Addie komentáře u knih

Murakami umí jít do hloubky, takže u něj nemám strach, že by psal něco bezduchého. Líbil se mi po tolika úvahách hlavní postavy ten otevřený konec... Jako by postava nebyla tak neomezená, jak se vlivem ztráty racionality chápala. Do jisté míry i věřím, že by to mohl být příběh ze života.

1 02.04.2019

Líbí se mi, jak Murakami umí zabalit hlubokou myšlenku do dějově nenáročného, vlastně dost prostého textu. Mysteriózno vítáno, ale stejně by mě zajímalo, jak to vlastně celé bylo... :)

2 22.03.2019

Stařík se vrátil, aby nám vysvětlil současnou světovou politiku. Bezprostřednost jedničky mi tam už trochu chybí, přesto je vtipné s ním trávit čas a sledovat, jak jde s dobou. :-)

1 14.03.2019

Nikdykde je hezká kniha.
Nějaký čas po dočtení ovšem musím říct, že jde spíše o jakousi “povinnou četbu” s ohledem na mého oblíbeného autora. Postrádám nějaké hlubší poselství.
Takže ano, Gaiman napsal věci, které mi učarovaly mnohem více, ale promarněný čas to zase nebyl, pokud se tedy rádi touláte Londýnem jako já...

2 06.03.2019

God save the penguins!
K tučňákům mám celý život výjimečný vztah, takže není překvapivé, že jsem si oblíbila i Juana Salvada. Co vše vidím v této knize nelze obsáhnout slovy, protože se za ní skrývá nejniternější důvod, který je dost podobný závěru knihy. V podstatě jsem ji nikdy nechtěla dočíst.
Pokud mám ale hodnotit veřejně, Co mě naučil tučňák je velmi čtivá kniha s potenciálem pobavit čtenáře nebo přinejmenším vykouzlit úsměv na rtech po většinu času čtení.

3 17.03.2017

Nostalgie kouzelnického světa funguje, ale nemůžu se ubránit pocitu, že to autoři se svými hrátkami s časem v příběhu už poněkud překombinovali. Prvotní nadšení návratu potterománie rychle vystřídal pocit, že je tento díl (nabízí se otázka, zda scénář hozený na papír počítat jako osmý díl) vlastně vesměs zbytečný a nic výrazného ve mně nezanechal.

17.03.2017

Napětí zvládla autorka na jedničku. Slova o novém "hitchcockovském" románu jsem brala s rezervou, navíc nepamatuji knihu, u které bych se bála, což se nezlomilo ani u této. Podstatné ale je, jak Hawkins zvládla kriticky přiblížit všechny hlavní postavy a dokázala si udržet mou čtenářskou pozornost do ranních hodin, což považuji za spisovatelské vítězství.

3 03.01.2016

Prvních pár stránek na mě působilo poněkud naivně a ptala jsem se sama sebe na otázky typu proč to či ono, ale během čtení jsem postupně získala odpovědi na vše, co mi vrtalo hlavou. Velmi mě bavily flešbeky a věrohodná zobrazení historických postav. Moje pobavení s každou stránkou gradovalo, takže přešlo od prvotního cukání koutků koutků v slzy smíchu.
Ano, je až s podivem, kam to se svým štěstím zprvu nevzdělaný gumpovský hrdina dotáhl, ale, a můžete mě za to kamenovat, já tuhle poněkud nereálnou část příběhu nehodlám autorovi zazlívat.

2 31.05.2014

Kniha, která mě provázela zkouškovým obdobím, tudíž mě držela nad vodou.
Musím říct, že to byla dobrá volba, protože Adamsův humor je mi zkrátka blízký, což druhý díl jen úspěšně potvrdil.
Myslím, že se teď budu trochu bát výtahů...:-)

4 02.03.2014

Napsáno s takovou lehkostí, že člověk dočte knihu a pomyslí si "Konec? To jako už?!". Vlastně se ani není čemu divit - ten nenucený humor, Douglasova "svoucnost"... Jdu pokračovat ve čtení druhého dílu, nemůžu jinak! Ještě se ozvu, zatím pozor na Vogony...:-)

4 23.11.2013

Riley a jeho klasika. Kdo zná, ten ví.
A kdybych byla v příštím životě králíčkem, kterého nebaví žít, vím, po jakém návodu k sebevraždě mám sáhnout.:-)

17.07.2013

Nejvyšší hodnocení jsem dala jen Kameni mudrců a Relikviím smrti.
Proč?
U prvního dílu pro jakési (alespoň mé) zasvěcení do tohoto druhu literatury, které bylo doprovázeno mým úžasem nad tím, jaký svět dokázala J.K.R. vytvořit. Nebudeme si ale nic nalhávat, nemělo to daleko od pohádky...
U posledního dílu pak proto, jak výborné je jeho zpracování (postupné ničení viteálů, různá místa děje, odhalení pravých charakterů postav) a to, jak J.K.R. dokazuje to, co jsem tušila už dávno před tím, tj. že nic nepsala bez rozmyslu (vše do sebe zapadá).
Ano, ten konec si autorka mohla odpustit, ale vem to čert. Bude mi to chybět...

1 17.07.2013

Jedna z nejpozoruhodnějších knih série, která se nějakým nedopatřením stala předlohou pro jedno z nejslabších filmových zpracování série. Ona i celková atmosféra knihy je něco, co se filmu nějak nepovedlo zachytit. Otázkou je, zda by to vůbec bylo možné... O důvod víc si Prince dvojí krve přečíst.

17.07.2013

Opravdu se to stalo, opravdu se po letech snažím dočíst sérii, kterou jsem opustila po čtvrté knize (z neznámých důvodů) a...
je to děsně fajn.
Když nic jiného, pátý díl jsem četla bez fanatismu kolem sebe (který byl přitomen v době vydávání HP knih), leč stále se zápalem. Navíc jsem ji právě dočetla řádku let poté, co jsem četla první čtyři - jsem tedy starší a byla bych řekla i kritičtější, ale...
s J.K.R. to máte těžké, málokterou větu napsala jen tak. Leckdo by teď mohl oponovat, že píše zdlouhavé popisy místností, věcí, ale není to tak, že i tyto věty mají svůj účel, který tkví ve čtenářské představivosti kouzelnického světa, která má souznít s tím, jakou mu dala podobu?
Ještě jedna věc - pochopitelně jsem zaujatá (HP mě nepřivedl k četbě, ale neodmyslitelně patří ke knihám, které znamenají mé dětství), ale zaráží mě, když někdo nebere J.K.R. jako spisovatelku. Nehledě na boom, který knihy vyvolaly (a který mohl být kdekomu proti srsti), ty knihy mají hlavu a patu. To, že jim každý nepřijde na chuť, je normální, ale nijak to nesnižuje úroveň spisovatelky. A fanatická děcka vem čert, vždyť ty knihy si našly čtenáře i mezi dospělými.

3 13.06.2013

Kniha se tehdy dostala ve správnou dobu do správných rukou, dnes už jsou surrealistické knihy čtené účelně.
Osobně proti takovým myšlenkovým proudům nic nemám, ale občas jich na mě v knize bylo moc...

13.06.2013

Čapka obdivuji, ale tady mám pocit, že vše důležité řekl na poslední straně, což takto řečeno poněkud haní Hordubala jako celek, jak jistě uznáte...
Pragmatismus je zajímavý směr, ale ne každý se s relativitou pravdy smíří.

13.06.2013

"Nevrč, brachu, na zrcadlo, když máš křivou hubu."
Ukazovat pravdu, to chtělo odvahu, zvlášť v dané době...
Jen je škoda, že jsou mocní lidé i dnes stejní jako tehdy - zavírají před ní oči.
Blbost je věčná, ano. Nasaďte si ale sami brouka do hlavy a nikdo vám nic nerozmluví - je to snad zákon či co.

3 26.04.2013

Ach ano, náš rodák.
S Těžkou hodinou vlastně člověk prožívá nic než těžkou hodinu s někým, kdo zemřel mlád (necelých!) dvacet čtyři let...:-(

3 26.04.2013

Od začátku je něco špatně. Jak málo stačí k tomu, aby ideologie znásilnila myšlení člověka a lží si obhájila to, co potřebuje, aby mohla páchat zvěrstva... Byla jsem znechucena, jinak to ale asi nešlo, pokud je člověku nacismus cizí.
Kniha má svou psychologií hodně co říct.

1 15.03.2013

Tato kniha má poněkud výmluvný (populismem zavánějící) název, ale dobrou průpravu ke zkouškám ze ZSV v rámci NSZ opravdu poskytuje.

13.02.2013