adela.hol
komentáře u knih

Dvacetiletá Sawyer po smrti rodičů a těžkém dětství k sobě nechce nikoho pustit. Je spokojená za objektivem fotoaparátu a s jednorázovkami. Tím posledním, koho by mezi ně řadila, by byl o rok starší Isaac. Plachý, stydlivý, s brýlemi a zvláštním stylem oblékání nemá u žen zrovna úspěch. Přesto ti dva utvoří dohodu. Sawyer pomůže Isaacovi získat patřičné sebevědomí a udělá z něj drsňáka, zatímco ona zdokumentuje jeho proměnu jako fotoprojekt pro své studium. Co neplánuje, že právě Isaac v ní po letech probudí něco, co si zakázala - city.
Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Sawyer. Z předchozích dílů se tu objevuje hlavně Dawn, díky níž se Sawyer a Isaac poznali v minulém díle. Sawyer doposud nepůsobila jako postava, kterou byste si oblíbili. Ale pod drsnou slupkou má v sobě i něco křehkého a potřebuje, aby někdo bezemoční zeď, kterou si kolem sebe vystavěla, zboural, a pomohl jí uvědomit si, že i ona si lásku zaslouží.
Také Isaac měl své bolístky, proto bylo pro oba těžké, se tomu druhému otevřít. Jejich vztah byl vystupňovaný na jedničku. Sawyer postupně měnila Isaacův vzhled, přičemž proměnou prošla i ona sama. Zároveň jí docházelo, že Isaacův zevnějšek není to, co by měla zachytit. Šlo o jeho vnitřní krásu. On byl dokonalý už tak, jak byl. Plné uvědomění přišlo vždy, když se v ní probudil červíček žárlivosti.
Nejlepší byly scény s Isaacovou rodinou. Ta Sawyer přijala bez předsudků a ona před nimi postupně roztávala a získávala to, co jí chybělo. Jen si to nejdřív musela vyřešit sama v sobě, aby to plně přijala. Proto bylo nejdřív snazší před city utéct, než jim čelit. Ale když se stalo něco, co ten jeden nemohl zvládnout sám, ten druhý nezaváhal ani vteřinu a byl tu pro něj.
Autorka posunula už tak vysokou laťku zase o něco výš. Těším se, až se do Woodshillu zase vrátím.


Když Alexa Hollandová zjistí, že jí otec, v jejích očích hrdina, lhal v zásadní věci, přeruší s ním veškeré kontakty. Po smrti matky chce začít nový život a tehdy jí práce do cesty postaví Cainea Carrawaye. Muže, jemuž její otec v dětství ublížil a který si z toho odnesl následky až do dospělosti. Alexa začne pracovat jako jeho asistentka, ale jejich společná minulost se nedá smazat. Alespoň zpočátku. Později si totiž oba uvědomí vzájemnou přitažlivost.
Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Alexy. Od autorky je to má první kniha a ačkoliv jsem možná čekala víc, dám dalším příběhům ještě šanci. Tady mi chyběl Caineův pohled. Některé situace by pak určitě působily jinak.
Nesedlo mi, že jejich vzájemné tajemství bylo odhaleno čtenáři, ale i jim vzájemně, hned na začátku knihy. Chybělo mi budování napětí v tom, proč si od sebe drží odstup, když je to k sobě zároveň přitahuje. Co je to tajemství, které jim nedovolí být si blíž? Chemie mezi nimi mi proto zpočátku přišla spíš nucená a kromě toho, že se hádali, z čehož plynulo, že jednou se z hate stane love, jsem neviděla žádný náznak k tomu, kdy došlo k té změně.
Uzavřeli klasickou dohodu, co nikdy nevyjde a poté se dost točili v kruhu ohledně toho, kdo co chce a kdo víc žárlí. Zápletka s Caineovou minulostí byla snadno předvídatelná a tam jsem souhlasila s Alexou v tom, že z toho dělal víc, než bylo. Neměl důvod myslet si, že by si ji kvůli tomu nezasloužil. Stejně tak jsem čekala víc ohledně dramatické Alexiny zápletky. Místo toho bych spíš víc prostoru věnovala jejímu vztahu s otcem a celkově vzájemnému rozuzlení toho, co se v jejich dětství stalo.
Nejvíc mě bavily scény s Effie, která byla příjemným zpestřením a ukazovala Caineovu dobráckou stránku. Líbil se mi i dopis, který nakonec Alexa napsala své matce. Bohužel někdy to tak je. Ne vždy si matka vybere své dítě.
3,5*


Jednadvacetiletá Aubrey studuje poslední ročník vysoké školy a aby uživila sebe i svou babičku, chodí do dvou prací. Když se jednoho dne dozví, co za práci dělá její nejlepší kamarádka a spolubydlící Natalie, a jaké částky vydělá, zprvu je v šoku. Natalie totiž pracuje jako placená společnice pro klienty z bohaté smetánky. Což o to, Aubrey nemá s jednorázovkami problém, ale nechávat si za to platit? Nakonec ji ale vidina rychle vydělaných peněz naláká. Jen nepočítá s tím, že se jí do toho připletou city k jednomu muži. A že by mohl být jejím otcem? To už je detail.
Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Aubrey. Ač má text malé písmo, díky kratším kapitolám se do příběhu ponoříte snadno a hmatatelné napětí mezi postavami vás nenechá chladnými. Trochu mě mrzelo, že jsem se nedočkala mužského pohledu, který by to jistě ještě okořenil. S Aubrey jsem totiž od začátku bojovala. Sice se mi líbil vztah s její babičkou a i v některých myšlenkách ohledně vztahu s muži jsem chápala, jak to myslí, ale jinak jsem dost věcí těžko skousávala.
Zejména to, jak se k této práci dostala. Přišlo mi, že Natalie ji do toho hodně tlačila způsobem, že bude super, když budou mít něco dalšího společného. Pak to, jak tahala za nos Daniela, i když moc dobře věděla, co jediné si nepřeje a pak se ještě divila, že ho pravda vzala až tak moc. A protože neposlechla ani Jamese po jejich dohodě, všechno se nakonec vyostřilo tím nejhorším možným způsobem. V emočně napjatých situacích často lidé řeknou něco, čeho potom litují. Zároveň by ale stačilo si nelhat.
Co tato kniha splňuje na výbornou jsou ero scény. Ty fungovaly na maximum přesně tak, jak měly a velký věkový rozdíl mezi Aubrey a Jamesem nebyl absolutně znát. Když přišel za polovinou knihy ten zásadní zvrat, propadla jsem jim definitivně. Chemie mezi nimi na každé stránce div neexplodovala. Mnohdy na to stačilo i jen pár slov. Občas je ta slova vystřelila do nebes, občas je zranila hluboko na duši. Ale i to k silnému příběhu musí patřit, aby vám zůstal v paměti.


Sedmnáctiletý Cristian by mohl přemýšlet o tom, jak se jednou po škole stane spisovatelem. Jenže to by nesměl žít v roce 1989 v Rumunsku. Všichni obyvatelé tu žijí ve strachu z diktátora Nicolaea Ceaușesca. Jednoho dne se na Cristiana zaměří tajná policie, která ho nutí donášet na své blízké. Má ale také šanci jistým prostřednictvím odhalit celému světu, jaký režim v Rumunsku vládne. Podaří se mu to?
Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Cristiana. Jak bývá v knihách autorky zvykem, i zde si vybrala jednu historickou událost, kterou zpracovala do příběhu, který je vhodný pro různé věkové skupiny. Krátké kapitoly vás posouvají ve čtení neuvěřitelnou rychlostí a než mrknete, jste na konci. S pocitem, že víte něco dalšího z moderních dějin, na které už na hodinách dějepisu nevyzbyl čas, a také s uvědoměním, že si v dnešní době nemáme na co stěžovat.
Revoluce v Rumunsku proběhla měsíc po té naší. V knize byla také zmíněná, spolu s dalšími několika státy, které pro Cristiana byly nadějí, že by se to snad jednou mohlo povést i u nich. Nicolae Ceaușescu skončil svým vzděláním na základní škole, přesto spolu se svou manželkou dokázali ovlivnit celý stát, jehož obyvatelé žili v úděsných podmínkách a báli se cokoliv říct, protože nikdy nevěděli, kdo z nich je zrádce.
S tím přesně bojoval i Cristian. Byl zrádcem někdo z jeho rodiny? Dívka, která se mu líbila? Nejlepší přítel? Komu se mohl svěřit s tím, co se po něm chce, když nevěděl, komu věřit? Říct pravdu nebo lhát bylo v tomto režimu to nejtěžší rozhodnutí. A tresty za jedno nebo druhé byly takové, že na to dotyčný už nikdy nemohl zapomenout. Zůstaly jizvy na těle i na duši.
Autorka mě opět nezklamala a já už se teď těším na její další zpracovaný náhled do historie.


Dvacetileté Liv se v jednom dni vše zhroutí. Rozejde se s ní přítel, musí si najít nový byt a ještě ji vyhodí z práce. Ten samý den se setká s Matyldou, která jí nabídne volný pokoj ve sdíleném bytě. V něm bydlí ještě s Briony a s mužem, který nenechá na pokoji žádnou sukni. Liv se toho nebojí, protože poslední, co by teď řešila, jsou muži. Jenže tím mužem je Noah, její spřízněná duše a nejlepší přítel, který s ní před třemi lety přerušil veškeré kontakty. Proč? Co se tehdy stalo?
Kniha je vyprávěna v ich formě střídavě z pohledu obou hlavních postav. Autorka má příjemný styl, který se spolu s originální zápletkou z minulosti, četl sám. Ze začátku jsem měla pochyby, jak mě příběh chytí, ale s každou další stránkou jsem se ujistila v tom, že autorka umí napsat krásnou romantiku. Bylo v ní něco navíc v podobě složité minulosti, kterou musí hlavní hrdinové odhalit, aby teprve mohli začít psát společnou budoucnost.
Kromě děje ze současnosti nahlédneme ve vzpomínkách i do minulosti, kdy Liv a Noah byli nejlepší přátelé, ještě spolu s jejím starším bratrem Rileym. Autorka brzy odhalila, co zapříčinilo, že se Noah stáhl, ale zároveň na ten hlavní důvod nechala čtenáře čekat a rozhodně se to vyplatilo. Noahovo chování, ať už ohledně střídání žen a uzavření se před Liv, dávalo smysl a musel si projít těžkým obdobím, aby sám došel k tomu, že si lásku zaslouží.
Moc mi nesedělo, jakým způsobem se Liv s Noahem znovu setkali a také Noahův přerod ze zlého kluka na "začnu se chovat jako dřív" nepůsobil přirozeně. Stačilo by tam dát větší časovou prodlevu. Co bylo ale naopak skvělé, byla komunikace nejen mezi hlavními postavami (když pominu ten článek, tam se to dalo čekat), ale i například závěrečné rozhovory s Joshem a Grace. Těmi ten příběh autorka také hodně pozvedla.
4,5*


Sedmnáctiletá Marina se odhodlá vyměnit fiktivní kluky z knih za spolužáka ze třídy. Domluví si rande, ale už ho nestihnou. Píše se rok 2020 a kvůli pandemii koronaviru se zavřou školy. Marina se tak se svými rodiči dočasně stěhuje z Prahy na venkov. Blíže poznávají své sousedy, mezi nimiž je i o rok starší Jakub. A Marina si postupně uvědomuje, že rande, které ji čeká ve městě, možná není to pravé, na které by chtěla jít.
Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Mariny. Příběh je rozdělen do deseti částí a mapuje dění roku, který změnil celý svět do podoby nošení roušek nebo zákazu vycházení. Na toto období nevzpomíná rád nikdo, ale v tomto příběhu není tím hlavním. Jen doplňuje romantickou linku v podobě první lásky.
Kniha je nádherná nejen zvenčí, ale i uvnitř. Ač má kniha poměrně malé písmo, čtení vám utíká doslova pod rukama. Měla jsem přečteno za dva dny, nešlo se odtrhnout. Všechny postavy jsou vykresleny reálně a přirozeně. České prostředí a romantika mi většinou nejdou dohromady, ale tady mi sedlo úplně všechno a objevilo se mi na tvářích i culení, které je u mě vždy důkazem toho, jak moc je příběh dobře napsaný.
Marina a Jakub byli sympatičtí hrdinové, u kterých jsem si užila každou etapu jejich vztahu. Ať už začátek ve stylu mírné hate to love, přes vyznání lásky, až k nějakému tomu zádrhelu, který musel nastat. Bylo tu krásně ukázané, jak je důležitá ve vztahu komunikace. Pokud něčí myšlenky nevyjdou nahlas, nikdy si nemůžete být jistí, co se tomu druhému honí hlavou. Marina a Jakub byli občas tvrdohlavé trubky, ale když už si konečně promluvili, stálo to za to. Dialogy tu byly naprosto famózní.
Kromě hlavních postav excelovali i jejich rodiče, Marininy kamarádky a především Jakubova mladší sestra Erika. Byla to roztomilá rozumbrada, která ty dva dokonale doplňovala svým humorem, bláznivými nápady a velkou dávkou energie.


Marguerite je dcerou geniálních vědců, co vynalezli přístroj s názvem Ohnivák. Ten umožňuje jeho nositeli cestovat do různých dimenzí. Když je její otec zavražděn, uvědomuje si, že Ohnivák je její jedinou šancí, jak se pomstít jeho vrahovi. Spolu s Theem, asistentem svých rodičů, se vydává za Paulem, druhým asistentem a domnělým vrahem, který utekl do dalších dimenzí. Postupně ale zjišťuje, že není všechno tak, jak se na první pohled zdá.
Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Marguerite. Cestování v čase a seznamování s alternativními realitami hlavních postav mě chytlo okamžitě. Zpočátku byl děj opravdu nabušený, prostřední část knihy spíše stagnovala, závěr byl zase akční.
S Marguerite jsem v průběhu děje bojovala kvůli jejímu zbrklému jednání a neustálým změnám názorů nebo svých citů. Kromě pátrání ohledně smrti jejího otce, se tu rozehrává i milostný trojúhelník s Paulem a Theem. Chápala jsem, že její alternativní verze jí tomu rozhodování příliš nepomáhaly, ale skoro nikdy nebrala v potaz to, co s jedním nebo druhým zažila, ještě než se to celé zamotalo.
Všichni tři si prošli několika dimenzemi, kdy nejzajímavější byla pro mě ta s velkokněžnou a poručíkem. Tady se ukázaly pravé city jich všech, i když si to pak paradoxně v dalších dimenzích zkomplikovali. Je nevěra, když se zamilujete do alternativní verze svého partnera v jiné dimenzi? Je to on, ale zároveň není?
Ohledně zápletky s Margueritiným otcem toho hodně dlouho moc nevíte. Trefila jsem se, co se stalo, ale zároveň ne úplně. Autorka měla připravené i jedno překvapení, které samotný závěr zase pozvedlo nahoru.
První díl skončil tak, že asi není nutné číst další. Pokud vás příběh úplně neosloví, s koncem budete spokojení. Pokud vás naopak bavil, další díly asi potřebovat budete. Já si to ještě promyslím.
3,5*


Celaena se se zlomeným srdcem vydává za pravdou o svém původu a své moci, kterou už nemůže dále skrývat. Naopak se musí naučit ji používat. V tom by jí mohl pomoci jistý Rowan, ale cesta k jejich vzájemnému pochopení se zdá dlouhá a trnitá.
A jak se Chaol popasuje s její ztrátou? A Dorian se svou nově objevenou mocí, kterou by mohl jeho otec, král Adarlanu, zneužít proti všem?
Vyprávění se tentokrát dělí hned mezi několik postav. Na dění okolo Celaeny s Rowanem, Chaola s Dorianem, jejichž pevné bratrské přátelství získalo trhliny, které už nejspíš nepůjde spravit, a také čarodějku Manon.
V tomto díle bylo znát, jak už je autorka vypsaná a do příběhu jste se ponořili hned. I tak ale mám stále nějaké výtky, kvůli kterým nemůžu hodnotit plným počtem hvězd.
Děkuji jsem pochopila, že autorka má svůj zvláštní pohled na romantiku, který se s tím mým bohužel neslučuje. Vývoj vztahu Celaeny a Rowana byl sice popsán velmi dobře, neuspěchaně, bavily mě jejich tréninky, vše tam mělo své místo, ale vzhledem k jejich úplnému začátku si je zatím jako pár představit nedokážu.
Oproti tomu Chaol tady působil nemastně, neslaně, jak kdyby autorka potřebovala, aby se čtenářky odmilovaly. Víc jsem tentokrát fandila Dorianovi a Sorsche, kteří tu pro mě drželi alespoň minimální romantickou linku. O to bolestivější byl pro mě konec.
Byla jsem ráda za náhled Celaeniny minulosti, kdy konečně vyšlo najevo, co přesně stálo za tím, že se z ní stala nájemná vražedkyně. To, čím si jako dítě prošla, by zamávalo s každým. Kdyby byl tento flashback už v prvním díle, hodnotila bych, a Celaenu pochopila, úplně jinak.
Co mi ale úplně nejvíc komplikovalo čtení, byly scény s Manon. Do její linky jsem se absolutně nedokázala začíst a jen se modlila, aby už byl konec kapitoly.
Sérii jsem zatím ještě nedokázala propadnout. Uvidím, jestli na tom něco změní Krvavé ostří a pak čtvrtý díl, který je prý nejlepší.


Lili se během jednoho dne zhroutí svět. Nejprve dostane výpověď v práci a pak nachytá svého snoubence s jinou. Po čase zkouší neúspěšně seznamovací aplikace, až narazí na inzerát v časopise, kde zámožný muž hledá ženu, která by ho upřímně milovala a založila s ním rodinu. Podmínkou však je projít konkurzem a poté přijmout to, že ho nikdy neuvidí za denního světla. Nechce ji totiž vyděsit svým hrůzostrašným vzhledem. Má takový vztah vůbec šanci?
Kniha je vyprávěna v ich formě především z pohledu Lili. V polovině příběhu se ke slovu dostane i hlavní hrdina Lennox a retrospektivně zjišťujeme, čím vším si prošel a co stálo za vznikem jeho děsivého vzezření. Od autorky to byla moje první kniha a už teď vím, že nebude poslední. Sedl mi její styl psaní a pohled na romantiku, kterou dokázala perfektně zasadit i do žánru temné romance.
Přiznávám, že zpočátku jsem byla trochu v rozpacích ze způsobu seznámení hlavních hrdinů. Ale s každou další stránkou jsem pochopila, že autorka má vše do detailu promyšlené. A že třeba i to, co se zdálo jako nepodstatné, se dřív nebo později ukázalo jako sakra důležité. Takže mi během čtení několikrát spadla brada.
Chemie Lili a Lennoxe pracovala na výbornou. Co jsem hlavně na jejich vztahu oceňovala, bylo to, že spolu komunikovali. I vážné věci si dokázali vyříkat a vysvětlit. Samozřejmě bylo to tu skrývání Lennoxova vzhledu a že jí tajil dost zásadní věc, která se odhalila až téměř ke konci, ale v těchto dvou případech to byla zkrátka nutnost.
Poslední část knihy jsem dočítala s pořádnými nervy a nebyla jsem si jistá, jak příběh skončí. Celkově se mi během čtení střídalo spoustu emocí a v hlavě se mi rojily teorie, co bude dál. Autorka mě většinou převezla. Za mě velké doporučení. Nenechte si tento úžasný příběh lásky ujít.


Osmnáctiletá Elin by se ráda stala Travičkou. Jenže jako vnučka muže, který se kdysi pokusil zabít krále, nemá šanci se věnovat studiu, i kdyby měla sebelepší schopnosti. Přesto se potají věnuje tomu, co ji jednoho dne málem dožene až před popravčí špalek. Před jistou smrtí ji zachrání dohoda s Épinem, guvernérem, který tuší, že by mu mohla Elin pomoci najít to, co sám nedokáže získat. Jenže hledání odpovědí na jisté otázky Elin sice otevře oči, ale možná si také uvědomí, že bylo lepší je nevyslovovat.
Kniha je vyprávěna v er formě především z pohledu Elin, pár částí má k dispozici i Épine. Do příběhu se snadno ponoříte od prvních stran. Autorka vás fantasy světem provádí pozvolna, zorientujete se okamžitě, čemuž pomáhá i to, že se kniha velmi dobře čte.
Moc se mi líbila myšlenka, že je každý spřízněn s nějakou rostlinou a podle ní dostává i své druhé jméno. Také bylo zajímavé propojení s aztéckou mytologií, i když čtení jejich jazyka mi dalo zabrat stejně jako Elin, když se některá slova snažila vyslovit. O to to bylo originálnější.
V dalším díle předpokládám zase větší sblížení Elin a Épina. Ačkoliv i tady bylo pár momentů, kdy to vypadalo, že něco bude a líbili se mi spolu, zároveň tomu ještě něco chybělo. Na obou postavách jsem také ocenila to, že nebyly vykreslené jako vzhledově dokonalé, ale přesto toho druhého dokázali upoutat.
Z ostatních postav mě nejvíc zajímá, co dál čekat od Menthy nebo Rosy. Za vůbec nejoblíbenější postavu bych vybrala Elinina otce. Charakterem mi sedl nejvíce, bavila jsem se na jeho humoru a vůbec bych se nezlobila, kdyby měl v dalším díle větší prostor.


Rosie před několika měsíci dala výpověď v práci, aby se mohla věnovat své nové profesi spisovatelky. Své rodině ale o tom zatím neřekla a navíc při psaní druhé knihy se dostala do určitého bloku. Do toho se na ni zřítil strop v jejím bytě, a tak se narychlo musela nastěhovat do garsonky své nejlepší kamarádky Liny. A tam ji doslova padne k nohám Lucas, Linin bratranec. Ten Lucas, kterého tajně sleduje na instagramu a do kterého se tak nějak zamilovala. Co se stane s její zamilovaností, když pozná toho skutečného Lucase?
Kniha je vyprávěna v ich formě střídavě z pohledu obou hlavních postav. Rosie se objevila již v minulém díle, za to Lucas byl pouze zmíněn. Možná dobře, protože pak by měl Aaron velkou konkurenci. Příběh Liny a Aarona jsem si zamilovala, ale příběh Rosie a Lucase pozvedl tuto sérii a autorčinu tvorbu zase o stupeň výš.
Mám ráda, když se mohu do postav vcítit a pochopit každý jejich krok. Rosie se staví do řady k dalším hrdinkám, které jsou mou věrnou kopií. Lucas je pravý prototyp romantického hrdiny, kterého chcete chytnout a nepustit. Protože, která žena by nechtěla muže s úžasným tělem, co vám splní všechno, co vám na očích uvidí, bude na vás mluvit španělsky a uvaří vám všelijaké dobroty. Takového rozhodně chcete.
To, že to mezi nimi nezůstane jen u experimentu, že to jasně musí překročit hranici, víte okamžitě. Ale nebude vám to bránit v tom užít si každý dialog, každý pohled nebo dotek a především každé velké gesto. Lucas se zhostil svého úkolu na jedničku s hvězdičkou, a když se Rosie dokázala zamilovat jen do jeho iluze, zamilovat se ještě víc do jeho skutečné podoby byla otázka velmi krátkého času.
V této knize jsem hltala a neskutečně si užívala každé slovo. Autorka jednoznačně potvrdila své místo na mém seznamu top autorek romantiky a přečtu od ní všechno, co tu kdy vyjde.


Freya studuje poslední ročník vysoké školy. Protože potřebuje peníze (ne pro sebe) přivydělává si jako tanečnice v nočním klubu. Nesnáší tu práci, ale nemá na výběr. Mohla by mít relativní klid alespoň ve škole, kdyby se o ni nezačal zajímat James, její o jedenáct let starší profesor. A i když se mu Freya snaží utéct, přitažlivosti mezi nimi se nedá dlouho bránit. Jenže pak se něco stane. A to by mohlo vyřešit všechny Freyiny problémy. Ale navždy.
Kniha je psaná v ich formě z pohledu Freyi, ale některé menší části kapitol má i James. Kniha je taková jednohubka, která se dobře čte a ač má v sobě vážná témata, já ji brala spíš jako odpočinkovou četbu.
Moc se mi líbil nápad, kdy nahlédneme na příběh z Freyiných vzpomínek, které se jí odehrávají v hlavě, zatímco James doplňuje svou část v současnosti, kdy se Freyu svým mluvením snaží probudit. A říct jí tak i to, co třeba nevěděla.
Těšila jsem se, jak autorka zpracuje vztah profesora a studentky a upřímně, kdyby tam byl jen ten, myslím, že by to na daný počet stran bylo úplně ideální. Ale spolu se zápletkou v klubu, se vztahy s matkou, otcem a nevlastním bratrem toho bylo na takovou útlou knížečku hodně, a proto se sem tam objevila nějaká nelogičnost nebo se něco vyřešilo dřív, než začalo. Tedy za sebe bych volila buď více stran, nebo méně zápletek.
Samotný vztah Freyi a Jamese se tak trochu točil v začarovaném kruhu zvaní do kabinetu, útěků a pokusů být od sebe, což nedokázali ani jeden dodržet. Zároveň ale nějaké touze jednoho po druhém jsem úplně nevěřila, protože jak už jsem psala, bylo toho s nimi moc málo. Postavy celkově neměly prostor se nějak vyvinout, což byla škoda.
2,5*


Kieře se obrátí život vzhůru nohama během jediného dne. Najde svého bratra mrtvého a zjistí, že kvůli nesplaceným dluhům se má stát i ona majetkem toho, komu dlužil. Vzpomene si však na bratrova slova, že kdyby jí někdy hrozilo nebezpečí, má vyhledat jistého Damona, který ji ochrání. Jenže se ukáže, že Damon není o nic méně nebezpečnější. Ovšem pro Keiru i úplně jiným způsobem.
Kniha je vyprávěna v ich formě střídavě z pohledu obou hlavních postav. Stejně jako v prvním díle, i tady by se našlo pár chyb, nad kterými ale částečně mhouřím oči, protože i tento díl jsem si užila. Navíc byl mnohem lepší, jak co se týče chemie mezi postavami, tak i dějem.
Damon se objevil už v předchozím díle, takže nějaké povědomí o jeho postavě rovnou máte. Stejně tak Keira se v prvním díle mihla, ale to jste ještě nevěděli, že bude důležitá. Líbilo se mi propojení obou dílů skrz stejnou scénu. Jejich příběh byl až na vyjímky shodný jako ten Heroea a Elyse. Vadilo mi to? Ani trochu. Jak už jsem psala, byli o level výš.
Damon mě neskutečně bavil svými hláškami, ať už z něj byl zrovna typický temný hrdina, z kterého šel respekt (tady už se do toho autorky opřely) anebo beránek, kterého si Keira zpracovala jen tím, že byla. Erotické napětí mezi nimi by se dalo krájet od první stránky. Fungovalo to na výbornou. Drama zápletka s Xanderem a jeho strýci dodávala příběhu ten správný temný nádech. Jen škoda, že autorky dávají skoro všechno do pár dnů, kdy to pak nepůsobí úplně uvěřitelně.
Po konci bych rozhodně potřebovala další díl, ale kdoví, jestli se ho někdy dočkám vzhledem k celkovému hodnocení obou dílů.


Mallory požádá na smrtelné posteli devatenáctiletého syna Linka, aby někomu zavolal. Telefon vezme jistý Jake. Link zažije šok, protože jak je možné, že jeho matka má telefonní číslo zrovna na muže, kterého zná celá Amerika a který mu řekne, že okamžitě přijede. V příběhu se vracíme o dvacet sedm let zpět ke zrodu jedné tajné lásky.
Kniha je vyprávěna v er formě a je rozdělena do čtyř částí dle jednotlivých desetiletí a v každém z nich sledujeme dění jednoho roku. Pár stránek mi trvalo se začíst, než jsem si zvykla na autorčin styl. Nečetl se špatně, ale menší množství dialogů, nahrazené rychlými popisy kdo co řekl, mě do děje nedokázal natolik vtáhnout. A příběh Mallory a Jakea mě za srdce nechytil už vůbec.
Když se domluvili na svém pravidelném víkendu, mohli to spolu aspoň zkusit. Nic jim nebránilo. Ubíhaly roky a vždy to bylo stejné. Nikdy mezi sebou neměli závažnou překážku, která by jim bránila být spolu. V čem byla jejich víkendová bublina lepší, než skutečný život, který spolu mohli celá ta léta žít, když se tolik milovali, jak se mě autorka snažila přesvědčit. Ano, v ten rozhodující moment by možná někomu ublížili, ale v čem by byl rozdíl, když to dělali celou dobu? Podváděli sami sebe, jeden druhého a všechny ostatní.
Jejich lásku jsem jim nevěřila i proto, že mi autorka nedala jedinou scénu jako důkaz. Polibek, milování, hádka, křik, pláč, zoufalství, zklamání, zlomené srdce. Pocit utrpení, že chtějí s tím druhým být a nemohou. Ani u jednoho z nich jsem nic z toho neviděla. Kapitoly sice byly ukončené zajímavě, mohli jste být zvědaví, co bude dál, ale v té další jste se jen tak mimochodem dozvěděli, jak se to vyřešilo a že to vlastně ani žádný problém nebyl.
Autorka se nezabývala jen hlavními postavami, je to ucelený příběh mnoha postav a každý si v knize najde to své. Já do ní šla s vidinou silného romantického příběhu, ale ten mě bohužel minul.
2,5*


Když Hero poprvé uvidí Elyse, rozhodne se, že bude jeho. Ví, že se svou temnou minulostí jí nemůže nabídnout klid a bezpečí, ale zároveň má potřebu ji před všemi a vším ochránit. Když ji nakonec zkusí pro její dobro od sebe odehnat, už je pozdě. Elyse je zamilovaná i přesto, že ví, co má Hero za sebou. Jenže on věděl, proč ji odhání. Věděl, že ho jeho minulost jednou dostihne.
Kniha je vyprávěna v ich formě střídavě z pohledu obou hlavních postav. Tempo čtení je neuvěřitelně rychlé, stejně jako samotný děj. Ale o něm až později. Na úvod musím poznamenat nepochopení nad překladem. V knize se totiž nesetkáváte s Heroem, ale Hrdinou. Musela jsem si jeho jméno říct vždycky v duchu v originále, protože mě z té češtiny až bolely oči.
Marně přemýšlím, jestli se mi už někdy stalo, že jsem z nějaké knihy měla tak rozporuplné pocity. To, co bych v jiné knize kritizovala a dala jí za to ještě mnohem nižší hodnocení, tady jsem to nějakým záhadným způsobem tolerovala. Mám radši, když vztah mezi hlavním párem se vyvíjí postupně, abych jim dokázala věřit chemii a následně jim propadla.
Zato vztah Elyse a Heroa sprintoval tak rychle, že by jim nejspíš nestačil ani Usain Bolt. Majetnický, žárlivý a ochranářský Hero se na nevinné, naivní a bojácné Elyse stal závislým ihned a ona i se svými nulovými zkušenostmi mu nakonec zdatně sekundovala. Častokrát oba jednali zbrkle, nelogicky. Drama zápletku na konci jsem bez problému odhalila, takže mě ani nic nepřekvapilo. Ale i přes všechny ty chaotické věci a samé klišé situace jsem si ten příběh nečekaně užila.
Tato kniha mě zase přesvědčila, že na celkové hodnocení od čtenářů nelze dát. Ano, chápu, že se kniha nemusí líbit, ale na mě zapůsobila jako oddechovka, u které jsem vypnula a nemusela nad ničím přemýšlet.


Celine a Patrick se potkali ve svých 21 a 28 letech. Prožili spolu pouhé čtyři dny, ale přesto věděli, že je potkala pravá láska. Patrick ale odešel a Celinino zlomené srdce se po čase zahojilo až s Mikem, kterého si vzala a porodila mu dceru Aimee.
Po patnácti letech je Celine čerstvě rozvedená a s Mikem střídavě pečuje o dvanáctiletou puberťačku. Nastal nyní správný čas vyhledat Patricka, na kterého nedokázala zapomenout? Nebo si uvědomí, co v Mikeovi měla, až po jeho ztrátě?
Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Celine. Příběh sledujeme převážně v současnosti, ale nahlédneme i do čtyř osudových dnů. Během zjišťování, co ji s Patrickem rozdělilo, si uvědomíte, jakou zásadní roli hraje věk a zkušenosti ve vašem rozhodování. Celine pochopila Patrickovo rozhodnutí až ve chvíli, kdy se ocitla ve stejné situaci.
Další klíčovou věcí je i správné načasování. Jak dlouho máte čekat, než se pokusíte najít toho, komu patří vaše srdce? A jak dlouho má čekat on na vás? A když se najdete, není už pozdě? Chtěli byste utéct před realitou a vrátit se do pohádky, ale nemůžete, protože je tu už někdo jiný, komu nechcete ublížit. A koho také milujete. Jen jiným způsobem.
Autorka vykreslila vztah s Patrickem i Mikem velmi realisticky. Probíhaly mezi nimi dialogy, při kterých jste chápali jednání všech, ale zároveň jste nedokázali říct, čí pravda je ta správná a podle které by se měli rozhodnout, aby se stále nemíjeli, ale sešli se konečně na té společné cestě. Do děje výrazně zasahovaly i Aimee nebo Celinina sestra Jacqui, které spolu se Celininými klienty utvořily celistvý příběh plný naděje se nevzdávat a jít dál. Ať už je ta cesta jakákoliv.
Skončila Celine s Patrickem, vrátila se k Mikeovi nebo zůstala sama? To už si musíte přečíst sami. Pravdou je, že v tomto případě bych byla spokojená s jakoukoliv variantou. A i to vypovídá o tom, jak kvalitní příběh to byl.


Beau před dvěma lety zemřela matka. Ona však nevěří, že šlo o nehodu a dělá všechno proto, aby se případ znovu otevřel. Mezitím se z ní stala zničená žena, co nechala stát svého snoubence u oltáře a nevidí nic jiného, než touhu po spravedlnosti. Až jí jednoho dne zazvoní telefon, co jí změní život. A tak se setkává s Jamesem, který se zdá být stejně zlomený jako ona. Jenže Beau netuší, že oheň, který mezi nimi okamžitě vzplane, začal hořet už před lety. A že právě kvůli němu bude mít důvod ho jednoho dne nenávidět.
Kniha je vyprávěna v ich formě střídavě z pohledu obou hlavních postav. Ač v sobě příběh má trýznivou temnotu, od které se nedokážete odtrhnout, autorka prvním dílem a příběhem Dannyho a Rose nasadila laťku tak strašně vysoko, že i kdyby se Beau postavila Jamesovi na ramena, ani špičkou prstu by na tu laťku nedosáhla. Alespoň v mých očích rozhodně ne.
Minulost hlavních postav měla mít zase takovou tu tíživou atmosféru, která ale byla tentokrát představena hodně povrchově. Potřebovala bych vědět víc o vztazích s jejich rodinami, abych věřila, že opravdu nemůžou jinak. Od Beau jako bývalé policistky bych v určitých momentech čekala víc. Zabiják James zase dělal jednu chybu za druhou a prezentoval se spíš jako amatér. Tím, co předvedl na konci už to příliš nezachránil. Spíš to působilo jak pěst na oko.
Některé zápletky se daly snadno odhadnout a některé zase nebyly úplně vysvětlené. Třeba bych ráda věděla, jak přesně se to stalo s Jamesovými zády. To byla třeba jedna z mála věcí, kterou mě autorka překvapila a zajímalo mě pozadí celého toho momentu.
Největší potěšení jsem zažila až v samém závěru knihy, ač to paradoxně nemělo nic společného s hlavním párem. Ale jen to mě přinutilo ještě drobet zvednout hodnocení, protože tam poprvé jsem cítila nějakou emoci, díky které se můžu těšit na další díl.
3,5*


Emoni nastupuje do posledního ročníku střední školy. Pro její spolužáky je tento rok prvním odrazovým můstkem pro překročení hranice dospělosti. Ona musela dospět už dávno. Kromě povinností školních a pracovních má ještě jednu, kvůli které toho musí zvládnout víc, než ostatní. Je totiž matkou skoro tříleté Emmy. S výchovou jí pomáhá babička a otec její dcery. Ovšem někdy chce být také sama a načerpat sílu. Takovým místem je pro ni kuchyně, kde se ocitá ve svém vlastním světě, co ji naplňuje.
Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Emoni. Příběh je rozdělen na tři části, z nichž každá začíná originálním receptem. Kapitoly jsou velmi krátké, takže vás nutí číst dál. Protože Emoni je portoričanka, počítejte sem tam s nějakým tím španělským slovíčkem, což pro mě bylo za odměnu. Nejsem si ale jistá, že každý čtenář bude úplně všemu rozumět. Stejně tak jsem moc nepochopila překlad Holčičky. Buela zůstala, ale niña nemohla?
Emoni jsem si oblíbila. I v tak nízkém věku byla skvělá matka. Vždy myslela především na Emmu a všechno, čím si prošla, ji jen posílilo. Stejně tak dával smysl jakýsi obranný krunýř, který si kolem sebe vystavěla. Měla jsem ráda i její babičku, Angelicu a Malachie. Přesně takové lidi kolem sebe Emoni potřebovala. Za to cestu jsem si nenašla k Tyroneovi, který měl kolikrát raději mlčet, a vlastně ani k Juliovi, u kterého jsem nedokázala pochopit, jak mohl svou dceru takto opustit.
Dominantou příběhu je vaření, takže během čtení máte neustále na něco chuť. Já ze svého učitelského pohledu nejvíce ocenila scény s šéfkuchařem Aydenem. Hlavně jednu konkrétní scénu, kde se ukázalo, jak snadno jde demotivovat studenta. Možná, že ve vaření je to trochu jiné, ale já bych v tom některé své kolegy poznala.
Příběh je nenáročný, milý, určitě si u něj odpočinete, než vás popadne chuť na to něco si uvařit.


Ethan miluje lezení na vysoké budovy, odkud může vidět celý svět. Jsou to místa, kde se vyhne matce, které nemůže přijít na jméno a otci, který s ním neumí mluvit.
Kai je kapitán basketbalového týmu, hvězda školy, co je pod přísným dohledem staršího bratra.
Oba spojuje moře, přesto každého jinak. Ethan ho nenávidí a od jisté doby do něj nevkročil. Za to pro Kaie je plavání a potápění únikem od reality a předstíráním, že je někdo jiný. A pak se ti dva potkají. A najednou všechno začne dávat smysl. Možná.
Kniha je vyprávěna v er formě střídavě z pohledu obou hlavních postav. Styl autorek vás polapí na první stránce a nedovolí vám se pustit, dokud nebudete až na té poslední. Je to má druhá přečtená kniha a nechápu, jak to autorky dělají, že vždy vytvoří tak reálné postavy, se kterými prožijete úplně každou emoci. Chcete je obejmout a mít je za přátele a zároveň je profackovat, když začnou dělat blbosti.
Prozření Ethana i Kaie bylo postupné, přirozené a ihned jste jim fandili. Bylo zajímavé sledovat, jak ten, kdo vše první inicioval, najednou dostal strach, když se projevila možnost odhalení. Ale s tím, koho kolem sebe měl, se tomu nešlo nedivit. A pak se na sebe samozřejmě vše nabalovalo. To, co nebylo řečeno, bylo pochopeno jinak a zloba, vztek a žárlivost tu hrály hlavní roli.
Strašně se mi líbily reakce jejich rodičů na ně dva a celkově to jejich rodinné zázemí. S tím vším, co si prožili, dávalo tomuto příběhu ještě větší sílu. Způsob, jakým to mezi nimi prasklo a co se následně odehrálo s Braxem, to byly přesně scény, které v romantikách miluju. Navíc tady to celou dobu mělo takový vibe Romea a Julie, což byla jen výborná třešinka na dortu.
Touto knihou jsem si jen potvrdila, že od autorek přečtu úplně všechno, co jim kdy vyjde.


(SPOILER) Ilan na konci prvního dílu přijala přátelství Joela a celé pětadvacítky. Svého rozhodnutí ale brzy začne litovat, když se v nížinách, kde ji opravdu nepřivítají s otevřenou náručí, postupně dozvídá, kdo přesně stojí za zotročením jejího lidu. Navíc se ve sklenářských městech začne na zdech objevovat nápis, jehož význam, už nikdo nemůže znát. Co všechno obyčejná tři slova způsobí? A jak to ovlivní život Ilan?
Stejně jako předchozí díl, i tento vás okamžitě přivede do dobře známého světa sklenařů, bojovníků, fajů nebo hotulů. Postavy, které jste si oblíbili, vás provázejí i nadále, jen je teď zase o něco lépe znáte a nahlédnete pod pokličku jejich tajemství. A že jich je a pořád jim není konec.
Po přečtení prvního dílu jsem měla vizi romantické linky, která by se tu mohla rozvinout. Částečně ji mám stále, ale nejspíš to ještě potrvá. Jestli vůbec. Ilan totiž na konci tohoto dílu zbývá týden do čtrnáctých narozenin, tudíž děj se příliš neposunul. Ale rozhodně nestagnoval. Byly tu kapitoly přeplněné napětím, kdy jste se jen mohli modlit, aby to pro postavy dobře dopadlo.
Mám pocit, že Joel o sobě ještě neřekl všechno a že i když byly momenty, kdy ho Ilan nenáviděla, stejně nedokázala nečinně přihlížet, když se mu mělo něco stát. On k ní má také bližší vztah, než by odpovídal jeho postavení, a za to, jak se k němu občas drze chovala, by někdo jiný byl hodně tvrdě potrestaný. Ale z obou stran nakonec vždy došlo k nějakému stupni odpuštění. Co je tím poutem, které je spojuje?
Do této série jsem šla zcela náhodně, chtěla jsem zkusit další českou autorku a získala jsem další nový fantasy svět, který chci prozkoumat skrz na skrz. Po konci tohoto dílu obzvlášť.
