Vyhledávání v diskuzi
Čitateľské fórum.:
PRVÝ DÍL TRAGÉDIE
FAUST: Ach, s právy filosofii a medicínu jsem studoval a také theologií... je nemožné, bychom cokoli znali! (Viem, že nič neviem Sokrates, nemožnosť dosiahnúť úplného poznania)
veteš, co zanechal pra-praděd — to je tvůj svět, to se zove svět! (Cieľ, obsah Poznania sa nemení podstata zostáva...)
Ne příroda, ne živý dech, ne svět, jejž bůh ti ráčil dát: kol tebe v plesnivých těch zdech je kostlivec a zvěře hnát! (Nemožnosť poznania „za poznaním“ ) Vy duchové, vy nade mnou, musíte odpověď mi dát! (Musím poznať niečo, čo „ma“ presahuje.)
Projev se již! Ty musíš, musíš! Nechť to splatím žitím.privoláva mesfista.
DUCH: Duchu se rovnáš, jejž chápat znáš, ne mně! FAUST : Tobě ne! A komu? Já, obraz božstva, a ani tobě ne! (Človek sa usiluje presahovať, bol stvorený k obrazu Božiemu, ale je rám je mu tesný.)
FAUST: Ba, je-li farář hercem z komedie, jak se to arci občas přihází. (cirkev nedokáže upokojiť túžbu po poznaní, obhajuje svoje pozície, ale nebáda)
WAGNER: Když člověk ve své studovně si žije, když sotva ve svátek, ach, vychází, když svět jen skrze dalekohled vidí, to dialektikou se špatně řídí. (odtrhnutosť Fausta od reálneho života, sveta)
Faust to vidí naopak, Wágnerovi uniká podstata, opakuje všeobecne známe veci.
WAGNER: Jeť dlouhé umění a krátké naše žití! Vita brevis ars longa Hipokrates
Faustovi nestačia „pozemsky dostupné zdroje“ cíti nepokoj Wágner oponuje to je všeobecne vládnuci pocit daný ľudstvu...
FAUST: To se vám řekne, poznávat! Kdo troufá si zvát věci pravým jménem? Těch nemnoho, co něco poznali a, hloupě dost, svou víru, v dálku zřící, svůj cit, své srdce luze rozdali, vždy přišlo na kříž nebo na hranici. (Poznanie obnáša obety, často tie najvyššie.)
WAGNER: Až do rána chtěl naslouchat bych vám a poučeně s vámi disputovat. Však zítra, v prvý svátek Velkonocí, snad to či ono budu ptát se moci. Já věru horlivě jsem nad knihami seděl; ač mnoho vím, přec všechno rád bych věděl. Wágner súznie so svetom, vníma jeho chod na rozdiel od Fausta...
Faust: chce při kopání přijít na poklad a raduje se, žížaly když najde. Sa mu posmieva
Já, obraz božstva! jenž se věčnem zpil a zíral z očí, v nichž to nebem blýská, jenž mnil, že pravdy tvář je zcela blízka, jenž smrtelníka odhodil (sám seba považuje za viac, tu je základný rozpor, rozdiel medzi Faustom a Wágnerom)
Jak bych ti roven po boku směl státi! Mně dána sice moc tě přivolati, však sílu zadržet tě neměl jsem. (Základný rozpor, túžba vyrovnať sa B-hu, ale nemožnosť tak učiniť.)
svou malost cítě, velkost svou (neustále prítomný rozpor, božské atribúty, ľudský rozmer)
teď je to dům a dvůr, teď žena nebo děcko („veci“ ktoré človeka držia „pri zemi“)
Má fiólo, má jediná, ty drahá, po níž teď pobožně má ruka sahá! Člověka vtip i um já v tobě ctím. Souhrne šťáv, jež sladce uspávají, výtažku sil, jež usmrcovat znají, buď svému mistru lékem laskavým. Sotva tě vidím, bolest má je tišší, Vznešený život! Božské povzlétnutí! ty šťávo, jež se třpytíš, hnědá; tím douškem, jenž se opakovat nedá, v slavnostním přípitku já jitru připíjím nasleduje zbor anjelov...- (tipujem ópium, vie povzniesť aj zabiť, závisí od dávky, myslím že týmto istým "liekom" liečil aj Faustov otec, v podstate nelieči, ale dáva možnosť oddýchnuť si organizmu, čo v niektorých prípadoch môže liečiť)
(Nasleduje hemženie pospolitého ľudu, každý kotúľa svoju guľôčku „trusu“ je Veľká noc sviatok všetkých a záhuba Jedného)
(Faust vychádza medzi ľudí, je privítaný): STARÝ SEDLÁK: Aj, pane doktor, hezké je, že se nás neštítíte přec a mezi sprostý lid sem k nám přichází velký učenec. Zde nejkrásnější džbáneček, v něm čerstvý doušek nesem vám. Ať nehasí vám žízeň jen, já vinšuju a zavdávám: co kapek v něm až k jeho dnu, tolik vám přidáno buď dnů! FAUST: Přijímám, co mi poctou jest, a opětuji dík a čest.
Starý sedliak:Nám vy jste osvědčoval péči, vám ten zas, který z výšin léčí! (Zdôrazňuje božské poslanie (pomazanie?)Fausta)
FAUST: Ne, tomu na výšinách dík, onť lékař náš, on pomocník. (Faust sa prirovnáva k najvyššiemu)
Ó, kdybys čet v mém nitru, jakých vin mi připomínkou zní ten souhlas davu, jak málo otec a syn si zasloužili mít tu slávu! (Naráža na B-ha a syna Ježiša, alebo prirovnáva svojho otca seba ? kladie na roveň ?) 51strana - Zobrazit vlákno diskuze
Slovný futbal:
Xanthippé a její vzácný Sókratés - Zobrazit vlákno diskuze
Slovní fotbal - Autoři:
Sókratés - Zobrazit vlákno diskuze
Literární rébusy (a sem tam šifra) - hra:
Sokrates na rovníku - Zobrazit vlákno diskuze
Slovný futbal:
Sókratés - Zobrazit vlákno diskuze
Slovný futbal:
Sokrates - Zobrazit vlákno diskuze
Klub čtenářů historických románů:
Richie1 - bezva nápad na knižní ohlédnutí a inspirace.
Taky se mi líbí Cornwellovy Saské kroniky. Předloni jsem se do nich pustila - mám přečteno zatím 5 dílů.
O Ve stínu meče uvažuji už dlouhou dobu.
Moje ohlédnutí bude za roky 2021 - 2022, přidám ještě 2 měsíce letošního roku - rozepsáno
Historické romány, které se mi hodně líbily:
Paul Johnson, Sokrates
https://www.databazeknih.cz/knihy/Sókratés-293399
Jaroslava Černá, Doktor Jesenius https://www.databazeknih.cz/knihy/doktor-jesenius-424951
(velmi milé překvapení)
Robert Harris, Impérium (série Římská trilogie) s postavou Marka T. Cicerona
https://www.databazeknih.cz/knihy/rimska-trilogie-imperium-1430
- stojí za přečtení, postava Cicerona popsaná s kkady i zápory
Cyril Gély, Nobelovka: Převratný objev, dva vědci, jedna cena
https://www.databazeknih.cz/knihy/nobelovka-prevratny-objev-dva-vedci-jedna-cena-447030 - působivý rozhovor, dialog, který mohl takto proběhnout mezi skutečnými lidmi - Lisou Meitnerovou, geniální vědkyní v oboru fyziky, a chemikem Otto Hahn. Odpovídá faktům, která jsou o obou vědcích známá. Netypický historický román, výborný, stojí za přečtení. Mimochodem, L. Meitnerová patří, podle mě, mezi nadprůměrně zajímavé osobnosti.
Isabel Allende, Inés, má drahá
https://www.databazeknih.cz/knihy/ines-ma-draha-25018.
Velmi povedený román o dobývání území dnešního Chile, se skutečnými historickými postavami. Čtivé, dobrodružné. Doporučuji.
Knihu mi vnutila" na čtení kamarádka, jsem jí za to vděčná.
Jiří Dobrylovský, Tajemství Prokopa Velikého
https://www.databazeknih.cz/knihy/tajemstvi-prokopa-velikeho-392598 - o Prokopu Holém není v románu moc informací, přesto se mi román dost líbil.
Alison Weir, Jana Seymourová- Laskavá královna
https://www.databazeknih.cz/knihy/sest-tudorovskych-kraloven-jana-seymourova-laskava-kralovna-386271 a
Královna Alžběta https://www.databazeknih.cz/knihy/elizabeth-i-kralovna-alzbeta-248869 - A. Weir je známá svými kvalitními romány. I když připouštím, že muže by některé knihy mohly nudit.
Mika Waltari, Egypťana Sinuheta https://www.databazeknih.cz/knihy/egyptan-sinuhet-40384
O něco méně mě zaujaly historické romány:
Půlnoční modř, Simone van der Vlugt
https://www.databazeknih.cz/knihy/pulnocni-modr-355912
Rány na cti, Anthony Riches
https://www.databazeknih.cz/knihy/rimane-rany-na-cti-76581, 2 díly
Roxelanin meč, Pavel Hejcman
https://www.databazeknih.cz/knihy/roxelanin-mec-15024
Hořící lilie, Otomar Dvořák https://www.databazeknih.cz/knihy/horici-lilie-12457
Sága o Grettim
https://www.databazeknih.cz/knihy/saga-o-grettim-440305 - Zobrazit vlákno diskuze
Slovný futbal:
Xanthippé a její vzácný Sókratés - Zobrazit vlákno diskuze
Filosofování pod starým mohutným dubem:
Často se zaplétám do diskusí ještě spletitějších, než jsou cesty v Inchy, jako například jaká je skutečná podstata přízraků, ale jindy říkám, stejně jako Sókratés, když mu přednesli učený názor o nymfě z Ilissa: „Obecné mínění mi docela stačí.“ Když mám náladu, věřím, že celá příroda je plná lidí, které nemůžeme vidět, a že někteří z nich jsou šerední či pitvorní, někteří zlí a hloupí, ale velmi mnoho krásných nade všechny, které jsme kdy viděli, a ti nejsou příliš daleko, když procházíme příjemnými a tichými místy. Dokonce už když jsem byl chlapec, nikdy jsem neprocházel lesem bez pocitu, že se kdykoli mohu setkat s někým nebo něčím, koho nebo co jsem dlouho hledal, aniž bych věděl, koho nebo co hledám. I teď občas prozkoumávám každý malý koutek kdejakého ubohého mlází a takřka úzkostlivě přitom našlapuji, tak hluboko ve mně ta představa zakořenila. Vy se také setkáváte s podobnou obrazotvorností, nepochybně někde, kde ji má vaše panující hvězda; Saturn vás zavádí do lesů nebo Měsíc možná na mořský břeh. Zcela jistě nebudu věřit, že nic není v západu slunce, kde si naši předkově představovali mrtvé, následující svého pastýře slunce, nebo nic než nějaká neurčitá přítomnost, dojímavá tak málo jako nic. Pokud krása není cestou ven ze sítě, do které jsme byli při narození chyceni, nebude dlouho krásou a my budeme raději sedět doma u krbu a vykrmovat líné tělo nebo běhat sem a tam v nějakém pošetilém sportu než hledět na nejkrásnější podívanou, kterou vždy tvoří světlo a stín mezi zelenými listy.
Tenhle autor asi právem získal Nobelovu cenu. - Zobrazit vlákno diskuze
Slovný futbal:
Sokrates - Zobrazit vlákno diskuze
Slovný futbal:
Sokrates - Zobrazit vlákno diskuze
Odešli nám....:
Zomrel slovenský spisovateľ Dušan Mitana.
https://kultura.pravda.sk/kniha/clanok/513000-zomrel-slovensky-spisovatel-dusan-mitana/?
Známy slovenský spisovateľ zomrel vo veku 72 rokov.
Správu o jeho smrti priniesla TV Markíza, podľa informácií portálu mal spisovateľ, scenárista a dramatik zomrieť tragicky. Televízia Markíza informovala, že podľa záchranárov utrpel zranenia nezlučiteľné so životom a lekár musel konštatovať smrť.
Dušan Mitana bol jeden z najobľúbenejších a najrešpektovanejších slovenských spisovateľov, patril medzi prvých autorov experimentátorskej a postmodernistickej prózy v slovenskej literatúre. Z jeho tvorby sú najznámejšie knihy Psie dni (1970), Patagónia (1972), Koniec hry (1984), Hľadanie strateného autora (1991), Návrat Krista (1999), Môj rodný cintorín (2000), Zjavenie (2005). Z poézie potom Krutohry (1991), Maranatha (1996), písal aj scenáre (napr. Plukovník Chabert, A pobežím až na kraj sveta). Práve jeho debutové dielo Psie dni (1970) je dodnes považované za jednu z najlepších zbierok poviedok v slovenskej literatúre.
Prečítajte si rozhovor s Dušanom Mitanom pre Pravdu v roku 2013.
O svojich najobľúbenejších dielach v rozhovore pre Pravdu v roku 2013 povedal: „Pri písaní mám rád všetky svoje knihy, inak by som ich nepísal a nemohol by som dúfať, že čitateľ si tiež niektorú obľúbi. Po dokončení textu je to trochu iné. Niektoré témy si vyžadujú negatívneho, ba priam odporného „hrdinu“, s ktorým sa autor ani čitateľ nemôžu stotožniť, a predsa sú pre mňa aj pre čitateľov také postavy a príbehy veľmi zaujímavé.“
Hovoril aj o pocitoch, ktoré mu písanie prinášalo. „Písanie mi chvíľami dávalo prežiť priam euforický pocit, že spoznávam lepšie sám seba a svet, v ktorom žijem. Veľmi mi to však nepomohlo, lebo profesia spisovateľa ma naučila iba tomu, čo už pred tisícročiami vedel Sokrates: Viem, že nič neviem. Svet je poznateľný a zrozumiteľný iba v predstavách a ilúziách autorov konšpiračných teórií.“
https://kultura.pravda.sk/kniha/clanok/513092-dusan-mitana-bol-kultovy-autor-citatelov-pritahoval-aj-tajomstvom/? - Zobrazit vlákno diskuze
Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
Tohle mi hned secvaklo, protože si pamatuju, že Kristus a Sokrates mají společné to, že po sobě sami nezanechali žádné písemné dílo. Tak já jdu něco vymyslet. - Zobrazit vlákno diskuze
Útěk ke starým knihám:
AD: Jass,Medunkavera,intelektuálka
To čo ste práve pomenovali,zhrnul už Sokrates vo výroku :
"Viem,že nič neviem"
(jednoducho povedané až s poznaním sa dostavuje vedomie nepoznaného) - Zobrazit vlákno diskuze
Hádejte autory:):
To tak miluju, když se ani nepočká na moji (skvělou) hádanku, a ještě se k tomu drze přiznává ;-(((
Ostatně nebudeme dělat ani jedno z doporučených činností, protože budeme filosofovat, ačkoli tohle půjde samo i bez toho.
HÁDANKA
Kdo napsal následující, neb to měl z první ruky:
"Ve skutečnosi, pravil Sokrates, se praví filosofové cvičí v umírání, a umírání je pro ně něco, co nahání strach nejméně." - Zobrazit vlákno diskuze
Krása vyřčeného čili Úryvky z knih:
My, kdož jsme zažili časy lepší, věříme v jejich návrat.
Josef Toman - Sokrates - Zobrazit vlákno diskuze
Postava hledá autora - pomozte jí!:
Výborně, v klubu Sokrates z roku 1892 v této knize byli vedle jeho zakladatele Oscara Wildea ještě tři další spisovatelé, z čehož dva jsou dodnes super-populární: Doyle a Stoker.
Takže ve výsledku tu máme lokální výkon: tři dámy nám postupně odhalily 5 autorů/postav. A další hádankou bude, jak se o právo dále zadávat podělíte ;-) - Zobrazit vlákno diskuze
18. kniha s jménem v názvu:
vyhrava to - Sokrates :) - Zobrazit vlákno diskuze
Věříte, že dnešní knihy mohou kultivovat své čtenáře?:
Škoda že Sokrates dnes nežije a není na DK. - Zobrazit vlákno diskuze
Věříte, že dnešní knihy mohou kultivovat své čtenáře?:
Sokrates so žurnalistikou nemá nič spoločné. Úlohou žurnalistiky je predať čo najviac plátkov.Jediný - a to neviem, či bol pravdivý a nie príliš tendenčný článok v bratislavskom večerníku bol seriál článkov- dobre vykladali a pod ním článok zle vykladali - týkal sa vykladania vagónov na železničnej stanici. Vychádzali tie články niekoľko rokov, ale žeby si kvôli tomu niekto kúpil večerník.... - Zobrazit vlákno diskuze
Věříte, že dnešní knihy mohou kultivovat své čtenáře?:
„Jestlipak víš, Sokrate, co jsem se zrovna dozvěděl o tvém příteli?"
„Počkej chvilku," odpověděl Sokrates. "Než mi cokoli řekneš, rád bych tě podrobil zkoušce. Říká se jí zkouška tří sít."
„Tří sít?"
„Přesně tak," pokračoval Sokrates. „Než mi začneš vyprávět o mém příteli, možná bude dobré na chvilku zkusit prosít to, co mi řekneš. První síto se jmenuje Pravda. Máš naprostou jistotu, že to, co mi chceš říct, je pravda?"
„Ne," odpověděl ten člověk, „vlastně jsem to jenom slyšel..."
„Dobře," řekl Sokrates. „Takže ty opravdu nevíš, jestli je to pravda nebo není. Teď vyzkoušejme druhé síto, síto se jmenuje Dobro. „Chceš mi o mém příteli říct něco dobrého?"
„Ne, naopak..."
„Takže," pokračoval Sokrates, „chceš mi o něm říct něco špatného a nejsi si jist, jestli je to pravda. Ale pořád ještě můžeš zkouškou projít, protože zbývá ještě jedno síto. Jmenuje se Užitečnost. Je mi to, co mi chceš o mém příteli říct užitečné?"
„Ne, moc ne."
„Dobrá," uzavřel Sokrates, „to co mi chceš říct není ani pravdivé, ani dobré, dokonce ani užitečné, tak proč bys mi to měl vyprávět?"
CITACE: http://www.lecitel-janvas.cz/cz/m/kontakt/ - Zobrazit vlákno diskuze
Hádejte autory:):
teda... že by Sokrates? - Zobrazit vlákno diskuze
Hádejte autory:):
Sókrates - Zobrazit vlákno diskuze
Postava hledá autora - pomozte jí!:
Pajonku, to také je Sokrates. Teď ještě přidat našeho autora, ať můžu jít spát. - Zobrazit vlákno diskuze
Postava hledá autora - pomozte jí!:
..to vypadá na Sokratese - Zobrazit vlákno diskuze
Ženy versus muži / Ženy a muži:
"Žene stačí dobre poznať jedného muža, aby pochopila všetkých. Muž môže poznať všetky ženy a nepochopí ani jednu."
********************
zun, Novinky: "Dříve (u)měly ženy pečovat o blaho svých mužů Stojí za to připomenout, jak vypadalo rozdělení rolí dříve. Podle výňatku ze středoškolské učebnice Hospodaření v domácnosti z poloviny minulého století, který koluje na sociálních sítích, se ženy měly starat především o blaho svého manžela. Ten byl hlavou rodiny, která ji svou prací zabezpečovala. Proto měla být manželka na návrat svého muže z práce vždy perfektně připravená. Měla mít hotové jídlo, 'protože většina mužů se domů vrací s prázdným žaludkem a dobré jídlo je součástí tolik potřebného vroucího přivítání'. Žena měla být svěží a upravená, domácnost měla mít uklizenou. Připravené na příchod tatínka měly být také děti. Ty měly být umyté, učesané a podle potřeby převléknuté. 'Jsou to vaše malé poklady a dotvoří příjemnou atmosféru jeho návratu.' Manželka měla také minimalizovat hluk v domácnosti. 'V době jeho návratu vypněte pračku, vysavač. Přimějte k tichosti také děti.' Rozhodně se nedoporučovalo vítat manžela stížnostmi a problémy. 'Udělejte mu pohodlí – může se natáhnout do pohodlného křesla nebo si lehnout v ložnici. Naklepejte mu polštář a nabídněte mu, že mu sundáte boty.' Podle učebnice pak také žena měla svému manželovi naslouchat a večer se přizpůsobit jemu."
**********************
„Demokratické zřízení doplatí na to že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých, a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, a cizinci budou chtít práva občanů, a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce, a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie.“ Sókrátés (469 – 399 př. n. l.) - Zobrazit vlákno diskuze
Oblíbené první věty v románech:
„Tenhle svět,“ řekl a mávl rukou k obzoru, „je škola, Dane. Život je jediný učitel. Nabízí mnoho zkušeností, a kdyby samotné zkušenosti přinášely moudrost a uspokojení, byli by všichni staří lidé šťastnými a osvícenými učiteli. Ale ponaučení ze zkušeností je skryté. Můžu ti pomoct, aby ses ze své zkušenosti naučil vidět svět jasně, a jasně vidět svět je to, co právě teď zoufale potřebuješ. Tvá intuice ví, že je to pravda, ale tvá mysl se tomu vzpírá; máš hodně zkušeností, ale málo ses naučil.“
„To se mi nezdá, Sokrate. Chci říct, že mi to připadá přehnané.“
„Ne, Dane, ještě to nechápeš, ale přijdeš na to. A ujišťuju tě, že ti to pak nebude vůbec připadat přehnané.“
Vraceli jsme se ke kanceláři, když přijela nablýskaná červená Toyota. Když Sokrates otevíral nádržku, pokračoval v rozhovoru: „Učili tě jako většinu lidí, abys sbíral informace mimo sebe; z knih, časopisů, od odborníků.“ Zasunul hadici do nádrže. „Jako tohle auto; otevřeš je, necháš do něj vtékat informace. Někdy jsou informace prvotřídní a někdy jsou nízkooktanové. Nakupuješ své vědomosti za běžné tržní ceny, podobným způsobem, jako kupuješ benzín.“
„Díky, že jste mi to připomněl. Do dvou dnů musím poslat šek za školné!“
Sokrates jen kývnul a dál plnil zákazníkovu nádrž, až benzín začal přetékat, crčel na zem a proudem odtékal po dlažbě.
„Sokrate, nádrž je plná, dávejte pozor, co děláte.“
Nevšímal si mne a nechal benzín téct dál; řekl: „Dane, přetékáš předsudky jako tahle nádrž; jsi plný zbytečných vědomostí. Znáš spoustu fakt a teorií, ale víš toho málo o sobě. Než se můžeš něčemu naučit, musíš vyprázdnit svou nádrž.“
„Co chcete udělat, naplnit mě svými fakty?“ zeptal jsem se útočně.
„Ne, nebudu tě zatěžovat dalšími fakty; ukážu ti „moudrost těla“. Všechno, co kdy budeš potřebovat vědět, je v tobě; tajemství vesmíru jsou otištěna v buňkách tvého těla. Ale ještě ses nenaučil vnitřnímu vidění; nevíš, jak své tělo přečíst. Zatím umíš jen číst knihy, poslouchat odborníky a doufat, že mají pravdu. Až se naučíš moudrosti těla, budeš Učitelem mezi učiteli.“ - Cesta pokojného bojovníka (D. Millman) - Zobrazit vlákno diskuze
Copak je to asi za knihu?:
Něco mě okamžitě osvítilo, že to bude Sokrates, ale nevím od koho (Kessidi?, Patočka?), tipnu si, že od Tomana. Je to můj oblíbenec, taky věděl, že nic neví. - Zobrazit vlákno diskuze
Co je to za knihu - IV:
Tak tentokrát bez google, zkusím střelit: Sokrates Dana Milmana? - Zobrazit vlákno diskuze
Soutěž o nejkrásnější báseň.:
Sokratés, Platon a ti další taky nějak začínali, nebo chcete tvrdit, že se narodili se skvělými básněmi na rtech?
Beru, ty překlepy, člověk by si to měl po sobě překontrolovat.
A já neutlačuji Váš názor, ať si na to každý řekne svůj názor, možná jsem byla trochu rozhořčena, když někdo hodil všechny do jednoho pytle a přikázal nám přestat psát. - Zobrazit vlákno diskuze