Adee.K
komentáře u knih
Magie havranů
Margaret Rogerson
Nečetlo se to špatně. Bohužel ne všechno dávalo smysl a ten konec byl místy absurdní. Docela průměr.
Woodhill
Eleanor Corvin (p)
Je škoda, že autorka v příběhu nedala víc prostoru samotnému pádu opony a tomu, co mu předcházelo, protože to je právě to, co mě na knížce zaujalo. Naopak by tam nemuselo být tolik milostných scén (na můj vkus, nekazily ale atmosféru).
Broderick mi byl hodně nesympatický a charakterově plochý. Autorka se při jeho popisu opravdu často opakuje a když už čtete podesáté, jak je autoritativní a dominantní, už to trošku kazí zážitek z příběhu.
Jako celek mě ale kniha bavila. Zajímavé téma, nečekané zvraty a čtivý a chytlavý příběh vyvažují drobná negativa.
Beladona
Adalyn Grace
Z knihy jsem zklamaná. Hlavní postava Signa mě neustále doháněla k šílenství se svou knihou "Průvodce dámy krásou a etiketou" a tím, jak se nemohla rozhodnout mezi ne jedním, ne druhým, ale dokonce ani třetím nápadníkem. Dále se můžete těšit na čajové dýchánky, kde si Signa nedopřeje třetího koláčku přestože na něj má chuť, protože by to bylo z hlediska etikety nepřijatelné. (Přísahám, tohle tam opravdu je.)
Takže jsem se za naštvaného vzdychání a protáčení očí prokousala někam do první třetiny. Už to začínalo vypadat nadějně, i když tam i tak bylo příliš pasáží viz koláček a sáhodlouhých úvah, jak často myslí na jakého muže, ale dejme tomu. Konec byl překvapivě hodně dobrý a nečekaný. Ale pak mě naštval epilog.
Abych ale nebyla jen negativní, čtenářům s oblibou ve *velmi* dívčích románech (ještě víc než Pýcha a předsudek) by se toto dílo mohlo líbit. A za zmínku rozhodně stojí i nádherná obálka s neméně krásnou ořízkou.
Útočiště
Karen Lynch
První díl byl o trochu lepší než tento. Nejspíš proto, že v jedničce jsme se seznamovali se světem, zajímavými bytostmi, Mohiry a Sařinou mocí. Tady se taky sice něco děje, je to trošičku zdlouhavější.
Mimochodem, trochu mě děsí, jak v drtivé většině Young Adult literatuře je jejich crush majetnický a agresivní, kdykoli chce jejich partnerka vyjít z domu nebo se podívá na jiného muže. Stejně jako v Twilight, Upířích denících, Dvorech a nevím v čem ještě. Tyhle vztahy zavání toxicitou a neměli bychom to brát jako něco, co je v pořádku.
Takže podle posledního odstavce jste poznali, že vztah Sary a Nikolase mě dost irituje (v tom smyslu, jak je nezdravý). Do třetího dílu se ale pustím a uvidíme, jak to všechno dopadne.
Pod šeptajícími dveřmi
TJ Klune (p)
Překvapilo mě, že i kniha o smrti může být milá a pozitivní. Moc hezká feel good fantasy, která člověka přiměje pousmát se nad všednostmi dne.
Legendy & latéčka
Travis Baldree
Vzhledem k tomu, že kniha má na Goodreads hodnocení 4,12* jsem čekala víc. Celý svět a postavy v něm měly podle mě slušný, ale bohužel nevyužitý potenciál. Není tu moc akce, ale to nemusí být nutně na škodu. Krize se tu však řeší ve stylu Deus Ex Machina a romantická linka taky mohla být o dost lepší.
Navzdory všemu výše uvedenému se to nečetlo špatně a příběh má příjemnou a přátelskou atmosféru.
Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
Po prvním dílu, který je pohádkovým retellingem na Krásku a zvíře, dostává příběh úplně jiný směr. První díl končí zdánlivým "a žili šťastně až do smrti", ale v této knize zjistíme, že to tak vůbec není.
Líbí se mi, že autorka poukazuje na problematiku toxických vztahů, manipulace nebo traumat. Zároveň se mezi řečí zmiňuje o bisexualitě a homosexualitě a nikdo z toho nedělá vědu a (skoro) všem je to fuk, protože jsou běžnou součástí společnosti.
Co se týče kouzelného světa, mrzí mě, že docela dost věcí okolo magie nejsou nikdy vysvětlené, a to ani v následujících dílech. Nikdy se nedozvíme jak vlastně magie funguje, co vyžaduje, jak se dá zdokonalit a další podrobnosti. Taky nevíme, jakou mocí vládne Amren nebo Morrigan. Taky je zvláštní, jak jsou všichni strachy bez sebe z různých kouzelných stvoření (Suriel, Attor, Tkadlena), a přitom nevíme proč. Dost často jdou i s trochou úsilí zabít.
Až na nějaké ty drobnosti je série hodně dobrá. Nepatří mezi mé oblíbené, ale doporučuju.
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
Kniha je originální a čtivý retelling na Krásku a zvíře. Podlě mě by ani nepotřebovala pokračování a fungovala by i jako standalone.
Taky se mi líbil svět, ve kterém se příběh odehrává.
Dvůr stříbrných plamenů
Sarah J. Maas
Četla jsem všechny předchozí díly a tento se mi líbil nejméně. Působí na mě jako když se autorka chtěla vyřádit a do každé druhé kapitoly flákla erotickou scénu. Tyto scény mi vyloženě nevadí, pokud je jich s mírou a hodí se do příběhu. Tady jich ale bylo zbytečně moc a byly čím dál tím víc podrobné, divné a stalo se z toho vyloženě porno. Bohužel jsem zrovna tyto části četla v přeplněném autobuse na tříhodinové cestě. Samotný příběh a boj proti královnám se tak stal až druhořadým. Já osobně bych preferovala, kdyby to bylo naopak. Navíc jsem měla hodně často pocit déjà vu, protože když si odmyslíme detaily, příběh Nesty a Feyre se zase tolik neliší.
Takže jestli váháte, tak neváhejte a nečtěte to :D. Radši si dejte rereading prvního dílu.
Prvních 100
Kass Morgan
Knihu jsem si chtěla přečíst kvůli seriálu. Bohužel musím říct, že seriál je lepší, i když mě ani on tolik nezaujal. Knihy jsou cílené pro náctileté čtenáře, jsou tam nesrovnalosti a nemá to takový spád. Celkově se mi první díl moc nelíbil a ten druhý mě bavil ještě méně.
Dům soli a smutku
Erin A. Craig
Nebylo to špatné čtení, ale anotace mi připadala zajímavější než samotná kniha. Některé situace byly dost absurdní. Ale uznávám, že u duchařiny to člověk musí tak trochu skousnout. Pro čtenáře, kteří se rádi bojí a jsou mentálně připraveni sem tam nějakou podivnost přehlédnout je to ideální volba.
Srpny
Jakub Stanjura
Autor si vybral neobvyklé téma, o kterém jsem do té doby neslyšela. Jsem ráda, že jsem se mohla dozvědět něco nového. Ale uvítala bych, kdyby toto téma bylo trošku hlouběji zpracované a vysvětlené. Stejně tak postavy pro mě byly těžko uchopitelné a nedokázala jsem se do nich vcítit a pochopit je (i když tu mluvíme o vciťování se do manipulátora). Ráda bych všem stranám lépe porozuměla.
I když je kniha dost krátká, první polovina by mohla být ještě kratší nebo pojatá trošku jinak. Připadalo mi že, se situace opakuje stále dokola a příběh to nikam neposouvá. Samozřejmě je tohle pouze můj pohled na věc.
Čajovna v Tokiu
Julie Caplin
Moc se mi líbilo prostředí Japonska, i když jak už tu někdo psal, pokud se o něj někdo zajímá, nic ho v této knížce nepřekvapí. Co se týče příběhu, tak ten byl slabší, ale zase byl čtivě napsaný. Většinu zvratů jsem alespoň trochu tušila, "velké finále" mi bylo jasné od poloviny knihy. Postavy se často chovaly nesympaticky. Přesto nemůžu říct, že mě kniha zklamala. Asi proto, že jsem od ní moc nečekala. Takže celkově to hodnotím jako oddechové, docela příjemné čtení, ke kterému se ale nehodlám vracet.
Marťan
Andy Weir
Napínavý, vtipný a uvěřitelný příběh. Moc doporučuji. I těm, kteří nejsou přímo fanoušky sci-fi.
Půlnoční slunce
Stephenie Meyer
Ze začátku bych chtěla vyvést z omylu ty, kteří si myslí, že tato kniha zachycuje Edwardův pohled na celou sérii Twilight. Je to jen první díl. To byla první věc, která mě trošku zklamala.
První polovina se četla docela dobře, ale spíš proto, že jsem Stmívání četla před několika lety. Ale když jsem si vzala původní první díl a četla určité scény spolu s Půlnočním sluncem, bylo to skoro jako přes kopírák. Akorát místo "Edward se potichu zasmál" byla změna na "Potichu jsem se zasmál".
Byly tam sice i nové informace (třeba o prvních letech po Edwardově proměně), ale mně osobně to nestačilo.
Na druhou stranu se ale dá Půlnoční slunce číst bez návaznosti na předchozí knihy. A to by možná bylo i lepší. Je totiž velkou nevýhodou, když člověk dopodrobna zná hlavní dějové zvraty a dozvídá se jen malé střípky toho, co ještě nevědel.
SPOILER
Mimochodem, ve Stmívání to asi není tak patrné, ale v téhle knize je sakra creepy jak manipulativně a toxicky se Edward chová.
Sucho
Neal Shusterman
Kniha je napsaná velice čtivě a napínavě. V ději se sice objevují nějaké ty nelogičnosti, ale když nad tím člověk tolik nepřemýšlí, nemusí mu to nutně zkazit zážitek. Připravte se ale na to, že při čtení budete neustále sahat po sklenici vody :D. Od autora bych doporučila spíše jiné knihy, ale Sucho také stojí za to. Přinejmenším se nad ekologií trošku zamyslíte. A když ani to ne, můžete se místy pořádně zasmát.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Přestože nejsem fanouškem knih, které se odehrávají za světové války, tahle mě moc mile překvapila. Stránky se četly úplně samy a i přes pochmurné pozadí je prostor pro zasmání. Válka tu není popisovaná tak, abyste z toho týden nespali (čehož jsem se trochu bála), ale její vážnost není nijak zlehčovaná. Vypravěčka smrt je originální a jejími ústy autor vyjadřuje zajímavé myšlenky o světě, lidech a dětsví.
Abych to zkrátila, nejsem cílová skupina, ale knihu rozhodně doporučuji.
Vosí továrna
Iain Banks
(SPOILER) Od knihy jsem měla dost vysoká očekávání, která bohužel nebyla naplněna. Suchý a zdlouhavý styl popisování, díky kterému Vosí továrnu lidé chválí, mi vůbec nevyhovoval. Hlavně z toho důvodu, že kvůli němu jsem si nedokázala vytvořit vztah k žádné postavě, ať už pozitivní či negativní. Skoro vůbec se nedočtete o emocích a o tom, co v traumatických situacích lidé prožívali. Proto pro mě bylo vše ploché a hlavně nedotažené. O Frankovi víte, že není tak úplně normální, ale nemáte šanci pochopit jeho psychiku a to samé platí o všech ostaních (zdůvodnění v poslední kapitole není žadné zdůvodnění).
Ze způsobu psaní je cítit, že autor chce vyvolat šok a znechucení na každé stránce. To je ale násilím vecpáno do situací, kam se často ani nehodí, a tak výsledek působí velice uměle.
Atmosféra za mě úplně nulová. Autor na jedné stránce narazí na nějakou delikátní záležitost a ještě čtyřikrát se o ní zmíní, aby čtenáře navnadil. Ale místo napětí a očekávání si jen otráveně říkám "Tak už nám to konečně řekni, ať to máme za sebou".
Nejspíš bych knihu ani nedočetla, kdyby mě nezajímal Erik. Jaké zklamání. Celou dobu se o něm dozvídáme z Frankových vzpomínek, a když uteče z blázince, člověk by řekl, že už se něco začne dít. Erik se ale celý zbytek knihy vrací domů a nakonci, místo velkého finále, ho Frank pouze zahlédne, a pak jako by neexistoval. Nevíme, jestli ho chytili a znovu zavřeli do léčebny, nevíme, proč se sakra vláčel celou tu štreku domů, aby na své příbuzné hodil strašidelný pohled a zase odběhl.
Kdybych měla dílo popsat jedním slovem, bylo by to "neuvěřitelné". Protože právě neuvěřitelné pro mě byly postavy a v podstatě celý příběh. O způsobu zahynutí malé Esmeraldy se raději nebudu zmiňovat. Na konci je nám naservírováno rádoby velké zakončení, ale velké tedy rozhodně nebylo. Určitě bylo překvapivé, to uznávám. Vyvolalo ve mě překvapení, jaká slátanina se z už tak slabého díla ještě může stát.
A přitom původní nápad není vůbec špatný, právě naopak. Už jen anotace je zajímavá. Zpracování je však katastrofální. Vosí továrna pro mě byla pořádným tréninkem nervů a ztrátou času.
Dívka, která psala na hedvábí
Kelli Estes
Kniha mě velice příjemně překvapila. Děj mě moc bavil, ale dle mého názoru mohlo být zakončení lepší. Působilo na mě dost naivně a uspěchaně. Jinak ale pěkné oddechové čtení.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Krásný příběh. Líbilo se mi, že autorka popisuje kruté scény spíše v náznacích, proto knihu mohu doporučit i slabším povahám.
