Vyhledávání v diskuzi

5. Kniha, jejíž děj se odehrává během války:
A přidávám i další seznam, který se týká různých druhů válečných front, od válek dávno minulých po ty současné, od válek Severu proti Jihu přes oba největší světové válečné konflikty, válku ve Vietnamu a na Balkáně po konflikty současné. Děj těchto knih se jich nemusí dotýkat přímo, ale i okrajově: Klay: Zpátky do boje Chauvel: Apač, který chtěl být orlem Válečný reportér Iturbe: Osvětimská knihovnice K otevřenému nebi Bernof: Město zlodějů Haratishwilli: Kočka a generál Mihaescu: Ruska Weil: Život s hvězdou Střepy: Ruská invaze Saadáwi: Frankenstein z Bagdádu Berger: Malý velký muž Vežnavec: Pro co si jdeš, vlku? Prášková: Rozbité světy Puzo: Kmotr Michaels: Prchavé okamžiky Quigley: Dirigent Diop: V noci je každá krev černá Tardi: To byla zákopová válka Hertmans: Válka a terpentýn Mytting: Šestnáct stromů na Sommě Baroš: Les Appanah: Poslední bratr Nakadžima: Malý dům Appelfield: Květy temnoty Heller: Psí hvězdy See: Ostrov žen moře Rauer: Na seně Guenassia: Klub nenapravitelných optimistů Země zaslíbené Ooka: Ohně na planinách Myrer: Velká válka Boulle: Most přes řeku Kwai Jones: Tenká červená linie Fatland: Když můžeš, zůstaň. Když musíš, odjeď. Nour: Toulavé kočky z Homsu Lefteri: Včelař z Aleppa Vuong: Na zemi jsme na okamžik nádherní Adichie: Půl žlutého slunce Bellová: Mona Gazdanov: Přízrak Alexandra Wolfa Chalífa: Smrt je dřina Borgo: V Caracasu bude nejspíš stále tma Ajsli: Kamenné sny Thien: Neříkej, že nemáme nic Kertész: Člověk bez osudu Kjung-sug Šin: Někde zvoní telefon Dimkovská: Náhradní život Ratner: Stíny banyánu Abdolah: Dům u mešity Pavelka: Pašerák srílanských snů Mo jen: Rod rudého čiroku Neihardt: Mluví Černý jelen McCarthy: Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě Grann: Krvavé prachy O´Dell: Jasné ráno Olsen: Léto bubnů Buffalo Dog: Tančili tváří k slunci Crane: Rudý odznak odvahy Barbusse: Oheň Ackermann: Úkryt v zoo Faulks: Ptačí zpěv Frazier: Cold Mountains Wouk: Vichry války Exupéry: Pode mnou Země Morpurgo: Válečný kůň Pasternak: Doktor Živago Štifter: Paví hody Morton: Kámen ze Zdi nářků Král: Raci v hlavě Gendry-Kim: Tráva Jü Chua: Žít! Hackl: Loučení se Sidonií Chang: Divoké labutě Lee: Pačinko Weeks: Daniela Olyslaegers: Vůle Jiles: Zprávy ze světa Galloway: Sarajevský cellista Hage: De Nirova hra Sacco: Bezpečná zóna Goražde Urban: Všem sráčům navzdory Levine: Hanin kufřík Chleba z minového pole Zadinová: Hvězdy nad Ukrajinou Oksana: Deník uprchlice Ampilogov: Zápisník z války Sacks: Milenec Rahímí: Země a popel Antunes: Jidášova díra Dalmau: Země zapomění Guillou: Cesta do svaté země - Zobrazit vlákno diskuze

16. Kniha s více než dvěma perspektivami vyprávění:
Zrovna Okamžiky štěstí jsou vyprávěny jenom ze dvou perspektiv, do této kategorie nepatří. - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Okamžiky štěstí - Zobrazit vlákno diskuze

Prvá veta v knihe na rozčítanej stránke:
A on se přiznal, že má ve své kajutě takový nepořádek, že by šel radši k ní. (P. Hartl - Okamžiky štěstí) - Zobrazit vlákno diskuze

Krása vyřčeného čili Úryvky z knih:
Uvědomil si, že ačkolov už velkou část jeho povinností převzal, pokud se stav ministra průmyslu a energetiky zhorší a Keran trvale nastoupí na jeho místo, život, který mu už tak připadal podivně neuspořádaný, se změní ještě víc. A on si přitom vůbec nebyl jistý, že bude takový, jaký ho chce mít. Zdálo se mu, že jej ve chvíli, kdy dospěl, něco popadlo a začalo tàhnout, rychle, rychleji, k neodvratné smrti. Lidé, místa i okamžiky se kolem něj jen míhali, jako by je sledoval z okna jedoucího auta. S každým dalším rokem víc a víc připomínali šmouhy - a když natáhl ruku a pokusil se je zachytit, stejně mu proklouzli mezi prsty, tak jako Saga, a on uháněl dál, jen opět o něco starší. Toužil po tom, aby se svět zastavil a on se mohl nadechnout, odklidit trosky všeho, co se za ty roky zřítilo, a začít stavět znovu, ale ten kolotoč jako by nikdy ani nezpomalil. (Kristýna Sněgoňová - Svět v bouři) - Zobrazit vlákno diskuze

Prvá veta v knihe na rozčítanej stránke:
"Chtěla, abych vám to řekla radši já." (P. Hartl - Okamžiky štěstí) - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Nedotčené nehodnotím proto, že mi kolikrát v daném čase nesedla. Ale jak jsem psala, asi jedinou jsem hodnotila Okamžiky štěstí od Hartla, protože tam jsem si jistá, že můžu i bez dočtení, že je to příběh špatný, postavy, které mě svým chováním naprosto odpuzují a takhle vykreslený život je sebedestruktivní. - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Azizi - většinou ne, myslím, že pouze jednu jsem hodnotila a to Okamžiky štěstí od Hartla. - Zobrazit vlákno diskuze

Slovný futbal:
Okamžiky štěstí - Zobrazit vlákno diskuze

Krása vyřčeného čili Úryvky z knih:
„Záleží na tom, co od těch dětí chceme. A co chtějí ty děti od hokeje." Peter tiskne hrnek pevněji. „A co chceme, Ramono? Co nám sport může dát? Investujeme do něj celý život a v co můžeme doufat v úplně nejlepším případě? V pár okamžiků... pár vítězství, pár chvil, kdy se cítíme větší než jsme, pár příležitostí, kdy si můžeme namlouvat, že jsme... nesmrtelní. Ale to je lež, není to pravda." Po téhle větě se mezi nimi rozhostilo ticho. Až když Petet Ramoně přisune po barovém pultu prázdný hrnek a zvedne se k odchodu, dopije vdova sklenici a zaskřehotá: „Jediný, co nám sport dává, jsou okamžiky. Ale co je asi tak život jinýho, Petere, je snad víc, než jen okamžiky?" (Fredrick Backman - Medvědín) - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
To mám takhle s Patrikem Hartlem - s tímhle člověkem mám určitý problém, nedávám ho, když ho někde vidím v televizi nebo tak. Četla jsem od něj kus knihy Okamžiky štěstí a nedočetla, přišlo mi to jako strašná blbost, pro mě ztráta času. Takže tady nemusím autora oddělovat od jeho tvorby a prostě to nečtu. O dalších v mé četbě nevím, zamyslím se. - Zobrazit vlákno diskuze

Krása vyřčeného čili Úryvky z knih:
Léta jsem přesvědčoval sám sebe, že smutné vzpomínky váží víc a trvají déle než samotné okamžiky štěstí. Proto jsem se rozhodl na základě jakýchsi krutých emocionálních propočtů, že bude lepší nehledat lásku nebo partnerství a dokonce ani přátelství. Namísto toho být malým ostrovem v souostroví albů oddělených od kontinentu lidí. Věřil jsem, že Hendrich měl pravdu. Nejlepší bylo se nezamilovat. Ale v poslední době jsem začal mít pocit, že propočítávat emoce nejde. Abyste se ochránili před bolestí, vytváříte jen jiný, zákeřnější typ bolesti. Je to dilema. A tohle dilema dnes v noci nevyřeším. Život je matoucí. To jediné opravdu víme, myslím si a opakuji tu myšlenku jako hudební motiv a přitom pomalu upadám do spánku. (Matt Haig - Vězeň času) - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Okamžiky štěstí - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Okamžiky štěstí - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Eicherik: Od Hartla jsem četla akorát Okamžiky štěstí a nijak mě to nenadchlo. Navíc tu sexuální tematiku zrovna nemusím. Takže si to asi nechám ujít... - Zobrazit vlákno diskuze

11. Kniha, která má na obálce strom:
Začnu trochu netradičně, ale ta kniha skutečně na obalu obrázek stromu má: Česká literatura od počátků k dnešku :-) Dále pak: De Kermel: Knihkupectví na Bylinkovém náměstí Kaktusy a sukulenty v praxi knihy od Moyesové Hartl: Okamžiky štěstí Jones: Pan Pip Příručka pro výtvarníky - kresba Tolkien: Pán prstenů, Simarillion Pinknerová: Vánoční přání Tučková: Žítkovské bohyně Cooper: Den, kdy jsme se potkali Lambert: Všechny barvy noci sbírka povídek Tenkrát o Vánocích Baroš: Les Mooney: Poslední neuvěřitelné dobrodružství pana Monroea Appplegate: Strom naděje některá z knih ze série Griffiths: Ztřeštěný dům na stromě Ratner: Stín banyánu Ostěr: Kratochvíle s hadem na půl míle Terakowska: Dcera čarodějek Stroutová: Olive Kittiridgeová je zpět Bolavá: Ke dnu Addair: Hniloba v kořenech Corasanti: Mandlovník Fragoso: Tygře, tygře Stork: Marcelo ve skutečném světě Vuong: Na zemi jsme na okamžik nádherní Hughes: Tajemství Javůrek: Chaloupky Hagena: Chuť jablečných jadýrek Mytting: Šestnáct stromů na Sommě Chalupová: Páté jablko Morales: Kůň v lesích Powers: Stromy znamenají svět Genova: Levá strana světa Ivey: Dcera sněhu Rasat: Evžen a jeho bláznivý strodům Guenassia: Klub nenapravitelných optimistů Procházková: 5. patro bez výtahu Bjork: V lese visí anděl Sepetys: V šedých tónech Štifter: Světlo z Pauliny Rauer: Na seně Hejzlarová: Na řece Heller: Psí hvězdy Birkefeldt Ragde: Topoly berlínské Farley: Vypůjčený život Bonnefoy: Dědictví Chang: Divoké labutě Vrba: Kolem Jakuba Thompson: Pod dekou L.M. Montgomery: Anna ze Zeleného domu - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Trochu jiné: Situace: Člověče, nezlob se Hráči věk: xxxx (to jsem já), 5 let, 10 let Vztah: hodná teta a podle situace rozmazlení parchanti (vysvětlím) Když vás někdo, komu jde kostka, drtí, je to v pořádku. Nesmí potom sice vyskočit radostí: Haha, vyhodila jsem tě! A vítězný taneček. (Hodinu předtím brečela kvůli čokoládaě a dvě hodiny předtím se červenala kvůli spolužákovi.) A ty potom v těch očích vidíš, jak tě prosí, ať táhneš jinou figurkou, ne tou která vyhodí její poslední figurku tři pole před domečkem, ale tou druhou. Když i tak na 99% vyhraje. To jsou ty okamžiky, kdy je mi to jedno. Prostě jí vyhodím. A ne, není to ta mladší, je to ta starší. Rozbrečí se znovu, kopne do desky a uteče. Brečí v rohu. Jestli jí její rodiče vždycky nechají vyhrát, je jiná věc, ale asi jo. Mladší na to kouká, neví, co se děje, padaly jí samé dvojky. V polovině hry se navíc změnila pravidla, že se nenasazuje na šestku, ale nasazuje se, když se třikrát nepovedla šestka, protože už zase natahuje, hodnou tetu jsem si už vybrala tímhle... - Zobrazit vlákno diskuze

Knihy, po kterých pátrám - poraďte:
Kiwa90: Napadly mne Okamžiky štěstí od Hartla. - Zobrazit vlákno diskuze

Slovný futbal:
Okamžiky štěstí - Zobrazit vlákno diskuze

Hádejte autory:):
Tento autor je opravdu přírodovědec, dokonce vystudovaný. Jeho studiem, aktivitami, sportem, i tvorbou se jako červená nit táhne téma "voda". Mimo toho se zabývá i ochranou a vztahem lidí ke zvířatům. Také ve své tvorbě se věnoval nejdříve "přírodním" tématům, až později ho zaujaly kontroverzní historické okamžiky. - Zobrazit vlákno diskuze

Poznej knihu podle tří indícií:
Okamžiky štěstí - Zobrazit vlákno diskuze

5. Kniha, jejíž hlavní hrdina trpí psychickou poruchou:
Hrdinka Veronika v knize Okamžiky štěstí od Patrika Hartla je hospitalizována v psychiatrické léčebně pro psychický kolaps a celkové vyčerpání. Není to hlavním tématem knihy, ale k této události tam dojde, tak by snad tato kniha dané kritérium splňovala. - Zobrazit vlákno diskuze

18. Kniha, jejíž název je na obálce červenou barvou:
Tak tomu odpovídá Malinka https://www.databazeknih.cz/knihy/malinka-343391, Člověk Gabriel https://www.databazeknih.cz/knihy/gabriel-clovek-gabriel-156983, které určitě doporučuji. Dále tomu odpovídají knížky od Hartla Nejlepší víkend, Okamžiky štěstí a Malý pražský erotikon a ty taky nejsou špatné. - Zobrazit vlákno diskuze

Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
tipuji Patrik Hartl: Okamžiky štěstí - Los Angeles - Zobrazit vlákno diskuze

Jakou knihu právě čtete?:
Patrik Hartl - Okamžiky štěstí - Zobrazit vlákno diskuze

Poraďte fantasy/scifi knihu prosím.:
Ano, ve světle dalších poznatků - nebezpečí trifidů, o jejichž zabijáckých schopnostech, ať už nevědomých nebo vědomých, mnoho lidí v okamžiku a krátký čas po katastrofě nevědělo, - rozsah katastrofy - podivná nemoc (přikláním se k alekis, že jev připomíná manipulaci s geny, popř. biologické zbraně) se jeví různá rozhodnutí, plány a myšlenky těsně po katastrofě jinak. Zaujal mě právě časový úsek, kdy bylo ještě málo informací o situaci, okamžiky, kdy mnozí čekali na pomoc obyvatel jiných zemí, teprv zjišťovali, co jsou trifidi zač.... Na Cockerovi, díky za nahození jména :), byl hezky vidět myšlenkový posun, změna postoje a chování už po pár dnech od katastrofy. - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
denib...to jsou okamžiky, které dělají z filmu skvosty - Zobrazit vlákno diskuze

Přeceňované knihy - váš názor:
Velmi často je v této diskuzi zmiňován Malý princ. Můj názor bude zároveň i reakcí na již starý příspěvek uživatelky Alienor, která napsala, že by byla ráda za vysvětlení někoho, kdo Malého prince rád má, a kdo by jí objasnil, proč se mu tato pohádka líbí. Dovolím si tedy popsat mé vlastní dojmy... Malý princ je především dílko psané očima dítěte a podle toho je třeba k němu i přistupovat. Domnívám se, že právě existence dětské duše uvnitř těla dospělého člověka (Exupéryho, autora) musí vést ke vzniku knížky, kterou žádné dítě ani dospělý nepochopí. Rozumět jí může snad jen dospělák s duší dítěte, někdo, v kom dítě stále přežívá, avšak je utlačováno dospělostí :D Nevím, zda toto mé vysvětlení někdo dokáže brát vážně, ale já to tak cítím. Proto se mi Malý princ tak moc líbí, ale přesto vím, že nesahá ani po kotníky mnohým literárním osobnostem, jejichž knihy mám uložené v knihovně. Mám ho prostě jen velmi rád. S Alchymistou je to podobně, obsahuje jistou filozofii, která někoho zkrátka nezaujme. Mně se ta filozofie zamlouvá, líbí se mi její pohled na cestu za životními sny člověka. Sám Coelho byl vystaven největší překážce při cestě za svými sny a tou byli jeho rodiče, kteří jej raději zavřeli na psychiatrii, než aby se smířili s tím, že se jejich syn touží stát spisovatelem a odmítá žít podle jejich scénáře. A to je, myslím si, důležité - vědět, co chci a umět pro to bojovat. Ale rovněž (jako Malý princ) ani Alchymista uměleckou kvalitou nedosáhne na literární velikány. Pokud si to někdo neuvědomuje, pak jej skutečně přeceňuje. Avšak já si ho pro jeho myšlenky budu číst opakovaně, líbí se mi. To je vše. A nyní si dovolím něco zkritizovat i já :D Myslím si, že velmi přeceňovanou knihou jsou Okamžiky štěstí od Patrika Hartla. Knihu jsem si pořídil pro zajímavý nápad psát o stejném časovém úseku ze dvou pohledů dvou sourozenců. Ale kniha mě zklamala. Pravdou ale je, že jsem nečetl Hartlovy předešlé romány, které mohou být mnohem lepší a jež možná zajistily dobré prodeje i ostatním jeho knihám. Takže to s ním v budoucnu plánuji zkusit ještě jednou a to s jeho první knihou :) - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Byl jsem typický knihomol. Lidem, kteří sami nejsou knihomolové, musí připadat zvláštní, že je někdo ochoten neustále číst a číst, dovolit, aby život se vší svou krásou bez povšimnutí míjel kolem něj, připravit se o onu nádhernou souhru svalů a šlach. Určitě jim to připadá svým způsobem smutné či dokonce tragické a zamýšlejí se možná nad tím, co asi malé děti k takovému způsobu života může přinutit. Jenže život je přímo báječný, je-li člověk šťastný, vaše dny jsou zcela bezstarostné, jste-li šťastní, a souhra myšlenek a představivosti dalece předčí souhru svalů a šlach. Pokud to neznáte z vlastní zkušenosti, chtěl bych vám říct, že četba dobré knihy, při níž zapomenete na vše kromě prezentovaných slov a myšlenek, je pro některé lidi (jako například pro mne) stavem až neuvěřitelné blaženosti. Chci-li si v paměti vybavit chvíle klidu, vyrovnanosti a rozkoše, vzpomínam si, jak jsem za oněch líně se vlekoucích letních odpolední vysedával na židli opřené o zeď a s knihou v klíně jsem tiše obracel stránky. V určitých obdobích mého života snad existovaly vyšší vrcholy extáze, okamžiky obrovské úlevy a obrovského triumfu, nikdy však neexistovalo nic, co by se dalo porovnat s těmito chvílemi pokojného a vyrovnaného štěstí. Isaac Asimov - Zobrazit vlákno diskuze

Jakou knihu právě čtete?:
Eicherik: Ten se chystám číst také. Zatím jsem četla Okamžiky štěstí a Nejlepší víkend.Obě byly super. - Zobrazit vlákno diskuze