Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532048/bmid_hotylek-65c9ddf76057f.png
4
5135
5135
Střídají se režimy, střídají se hosté, něco se ale nemění Hotel – vlastně spíš hodinový hotýlek – který pan Leopold Mánes založil v dobách první republiky, nabízel párům potěšení a rozkoš i za protektorátu a dál fungoval také poté, co ho znárodnili komunisté. V šedesátých letech přebírá vedení Václav, vnuk původního majitele, muž bez jasných názorů i charakteru, který obratně proplouvá komunistickým režimem a stále drží rodinný podnik pohromadě. To má však zničující vliv na vztahy v rodině i na životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti.... celý text
Přidat komentář
Moc hezká kniha. Jsem ráda, že nás máme autory, kteří umí napsat takovéto poutavé příběhy ze života.
Díky, krásné cteni. Ani na dovolené jsem se nemohla odtrhnout od knihy. Autorka mě nezklamala, četla jsem už Hanu, tak jsem se těšila.
I když píše o smutných událostech, tak jak je život přináší, knížka opět nepůsobí smutně. Je to dar, tak ať nám paní Morstajnova nadeli další příběhy.
Opět úžasné čtení. A na rozdíl od Slepé mapy, jsem nemusela stále být ve střehu a hlídat kdo je kdo.
Já jsem četla první Hanu, pak Slepou mapu - obě plný počet bodů :), Hotýlek 4 hvězdičky. Ten mě tak neuchvátil, ale styl paní spisovatelky se mi moc líbí.
První kniha od Aleny Mornštajnové a rovnou zásah do černého :-) Přečteno jedním dechem, Příběh vás doslova vtáhne. Už se těším na Hanu a Slepou mapu.
Dokonalost!! Opravdu smekám klobouk před spisovatelkou Alenou Mornštajnovou , její knihy jsou báječné. Ať už se jedná o knihu Hana, Slepá mapa či Hotýlek. Každá je čtivá a baví..
moc krásně napsaná knížka.Druhá knížka,co jsem od autorky přečetla a udělala na mě veliký dojem.
Tady v komentářích jsem četla, že Hotýlek ve vás nezanechá hlubší dojem, nebo že knihy paní Mornštajnové jsou na jedno brdo. A já se právě chystala napsat jak jsou její knihy každá jiná. Mně se Hotýlek líbil. Určitě ve mně hlubší dojem zanechal, zrovna tak jako Slepá mapa i Hana. A jak už jsem psala v komentáři na Hanu, pro mne je těžké rozhodnout, která kniha je lepší, Hana? nebo Slepá mapa? A teď se ještě přidal Hotýlek. Tady přesně vidím jak jsme každý čtenář jiný. Mluvíme o stejné knize, o stejné autorce a jako by jsme mluvili každý jinou řečí. Ale to je právě dobře. Vždyť jak by to vypadalo, kdyby se nám líbily všem stejné knihy. To by potom vycházely ty, které by byly opravdu na jedno brdo.
Jak plyne čas / od doby co jsem četla Slepou mapu a Hanu/, tak mám stále větší pocit, že se mně víc líbila Slepá mapa. Ale je možné, že už zítra to bude úplně naopak. A kam si zařadím Hotýlek?
I za tohle dilema Vám díky, paní Mornštajnová
Já jsem od paní Mornštajnové ani nečekala, že by tahle kniha stála za starou bačkoru.. Jasně, že jsem měla pravdu.. Hotýlek (ačkoli děj v této knize nebyl nějak napínavý nebo zajímavý) byl zase úžasňákový.. Neskutečně příjemná knížka, se kterou se mi těžce loučilo. Mám doma ještě Slepé mapy, ale ty si budu šetřit.. :))
Paní Mornštajnová umí psát krásné romány. Líbí se mi styl psaní, i postavy, které líčí tak opravdově, se svými klady a zápory. Co oceňuji, je jakým nenásilným způsobem umí čtenáře vtáhnout do knihy a do poslední strany nepustit.
Ohledně knihy jsem nadšená jako ze všech, které napsala. Příběh točící se kolem jednoho malého hotýlku, který zažil tolik životních příběhů několika generací. Oceňuji taktéž, jakým způsobem nenásilně zvládá nastínit a vystihnout atmosféru doby a všechny problémy s ní spojené. Kdo si zamiloval Hanu nebo Slepou mapu, nemůže být zklamán! :)
Ani tahle knížka mě nezklamala. Bavila mě stejně jako Slepá mapa i Hana. Tak snad se brzy dočkáme další knížky od této autorky.
Nezklamala. Velmi mi vyhovuje styl psaní této spisovatelky a jsem moc pyšná, že je to češka. A co se příběhu týče - závist dokáže napáchat hodně zla a nespravedlnosti.
Tenhle titul jsem četla hned po jeho vydání, ale nějak jsem opomněla jej zanést do Databáze. Mně se styl paní Mornštajnové líbí a těším se na další knihu.
Trošku cestopis minulým stoletím, taková cesta " od císaře po Havla". Občas psychoromán, občas jsem se musela nutit, abych nepřeskočila stránku. Jako mnoho dalších jsem se do Hotýlku pustila po Haně a to je asi ten problém- Hana je prostě nedostižná. To není nic proti paní Mornštajnové- nemůže být přece každé dílo TOP.
V knize jsem nenašel kladnou postavu a přitom jich tam nebylo malo.Zadna hitparáda
Jedná se o druhou knihu, kterou jsem přečetl od této autorky. Knihu bych ohodnotil jako lepší průměr (70 %). Když porovnám knihu Hana s touto knihou, tak rozhodně čtivější byla Hana. U této knihy jsem se místy nutil do čtení, kniha neupoutala moji pozornost natolik, abych ji ohodnotil na 5 hvězdiček.
Život během komunismu nebyl pro některé lidi jednoduchý a mnohdy se lidé rozhodli vstoupit do KSČ z důvodu, aby si udrželi své pracovní pozice, nebo vstoupili z důvodu, že chtěli získat lepší práci. Někteří lidé vstoupili do komunistické strany proto, aby se jejich děti dostaly na střední nebo vysokou školu. Bez členství ve straně to bylo téměř nemožné. Václav, hlavní postava v knize, vstoupil do KSČ a v tomto období jeho života zažil různé události a jedna z nich ho velmi zasáhla.. Líbilo se mi, že bojoval za pravdu, obdivuhodné bylo, že nezapomněl na lásku svého života a pravidelně ji navštěvoval. Má trápení a tajemství..
Myslím si, že autorka věrohodně popsala události v období komunismu, se kterými se setkala řada lidí, kteří v té době žili. Častokrát byli vystaveni před rozhodnutími, která nebyla pro ně jednoduchá. Mnohdy přivírali oči, aby se nedostali do problémů, které by jim mohli zkomplikovat život včetně jejich rodin. Někdy je vhodné si položit otázku, jak bychom se zachovali, pokud bychom se ocitli na pozici hlavního hrdiny, jako v případě Václava v této knize. Bojovali bychom za pravdu za každou cenu?!
Možná jsem udělala chybu, že jsem knihu četla hned po Slepé mapě...je to ve stejném duchu, ale emocionálně slabší...trošku mě ten úplně stejný styl už nebavil, řekla bych, že celkově mi kniha přišla slabší...v porovnání s některým literárním hnojem, kterého je všude dost, je to ale pořád velmi dobře napsána kniha...
Hotýlek, že je z těch tří knih nejslabší? Nemyslím si. Je stejně skvělý jako ostatní knihy od paní Mornštajnové. Z mého pohledu se hodně podobá Slepé mapě. Ale ten vypravěčský um autorky je prostě úžasný. Nemám co vytknout a jedině doporučuji.
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Skrýt reklamy
Hana a Slepá mapa se mi líbily asi trošku víc, nicméně paní Mornštajnová je skvělá vypravěčka a v knize opět velmi čtivě vykresluje dobu a odvíjející se osudy osob a generací, jež spojuje „Hotýlek“.