Hotýlek
Alena Mornštajnová
Střídají se režimy, střídají se hosté, něco se ale nemění Hotel – vlastně spíš hodinový hotýlek – který pan Leopold Mánes založil v dobách první republiky, nabízel párům potěšení a rozkoš i za protektorátu a dál fungoval také poté, co ho znárodnili komunisté. V šedesátých letech přebírá vedení Václav, vnuk původního majitele, muž bez jasných názorů i charakteru, který obratně proplouvá komunistickým režimem a stále drží rodinný podnik pohromadě. To má však zničující vliv na vztahy v rodině i na životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti.... celý text
Přidat komentář
Je to mé třetí setkání s autorkou a opět mě nezklamalo. Líbí se mi, jak poutavě popisuje osudy postav knih. Od první stránky paní Mornštajnová čtenáře vtáhne do děje a už ho nepustí, a musí knihu přečíst jedním dechem. Těším se na další knihy.
Má první od paní Mornštajnové a naprosto bezvadná kniha. Čtu ráda thrillery, detektivky,scifi, fantasy.... Když se mi kniha dostala ruky, říkám si že mě bavit nebude... Ale bavila mě a to hodně.
Opět dobrá knížka, i když trochu pochmurná. Líbí se mi ta propojenost osudů a jak autorka vždy prozradí kousek děje napřed a čtenář se pak musí k tomu rozuzlení pěkně prokousat. Tahle knížka vás určitě donutí přemýšlet nad životem a něco ve vás zanechá.
Mornštajnová určitě patří mezi nejlepší české autorky této doby.
Ačkoliv byla tato kniha autorčinou prvotinou, já se k ní dostala až na samotný závěr její dosavadní tvorby. Hořkosladký příběh, který popisuje mnoho lidských osudů, jako by se odehrával v životě každého z nás. Všechny osudy mají jedno společné pojítko - pachuť nikdy nevyřčeného. Možná i to je důvodem, proč je tak dobrý a zároveň zanechá v čtenáři po přečtení knihy stejně tak zvláštní podivnou pachuť, nad kterou musíte přemýšlet ještě dlouho poté, co knihu naposledy odložíte.
Pro Mornštajnovou mám prostě slabost. Její sloh čtu jedním dechem, propojenost osudů mě vždy uchvátí. U Hotýlku jsem věděla ihned po nalistování obsahu, že jsem opět nesáhla vedle - takto krásně udělaný obsah jsem ještě neviděla. Těším se na další knihu.
Bavila mě a četla se mi moc dobře. Lehkou formou zábavně vážné téma. Fajn kniha, mohu jen doporučit.
Oddychové čítanie o živote hlavného hrdinu a ďalších členov jeho rodiny. Autorka popisuje bežný život obyčajných ľudí plný rôznych zvratov a prepojení. Kniha sa čítala veľmi dobre a veľmi sa mi páčil aj štýl humoru, aj keď sa stalo niečo negatívne, bolo to veľakrát podané odľahčenou formou :-) Pekná kniha, odporúčam.
Je to má druhá kniha od Aleny Mornštajnové a mohu říci, že se mi její styl psaní líbí. Osudy hlavního hrdiny Václava a dalších osob, které v jeho životě hrají větší či menší roli, jsou propojeny láskou, nenávistí, sobectvím, zradou i nemocí. Příběh se odehrává v době od druhé světové války do konce minulého století. Spisovatelka tak nenásilnou formou provedla čtenáře našimi novodobými dějinami, které byly plné politických zvratů. A postavy románu proplouvaly životem jak nejlépe uměly…
Zajimava sondy do minuleho stoleti a jehi ruznych rezimu v kontextu konkretni rodiny, se svymi starostmi, radostmi i bolestmi...cetlo se skvele (ikdyz Hana byla lepsi;) )
Způsobem propletených (občas trochu neuvěřitelných) příběhů o osudech jedné rodiny mi to, nevím proč (protože ta atmosféra je tak jiná), připomnělo Hartlův Malý pražský erotikon (ovšem jen pokud byste z něho odstranili skoro všechen humor, laskavý i třeskutý). Mornštajnová v Hotýlku představila tolik zajímavých postav, až člověku bylo občas líto, že některé mají jen málo prostoru a člověk je nemůže lépe poznat a pochopit. Ačkoli to bylo většinou spíše smutné čtení, četlo se to krásně. Mistrovské vypravěčské nadání doplňují všechny ty úžasné detaily, jako je členění kapitol tvořící báseň nebo sebenaplňující se propojení úvodu a závěru knihy. Je báječné, že máme v Česku takto talentované autorky.
Začátek knihy jsem se nemohla začíst. Něco mi tam nějak chybělo, co by mě chytlo. Od půlky už mě kniha chytla. Je trochu slabší než Hana a Slepá mapa. Za ten začátek dávám jednu hvězdu dolů, ale celkově hezké počtení.
Styl vyprávění je takový neakční a nezaujatý, ale je přes to je poutavý a kniha se čte jením dechem. Obával jsem se, že po Haně mě jiné knihy od této autorky tolik nezaujmou, ale zase jsem se mýlil...
Hotýlek krásně ukazuje, jaký je rozdíl mezi spisovatelem a ostatními smrtelníky. Každý druhý člověk, který by zapátral v minulosti své rodiny, příbuzných a známých, by našel třeba ještě neuvěřitelnější příběhy zamotaných vztahů, potíží s politickými režimy, kličkováním mezi dějinnými zvraty... jenže jen spisovatel umí jeden z nich vzít a vtisknout mu život. Hotýlek není žádná literární bomba, je to "jen" dobře a poutavě odvyprávěný příběh jedné rodiny a jednoho hotýlku na kraji města. Čte se to jak po másle.
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Skrýt reklamy
Fajnové oddechové počtení. Příjemně zpracovaný příběh jedné rodiny :)