Adusa68 komentáře u knih
Další příběh o jedné "zakázce" Šedého muže, která se opět tak trochu zvrtne. První polovina knihy byla spíše popisná a přípravná, než vyloženě akční a působí to na mě dojmem, že byla psána až po té druhé polovině, aby vzniklo kýžené propojení s jednou institucí. Naopak ve druhé polovině knížky už byl akční "nářez" tak, jak jsme u Šedého muže zvyklí. Promítlo se tam i trochu politikaření, kdy ŠM pochopil, že ne všechno je černobílé. Zasazení příběhu do Súdánu bylo zajímavé, na jednu stranu rušivé, na druhou tvořivé pro mou fantazii. U mě také převládá názor, že první díl byl lepší, byť hodnotím knihy stejnou hvězdou.
Další skvělý příběh od této autorky. Především se mi líbilo to nepatrné dějové propojení s knihou "V šedých tónech". O tragédii W. Gustloff jsem dosud neslyšela a o to více mě to motivovalo si o této události najít ještě více informací.
Jinak příběh opět skvěle vystavený, vyprávěný prostřednictvím 4 postav. Každý měl svou vlastní cestu, která se později stala cestou společnou až do oné tragické události. Líbilo se mi, že autorka pracovala s více prvky než jen s ústřední událostí. Celkem výstižně a velmi obrazně je popisováno neštěstí, z kterého až mrazí.
Knížku můžu rozhodně doporučit.
Opět skvělá knížka se zajímavým námětem. Osudy Litevců, se kterými bylo otřesně zacházeno ze strany sovětů, to vše vyprávěno pohledem 15leté dívky. Smutný a silný příběh z prostředí pracovních táborů a gulagů na území Sovětského svazu. Škoda rychlého konce, ještě pár stránek do příběhu by se hodilo, ale na druhou stranu možná právě v tom vyznívá celé kouzlo tohoto příběhu. Skvěle zpracované a moc doporučuji!
Velmi silný námět knihy, který Vás donutí uvažovat nad tím, kolika osob se reálně denně týká. Napsané to bylo skvěle, čtenář se výborně vcítil do mysli a pocitů devítileté "cácory". Jen mi osobně vadil až příliš rychlý a zkratkovitý konec příběhu. Určitě se na tom dalo ještě stavět a zápletka se dala rozvinout ještě dál. Od dospělejší verze jsem čekala nějakou větší hloubku emocí a pocitů a proces vyrovnání se s minulostí.
Skvělá kniha, kterou bych doporučila určitě jako povinnou četbu do škol. Hodnocení zde zasloužené a ztotožňuji se i s chválícími komentáři. Jsem ráda, že jsem narazila zase na zajímavou autorku a určitě si od ní přečtu i další knihy.
Bună!
Druhá autorova kniha, kterou jsem četla a jsem příjemně překvapena jeho proměnou. V krátkém časovém úseku je odvyprávěn velmi dobře vystavěný příběh založený na odsunu Němců ze Sudet a soužití Čechů s Němci těsně po válce. Myslím, že se autorovi podařilo přesně vystihnout atmosféru tehdejší doby, tj. chování a jednání postav, okolní události a zvěrstva, která se děly. Těším se na pokračování.
Zajímavé téma knihy o soužití Čechů a Němců v Krušnohoří v průběhu nejvýznamnějších událostí 20. století. Nicméně pro mě se atraktivita tématu moc nepotkala se stylem vyprávění a stavění příběhu. Příběh mi přišel hodně povrchově a popisně odvyprávěn bez větších charakterových vlastností postav, bez větší hloubky. Některé postavy mi přišly zbytečné a příběh by se bez nich asi obešel.
Bohužel u téhle knihy se mi nestalo, že bych se těšila na každou další kapitolu a posun v příběhu. Dá se říct, že nejzajímavější část byla až ke konci knihy.
Kniha se krásně četla a osud hlavní hrdinky byl zajímavý a nelehký. Líbil se mi její přístup k životu. Na druhou stranu měla velké štěstí na hodné, milé a vstřícné lidi okolo sebe, z čehož by si dnešní společnost mohla vzít rozhodně příklad.
Nicméně mi asi na knize vadila absence nějaké větší hloubky příběhu a postav. Také u mě převažoval spíš pocit, že příběh klouzal po povrchu. Knihu však ráda doporučím dál pro dokreslení života po 2. sv. válce a na začátku 50. let.
Přikláním se k názoru ostatních, že knížka je sice čtivá a styl psaní autorky mi vyhovuje, ale tady těch postav bylo prostě moc. Trochu navíc mi přišel i příběh dvojice záchranářů horské služby, který se vlastně ani v druhé půlce nerozlouskl a nijak moc nepropojil s příběhem hlavním.
Naopak co oceňuji byl niterný vhled do každé z postav. I když jich bylo moc, tak každé se autorka věnovala a představila nám jejich myšlenky a tajemství, to bylo dobře vystavěné a promyšlené. Mám u knížek autorky ráda nesympatické a někdy i otravné postavy. Pozitivních knížek plných hrdinů a dokonalých postav je na trh až až....
Originální námět knížky, který Vás doslova strhne. Začátek je trochu temnější, nicméně bych řekla, že i toto téma je dnes čím dál tím víc aktuálnější a tady se dozvíme, jak někdy bezvýchodné situace rozhodně neřešit. Celkově se mi líbí nápad vystavět příběh na rozhodnutích, kterých děláme dnes a denně spousty a každý občas přemýšlí, co by se stalo, kdyby se rozhodl v dané situaci jinak. Proto mě knížka bavila, a to i přesto, že konec byl trochu předvídatelný.
Čtyři příběhy, každé trochu jiné, dva z nich přeloženy i do romštiny. Nejvíc mě zaujal hned první příběh o nesnázích života hlavní hrdinky Marie, přičemž děj se odehrává nedlouho po konci druhé světové války. Druhý příběh jsou vzpomínky na dětství a na to, jak důležitou roli má v životě dospívající dívky babička a posléze ten správný učitel. Třetí příběh mě zaujal asi nejmíň, ale rovněž důležitou roli zde hrála babička. Poslední příběh byl krátký vhled do života sociální pracovnice v dětském domově a jejím poslání nikoliv povolání.
Celkově se mi knížka hezky četla, každý příběh byl něčím originální a za jedno odpoledne knížku stihnete přečíst v klidu celou, takže doporučuji.
Knížku bych rozdělila na dvě půlky. První půlka byla svižná, dobře se četla a bylo zde hodně vztahových veletočů a zajímavých zápletek. Druhá půlka už tolik neodsýpala, i když byl zajímavý pohled na výchovu dvou puberťaček a syndrom vyhoření z mužského pohledu.
Také mi moc nesedělo vracet se dějově až do roku 2002. Tenkrát jste asi těžko používali Google na mobilu a už vůbec ne v zahraničí. Každý si asi pamatujeme, jak se nám jedna fotka načítala 100 let :). Jinak za mě super rychlé pohodové letní čtení.
Krásně napsaný příběh o vztahu otce a syna po tragické události, která je oba zasáhla. Je to vlastně o tom, jak si k sobě tihle dva v podstatě cizinci hledají cestu. Nemají to ani jeden jednoduché, ale oba dva mají přátele, kteří jim pomáhají.
Knížka obsahuje i vtipné pasáže, především Dannyho, který se chce naučit tančit. Za mě mi trochu neseděl konec, i když na jednu stranu oceňuji, že nebyl prvoplánový, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Milá knížka, kterou stihnete přečíst za jedno odpoledne. Petřinu filmovou tvorbu sleduji už dlouho, proto pro mě byla hodně zajímavá ta její "umělecká" rovina. Ale i její myšlenky a pocity, které se týkaly její rodiny i jí samotné byly milé, místy povznášející a dojemné. A je fajn vidět, že i "profláklé celebrity" žijí úplně stejný život jako my, řeší podobné problémy, umí se radovat z maličkostí a všímat si obyčejného života. :)
Rozhovory jsem četla jako druhou knížku od Sally a musím říct, že Normální lidi je za mě propracovanější kniha. Tady mi chybí právě to hledisko ostatních aktérů, např. Nicka nebo Bobbi. Každopádně je to skvělá sonda do hlavy 21 leté holky, která tak moc neví, co se sebou a prožívá první vážný vztah se ženatým mužem. Občas je trochu naivní, vznětlivá, prchlivá, náladová, pro její věk asi takové typické chování...
Přesně v tomhle stylu jsem uvažovala, že bych napsala i já svou knížku. Bohužel mě ale Markéta předběhla. Ale kdo ví :)
První půlka knížky jsou vzpomínky především na dětství v devadesátkách a dospívání v novém tisíciletí. U hodně věcí jsem se musela fakt smát, protože jsem je téměř zapomněla a já děkuji autorce, že mi trochu osvěžila paměť.
V druhé půlce knížky už je to opravdu intimní zpověď a pro autorku asi trochu i terapie, ale mě to bavilo. Oceňuji, že je v knížce popsána realita života dnešních "mileniálů" (i když tohle označení taky nesnáším). Spoustu lidem tak může pomoci to, že chodit k psychologovi není žádná ostuda a že být sám a být tak spokojený je taky v pořádku.
Plusem téhle i předchozí knížky Losos v kaluži je to, že se fakt dobře čtou. Je to napsané normálním současným jazykem, který oceníme hlavně my "mileniálové". Je mi blízký i autorčin humor a sarkasmus, protože toho je v českých knížkách, které jsem dosud četla já, jako šafránu. Dalším plusem je pro mě vhled do povahy člověka, který trpí úzkostnou poruchou, má nízké sebevědomí a celkově si nevěří. To jsou přesně problémy některých mladých lidí dnešní doby a já jsem jenom ráda, že se o tom píše a že to autorka zasadila do příběhu Terezy.
Zajímavá byla i druhá dějová linka Marie, u které byl překvapivý, i když trochu zrychlený konec.
Vím, že si toho tady všimlo více lidí, ale přesto mi to nedá a mrzí mě pár chyb, které jsem při čtení objevila. První pro mě nepochopitelné bylo, když Tereza hned v první kapitole píše, že se věnuje doktorskému studiu, ale po zbytek knížky se mluví o diplomce? Druhým matoucím momentem byla emailová komunikace mezi profesorem a Terezou, kde se profesor podepsal jako Jan, ale o pár stránek dál se najednou jmenuje Tomáš? A za třetí, holčička Marie asi neroste, protože tam zase neseděl její věk ve vzpomínání Marie na rodiče a manžela vs. její věk v roce 1952. Nechci, aby to vyznělo puntičkářsky, ale nebýt těchto nejasností, hodnotila bych 5*.
Upřímně nevím, na co jsem tak dlouho čekala, než jsem se odhodlala vzít tuto knihu do ruky a pořádně se začíst. Je to fenomenální dílo, které přesně odhadlo a popsalo, co se dělo v průběhu druhé poloviny 20. století. Zároveň spousta dějových linek zůstalo pro čtenáře záhadou a myslím, že to tak je správně.
Knihu je ale dobré číst v naprostém soustředění tak, aby vám neunikla podstata místy až filozofického textu.
Druhý díl plynule navazuje na první, a to i ve stylu vyprávění. Můžu říct, že všechno, co jsem od knížky očekávala jsem ve druhém díle našla. Dějinné události opět zasahují jednotlivé postavy, ale autorka zbytečně nezabředává do podrobností a nechává spoustu věcí na čtenáři, aby si je sám domyslel. Nedivím se tomu, protože v takovém množství postav a v takovém časovém období to zkrátka nešlo napsat jinak. Druhý díl se tedy čte opět dobře a těch 600 stran uplyne jako voda. U druhého dílu oceňuji fotografickou přílohu staré Karvinné. Už teď se těším na závěrečný díl trilogie.
Naprosto skvělý nekonvenční příběh života dvou dospívajících lidí. Žádná červená knihovna, žádné zbytečné vzdychání a žádné zbytečné pitvání se v pocitech. Tohle je prostě realita, kterou dle mého názoru autorka naprosto skvěle vystihla a v některých pasážích hnala trochu až moc do extrému.
V této knize je vidět, jak důležitá je v dnešním životě správná komunikace, kterou dnešní mladí lidé postrádají (i kvůli sociálním sítím). Tak frustrující příběh jsem ještě nečetla (a neviděla - seriál). Vše nemusí končit happy endem, stejně tak jako mnoho lidských příběhů prostě happy endem nekončí.
Je pravda, že absence přímé řeči mi dost vadila, ale o to pozorněji se na čtení musíte soustředit, a tím víc ten příběh vstřebáváte.
Knížka asi nebude vhodná pro ty, kteří hledají nějakou "oddechovku". Určitě doporučuji zkouknout i seriál, který je stejně tak povedený jako knížka.