Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532048/bmid_hotylek-65c9ddf76057f.png
4
5142
5142
Střídají se režimy, střídají se hosté, něco se ale nemění Hotel – vlastně spíš hodinový hotýlek – který pan Leopold Mánes založil v dobách první republiky, nabízel párům potěšení a rozkoš i za protektorátu a dál fungoval také poté, co ho znárodnili komunisté. V šedesátých letech přebírá vedení Václav, vnuk původního majitele, muž bez jasných názorů i charakteru, který obratně proplouvá komunistickým režimem a stále drží rodinný podnik pohromadě. To má však zničující vliv na vztahy v rodině i na životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti.... celý text
Přidat komentář
Moc pěkné čtení. Každá postava byla něčím zajímavá. Velmi se mi líbilo prolínání osudů jednotlivých postav.
Touto knihou jsem dovršila čtení všech doposud napsaných knih autorky.. Bála jsem se, že budu zklamaná, protože knížka má ze všech nejnižší (i když stále dost vysoké) hodnocení.. A nebyla jsem zklamaná ani trochu.. Knížka ve mě vyvolala všechny emoce a moc se líbila.. Konec mě znepokojil a zároveň potěšil..
Výborná kniha. Chvílemi mi přišla inspirovaná Sto roků samoty, jindy zase Šabachem. Originální, domyšlený příběh. Moc se mi líbil závěr, který nechal na čtenáři, aby si našel svůj názor a postoj. Jen bych potřebovala hrdinu, který by mi byl sympatický a cirkus pro mě byl už trochu navíc:"Jak bych ty vtipné historky mohla asi uplatnit??" Zaujalo mě zpracování smrti.
Alena Mornštajnová výborně načrtla velké množství různorodých životních příběhů, navzdory velkému množství postav a odboček jsem se ale v příběhu dobře vyznala. Prolínání lidských osudů bylo nápadité, překvapivé i zábavné. Ačkoli mnohé scény byly možná trochu přitažené za vlasy, postavy se mi zdály živé a uvěřitelné. Zdánlivě zbytečné odbočky o cirkusu byly jak vystřižené z Hrabala, smála jsem se nahlas. A když už se mi začínalo zdát, že těch postav a příběhů je opravdu moc, autorka všechny hrdiny přivedla na jedno místo, aby mohla rozehrát dech beroucí detektivní příběh. Pro mě co do síly čtenářského zážitku určitě srovnatelné s Hanou.
Není to úplně špatná kniha, ale asi bych už po další od autorky nesáhla, pokud by tato byla první...
Krásně plynulý a čtivý příběh. Linie vyprávění navazuje jedna na druhou, neměla jsem pocit, že něco chybí nebo přebývá. Kniha se četla úplně sama. Plný počet hvězd.
Tato kniha mě hodně vtáhla do děje, přečtena jedním dechem. Příběh mě bavil. Super počtení
Velmi čtivé vyprávění o osudech členů jedné rodiny a osob s nimi spojených. Příběh o tom, že dobré není vždy dobré a špatné nemusí být špatné. Oceňuji i názvy kapitol.
Spisovatelku Alenu Mornštajnovou jsem poznala prostřednictvím knihy Hana, která byla jednu dobu vidět, téměř všude. Mě osobně tato kniha až tak nezaujala, ačkoli musím přiznat, že se četla téměř sama. To se však nedá říct o Hotýlku.
V okamžiku, kdy jsem ho začínala číst, jsem si myslela, že půjde jen o dobře vyprávěný příběh. Ale moc jsem se mýlila. Autorka je skutečně výbornou vypravěčko, skvěle zachytila charakteristiku doby i společnosti, kterou promítla do charakterů, myšlení i jednání hlavních postav. Knihou navíc prostupuje tematika morálky, rodinných vztahů, viny - odpuštění, křivdy, pomsty a mnohých dalších. Příběh se mi moc líbil, zaujal mne i zasáhl. Knížku k přečtení moc doporučuji :-)
Alena Mornštajnová zase nezklamala. Miluji její příběhy plné lidskosti, komplikovanosti a osudů. Kniha je jak horská dráha - nikdy člověk nemůže tušit, co mu přinese další hodina života. A o tom to je. To je to kouzlo, co spisovatelka vždycky dokáže vdechnout svým knihám.
Děkuju za to.
Knihy popisující osudy jedné rodiny v průběhu let mě moc baví, nutno říct, že K moři od Soukupové mě ale "něčím" nadchlo více. Hotýlek je lehce "bezpoinťák", i když vypravěčské schopnosti Mornštajnove jsou pecka a kniha se čte moc dobře.
Těžko se sympatizuje s hlavním hrdinou, který si hraje jenom na vlastním písečku.. "Jak je možné, že Václava si každý váží a má ho rád? Cožpak si nikdo nevšiml, že je to zbabělý, sobecký kripl, který kvůli svému pohodlnému klidu obětuje každého, kdo se mu nehodí? A pak udělá dobrý skutek, navštíví svoji ubohou Lucii a všechno špatné je odčiněno."
Nějak se nemůžu do knížek p. Mornštajnové ponořit, některé náměty jsou skvělé, neotřelé, ale bohužel málo rozpracované. Na mě mají knihy až moc rychlé tempo bez hlubšího vhledu do jednotlivých postav/období.
Kniha mě hned vtáhla do děje a přečetla jsem na jeden nádech... I když se v knize objevilo mnoho postav, ani na okamžik jsem neměla pocit, že bych se mezi nimi ztrácela. Líbí se mi originální autorčin styl psaní, který vás vtáhne do děje a vy jen napjatě čekáte, jak bude příběh pokračovat.
Tahle další kniha, kterou jsem od této autorky přečetla je prostě dalším skvělým příběhem, který jsem přečetla jedním dechem. Je to další lidské a poutavé vyprávění o osudech jedné velké rodiny.
Knihu jsem právě dočetla a teda.... výborné. U mně teda zatím na prvním místě! Jsem zvědavá na poslední knížku - Tiché roky, s chutí do toho
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Skrýt reklamy
Kniha se četla sama, Mornštajnová opravdu psát umí. Ze začátku se mi pletly postavy, hůře jsem se orientovala kdo je kdo. Hotýlek je zatím nejslabší knihou od autorky, ale zcela jistě sáhnu i po dalších.