předem omlouvám za případné chyby při přepisu)
SOM VERTIKÁLNA
Ale radšej by som bola horizontálna.
Nie som strom, ktorý má korene v zemi,
saje z nej živiny a materinskú lásku,
každý rok v marci lístím sa nezaskviem
a nie som ani nádherou záhradnej hriadky,
čo zvláštne sfarbená vyvolá nadšené ách,
nevediac, že musím čoskoro odkvitať.
Strom, ten je nesmrteľný, ak ho so sebou porovnám,
a hlava kvetu menšia, ale desí viac.
Odvahu kvetu, dlhý život stromu chcem aj ja.
Dnes v noci, v sotva viditeľnom svite hviezd,
stromy a kvety sypú svoje chladné vône.
Prechádzam pomedzi ne, ale ma neberú na vedomie.
Rozmýšľam a niekedy sa mi zdá,
že keď spím, sa im vernejšie podobám,
myšlienky sa mi zatemnia.
Ležať je pre mňa oveľa prirodzenejšie,
vtedy sa s oblohou rozprávam otvorenejšie,
ak si raz ľahnem navždy, budem potrebná:
dotýkať sa ma budú stromy a kvety si nájdu čas pre mňa.
Sylvia Plathová - sb. Luna a tis - Zobrazit vlákno diskuze
Jen z názvů knih – knižní asociace:
Strom - V koruně naděje, v kořenech smutek - Zobrazit vlákno diskuze
Hádejte autory:):
Ano, Angličan Conn Iggulden.
Pro toho, kdo rád pátrá po kořenech jmen - to příjmení vypadá poněkud seversky, a taky to tak vlastně je: podle https://www.houseofnames.com/iggulden-family-crest pozůstatek normanské invaze, takže je vlastně v Británii doma už tisíciletí... - Zobrazit vlákno diskuze
Popsugar výzva 2015-2018:
Konečně se mi podařilo najít vhodný přístup k bodu 44. Diskuze na goodreads vyzněla jasně: mám např. irské kořeny, přečtu si něco od Jamese Joyce. Moc mi to ovšem nepomohlo, protože nevím o jiných kořenech než českých (genetickou analýzu si dělat nebudu) a přečíst si jakoukoliv knihu od jakéhokoliv českého autora není výzva. Mezi předky nemám ani žádnou významnou osobnost (nebo mi aspoň není známo), na kterou by se dalo upnout.
Tak jsem zkusila zapátrat v historii města, ale tady snad chcípl pes, žádná pořádná historická akce, pokud nepočítám dobytí hradu Husity, ale ti to tenkrát brali šmahem. Nicméně jako výchozí bod to bylo celkem dobré. Celorepublikově to nebyla žádná velká událost, tudíž učebnice dějepisu o tom mlčí. Usoudila jsem, že bych to mohla najít v Husitské epopeji - no jo, ale ve druhém, nebo ve třetím díle?! Časově se trochu překrývají a u nás byli Husité právě v tom překryvu. No, když budu mít čas číst tři knížky...
Nicméně od Husitů jsem se dostala ke králi Jiříkovi z Poděbrad a Z KUNŠTÁTU (ten je za rohem) a vynalezla jsem trilogii od Bohumila Říhy a Paměti od Václava Erbena, taky trojdílné. Z Pamětí mají u nás v knihovně jen třetí díl, což je na nic, takže Říha; stejně mě to láká víc. A Husitskou epopejí třeba podaruji někoho z rodiny, ať ji mám v záloze :-) - Zobrazit vlákno diskuze
Filosofování pod starým mohutným dubem:
Dnes ve 22:02 nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. K této příležitosti jsem si včera koupil "čaj" kořeněný pomeranč s hřebíčkem a skořicí. Právě jej konzumuji. :-D A do podzimu vstupuji s parádní rýmičkou. :-D Naštěstí mám na poličce Panoptikum hříšných lidí a to jistě mé utrpení zmírní. :-) - Zobrazit vlákno diskuze
Hádejte autory:):
HÁDANKA:
Hledáme autora, který se už desítky let věnuje ekologii, ač nejvíce se proslavil na docela jiném poli. Na environmentální problémy se dívá v širších souvislostech, jak dokazují citáty z jedné jeho knihy:
„Pokud jsme se naučili dívat na věci tak, že je lze kdykoli nahradit, neovlivnilo to i způsob, jak přemýšlíme o lidech kolem nás? […] Nepřestali jsme si nakonec cenit jedinečnosti každého z nás?“
„Jsem přesvědčen, že mnozí lidé ztratili důvěru v budoucnost, protože prakticky po každé stránce se naše civilizace začíná chovat tak, jako by naše budoucnost byla tak nejistá, že je rozumnější soustředit se výlučně na naše momentální potřeby a krátkodobé problémy.“
„Čím hlouběji pátrám po kořenech světové ekologické krize, tím většího nabývám přesvědčení, že je to jen vnější projev vnitřní krize, pro niž nenacházím lepší označení než krize duchovní.“ - Zobrazit vlákno diskuze
Ságy a knihy nad 700 strán:
Alex Haley - Korene - Zobrazit vlákno diskuze
Filosofování pod starým mohutným dubem:
Co mě včera potěšilo? Objev čaje Loyd s příchutí kořeněného pomeranče, skořice a hřebíčku. :-) - Zobrazit vlákno diskuze
Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
Je vidět, že když jsem dávala onu nápovědu, tak už mi to moc nemyslelo. Spojení "slovanská mytologie" je zřejmě zavádějící - měla jsem na mysli, že bytosti v oné hledané lokalitě trochu připomínají spíše naše pohádky, než klasické západní fantasy. Tak tuto část nápovědy raději neberte moc vážně. Ale první část nápovědy -"paradoxně nevychází z artušovské mytologie" - poskytuje hned dvě vodítka. Jednak onu reálnou zemi, jednak od kořene slova mytologie je odvozena část názvu první knihy celé série. - Zobrazit vlákno diskuze