Vyhledávání v diskuzi

Témata diskuze:

Příspěvky v diskuzi:

Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
l.p. 2500: Z úspěšné výpravy k jaké obří hvězdě, kde objevili průzkumníci několik planet, včetně planety velmi podobné Zemi, se lidé vracejí domů, aby zjistili něco strašlivého o jejím a svém osudu? - Zobrazit vlákno diskuze

Knižní šibenice - hra:
průzkumník a donašeč - - - - - - Zobrazit vlákno diskuze

Hledám knihy na téma...:
tokaj - máte svůj příspěvek napsaný v špatném diskuzním vlákně. Tady se hledají knihy. Stačilo si najít vlákno - Diplomovky, dotazníky, průzkumy... - Zobrazit vlákno diskuze

Knihy válečné a vojenské:
kdysi jsem četl povídku, která kdysi vyšla v F&SF a napsal ji Brennert Alan a jmenuje se Ma Qui - je z vietnamské války - Operace "Wandering Soul" ...... tak jsem si zmapoval pár knih a povídek, které se týkají války ve Vietnamu - je jich u nás poskrovnu. Doplnil bych, že mne zde nezajímá dokument - ale pouze romány a povídky. Matthew Brennan nám předkládá hned dvě povídkové knihy a to Lovci - Zabijáci - zde načetl Mario Lovci lebek Dá se říci, že se jedná o osobní vzpomínky válečných veteránů z bojových akcí speciálních útvarů letecké bitevní a pěší divize ve Vietnamu 1965 až 1972. William Eastlake, kterého známe z válečného bestselleru Hájili jsme hrad /mimochodem také zfilmováno/, napsal román z války ve Vietnamu - Umírali jsme v bambusu. Hrdinou příběhu je kapitán Clancy, jenž smrtelně zraněn umírá kdesi v džungli. Vedle jeho konečných úvah o válce se zde odvíjejí osudy těch, co po něm pátrají, včetně kapitána Knightbridge a zdravotní sestry Jane, kteří ve svém vrtulníku souloží ve výšce 10 000 stop, aby tak vytvořili válečný rekord. Pod nimi v džungli bloudí dva mladí hippies a pokoušejí se válku ukončit pomocí květin a kytary Eastlake vidí válku jako absurdní šílenství, které nelze postihnout běžnými realistickými prostředky. Sahá tedy po zbraních, jako je černý humor, hyperbola, groteskní dialogy či impresionistický popis, aby nakonec ve svém souhrnu přinesl obraz až mrazivě skutečný. Román je považován za jednu z nejlepších knih o vietnamské válce a ceněn stejně vysoko jako slavná Hellerova Hlava XXII. Tom Smith - Snadný cíl je kniha pro všechny "fanoušky" vietnamské války. Dlouhá a neobyčejná cesta průzkumného pilota ve Vietnamu. ...máme pár věcí, které se týkají Vietnamské války, ale dají se zařadit mezi SF literaturu. První napsal Petr Straub a jmenuje se - Koko Román těžící z válečného konfliktu ve Vietnamu.Ten se neodehrává během války, ale dlouho po ní, kdy skupina válečných veteránů pátrá po masovém vrahovi, s nímž se zřejmě během válečného konfliktu setkali. Upozornění, tento román je hodně těžký na čtení ...V románech Petera Strauba se totiž téměř nenachází akce. Peter Straub je něco jako rozšafný vypravěč. Jeho dílo je náročné číst, protože je plné rozsáhlých popisných scén...... Další román (spíše povídkový cyklus), v němž jsou na válku ve Vietnamu pouze lehké odkazy, je dílo Stephena Kinga Srdce v Atlantidě. .... a to je zase naopak hodně čtivá kniha... A ted se dostávám ke knize, která by mohla být pro někoho skvost. Napsala ji E. A. Scarboroughová a jmenuje se Léčitelka. Prvek fantastiky tu je tvořen vlastně pouze tím, že hlavní hrdinka (zdravotní sestra působící v americké polní nemocnici) dostane od domorodého pacienta amulet, který zvyšuje její léčitelské schopnosti. Hlavní hrdinka není bezprostředně přítomna bojovým akcím, není ani přímo přítomna zvěrstvům páchanými tou či onou stranou konfliktu. Bezprostředně se však s těmito zvěrstvy setkává, a to nejen na straně vietnamské, ale i na straně americké.......... Román byl oceněn cenou Nebula! Našel jsem pár povídek... Již zmíněnou od Alana Brennerta „Ma Qui“ /taktéž cena Nebula/ Další je povídka Hrobaři /taktéž Nebula/. Napsal ji Joe Haldeman. A to jsou duchařské příběhy, odehrávající se přímo ve válečném konfliktu. Přímo za války se odehrává i nefantastická povídka Nelsona DeMille „Rendez-vous“ - popisuje střet amerického průzkumného oddílu a špičkové severovietnamské ostřelovačky. Daleko lepší jsou povídky odehrávající se až po konci války, kdy se válečný konflikt přesunul do konfliktu v duši. „Noční stíny“ od Roberta McCammona „Protože byla tma“ od Jacka Cadyho - o válečném veteránu, který dokáže zhmotňovat své noční můry. A nakonec jsem si nechal dvě povídky, jedna je od Danna Simmonse „E-lístek do Vietnamu“ popisující drama odehrávající se ve virtuálním zábavním parku vybudovaném ve stylu války ve Vietnamu, a druhá je Koontzova povídka „Hlubina temnot“ popisující poválečné setkání amerického válečného zajatce a jeho severovietnamského trýznitele. Další Koontzova novela se také dotýká války ve Vietnamu. Novela "Chase", nazvaná podle hlavní postavy a původně publikovaná pod pseudonymem K. R. Dwyer, je pevně zasazena do roku 1971: prezident USA je R. M. Nixon a válka v Indočíně, v níž padlo nebo bylo raněno tři sta šedesát tisíc Američanů, skončí až za dva roky. Ben Chase, sužovaný traumatem hrůzostrašných zážitků z Vietnamu, náhodou vyruší úchylného vraha, který svou zášť obrátí proti němu. Hrdina se přímo očima čtenáře mění z pronásledovaného na pronásledovatele - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Tyhle průzkumy! Něco na nich je, ale hodně záleží, kde a na kom se provádí. Deset knih za rok není tak špatné. Horší je skutečnost, že třeba já čtu za deset, což znamená, že devět nečte vůbec... A když se rozhlédnu po svém okolí, asi bych ty nečtenáře našel v mžiku. Pokud lidé kupují, ale nečtou... Že by knihy sloužily jenom jako dekorace? - Zobrazit vlákno diskuze

Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
Tak to mi připomíná Qwilla s jeho kočičí suitou (Lilian Jackson Braun: Kočka, která... 29x) v Moose County, ale město jsem si nepamatovala, průzkumem jsem objevila až asi v 9. dílu - Pickax (už jsem dávno nečetla). - Zobrazit vlákno diskuze

Diplomovky, dotazníky, průzkumy...:
Jaybee - na dotazníky zde máme od roku 2014 vytvořeno toto vlákno - Diplomovky, dotazníky, průzkumy... Odkaz v prohlížeči Opera: "Je nám líto, požadovaný soubor neexistuje. Zkontrolujte, zda máte správnou adresu URL a soubor existuje." - Zobrazit vlákno diskuze

Diplomovky, dotazníky, průzkumy...:
Dobrý den, Jsem designerka a ráda bych vytvořila aplikaci zabývající se přeprodejem použitých knih. Na základě toho dělám takový malý průzkum zjišťující ochotu čtenářů nakupovat či prodávat knihy přes webové stránky či aplikace umožňující přeprodej použitých knih (např. Knihobot, Booxy Market a další, kde můžete dát knihám nový domov). Byla bych tedy moc ráda za vyplnění dotazníku na následujícím odkazu: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSddHfjTgE3_qjkunrIdbP3e5JPrzEHzgqwabcE7GCHTbSP6cA/viewform?usp=sf_link Děkuji mockrát za Váš čas :) - Zobrazit vlákno diskuze

...třeba někoho zaujme v literatuře:
Já taky nečetla nic z fb, dokud jsem nenarazila na ty otevřené výpady ze strany TB, když mi mamka řekla, že celá tahle kauza její oblíbené autorky, jí momentálně bere sílu chtít cokoliv dál psát. Tak jsem si udělala hlubší průzkum, než jenom to povrchové ze článků. A jelikož je fb dost hnusný místo občas, narazila jsem na dost smutný názor. Že dost lidí má v téhle kauze (nebo "kauze"?) jasno. Stojí za TB jako za umělkyní a AM je pro ně zaprodaná princezna korporace. Proto. Je jim jedno, jak to je. Ale razí tuhle cestu. A to je neskutečně smutný a vážně mi je podobných lidí líto. Proto si myslím, že TB do toho byla vlastně uměle zařazena a teď z toho musí vybrousit, aby neztratila tvář, a zároveň nepřišla o tyhle lidi. Možná by podobná věc byla už dávno vyřešena, vysvětlena, probrána, kdyby se to stalo dřív a všechno se neřešilo přes sociální sítě. Upřímně, ani bych se nedivila, kdyby právě všichni tyhle zlý lidí psali přímo AM, když vidím, co jí píšou na fb. Mmch, nevšimla jsem si komentářů, které by očerňovali právě TB ze stran čtenářů AM, a že by byli vyloženě sprostí. Asi si dobře uvědomují, co je ve skutečnosti důležitější... - Zobrazit vlákno diskuze

Práve čítaný príbeh - čo v ňom nájdeme?:
Právě čtu knihu Let duchů. Z afrického pekla se můj tým brzy přesune do Amazonie. V příběhu jde o průzkum letadla, které se nalezlo v džungli. Pokračovat může čtenář, v jehož knize někdo poletí letadlem. :-) - Zobrazit vlákno diskuze

Diplomovky, dotazníky, průzkumy...:
Kdosi947 - přesunuto do správného diskuzního vlákna, váš odkaz je nefunkční, resp. tam nic není - Not Found. Prosím, uvádějte pouze průzkumy a dotazníky, které mají něco společného s literaturou. - Zobrazit vlákno diskuze

Možnost vyhledávání podle překladatele:
Teda, musim rict, ze mira negativity uzivatelu me docela vyvedla z miry. Kazdopadne soude dle diskuse z odkazu od "elfos" uz nekdo o zviditelneni prekladatelu projevil zajem v roce 2013, i s oduvodnenim, ze jeden titul prelozeny dvema autory muze byt jak o dve jine knihy... Do oblibenych si tu clovek muze dat autory, knihy, serie, zanry, citaty, seznamy a uzivatele. Prekladatele by si to podle me teda zaslouzili taky... Bez ohledu na to, zda by je pak uzivatele houfne do oblibenych vkladali nebo ne... Vsak u vetsiny prelozenych knih prekladatel uvedeny je, takze by slo spis o kosmetickou upravu stanky (pridat prekladatele jako kategorii do vyhledavani a jako kategorii do oblibenych), ktera by tem, co o to stoji, pomohla lepe se orientovat. Ona tahle diskuse jako takovej malej pruzkum slouzit muze. A zatim jsem teda se svym pranim tezce v oslabeni. Ten napad budi spis pohorseni nad tim, jakou kravovinu to neko muze chtit. Nebo proste zvednuty oboci nad tim, ze by obecne chtel nekdo neco menit... Takze tak jako normalne v zivote. Uvidime, zda se to vyda jinym smerem. Treba za dalsich deset let se zas nekdo ozve :D - Zobrazit vlákno diskuze

Hádejte autory:):
Matka hledanou pojmenovala po postavě z Tolkienova Pána Prstenů. Autorka žije celý život v divoké severské přírodě, proto i její dvě u nás vydané knihy jsou charakteristické chladem a nástrahami tamního života. Jedna je ovšem pohádka (viz též sousední vlákno), druhá je inspirována skutečnými osudy průzkumníků. - Zobrazit vlákno diskuze

...třeba někoho zaujme v literatuře:
Ukrajina vyřadila z knihoven 19 milionů knih v ruštině či z dob SSSR https://1url.cz/Tr0BC Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu z roku 2019 mluví asi polovina populace převážně nebo pouze ukrajinsky a asi 30 procent mluví převážně nebo pouze rusky. Tak pak to pochopitelně dává smysl, žeano... - Zobrazit vlákno diskuze

Jakou knihu právě čtete?:
Včera jsem začala Setkání s Rámou. Skvěle napsané. Zatím je tedy popis prvního průzkumu, dál nejsem. Ale už jenom to je naprosto famózní. Jsem hodně zvědavá, co bude dál :( - Zobrazit vlákno diskuze

...třeba někoho zaujme v literatuře:
Ještě k verneovkám. Vyrostla jsem na nich a nemám ráda přepisování a předělávání žádných knih. Proto nemám v úmyslu číst ty od Neffa. Ovšem musím říct, že jsem si udělala menší průzkum mezi známými a zákazníky. Většina přiznala, že jejich děti a vnoučata Verna číst nechtěli, nebo ho nedočetli. Neffa však čtou. Některé dokonce ke čtení přitáhl. A to je podle mě dobře. Když jim čtenářské nadšení vydrží, tak jednou budou chtít poznat originál ze kterého Neff vycházel. I když už třeba jako dospělí. - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Slabikář průzkumníka - Zobrazit vlákno diskuze

Hádejte autory:):
Hledaný je znám pod jménem, které má třícifernou iniciálu, málokdo ovšem ví, že těch křestních měl víc, přičemž dvě z nich získal po svém kmotrovi, synu průkopníka železnice. Autor působil v armádě, kde se specializoval na průzkum a vyzvědačství. Příběh seznámení manželů je uveden v životopisné knize o hledaném. - Zobrazit vlákno diskuze

Hádejte autory:):
Jak se výše hledala kniha z padesátých let, zmiňovala jsem mezi výsledky svého průzkumu tři autory od H. Dva tu již "zazněli", ten třetí je ale přeci jen mladší a na literární scéně se ve skutečnosti objevil až v roce 1968. A byl spíš do fantasy než sci-fi. Pro fascinaci přírodou měl odpovídající vzdělání. - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Teď koukám, že ty Satanské verše mají na knihobotu za 650 Kč, já to koupila za 20 Kč. To není vůbec špatné ;) Byť tam píšou rok 1991. Ale já jsem ten typ, co si koupil kazové nové vydání Svědectví za tři kila, než aby se chlubil prvním za litr ;) když loni za to chtěli překupníci ještě víc. Což mě vede k... Jak to máte s prvníma vydáníma? Toužíte po tom? Potřebujete mít v ruce první vydání, aby to pro vás byla lepší kniha? Někomu na tom přeci jen záleží. Jenom takový můj menší osobní průzkum :) - Zobrazit vlákno diskuze

Knižní šibenice - hra:
Slabikář průzkumníka - Zobrazit vlákno diskuze

Co musí obsahovat skvělá kniha?:
@Lenka.Vílka: Bohužel, dneska to není o ničem jiném než o očekávání. Nakladatel vydá jeden díl románu a hned se hovoří do dalším. Pointa se odsouvá někam do budoucnosti a děj se víc natáhne... v podstatě se jedná o průzkum trhu skrz "předobjednávky" - Zobrazit vlákno diskuze

Mnichovská zrada:
Oficiální formování dvou divizí Ruské osvobozenecké armády (ROA) bylo oficiálně zahájeno na základě rozhodnutí sjezdu ruských kolaborantů 14. 11. 1944 v Praze. Sjezd organizovalo velení SS spolu s bývalým sovětským generálem Andrejem Andrejevičem Vlasovem. Nejprve úspěšný generál padl do zajetí v roce 1942 nedaleko Leningradu, ale jednoznačným kolaborantem se stal až o dva roky později. Jeho životopis je na internetu. Účastníci přijali označení Komitět osvobožděnija narodov Rossii (KONR). Formování první divize ROA (600. německá pěší) bylo zahájeno již před sjezdem od 9. 11. 1944. Její základ tvořily zbytky divize SS RONA, 29. divize SS a 30. granátnické divize SS. Skládala se z tří pěších a jednoho dělostřeleckého pluku a protitankového oddílu. Druhá divize ROA byla formována jako lehká pěší bez dělostřelectva a její formování nebylo zcela dokončeno. Součástí ROA byl i letecký pluk vybavený německými stíhačkami, průzkumnými letouny a bombardéry. Ve výzbroji 1. divize bylo několik kořistních tanků T-34/76 a v posledním týdnu bojů dostala menší počet stíhačů tanků JPz 38 (t) Hetzer vyráběných v ČKD. Celkově měla ROA kolem 50 000 vojáků. Nicméně k ní byla připojena řada dalších formací, například XV. kozácký sbor SS, Trawniki a některé další útvary. Dále ROA osvobozovala sovětské válečné zajatce z německých táborů a snažila se je zverbovat. Celkově tedy Vlasovovi podléhalo zhruba 100 000 vojáků. První divize ROA byla nasazena v obranných bojích na území dnešního Polska, nicméně brzy bez dovolení ustoupila. Vlasov se snažil dostat k Američanům, protože se bál zajetí Rudou armádou, takže neváhal otevřít frontu a zradit svoje německé spojence. ROA se přesunovala směrem na jihozápad s cílem dosáhnout Bavorska, nebo západní části Rakouska. První divizi velel generál Buňačenko. Na českém území nejsou doloženy větší stížnosti obyvatelstva vůči příslušníkům 1. divize ROA. Údajně sice místy vymáhali potraviny, ale platili za ně, místy ukořistěnými zbraněmi. Někteří vojáci dezertovali a snažili se získat civilní oblečení, spojovali se s českými a sovětskými partyzány a žádali potvrzení o svojí partyzánské činnosti. Některým se to podařilo a převzala je Rudá armáda. Dne 5. 5., podle jiných zdrojů až 6. 5. nad ránem došly části 1. divize do Prahy. Tam je občané vítali a místní reprezentace se je snažila přesvědčit, aby podpořili povstalce. Vlasov byl proti, ale Buňačenko se pokusil na poslední chvíli změnit stranu a získat pardon od Spojenců. Dne 6. 5. jeho vojáci skutečně výrazně pomohli obráncům některých částí Prahy. Nicméně lidé z vedení povstalců, především reprezentant KSČ Smrkovský, pomoc jednoznačně odmítli. Stalo se tak pod tlakem velení Rudé armády, která vyrazila na Prahu a chtěla ji osvobodit sama. Američané stáli v Plzni, jejich průzkumné jednotky v Berouně. Nepustili do Prahy ani kombinovaný oddíl plukovníka Sítka. Nicméně jsou doloženy kontakty mezi velením 1. divize ROA a příslušníky sovětských partyzánských skupin a NKVD, kteří již operovali v Praze a okolí. Nabízeli příslušníkům 1. divize pardon, pokud se připojí bezpodmínečně k Rudé armádě jako její součást. Jenže velení 1. divize takovým slibům nevěřilo. Proto divize odešla již 7. 5. z Prahy a nechala povstalce jejich osudu. Téhož dne došlo ke srážkám příslušníků divize s některými českými a sovětskými partyzánskými oddíly. Jak je známo, dostala se divize na hranici dohodnuté americké okupační zóny, ale Američané je odmítli převzít a vydali většinu z nich, včetně Vlasova, Rudé armádě. Zhruba 10 000 příslušníků ROA se nějak dostalo do Německa a Švýcarska, takže se zachránili před vydáním. Nelze se divit tvrdému postupu, protože Američané i Britové měli v té době už plné zuby Němců, teroristických útoků spratků z Hitlerjugend, které nakonec začali na potkání střílet, fanatických vrahů z SS, a obzvláště po osvobození (podle pražských euromarxistů patrně obsazení) německých koncentráků. A to ještě nevěděli moc o Osvětimi, přesněji nechtěli děsivým informacím věřit. Věděli rovněž o vraždách amerických a britských vojáků německými ozbrojenými složkami i civilisty. Obyvatelé všech okupovaných zemí se teprve vzpamatovávali z německého vražedného teroru, lupičství a ponižování. Dokonce se tehdy začalo mezi spojeneckými politiky a veliteli mluvit o kastraci všech Němců, aby byl v Evropě i do budoucna pokoj. Jestliže měli odpor k Němcům, jaký museli mít spojenci vztah k zrádcům, kteří se proslavili především vražděním civilního obyvatelstva od okupované Francie, přes Jugoslávii po spojenecký Sovětský svaz? Většina příslušníků ROA byli vlastizrádci, kteří bojovali proti spojencům po celé Evropě. Většina z nich byla příslušníky SS a podílela se na válečných zločinech. Určitě existovaly i výjimky. Nicméně, kvůli nepočetným výjimkám se nestaví pomníky statisícům zločinců, protože zrádce je za války zločinec. Pokud někdo vraždil na Ukrajině, ve Francii, nebo v Jugoslávii, ale zrovna nevraždil v Praze, je to snad náš milovaný hrdina a spojenec? čerpáno od Martina Kollera. - Zobrazit vlákno diskuze

Mnichovská zrada:
Sputnik: "dobrá zpráva je, že pravda a to ani o dějinách a jejich významu, se nedá zadržet navždy." ---------- Rusko se o to snaží, viz zajímavý rozhovor s Fero Hrabal-Krondakem Na co se tak běžný Rus může v televizi dívat? V principu není mezi jednotlivými stanicemi zásadní rozdíl. Jestliže na TV Zvězda, která je fakticky hlásnou troubou kremelských jestřábů a stalinistů, fedrují od rána do večera do éteru filmy „pro pamětníky“ (válečné a budovatelské, respektive komsomolské romance) a tendenční historické dokumenty á la „ze světa násilí a bezpráví“, na Kanále 1 dávají takřka denně několikahodinové „diskuze“ mezi putlerovci, žirinovci a komunisty a kanál Rossija 24 masíruje ego patriotů chvalozpěvy o grandiózním mezinárodním ohlasu šampionátu a radostných zítřcích, na stanici Mir pionýrský oddíl právě hatí hanebný pokus aristokrata zmocnit se rodinného klenotu, ukrytého jeho matkou před bolševiky. Mráz mi vždy přeběhne po zádech, když sleduji v ruské televizi třeba rozhovor s dvacetiletou komsomolkou, která v roce 2018 klidně a s jízlivým úsměvem prohlásí, že všechny informace o obrovském rozsahu stalinských represí a masových popravách jsou pouhou mystifikací. Že podmínky v lágrech a věznicích byly stejně humánní jako v evropských zemích; většina vězňů si uvěznění zasloužila, a pakliže byl už někdo uvězněn neprávem, pak se jednalo o pouhé nedopatření. Na člověka padne hrůza, když si uvědomí, že tohle jelito neprezentuje pouze vlastní hloupost, nýbrž mínění nemalé části dnešní ruské společnosti, onoho „Nového Ruska“. Kolik lidí může být touto novou propagandou zpracovaných? Podle nedávného průzkumu renomované ruské sociologické agentury Levada se za posledních 5 let snížil počet Rusů, kteří represe považují za politický zločin, z 51 na 39 procent. Stejně tak se podstatně změnily názory lidí na to, zda by se o událostech 30. let 20. století mělo mluvit. Téměř polovina respondentů uvedla, že „není třeba vrtat se v minulosti“. Zrovna tak téměř polovina Rusů nepovažuje Josifa Stalina za zločince (ještě v roce 2010 to bylo 40 procent). Počet lidí, kteří jsou přesvědčeni o opaku, se snížil z 32 na 26 procent. Téměř 45 procent Rusů pak vůbec neví, že 17. září 1939 Rudá armáda zaútočila z východu na Polsko, a 38 procent dotázaných neví zhola nic ani o paktu Molotov–Ribbentrop. O existenci jeho tajného dodatku je přesvědčeno jen 40 procent Rusů, 15 procent jej považuje za výmysl a 45 procent lidí o něm nikdy neslyšelo. - Zobrazit vlákno diskuze

Trojslovný příběh:
na průzkum své - Zobrazit vlákno diskuze

Mnichovská zrada:
ad Siena, 20. března 2021, 7:07 Pokud není proveden sofistikovaný průzkum a podchyceny kvantitativně i kvalitativně všechny zmínky, články, zprávy, pořady a rozhovory v médiích dostupných v ČR o jedné i druhé historické události např. měsíc před a měsíc po datu, a to za několik let, je vynášet soudy na základě informací ze subjektivně vybraných zdrojů, ještě méně relevantní než hodnocení na základě náhodných záchytů jednotlivých dat (viz náhodný záchyt zpráv uživatele Kapr, i můj). Kvalitou se myslí mj. i způsob referování o události (počet pozitivních a negativních hodnocení, výběr hodnotících slov atd.) Týden jsem ve vláknu nebyla (a jen letmo na DK), tak až teď reakce. Další příspěvky a stránky vlákna budu teprv pročítat. - Zobrazit vlákno diskuze

Stará nebo nová fantastika?:
@PanPredseda Tu potřebu někoho nějak titulovat má spíš ta druhá strana, většinou když jim dojdou argumenty. @alexLytton hezky řečeno. Já jsem dospěl k názoru, že člověk by si měl držet, i v rámci žánru rozhled. Domácí tvorba nebo cizí. Soudobá, 20 let, století zpět. Kniha které chce jen pobavit, nebo naopak vás zamyslet. Věhlasná světová "klasika" nebo prvotina mladého českého autora. Zkouším každý rok přečíst něco od každého. Rád vyhledávám autorky, protože píší jinak než autoři. Pravda, často při takových průzkumech narazím na horší věci. - Zobrazit vlákno diskuze

Výročí – kalendárium:
Jo, Reader, tohle se nesmí zapomínat. Zajímal by mě průzkum, kolik lidí o tom má trochu šajna - tedy z té mladší dženerejšn... - Zobrazit vlákno diskuze

Čtečky e-knih:
Ahojte, Před nějakou dobou jsem si pořídil elektronickou čtečku knih a při procházení fór zjistil, že lidi pějí chválu na KOReader. Nainstaloval jsem ho a protože se mi líbil a byl v angličtině, tak ho přeložil (víceméně celý, pár řádků přeložil i další překladatel). Sem píšu proto, že jednak chci KOReader trochu propagovat (opravdu si myslím, že je to výborná čtečka, která je navíc aktivně vyvíjená) a pak bych byl rád, kdybyste mi pomohli vychytat chyby, kterých jsem se určitě dopusťyl (ne všechna slova jsem našel na své čtečce a tak může být špatně i skloňování, množná čísla atd.). Pokud vás napadne něco nazvat lépe, než jsem to pojmenoval já, nebo něčemu v KOReaderu nebudete rozumět, tak se mi, prosím, ozvěte. Pár problémů, na které jsem při překládání narazil: V KOReaderu existuje adresář „HOME“, ale české „DOMŮ“ se tam nějak nehodí, proto jsem to přeložil jako „DOMOVSKÝ adresář“, což také není ideální, ale nic lepšího mě nenapadlo... Docela těžké bylo přeložit režim zobrazení dokumentů „Continuous“ (zobrazení jako u webových stránek), pro které jsem asi ne úplně ideálně zvolil slovo „nepřetržitě“. V KOReaderu jsou dva režimy zobrazení knih a to „stránka“ a „nepřetržitě“. Teď když píšu tohle, tak mě ještě napadlo „pokračující“, ale to taky nezní nejlíp... Docela zajímavý je také typografický problém s „vdovami“ a „sirotky“ (více na wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vdovy_a_sirotci), kdy má čeština z nějakého důvodu toto názvosloví obráceně (přitom v angličtině to podle mého názoru dává větší smysl - přinejmenším kvůli jejich mnemotechnickým pomůckám). O KOREaderu KOReader je čtečka optimalizovaná pro E-ink zařízení (ale lze ho používat i na telefonu s androidem), která má následující funkce (neúplný přehled): Podpora formátů: PDF, DjVu, XPS, CBZ, FB2, PDB, TXT, HTML, RTF, CHM, EPUB, DOC, MOBI, a ZIP Podporovaná zařízeních: Cervantes, Kindle, Kobo, PocketBook, reMarkable, Android a Linux. KOReader má spoustu nastavení, které umožňují upravit a přepsat vzhled čteného dokumentu (např. velikost písma a okrajů, kontrast, spousta dalších typografických možností včetně slovníků pro typografická pravidla a dělení slov, možnosti odsazení prvního řádku odstavců, mezery mezi odstavci...). Integrace s Calibre (bezdrátové posílání knížek z Calibre do KOReaderu), Wallabagem (aplikace na ukládání webových stránek pro pozdější čtení), Wikipedií (hledání slov a stahování hesel do EPUBu), export zvýrazněných slov do Evernote atd. Další funkce: synchronizace postupu čtení knih mezi zařízeními, statistiky čtení, sdílení knih s dalšími KOReader zařízeními, RSS, režim rychlého čtení (tohle je vcelku zajímavé), ovládání gesty, hledání slov ve slovnících... Instalace Instalace na android: KOReader není v Google Playstoru, ale lze ho nainstalovat přes F-Droid (pouze stabilní verze), nebo přes prohlížeč (je třeba stáhnout instalační balíček a nainstalovat ručně). Mimochodem, je potřeba povolit instalaci aplikací z neznámých zdrojů. Pro android jsou k dispozici dva balíčky lišící se podle architektury androidu. Většině čtenářů by se měl hodit ten s označením ARM. Pokud chcete mít jistotu, že instalujete ten správný balíček, tak existují aplikace, které vypíšou informace o hardwaru. Instalace na PocketBook: Stáhněte si do počítače aktuální balíček s instalací KOReaderu a rozzipujte ho do nějaké složky. Najdete v ní adresáře „applications“ a „system“. Oba tyto adresáře zkopírujte do USB root adresáře (kořenový adresář) vaší PocketBook čtečky. Asociujte formáty souborů, aby se knihy vybrané v průzkumníku otevíraly v KOReaderu: 1. Spusťte KOReader 2. Ťukněte na ikonu ozubeného kola v horní nabídce (krátký popis nabídek níže). 3. pak na „Zařízení“ („Device“) - „Asociovat přípony souborů“ („Associcate file extensions“) - „Povolit všechny“ („Enable all“) 4. Pokud tohle nastavení nelze najít, je třeba odstranit soubor „system/config/extensions.cfg“ (nejdřív si ho zazálohujte), protože KOReader odmítá přepsat vaše vlastní dřívější nastavení. Aktualizace (zkušenost z androidu) Nové noční verze vychází skoro každý den (a je v nich aktualizován i překlad), ne vždycky jsou ale aktualizované všechny distribuce. Stabilní verze vychází cca 1x za měsíc. Aktualizovat je lze přes KOReader. Tedy aktualizovat není úplně to správné slovo, protože KOReader stáhne nejnovější balíček, podle nastavení „Aktualizačního kanálu“ a ten je třeba nainstalovat manuálně. Pokud si to pamatuji správně, tak noční verze lze aktualizovat jen po první manuální instalaci noční verze. Nastavení aktualizací je v horní nabídce - ikona tří linek - „Aktualizace“ („Update“) - „Zkontrolovat aktualizace“ („Check for update“). Nabídky (meníčka) KOReader má několik nabídek, které se liší podle toho, jestli jste v adresáři s knihami, nebo jestli knihu čtete. Pokud jste v adresáři s knihami, tak je nahoře několik ikon: „Domek“ - označuje domovský adresář „Plus“ - Možnosti nastavení pro složky Po klepnutí u horního okraje obrazovky se otevře hlavní nabídka, jejíž možnosti se opět liší podle toho, jestli jste na adresáři s knihami, nebo knihu čtete. Mimo jiné je v něm nastavení jazyka aplikace. Pokud čtete knihu, tak lze otevřít i spodní nabídku (klepnutím u dolního okraje obrazovky), kde jsou možnosti pro úpravu nastavení knihy: nastavení okrajů, velikosti písma, mezer mezi řádky, tloušťky písma atd. Nastavení se liší podle druhu knihy (EPUB, PDF atd.). Díky P,S. Omlouvám se za dlouhý příspěvek a doufám, že jsem jím neporušil žádná pravidla. - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
https://www.cosmosdiscovery.cz/ Doporučuji výstavu zájemcům o lety do vesmíru. Kdo se chce projít částí orbitálního modulu Mir, vidět vozidlo pro průzkum Marsu Opportunity, obytný modul Sojuz - T nebo dlaždici tepelné ochrany raketoplánu, skafandry a tepelné ochranné obleky a spoustu dalších věcí - tady má šanci. - Zobrazit vlákno diskuze